|
|
"Džemevi" - domy shromáždění alevitů v Turecku
Vytejčková, Kateřina ; Procházka, Lubomír (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Předmětem této práce jsou domy shromáždění - cemevi u alevitů v Turecku. Současní alevité navazují na tzv. Kızılbaşe, kteří žili na území Osmanské říše a na učení mystic- kého řádu bektášíja, který byl spojen s Osmanskou říší a se sbory janičářů. Současný alevismus (alevilik) chápaný buď jako náboženství, nebo jako kultura je produktem 20. století. Cemevi je dům, v němž se alevité shromažďují za účelem konání vlastních rituá- lů. Soudobé cemevi slouží jako multifunkční nábožensko-kulturní centra, v nichž vedle rituálů probíhá výuka a vypravují se v nich i pohřby. V této práci sleduji vývoj domů shro- máždění, které čerpají své názvosloví ze dvou hlavních zdrojů - z podoby bektášíjského rituálního prostoru (meydan) a z vesnické architektury oblastí osídlených alevity. Sou- časný cemevi je nejen architektonickým fenoménem, ale i politickým problémem, proto reflektuji boj alevitů o jeho zrovnoprávnění s ostatními svatostánky a popisuji zaměření alevitských nadací, které v naprosté většině iniciují stavbu cemevi. Na vzhled staveb cemevi má vedle rozpočtu vliv i pojetí alevismu jejich stavebníků. Součástí této práce je terénní výzkum, který byl uskutečněn na cemevi v tureckých městech: Ankara, Bursa, Çorum, Elâzığ, Istanbul. klíčová slova: cemevi, domy shromáždění, alevismus, alevité, kyzylbašové,...
|
|
|
Rodina a žena v kyrgyzské společnosti
Gregorová, Barbora ; Jakoubková Budilová, Lenka (vedoucí práce) ; Kokaisl, Petr (oponent) ; Horák, Slavomír (oponent)
V této disertační práci se zaměřujeme na postavení ženy ve středoasijské společnosti (na příkladu Kyrgyzstánu) a také na fenomén kyrgyzské rodiny, která je důležitou součástí každodenního života tamních obyvatel. Po úvodním seznámení s regionem se nejprve zabýváme sociální stratifikací kyrgyzské společnosti a jednotlivými typy rodiny. V další kapitole věnované třem základním historickým obdobím se podíváme na to, jak se měnilo postavení kyrgyzské ženy ve středoasijské společnosti. První období je symbolicky datováno do roku 1917 (rok bolševického státního převratu). Do té doby žili Kyrgyzové kočovným způsobem života, členili se na kmeny, rody a velké patriarchální rodiny. Ve 20. letech 20. století začala celá Střední Asie pod vlivem sovětské nadvlády prožívat velmi bouřlivé období proměn - docházelo k industrializaci, plošné edukaci obyvatel, zlepšení lékařské péče, ale také ke znárodnění majetku, násilnému usazování obyvatel či rusifikaci. Ženám se dostala mnohá práva, tradice z patriarchálně-feudální doby však nezanikly a místní je udržovali nadále. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se Kyrgyzové začali vracet ke svým tradicím jako k národním entitám a v tamní společnosti se otevřeně začalo hovořit o diskriminaci žen. V historické retrospektivě se taktéž podíváme na základní typy sňatků u Kyrgyzů,...
|
|
|
Ekologie v plenkách Návrat k látkovým plenám jako krok vpřed?
Stehlíková, Tereza ; Jakoubková Budilová, Lenka (vedoucí práce) ; Kolářová, Marta (oponent)
Ve své diplomové práci jsem zdokumentovala rozhovory s deseti ženami - matkami, které se samy rozhodly používat pro své dítě přebalovací systém moderních látkových plen. K tématu byla použita kvalitativní strategie sociologického výzkumu. Data vzešlá z rozhovorů měla zodpovědět otázky ohledně motivací a důvodů, proč se pro tento typ plen rozhodly a jaké výhody v nich spatřují. Jelikož jsou v naší společnosti již normou spíše dětské jednorázové plenky, zajímaly mě reakce okolí, se kterými se tyto matky setkávají a jak se s nimi vyrovnávají. V neposlední řadě jsem se snažila zmapovat roli internetu a sociálních médií při používání látkových plen. Teoretická část je věnována historii látkových i jednorázových plen. Dále je uvedena do souvislosti otázka látkových plen s principy trvale udržitelného rozvoje a s uvědomělou spotřebou. V praktické části je provedena analýza deseti polostrukturovaných rozhovorů s matkami, jež užívají pro dítě látkové pleny, společně s ukázkami projevů aktivit spojených s látkovými plenami v sociálních médiích na internetu.
|
|
|
Etnokulturní identita neratovických Romů.
Rydrych, Eva ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Jak je patrné z názvu, tématem této práce bude etnokulturní identita Romů žijících v Neratovicích. Hlavním podnětem při volbě tématu pro mě byly především výsledky Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001, kdy se v České republice k romské národnosti přihlásilo pouhých 11 746 lidí. Zajímalo mne, jaké byly důvody a příčiny toho, že se Romové ve své většině deklarovali jako Češi nebo Slováci, a do jaké míry toto nepříhlášení se k romství odráží skutečný stav romského etnokulturního vědomí u konkrétních jedinců. Daný problém jsem se rozhodla řešit na příkladu romské městské populace v Neratovicích. Zpočátku jsem předpokládala, že místní Romové tvoří do jisté míry provázanou skupinu a tudíž bude i možno hovořit o společně konstruované etnokulturní identitě těchto lidí. Výzkum však již v počátku odhalil, že romská populace v Neratovicích je diferencovaná. Jedinou skupinou, která koncept romství vnímá jako sociálně integrační faktor, jako důvod pro navazování a udržování skupinových vazeb, se ukázala skupina místních starousedlých romských elit. S respondenty z řad romských elit jsem vedla opakované polořízené rozhovory, které se týkaly především jejich konceptů, jež by se daly definovat jako etnické a kulturní identity, tedy znalostí romského jazyka, dějin, romské sociální problematiky, deklarace jejich národnosti,...
|
|
| |
host ::
RSS.