|
|
Parallelism in the Poetics of Juan Rulfo and María Luisa Bombal
Norocká, Monika ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Cieľom tejto diplomovej práce je upozorniť na podobnosť medzi dielom jedného z najvýznamnejších hispanoamerických autorov 20. storočia, Mexičana Juana Rulfa, a jeho o niečo menej známej chilskej kolegyne, Maríe Luisy Bombalovej. Hoci diela oboch autorov boli často spájané s počiatkami tzv. magického realizmu, literárna kritika sa doteraz podrobnejšie nezaoberala štúdiom paralelizmu medzi ich poetikami. Práca sleduje odklon týchto autorov od typu literatúry dominantnej v ich dobe a ich snahu o jej renováciu. Ďalej sa zaoberá podobnosťou v ponímaní smrti v ich dielach a všíma si aj vplyv severskej literatúry na ich tvorbu. Ďalšia časť práce je venovaná paralelizmu medzi postavou Susany San Juan z Rulfovho Pedra Párama a Bombalovej hrdinkami. Okrem toho práca reflektuje aj to, aký bol osobný vzťah medzi spisovateľmi, ktorými sa zaoberáme.
|
|
|
Úhel pohledu. Ikonografie v moderní latinskoamerické fotografii a literární fantastice
Holcová, Pavla ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Na tématu ikonografie v moderní latinskoamerické fotografii a literární fantastice jsme chtěli dokumentovat, že pro latinskoamerickou kulturu existuje několik emblematických témat, kterými se latinskoamerická kulturní sféra od evropské liší. Výběr fotografického a beletristického uměleckého žánru by pak měl ilustrovat fakt, že různé umělecké žánry v latinskoamerickém kulturním kontextu nespojuje jen výběr témat, ale i jejich zpracování. Zároveň se v několika kapitolách snažíme objasnit myšlenku, že tato specifická volba témat i jejich zpracování derivuje z hlubokého latinskoamerického kulturního povědomí, ve kterém se zrcadlí jak tripolatrita původních kultur (indiánská, hispánská a černošská), tak utopické představy Evropanů či touha po vlastní identitě a potřeba vlastní kulturní reflexe. Tematické oblasti, které jsme si zvolili (I-Maskulinita, machismus a kult osobnosti, 2-Město, 3-Mýty, náboženství a fantastika všednodennosti) nemají ambice vyčerpat celou škálu emblematických latinskoamerických témat (sem by bezesporu patřila i témata jako Román a fotografie džungle, Latinskoamerický syndrom utopie, Kýč ... ), ale spíš si kladou za cíl ilustrovat původní myšlenku, že taková témata vůbec existují. Tyto tři výše citované tematické okruhy byly zvoleny na základě četby klasických autorů hispanoamerického...
|
|
| |
|
|
The concept of space in the literary work of Jorge Luis Borges and Adolfo Bioy Casares
Tobiašová, Veronika ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Diplomová práca, nazvaná "Priestor v literárnom diele Jorge Luis Borgesa a Adolfa Bioy Casaresa", predstavuje pojatie priestoru v literárnom diele Borgesa a Bioy Casaresa, konkrétne v poviedkach "Kruhové zrúcaniny" a "Asteriónov dom" a románe Morelov vynález. Vychádza z teoretických štúdií o literárnom priestore. Zameriava sa na rozbor literárnych archetypov, ktoré sa objavujú v spomínaných dielach a stieranie hraníc reálneho a ireálneho. Prezentuje videnie sveta oboch argentínskych autorov.Prvá časť práce sa opiera o teoretické štúdie o literárnom priestore Daniely Hodrovej, obzvlášť o teóriu posvätných a svetských miest, z časti taktiež o teóriu Gastona Bachelarda. Všíma si proces "profanizácie posvätného" v študovaných dielach. U oboch autorov sú totižto miesta, ktoré boli pôvodne zasvätené Bohu, pozbavené ich posvätného rázu a postavy (mág v "Kruhových zrúcaninách" a Morel v Morelovom vynáleze) sa usilujú napodobniť demiurgický akt. Čo sa týka analýzy Hodrovej motívu domu a väzenia, u Borgesa, rovnako ako u Bioy Casaresa, vzniká akýsi hybrid dom-väzenie; z miest, ktoré su istým spôsobom uzavreté (múzeum, labyrint), sa stáva zobrazenie univerza, v ktorom si postava (Asterión, rozprávač z Morelovho vynálezu) vytvára svoj vlastný svet. Navyše skutočnosť, že dom môže byť zároveň väzením, poukazuje na...
|
|
|
Carpentierova vize Ameriky
Růžková, Lenka ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
V této práci jsem se zaměřila na pojetí latinskoamerické kultury v románech a esejích Aleja Carpentiera. V úvodu byl nastíněn proces transkulturace v Americe (zejména v Karibské oblasti) a paralelně vliv kulturního míšení na samotného spisovatele. V esejích jsem sledovala zejména motivy americké specifičnosti, zahrnující pojetí času, prostorovou dimenzi relativně nově objeveného kontinentu a sociální a náboženské kontexty. Do nich jsem promítla různost etnických typů a jejich postavení ve společnosti, reflexi hudby, koncepci literatury a zejména otázku baroknosti, která se nachází v latinskoamerickém umění na čelním místě a posléze prochází celou latinskoamerickou realitou. Pojetí jednotlivých aspektů je propojeno v pasáži o koncepci "zázračného reálna" a také v kapitole věnující se umění. Pokusila jsem se spojit Carpentierovy teoretické úvahy ze sbírek esejů Tápání a rozdíly a Rozum bytí s poetikou jeho prózy, na materiálu románů Ztracené kroky a Ecué- Yamba-Ó. V závěru jsem shrnula celkovou Carpentierovu vizi Ameriky a zejména její konfrontace s Evropou a upozornila na důležitost odstupu, který je nutný k tomu, aby Amerika mohla být spatřena a popsána tak, jak to učinil Alejo Carpentier. Větší pozornost jsem věnovala vysvětlení pojmu a konceptu "zázračného reálna", jeho vývoji v autorově tvorbě a metodám,...
|
|
|
Arielismus J.E. Rodóa
Kozáková, Zuzana ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Předmětem této studie je esej Ariel uruguayského autora J. E. Rodóa a vlna reakcí a interpretací, které vyvolával od svého vydání roku 1900 po celé dvacáté století. Nejprve věnuje pozornost zásadním okolnostem vzniku eseje. Charakter konce století byl výrazně ovlivněn válečným konfliktem mezi USA a Španělskem a s tím související invazivní politikou USA. V latinskoamerických zemích se ozývaly hlasy varující před agresivní rozpínavostí severního souseda. Rodóův Ariel byl jedním z nich. Rodó kritizoval nordománii a vybízel k navázání na latinskou tradici. Studie též stučně uvádí vliv dvou zásadních ideologíi na tehdejší společnost - odeznívajícího pozitivismu a nově se formujícího modernismu, jehož ukázkou je právě i esej Ariel. Následně se práce soustředí na samotný esej. Třetí kapitola komentuje žánr textu a rodóovské pojetí shakespearovských postav, jimiž jsou: uznávaný učitel Prospero, Ariel - symbol ušlechtilosti a vzdělanosti, a Kaliban představující nekultivovanou masovou společnost. Čtvrtá kapitola pak rekapituluje jednotlivá témata eseje: význam mladé generace pro společnost, víru v naději a ideál, důležitost krásy, dobrého vkusu a zahálky po vzoru antického Řecka, představu ideální demokracie, která neutlačuje roli jedince, a proslulou kritiku USA a utilitarismu. Diplomová práce neopomíjí ani hlavní...
|
|
|
Meditace o člověku a o přírodě v mexickém eseji
Junková, Eliška ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Práce se soustředí na analýzu obrazů přírody v esejistickém textu hispanoamerické provenience. Z tohoto důvodu přistupuje v úvodu k teoretickém východisku žánru eseje ve světle různých přístupů literárních teoretiků: Northrop Frye, José Luis Gómez-Martínez, Josef Hrabák, Ortega y Gasset a Alfonso Reyes. Následně krátce nastiňuje vývoj žánru eseje v Evropě. Dále se zaměřuje na specifičnost tohoto žánru v Hispanoamerice. V této části vychází ze studii: Fernanda Aínsi, Anny Houskové, José Luise Gómeze-Martíneze, Johna Skiriuse.
|
|
|
Argentinský mýtus odvahy v díle Jorge Luis Borgese
Kadlečková, Eva ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Vydrová, Hedvika (oponent)
V naší studii jsme sledovali různé variace na téma argentinský mýtus odvahy. K tomuto ústřednímu tématu jsme vztáhli jednotlivé aspekty argentinské svébytnosti, které se v Borgesově díle vyskytují. Borges se argentinskými mýty zabýval zejména po návratu z Evropy, ve 20. a 30. letech minulého století. Přesto, že sám kdysi prohlásil: "přešel j sem od mýtu předměstí k hrám s časem a nekonečnem«55, tak tento výrok neodpovídá tak docela skutečnosti. Argentinské motivy z jeho díla již nikdy nezmizí a navíc většina jeho tvorby, jež se dotýká se argentinské tematiky, pochází z pozdnějšího tvůrčího období. Borges argentinské motivy nesoustřeďuje do určitého, vytyčeného žánru, lze je lokalizovat napříč celou jeho tvorbou- v esejích, povídkách, ale i v jeho sbírkách poezie.
|
|
|
Prostor ve Valle-Inclánových Sonátách
Mathé, Lukáš ; Fousek, Michal (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
V první kapitole naší práce jsme stručně přiblížili některé teoretické přístupy ke studiu poetiky prostoru v literárním díle. Cílem bylo na základě různých inspirací vytvořit metodu, která by vyhovovala zkoumání prostorové konfigurace čtyř Sonát Ramóna M. del Valle- Inclána. Vedoucí inspirací se stala studie polského teoretika Januzse Sławińskeho. V závislosti na ní jsme se rozhodli zaměřit nejdříve na styl a specifika popisu prostoru. Centrální částí našeho zkoumání se pak mělo stát podrobné studium struktury nejdůležitějších prostorů Pamětí markýze Bradomína, vedoucí k určení významotvornosti prostorové složky pro textový celek a k odhalení jejího vztahu k složkám dalším. V kapitole o popisu jsme shrnuli nejzávažnější rysy a specifika deskripce prostorů v Sonátách. Sledovali jsme metodu francouzského teoretika Philippa Hamona, srovnávajíce jeho závěry ze zkoumání popisu v realisticko-naturalistickém diskursu s podobou popisu v Sonátách. Jako nejvýznamnější charakteristiky deskripce v tomto díle jsme určili vysokou míru vypravěčovy subjektivity při popisu, dynamizující zdobnost podtémat jednotlivých prostorů a používání kulturních klišé, jež vede k aktivnímu zapojení čtenáře do literární komunikace. Popisující odkazuje na kulturně známé vzory takových prostorů, čtenář si má představit příkladný objekt...
|
|
|
Téma diktatury v argentinských literárních dílech Amalia, El matadero a Facundo
Baranecká, Lenka ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá třemi argentinskými díly, které řadíme souhrnně do literatury o diktátorech. Zkoumanými díly jsou El matadero od Estebana Echeverríi, Facundo od Dominga Faustina Sarmienta a Amalia od Josého Mármola. V úvodní teoretické části je popsána historie Argentiny, stručné životopisy autorů, charakteristika žánrů a období vzniku děl a krátké pojednání o literatuře o diktátorech všeobecně. V praktické části následují rozbory všech tří děl, kde se autorka věnuje především znakům diktátorského režimu; v El mataderu zejména popisu teroru a atmosféry, v Amalii postavě diktátora a v díle Facundo potom hlavně rozdílu civilizace a barbarství, v němž Sarmiento spatřuje původ problémů. Každé dílo je žánrově i příběhově jiné, a proto je v rozboru každého z nich pozornost obracena k různým důležitým znakům, ve kterých autorka vidí to, co je spojuje. V závěru autorka zhodnotí své poznatky.
|
host ::
RSS.