|
|
Stanovení oxidativního poškození DNA pomocí jednobuněčné gelové elektroforézy (kometový test)
Škubalová, Věra ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce) ; Slyšková, Jana (oponent)
Oxidativní poškození buňky představuje jeden z nejčastějších typů poškození, které se týká všech buněčných komponent. Jeho následkem jsou oxidační změny struktury lipidů, proteinů a DNA. Na posledně jmenované jsme se zaměřili v této práci. Oxidační změny DNA ústí v změny v replikačním cyklu buňky, které se projevují např. karcinogenezí, mutagenezí či stárnutím buňky. Buňky jsou vybaveny reparačními mechanismy, díky kterým jsou schopny toto poškození efektivně opravovat a tak si zachovat životaschopnost. Oxidační poškození indukují různé faktory, např. volné kyslíkové radikály nebo UV záření, použité pro vyvolání oxidačních změn DNA v rámci této práce. Stanovit oxidativní poškození je možné různými metodami, nejčastěji se používá kometový test (Comet assay). Jde o významnou metodu používanou pro detekci jednořetězcových a dvojřetězcových zlomů DNA, detekci alkalilabilních míst, zjišťování křížových spojení DNA- protein, oxidačních a alkylačních poškození DNA. Pro vlastní stanovení je potřeba jen velmi málo buněk, což představuje jednu z velkých výhod této metody. Námi používaná modifikace kometového testu spočívá ve využití reparačních enzymů, které umožňují detekovat specifické oxidační poškození DNA. Používali jsme tři enzymy: endonukleázu III pro detekci oxidovaných pyrimidinů,...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv epigallokatechin gallátu, kyseliny elagové a kurkuminu na cytotoxický účinek mutagenů
Tlučhořová, Drahomíra ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce) ; Polívková, Zdeňka (oponent)
Přírodní fenolické látky, epigallokatechin gallát (EGCG), kyselina elagová a kurkumin již v mnohých studiích in vivo a in vitro prokázaly své antioxidační, antimutagenní a antikancerogenní vlastnosti. Pomocí alkalické verze kometového testu jsme zjišťovali, dokáží-li tyto látky ovlivnit poškození DNA buněk AA8 a HepG2 způsobené 2-amino-3-methylimidazo [4,5-f] chinolinem (IQ), N-nitroso-N-methylmočovinou (MNU) a UVC zářením. Výsledky měly doložit, zda je kometový test vhodnou metodou k testování antimutagenů. Dále nás zajímalo, jestli látky, které dokáží zmírnit účinky mutagenů, budou mít stejný efekt i na jejich cytotoxicitu. Jako referenční mutgeny jsme kromě MNU a UVC záření zvolili i peroxid vodíku. Kurkumin sice během kometového testu nedokázal dostatečně ochránit DNA před poškozením vyvolaným MNU. Kyselina elagová však účinně snižovala mutagenitu MNU. EGCG snižoval poškození DNA indukované IQ a UVC zářením. U buněk ovlivněných MNU měl EGCG vliv nejen na indukci, ale i na opravu poškození DNA. K testování cytotoxicity jsme si vybrali již jen EGCG, protože prokazoval největší antimutagenní účinky. U buněk ošetřených peroxidem vodíku EGCG zvyšoval počet vytvořených kolonií, pravděpodobně díky svým antioxidačním vlastnostem. Inkubace s EGCG však již nedokázala snížit cytotoxicitu MNU a UVC a počet...
|
|
| |
|
|
Farmakologický přístup k výsledkům vyšetření estrogenových a progesteronových receptorů v nádorech prsu
Bařinková, Vlasta ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce) ; Bunček, Martin (oponent)
Souhrn V částech věnovaných diskuzi různých autorů o významu progesteronových receptorů (PR) jsme se zaměřili především na práce zahraničních autorů publikované v odborných časopisech. Názory těchto odborníků jsme rozdělili na ty, které uvádí, že testování PR je zbytečné a na část o výhodnosti tohoto testování. V kapitole o důležitosti vyšetření PR někteří autoři kritizují, že některé pacientky negativní na estrogenové receptory (ER) - a to takové, které jsou zároveň PRpozitivní - by mohly být ochuzeny o hormonální terapii, protože by jim vyšetření PR nebylo provedeno. A navíc by jim byla přednostně podána jiná - v tomto případě méně efektivní léčba. Vyšetření PR je důležité také proto, aby se rozlišila skupina ERpozitivních nádorů s negativním PR u níž je malá pravděpodobnost, že nádory budou reagovat na hormonální léčbu (na rozdíl od ER+/PR+). V části věnované genové terapii jsme nejprve popsali poznatky z učebnicové literatury. Dále jsme popsali různé metody genové terapie karcinomu prsu publikované v zahraniční časopisové literatuře. Třídění, v nich uvedené, jsme pak dále modifikovali dle naší potřeby na tyto podkapitoly: (1) mutační kompenzace diferenciačních genů, (2) vložení genu regulujícího apoptózu, (3) vložení genu způsobujícího nekrózu nebo inhibici růstu buňky v netoxických podmínkách, (4)...
|
host ::
RSS.