|
|
Koncept "nové ženy" v období první Československé republiky (1918-1938)
Votrubová, Yvona ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zabývá konceptem "nové ženy" za první Československé republiky (1918-1938). "Nová žena" je chápána jako diskurzivní konstrukt nabývající rozličných významů. V práci odhaluji šíři těchto významů a identifikuji obrazy "nové ženy", které ukáží, co se pod tímto konceptem vše skrývalo. Cílem této práce je nalézt odpověď na otázku, jakých obsahů nabýval koncept nové ženy v dané době. V práci využívám dobový materiál (knihy, periodika) a analyzuji je prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy. Téma "nové ženy" také zasazuji do potřebného kontextu, který se zaměřuje na právní a společenské postavení žen za první Československé republiky a věnuji se také vzniku konceptu a jeho zpracování západními zahraničními autory/kami. Klíčová slova: "nová žena", historie, první Československá republika, diskurz, kritická diskurzivní analýza
|
|
| |
|
|
Politika genderové identity v dělnickém prostředí na Liberecku (1890-1914).
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Jan MAREŠ, Politika genderové identity v dělnickém prostředí na Liberecku (1890-1914), disertační práce, Ústav českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Praha 2021. Disertační práce se pokouší odpovědět na otázku, zda a jak se proměňovala konfigurace genderového řádu, dělnického hnutí reprezentovaného německou sociální demokracií, a jak se utvářel ve vztahu ke dvěma emancipačním politikám - národní a třídní. Tázání se po proměně reprezentací feminity a maskulinity a žádoucích společenských vztahů mezi nimi je zasazeno do konkrétního časoprostorového rámce Liberecka s důrazem na období let 1890-1914 i do širších kontextů utváření a vývoje dělnického sociálně demokratického hnutí a občanské společnosti jako takové. Práce vychází zejména z tištěných pramenů se zvláštním zřetelem k periodickému tisku. Práce se nejprve věnuje širšímu kontextu utváření a recepce marxistického myšlení a jeho vztahu k národní a ženské otázce. Druhá kapitola se soustředí na 60. a 70. léta 19. století. Staví na existující literatuře, nicméně ji nasvěcuje z genderové perspektivy, a zvláště se zaměřuje na osobu Josefa Schillera, jedné z vůdčích postav libereckého dělnického hnutí. Třetí kapitola se věnuje kontextu rozvoje občanské společnosti. Zkoumá genderové aspekty dělnických pokladen s důrazem na Všeobecnou...
|
|
| |
|
|
Obraz postavení západní ženy a západního feministického hnutí v ženském tisku v Československu v období 1948-1989
Marková, Tanja ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Obraz postavení žen na Západě v ženském tisku v Československu v období 1948-1989"pojednává o rozdílném vývoji společenského postavení žen ve východním a západním bloku v bipolárním světě druhé poloviny dvacátého století. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jakým způsobem vyobrazoval ženský tisk Vlasta společenské postavení žen žijících na Západě v období studené války a jaký vliv měly na vytvářené obrazy proměny mezinárodních vztahů ve sledovaném období. Autorka ve své práci využila metody diskurzivní analýzy. Jelikož by bylo z hlediska množství náročné zpracovat všechna vydaná čísla Vlasty v období 1948-1989, analyzovanými texty byla vybraná čísla z období kolem Mezinárodního dne žen. Na toto období se autorka zaměřuje z toho důvodu, že se Mezinárodní den žen slavil v obou blocích, a tak předpokládá, že prostor věnovaný společenskému postavení žen v různých zemích světa bude v období jeho oslav větší než ve zbytku roku. Z analýzy sledovaných čísel vyplynulo, že periodikum Vlasta obraz žen na Západě a jejich společenského postavení přizpůsobovalo geopolitickému vývoji studené války. V závislosti na mezinárodní situaci, se měnila intenzita, se kterou Vlasta své čtenářky informovala o nerovných právech a špatných životních podmínkách žen na Západě. Neměnil se však...
|
|
|
Zákon na ochranu republiky v kontextu politické diskuse první Československé republiky
Zaimović, Enes ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá československým zákonem na ochranu republiky, dobovými okolnostmi jeho přijetí a názorovou reflexí mezi nejvýznamnějšími subjekty politického systému První republiky a jejich stranických tiskových orgánů k němu. Jejím cílem je přinést odpověď na otázky, jakým způsobem k zákonu na ochranu republiky přistupovaly nejvýznamnější subjekty stranického systému, jak zákon rámovaly navenek, jak tyto své přístupy aktéři stranického systému První republiky komunikovali navenek a čím byly jejich postoje formovány. Pro tyto účely práce provádí analýzu dobových pramenů, mezi které patří především stranický tisk a projevy představitelů politických stran v Poslanecké sněmovně Národního shromáždění, v níž používá i rámcovou analýzu jakožto nezbytný předpoklad pro rekonstrukci jednotlivých rámců, do nichž straničtí aktéři zákon na ochranu republiky zasazovali.
|
|
|
Gender a demokracie: 1989-2009
Appeltová, Michaela ; Bosničová, Nina ; Ciprová, Kristýna ; Gelnarová, Jitka ; Hejzlarová, Eva ; Jachanová Doleželová, Alexandra ; Machovcová, Kateřina ; Smiggels Kavková, Jana ; Wagnerová, Alena ; Sokačová, Linda (editor)
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Proměny významu prezidentského úřadu v Irsku během období vlády Mary Robinson
Kolářová, Karolina ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Tato práce se zabývá proměnami prezidentského úřadu v Irsku během vlády prezidentky Mary Robinson v letech 1990-1997. Post irského prezidenta má velmi omezené pravomoci a tradičně byl vždy vnímán jako funkce symbolického a ceremoniálního charakteru. Robinson však od počátku svého mandátu byla velmi aktivní a tím narušila tehdejší precedens pasivních prezidentů. Cílem práce je vymezení konkrétních nástrojů a mechanismů, kterých Robinson využila k proměně prezidentského úřadu a dále zhodnocení, zda prezidentka vždy zůstala v mezích ústavy a nedopustila se jejího porušení. Pracuji s hypotézou, že hlavním nástrojem, který Robinson využila k proměně úřadu, byl aktivismus nabývající mnoha různých podob. V první části práce se můj výzkum zakládá na analýze ústavního vývoje a zakotvení prezidentského postu, včetně rozboru frekvence využívání prezidentských pravomocí jednotlivými vykonavateli mandátu. V další části výzkumu je pro mě klíčová samotná činnost Robinson. Pro kompletní vymezení jednotlivých nástrojů a mechanismů se můj výzkum neomezuje pouze na období prezidentského mandátu Robinson. Vzhledem k tomu, že aktivistický styl Robinson v prezidentské funkci byl následkem dlouhodobějšího procesu, soustředím se i na její předchozí kariéru advokátky i senátorky a zejména pak na samotnou prezidentskou...
|
|
| |
host ::
RSS.