|
|
Pozdně antický člověk v perspektivě latinsky píšících autorů. Gótové v pohledu Sidonia Apollinara a jeho (téměř) současníků
Lepeška, Jan ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent) ; Doležalová, Lucie (oponent)
disertační práce: Pozdně antický člověk v perspektivě latinsky píšících autorů autor: PhDr. Jan L e p e š k a školitel: doc. PhDr. Zdeněk P i n c, CSc. Disertační práce - "Pozdně antický člověk v perspektivě latinsky píšících autorů" - pojednává o pozdně antické společnosti s důrazem na dějinnou úlohu Gótů. Hlavním cílem práce je pokusit se proniknout, prostřednictvím překladu a komentářů dopisů biskupa Sidonia Apollinara a jeho téměř současníků, do kulturního života Gótů. Jeho texty čtenáři nabízí pohled na chování a jednání gótské nobility, každodenní režim panovnického dvora, zvyky, stolování a mnohé další aspekty kulturního života Gótů. Sidoniův pohled se však jevil místy jednostranně. Disertační práce tak předkládá pohledy i dalších vybraných pozdně antických historiků, kteří se ve svých dílech zabývali Góty (Ammiana Marcellina, Jordana, Zosima a Prokopia z Kaisareie), aby bylo možné vytvořit hlubší porovnání názorů jednotlivých římských autorů. Disertační práce se také pokouší předložit konstruktivní pohled na dějinnou úlohu Gótů ve formování nové, středověké Evropy s využitím poznatků starších i současných odborných autorů. Hlavními výstupy disertační práce jsou: analýza a komentář k dopisům Sidonia Apollinara (pojednávajících o Gótech), analýza a komentář k textům jeho téměř současníků a...
|
|
|
Thomas of Ireland: De tribus sensibus sacrae scripturae - editio princeps, commentary and translation
Tříska, Pavel ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Burghart, Marjorie (oponent)
Předmětem diplomové práce Tomáš z Irska: De tribus sensibus sacrae scripturae - editio princeps, komentář a překlad je zkoumání traktátu De tribus sensibus sacrae scripturae. Tento dosud nevydaný text je součástí trilogie, která zahrnuje také traktáty De tribus punctis christianae religionis a De tribus hierarchiis, které jsou všechny dílem Tomáše z Irska, autora působícího na Pařížské univerzitě okolo roku 1300. Ten je znám především díky své sbírce autorit, zvané Manipulus florum, která byla jedním z největších bestselerů své doby. De tribus sensibus sacrae scripturae obsahuje teoretickou část, která stručně vykládá principy a pravidla doslovného a duchovního výkladu Bible. Ale většina traktátu spočívá v příkladném výkladu verše Moudrost 9, 1 s dlouhými exkurzy o tématech jako astronomie nebo translatio studii. Tato práce obsahuje kritickou edici traktátu na základě pěti známých rukopisů díla s rukopisem Paris, Bibliothèque nationale de France, Latin 16397 jako základním rukopisem. Edice textu je doprovázena studiem rukopisné tradice, popisem rukopisů, ke kterým se autor mohl dostat. Dále je text zasazen do kontextu děl Tomáše z Irska a biblické exegeze pozdního středověku. Analyzována je také exegetická nauka Thomase z Irska, jeho zdroje a způsob, jakým s nimi pracuje. Na konci je navržen volný...
|
|
|
Literární autorky evropského středověku
Bednaříková, Eliška ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tvorbou literárních autorek evropského raného a vrcholného středověku, zejména pak čtyřmi spisovatelkami, tvořícími v období od poloviny 9. do počátku 13. století na území západní Evropy. I když ve středověku psalo mnohem více mužů než žen, výjimečné osobnosti, které ovlivnily svět literatury, se nacházely i mezi ženami. V této práci prezentované dámy dokládají svojí tvorbou literární vývoj ve středověku obecně, ale zároveň vždy stojí na počátku něčeho nového. Jsou jimi Dhuoda, nešťastná manželka šlechtice, řeholnice Hrotsvita z Gandersheimu, abatyše Hildegarda z Bingen, a nakonec sebevědomá autorka z královského dvora, Marie de France. Dhuoda v polovině 9. století svým spisem Liber manualis vytvořila jedinečné didakticko-pedagogické dílo, nejstarší "ve Francii" napsaný spisu o výchově.375 Hrotsvita psala obdobně jako její současníci legendy a historickou epiku, ale nadto vytvořila první dramata křesťanského světa.376 Hildegarda z Bingen svojí tvorbou reprezentuje přelomovou epochu 12. století, ale její dílo svou obsáhlostí a rozsahem nemá ve své době obdoby. Poslední, Marie de France, je reprezentantkou dvorské kultury, ale jako zakladatelka nového literárního žánru, veršované povídky, nedbala na dobové konvence. Práce se sestává ze stručného biografického představení autorek...
|
|
|
Středověké rukopisné knihovny řeholních kanovníků sv. Augustina v Čechách
Ebersonová, Adéla ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Marek, Jindřich (oponent) ; Vodička, Ondřej (oponent)
Předmětem této práce je výzkum knihoven řádu řeholních kanovníků sv. Augustina v Čechách. Práce se soustředí pouze na rukopisy, které vznikly do konce 15. století, k nimž připojujeme také rukopisné části přivázané ke starým tiskům a zlomky vyňaté z rukopisů. Cílem je vyplnit mezery v dosavadním bádání a poskytnout soustavný výklad o dějinách knihoven kanonií v Čechách, tedy v Roudnici, Jaroměři, v Praze na Karlově, Sadské, Rokycanech, Třeboni a v Borovanech. Výzkum těchto knihoven vychází především z dochovaných rukopisů. Jejich příslušnost k jednotlivých knihovnám lze bezpečně poznat podle vlastnických záznamů, v některých případech také na základě typických signatur či záznamů o obsahu rukopisů, eventuálně i podle dalších okolností spojených s historií kodexů. Kromě toho máme pro některé knihovny k dispozici i soudobé prameny k jejich historii (knihovní katalog, inventář, záznamy o darech a odkazech, záznamy o platbách za opsané rukopisy, zápisy o nákupu kodexů, nebo zprávy o prodeji rukopisů v exilu). Každé kanonii je zde věnována samostatná kapitola, v níž je předložen bibliografický přehled, stručné shrnutí dějin kanonie a podrobný výklad o historii její knihovny. Jádrem všech kapitol je rozbor dochovaných rukopisů, přičemž je věnována pozornost fyzickým vlastnostem kodexů, jejich dataci a...
|
|
|
Dialog Matouše z Krakova o častém přijímání svátosti oltářní a jeho místo v myšlenkovém světě předhusitského reformního hnutí
Lužný, Michael ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent)
Matouš z Krakova patří mezi nejvýznamnější příslušníky pražské předhusitské univerzity. Zároveň je řazen mezi čelné představitele reformních snah o nápravu života křesťanské společnosti druhé poloviny 14. a začátku 15. století. Z jeho bohatého literárního díla si zasluhuje zvláštní pozornost spis, známý pod názvem Dialog rozumu a svědomí o častém přijímání. Ten je součástí souboru textů zabývajících se eucharistickou tematikou, jež vznikly v českých zemích druhé poloviny 14. století. Matoušův Dialog mezi nimi vyniká svou, až do konce středověku neutuchající, popularitou dosvědčenou mimořádným množstvím dochovaných rukopisů. Přesto mu nebyla ve srovnání s řadou Matoušových děl věnována moderní historiografií dostatečná pozornost. První část této práce shrnuje dosavadní výsledky matoušovského bádání a na jejich základě v kostce představuje Matoušův život a dílo. Druhá část je věnována samotnému Dialogu o častém přijímání. Je zde analyzována rukopisná evidence Matoušova spisu v odborné literatuře, nastíněn historický kontext jeho vzniku a představen vlastní obsah díla. V závěrečné části je důkladné kritice podrobeno dosavadní ediční zpřístupnění Dialogu. Na základě podrobné analýzy autor předkládané práce dokazuje, že původní edice z roku 1974 trpí nedůslednou metodikou a značným počtem chyb. Její...
|
|
|
Fragmentum praebendarum. Komentovaná kritická edice a překlad rukopisu svatojiřských kanovníků ze 14. století
Pacovský, Karel ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Adámková, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rukopisem svatojiřských kanovníků ze 14. století, který je znám pod názvem Fragmentum praebendarum (Praha, Národní knihovna ČR, sign. XIII A 2). Rukopis zmiňuje mnoho osob spojených s kostelem svatého Jiří na Pražském hradě, uvádí detaily z jeho liturgického provozu a zaměřuje se především na svatojiřské kanovníky, jejich povinnosti a příjmy. Od 18. století je proto považován za cenný pramen pro poznání historie svatojiřského kostela a přilehlého kláštera benediktinek, avšak dosud byl dostupný pouze v edici z roku 1785. Předkládaná edice kodexu a jeho vůbec první překlad do češtiny přinášejí identifikaci řady uvedených osob, lokalit i citátů, a tak společně s fyzickým popisem a obsahovým rozborem rozšiřují naše poznání ohledně vzniku samotného rukopisu, každodennosti svatojiřského kostela v pozdním středověku i vztahu mezi mužským společenstvím kanovníků a ženskou komunitou benediktinek, které společně užívaly kostel svatého Jiří uprostřed pražské královské rezidence.
|
|
| |
|
|
Exhortatio ad canonicos regulares de vicio proprietatis: řeholníci a majetek v pozdním středověku
Strnadová, Kristýna ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Adámková, Iva (oponent)
Obsahem práce je edice textu Exhortatio ad canonicos regulares de vitio proprietatis z rukopisu III D 16 uloženém v Národní knihovn R v Praze, jenž p vodn pat il do knihovny bývalého kláštera augustinián kanovník v Roudnici nad Labem. Edice byla vytvo ena celkem z osmi rukopis a z dalších dvou rukopis byla vytvo ena samostatná edice paralelního textu. Sou ástí je i základní popis jednotlivých rukopis a analýza textu, zkoumající jeho p vod a propojení s dalšími traktáty o majetku ze 14. a 15. století a souvislost s Jind ichem z Hassie. Práce též zahrnuje volný p eklad daného traktátu.
|
|
| |
|
|
Matouš z Krakova. Působení v Praze a rukopisy jeho děl v českém prostředí
Lužný, Michael ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá osobností Matouše z Krakova, významného pozdně středověkého učence, jenž největší část svého života, tj. od 60. do začátku 90. let 14. století, strávil v Praze, na zdejší univerzitě. Taktéž většina děl z jeho objemného literárního odkazu vznikla právě během pražského působení. Nejdůležitější z nich jsou součástí širokého reformního hnutí, které v Čechách konce 14. století v době prohlubující se krize katolické církve nabíralo na stále větší intenzitě. První část práce přináší stručné shrnutí Matoušova pražského pobytu. V tomto ohledu je kladen důraz především na dochované prameny dosvědčující Matoušovo pražské působení, jež jsou konfrontovány s některými vývody a domněnkami starší literatury. Součástí práce je dále vypracovaný soupis rukopisů uložených v českých institucích, které obsahují opisy Matoušových děl. Na základě analýzy tohoto soupisu je v hlavní části práce ukázáno, jakým způsobem docházelo k recepci děl Matouše z Krakova v českém prostředí. Takovýto výzkum nebyl dosud českou historiografií realizován, a tak je zde vytvořen jistý základ, na který může navazovat budoucí bádání o krakovském rodáku i dalších příslušnících pražské předhusitské univerzity.
|
host ::
RSS.