|
|
Scénografie Luboše Hrůzy v Činoherním klubu v 60. letech
Vöröšová, Markéta ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Augustová, Zuzana (oponent)
Tato práce se zabývá výpravami jednoho z nejvýznamnějších českých scénografů Luboše Hrůzy, které vytvořil pro Činoherní klub v rozmezí let 1965 - 1968. Největší důraz je především kladen na podrobné rekonstrukce dvanácti scénografií a srovnání výsledného jevištního tvaru se scénickými poznámkami dramatika. Soustřeďuje se také na hledání charakteristických výrazových prostředků Hrůzova stylu, stejně jako se zabývá i samotným specifickým prostorem tohoto divadla, který nutně jevištního výtvarníka v jeho práci ovlivňuje. Práce také zkoumá, jaké změny se udály při porovnání scénických návrhů s konečnou jevištní realizací.
|
|
| |
|
|
Taneční divadlo Piny Bausch
Faustová, Markéta ; Augustová, Zuzana (oponent) ; Christov, Petr (vedoucí práce)
Pina Bausch a soubor Tanztheater Wuppertal k sobě neodmyslitelně patří. Choreografka se stala vedoucím tohoto německého tanečního souboru v roce 1973 a od té doby ho vede dodnes. Nikdy nevytvořila choreografii pro jiný soubor či jiného tanečníka. Během tohoto pětatřicetiletého spojení se soubor dostal mezi taneční špičku a stále sklízí úspěchy po celém světě. Byl a stále je inspirací pro mnoho mladých tvůrců. Je zároveň historií, ale i současností. Hned zpočátku své kariéry dala Pina Bausch jasně znát, že její tvorba bude výjimečná. Žádné bariéry, ať již ve vyjádření témat, tak v použití výrazových prostředků, pro ní neexistovaly. Ve svých dílech organicky propojovala tanec a divadlo a vytvořila tak nový umělecký žánr nazývaný teoretiky- taneční divadlo. Dokázala stmelit mohonárodnostní soubor o šestadvaceti členech, s kterým pracovala velmi úzce na přípravě jednotlivých kusů. Zejména z počátku byli její tanečníci nuceni do každé choreografie zapojit kus svého já. Příprava inscenace totiž spočívala v tzv. otázkovém principu. Pina Bausch pokládala při zkouškách tanečníkům otázky, na které museli improvizovanými pohybovými či divadelními scénkami odpovídat. Z této banky materiálu pak vybírala základ pro nový kus. Její první díla byla tedy zejména o lidech. Diváci viděli na scéně realitu, reálné osoby, které...
|
|
|
Ferdinand Vaněk na jevišti
Dvořáková, Jana ; Augustová, Zuzana (oponent) ; Just, Vladimír (vedoucí práce)
V sedmdesátých a osmdesátých letech, přesněji v průběhu desetiletí 1975 - 1985, vzniklo od čtyř autorů devět her, převážně aktovek, které jsou souhrnně označovány jako vaňkovky. Toto pojmenování si zasloužily díky jménu hlavní postavy každé z nich, které zní Ferdinand Vaněk. "Hry jsou tema ticky nevyhraněné a tvoří spíš jen "příležitostné" příběhy/obrázky a konto Ferdinanda Vaňka než opravdová dramata se samostatně nosnými příběhy. ,,1 Někteří autoři napsali jednu (Jiří Dienstbier), někteří dvě (Pavel Landovský) a někteří dokonce i tři (Václav Havel, Pavel Kohout). Nebudu je však v této chvíli rozdělovat dle autorů či abecedy, ale podle pořadí vzniku. První z nich, Audienci, napsal Václav Havel v roce 1975. Druhá vyšla také z jeho pera a to dokonce ve stejném roce pod názvem Vernisáž. Třetí vaňkovkou "je Sanitární noc od Pavla Landovského z roku 1976. Čtvrtou hrou v pořadí je Protest z roku 1978 opět od Václava Havla. Toho roku byl napsán i Atest od Pavla Kohouta, který předcházel jeho hře Marast z roku 1981. V roce 1983 napsal Pavel Landovský Arest, v roce 1984 Jiří Dienstbier Příjem a o rok později Pavel Kohout Safari.
|
|
|
Jan Filip - Zwiefelhofer. Herecký portrét Jana Filipa v kontextu ostravského divadla
Stanová, Michaela ; Augustová, Zuzana (oponent) ; Christov, Petr (vedoucí práce)
S velkou dávkou pokory, úcty, s jistou noblesou a bodrým smyslem pro humor se rodí osobnosti. Divadlo nabízí možnosti osobnostem vyniknout. Divadlo jsou lidé. Divadlo jsou osobnosti. Divadlem žil Jan Filip, divadlo žil Jan Filip. Herec. S laskavostí, s jakou se obracel do hlediště, teď já píši, s jeho tichým svolením o něčem tak neuchopitelném, tak těkavém a pomíjivém, jako je jeden herecký okamžik, ale i lidský osud naplněný láskou k múze Thálii. S pomocí jeho rodiny a přátel, z četných recenzí a kritik inscenací, z recenzí jeho hereckého umění, ze záznamů, které tak těžko zachycují hercovo umění a z odborného textu, vznikal postupně obraz jednoho hereckého osudu. Herce, osobnosti, která zcela zaplňovala velká i menší jeviště, osobnosti, která i po svém odchodu zanechá něco, co nelze popsat slovy. Jen víme, že to něco pořád je a zůstane ukryto přímo na jevišti divadel, na kterých Jan Filip žil. Ve své práci se pokusím čtenáře seznámit s profesní životem herce Jana Filipa a sledovat jeho životní cestu, na určitém hi stori cké m pozad í čes ké ho ko ntextu. Chtěl a bych čten áře seznámit s typy divadel, ve kterých Jan Filip působil a podrobněji se věnovat kapitole věnované ostravskému divadlu. Jeho dramaturgii, uměleckému směřování a osobité tvůrčí kreativitě této moravské divadelní metropole.
|
|
|
Soubory Pražské pětky a jejich mediální recepce v letech 1980-1989
Kovář, Zdeněk ; Augustová, Zuzana (oponent) ; Just, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o divadlech Pražské pětky a mediálních ohlasech na jejich tvorbu v 80. letech. První část se věnuje vzniku divadel, jejím členům i charakterizaci jejich tvorby. Jedná se o dobu, kdy ještě nebyla napsaná žádná recenze. Poté je práce rozčleněna na tři časová období - inscenace před společným vystoupením v Lucerně, akce Lucerna a tvorba na konci 80. let. Během každé fáze se vyvíjela nejen Pražské 5, ale i její mediální recepce, která je hlavní náplní práce. V poslední části je nastíněn vývoj divadel na přelomu 80. a 90. let a předlistopadové filmy Tomáše Vorla Pražská 5 a Kouř.
|
|
|
Historická dramata Václava Vlčka
Tauchenová, Tereza ; Augustová, Zuzana (oponent) ; Topolová, Barbara (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá historickými dramaty Václava Vlčka (1839-1908). Práce nejprve krátce seznamuje s autorem a jeho soudobým společenským postavením a nastiňuje Vlčkovu rozsáhlou uměleckou činnost. Poté se plně věnuje autorovým historickým dramatům. V chronologické následnosti jsou rozebrána všechna Vlčkova historická dramata. Rozbor vždy obsahuje shrnutí děje, charakterizaci ústředních postav, kritické zhodnocení dramatické konstrukce a jazykové stránky. Na tomto základě se pak snaží odhalit autorovy inspirační zdroje a osvětlit jeho východiska a motivace při volbě témat a jejich zpracování. Poslední část práce ukazuje principy, na kterých Vlček svá dramata stavěl. Hodnotí význam jeho dramatického díla.
|
|
|
Současná německá rozhlasová hra. Akustické experimenty Heinera Goebbelse
Ptačinská Jirátová, Jana ; Pšenička, Martin (oponent) ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o historicky významném rozhlasovém žánru - rozhlasové hře. Zaměřuje se na současnou podobu německé produkce, která si jako jedna z mála udržela až dodnes významné postavení nejen na poli rozhlasové tvorby, ale i obecně na poli kulturním. V několika kapitolách tato práce popisuje, v čem je německá rozhlasová hra (Hörspiel) specifická (jak se liší například od českého pojetí rozhlasové hry), jak se vyvíjela v rámci více než osmdesátileté historie rozhlasového vysílání a jakým způsobem oslovuje posluchače dnes. Ze široké škály druhů Hörspielu jsem se zvlášť zaměřila na experimentální tvorbu, která je tolik typická pro muzikanta, skladatele a režiséra Heinera Goebbelse. Analýze podrobuji nejen jeho tvůrčí styl, ale i dvě z jeho inscenací, které byly zcela zásadní pro rozvoj moderní rozhlasové produkce.
|
|
|
Nová lidová hra: drama Petera Turriniho a Felixe Mitterera
Lorencová, Michaela ; Topolová, Barbara (oponent) ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce zkoumá žánr nové lidové hry s důrazem na dílo autorů Petera Turriniho a Felixe Mitterera. Hlavní atributy tohoto žánru jsou popsány v kontextu jeho historického vývoje. Nová lidová hra vychází z meziválečné kritické lidové hry Ödöna von Horvátha a Marieluise Fleier a potažmo i z historické lidové hry. Z autorů historické lidové hry je pro následující vývoj tohoto žánru nejdůležitější dílo Johanna Nepomuka Nestroye. Práce se také věnuje německým autorům takzvaného nového realismu 6O. let 20. století (Martin Sperr, Franz Xaver Kroetz a Rainer Werner Fassbinder), v jejichž díle lze vysledovat vliv lidové hry. Pro lepší pochopení celé problematiky práce krátce popisuje i společensko - politické poměry, ve kterých Felix Mitterer, Peter Turrini a celá generace rakouských poválečných autorů tvoří.
|
|
|
Hra Franka Wedekinda"Probuzení jara" na českých jevištích
Macáková, Karolína ; AUGUSTOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; KYSELOVÁ, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tvorbou německého dramatika Franka Wedekinda, především jeho v pořadí druhou hrou Frühlings Erwachen (Probuzení jara). Provádí stručný exkurz do historie inscenování hry na českých jevištích. Na základě zapůjčených záznamů a dobových kritik podrobněji analyzuje dvě poslední české inscenace - inscenaci divadla Disk z roku 2007 a inscenaci Komorní scény Aréna z roku 2008.
Bakalářská práce zmiňuje také historický kontext tvorby autora a témata obsažená v jeho ostatních hrách - Lulu (Lulu), Die junge Welt (Mladý svět) a Franziska (Franziska). Snaží se nalézt témata charakteristická pro autora a zabývat se jejich aktuálností či inscenačními možnostmi v současném divadle.
|
host ::
RSS.