|
|
Minimum Legal Drinking Age in the U.S.: A Reasonable Exception to Age of Majority?
Lokajíčková, Jana ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Diplomová práce "Minimální věk pro požívání alkoholických nápojů v USA: Oprávněná výjimka z principu plnoletosti?" se zabývá legální hranicí pro požívání alkoholických nápojů ve Spojených státech jako nástrojem pro snižování počtu obětí dopravních nehod spojených s alkoholem. Tato hranice byla totiž v USA stanovena na dvacet jedna let věku - výše než je věk dospělosti - právě za tímto účelem. Diplomová práce analyzuje různé aspekty této problematiky a dochází k závěru, že tato věková hranice, která závažným způsobem omezuje práva dospělých Američanů ve věku od osmnácti do dvaceti let, nesplnila očekávání, se kterými byla v roce 1984 zavedena. Proto práce představuje alternativy k tomuto způsobu boje s řízením v opilosti a zkoumá, jestli a jakým způsobem jsou používány a co brání jejich častějšímu využití. Diplomová práce má čtyři části: první kapitola představuje základní fakta o roli alkoholu a řízení motorových vozidel v americké společnosti a představuje problematiku řízení pod vlivem alkoholu - včetně toho, jak je vnímána společností. Následující část se zabývá právně-historickým vývojem této hranice a případy jejích soudních napadení kvůli jejich možné protiústavnosti. Třetí část shrnuje výsledky vědeckých výzkumů a navrhuje efektivnější způsoby boje s řízením pod vlivem alkoholu. Poslední...
|
|
|
The Role of Business Lobby in the Immigration Reform in the United States during the Second Administration of George W. Bush
Mackuliaková, Kristína ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá rolou podnikovej loby v politike imigračnej reformy v Spojených štátoch počas druhej administratívy G.W.Busha. Jej cieľom je zhodnotiť vplyv podnikov na imigračnú politiku prostredníctvom lobingových aktivít. Vychádza hlavne z údajov o výdajoch lobingových subjektov na dva zákony, ktoré boli v rokoch 2006 a 2007 predstavené v Kongrese. Táto práca sa snaží zodpovedať otázku, či americké podniky disponujú neprimeraným vplyvom na politiku, pričom stavia na niekoľkých premisách. Podniky sa pokúšajú zvyšovať svoje zisky znižovaním nákladov na mzdy prostredníctvom dostatočného dopytu po práci, a zároveň je ich cieľom predísť vzniku situácie, v ktorej by bol nedostatok vhodných pracovných síl. Podniky teda požadujú otvorenú liberálnu imigračnú politiku a venujú značné zdroje na dosiahnutie tohto cieľu. Podniky podľa niektorých autorov disponujú špeciálnym postavením medzi ostatnými záujmovými skupinami, ktoré im umožňuje kontrolovať politické rozhodnutia. Vzhľadom na fakt, že ani jeden z dvoch skúmaných liberálnych návrhov neprešiel, budem v práci tvrdiť, že podniky nedisponujú takým vplyvom v politike, ako je často predpokladané.
|
|
|
Illegal immigrants in the U.S.: proposed solutions and their consequences
Hořavová, Tatiana ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tatiana Hořavová: Přítomnost ilegálních imigrantů v USA: navrhované řešení a jejich důsledky ABSTRAKT Problém ilegální imigrace je v současnosti jednou z nejnaléhavějších otázek domácí politiky Spojených států. Počet ilegálních imigrantů se pohybuje podle odhadů kolem 11 miliónů, a zdá se, že proud nových ilegálních přistěhovalců je nezastavitelný. Najít a aplikovat vhodné řešení se však ukazuje jako nesmírný problém; táto práce se proto pokusí analyzovat, proč to tak je, a co se v diskuzi o této problematice dá očekávat. Práce kromě potřebného úvodu do současného stavu imigrační politiky a demografických charakteristik ilegálních imigrantů obsahuje i osvětlení důvodů kritiky ilegální imigrace ve čtyřech oblastech - právní, ekonomické, kulturní a bezpečnostní, a ukazuje, že argumenty v diskuzi o dopadech ve všech čtyřech oblastech existují pro obě strany - tu, která vnímá ilegální imigranty jako zločince a zátěž pro Ameriku, i pro tu, která se snaží imigranty bránit a poukazovat na jejich právo na to, aby se k nim přistupovalo lidsky. Existence dvou protichůdných koncepcí vážících se k přístupu k ilegálním imigrantům v USA je v práci dále dokumentován díky analýze jednotlivých proponovaných řešené problematiky nelegálního přistěhovalectví. Ukazuje se, že extrémní koncepční řešení, tedy masová deportace a...
|
|
|
Barack Obama a Blízký východ
Černý, Ondřej ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce Barack Obama a Blízký východ zkoumá americkou zahraniční politi-ku vůči regionu Blízkého východu, konkrétně Iráku, Íránu a Izraeli. Po dvou prezi-dentských obdobích George W. Bushe přichází s prezidentem Obamou nová politika a Blízký východ v ní stále hraje důležitou roli. Bakalářská práce odpovídá na tři zá-kladní otázky - jakou politiku chtěl Barack Obama na Blízkém východě praktikovat, v jakých aspektech se lišila od politiky jeho předchůdce, a konečně jestli praktické kroky Obamovy administrativy v prvních letech odpovídají předvolebním slibům. Závazky jsou vybrány především z projevů a článků samotného prezidentského kan-didáta a také z doporučení jeho blízkých poradců. V každé části práce jsou dále shrnu-ty hlavní rozdíly mezi politikou republikánského prezidenta George Bushe a sliby demokratického kandidáta. Následuje shrnutí zahraniční politiky Obamovy adminis-trativy v regionu během prvních několika let a zhodnocení, zda se mu podařilo závaz-ky stanovené ještě před zvolením naplnit.
|
|
|
Evropská integrace: Plán USA na obranu západní Evropy před komunismem
Brach, Radim ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Po druhé světové válce se Evropa nacházela v situaci, kdy se nemohla postarat o svou prosperitu vlastními silami. V tu chvíli bylo třeba se rozhodnout pro jednu z dominantních zemí - USA nebo SSSR. Díky bližšímu politickému a ekonomickému systému se západní Evropa přiklonila na stranu Spojených států, které neprodleně začaly formulovat svou politiku vůči poraženému Německu, expanzivnímu Sovětskému svazu a zdevastované Evropě. Výsledkem tohoto úsilí byla politika zadržování, které byla rozvinuta Trumanovou doktrínou a Marshallovým plánem. V prvních poválečných letech to byla zejména ekonomická pomoc, která byla hlavním nástrojem Spojených států ke stabilizaci Evropy. Rozvoj ekonomik však nebyl možný bez aktivní spolupráce mezi evropskými státy, a proto vyvíjely Spojené státy a zejména kongres velký tlak na integraci na hospodářském poli. To mělo zajistit lepší propojení evropských ekonomik a také možnost jednodušší expanze amerického zboží na evropský trh. Na začátku 50. let se důraz přesunul od ekonomické integrace ke spolupráci obranné, zejména díky začínající válce v Koreji. Všechny tyto snahy o ulehčení americké pozice a rozvoj Evropy vedly k nastartování procesu evropské integrace.
|
|
|
Guantánamo: Mezi bezpečností a lidskými právy Věznice na Guantánamu v americkém veřejném diskurzu během prezidentství George W. Bushe
Květová, Lenka ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
(abstrakt) Práce se zabývá diskuzí o americké věznici pro podezřelé z terorismu na základně Guantánamo Bay na Kubě během vlády G. W. Bushe. Celou tuto debatu provázely mnohé kontroverze spojené s věznicí, jako bylo podezření na mučení vězňů nebo otázka jejich právního statutu. Autorka dochází k názoru, že počáteční postoj administrativy k zadrženým, byl postupně odmítnut sérií rozhodnutí Nejvyššího soudu. Tato rozhodnutí nutila Bushovu administrativu hledat různá dílčí řešení a právní kličky, které ve svém důsledku vedly k požadavku uzavření Guantánama ze strany předních osobností i organizací. V závěru práce autorka argumentuje, že hlavním důvodem, proč věznice na Guantánamu zůstává i nadále otevřena, je neschopnost vyřešit otázku dalšího osudu vězňů.
|
|
|
United States and Israel: A Special Relationship? US Foreign Policy towards Israel, 1956-73
Strýčková, Katarína ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Bakalárska práca "Spojené štáty a Izrael: A Special Relationship?, Zahraničná politika USA voči Izraelu v rokoch 1956-73" analyzuje vývoj vzájomného vzťahu medzi Spojenými štátmi a Izraelom na pozadí regionálneho vývoja na Blízkom východe v rokoch 1956-73. V práci je dôraz kladený na oblasť americko-izraelskej vojenskej spolupráce, a to konkrétne na americké dodávky zbraní Izraelu. Prostredníctvom zlomových udalostí arabsko-izraelského konfliktu, akými bola Suezská kríza, Šesťdňová vojna a Jomkippurská vojna, a ďalších regionálnych kríz na Blízkom východe, práca analyzuje vznik, vývoj a intenzitu special relationship medzi Washingtonom a Jeruzalemom. Tento vzťah bol pre Spojené štáty kľúčový, pretože im umožňoval udržiavať v regióne stabilitu, zamedziť širšiemu sovietskemu prenikaniu a ochrániť tak americké strategické regionálne záujmy.
|
|
|
Comparison of Nuclear Policy: Administrations of George W. Bush and Barack Obama
Svitková, Katarína ; Ulík, Karel (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bibliografický záznam SVITKOVÁ, Katarína. Porovnanie jadrovej politiky posledných dvoch amerických administratív. George W. Bush a Barack Obama. Praha, 2011. 57 s. Bakalárska práca (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. 2011. Vedúci bakalárskej práce Mgr. Karel Ulík. Abstrakt Témou bakalárskej práce je porovnanie prístupov Georgea W. Busha a Baracka Obamu k otázkam jadrovej politiky. Hlavná téza je založená na predpoklade, že hoci sa čiastočne líšia v rétorike a použitých prostriedkoch, primárne ciele oboch administratív sú totožné, rovnako ako bezpečnostné hrozby, ktorým sa musia prispôsobovať. Po stručnom popise nového bezpečnostného prostredia nasleduje kapitola venovaná prezidentovi Georgeovi W. Bushovi, v ktorej sú hodnotené jeho kroky v oblasti jadrovej politiky ako medzinárodné zmluvy a prístup k štátom odmietajúcim medzinárodné normy. Pozornosť je tiež venovaná otázke zbraní hromadného ničenia spojenej s vojenskými intervenciami v zahraničí. V nasledujúcej kapitole sú rozobrané kroky súčasného prezidenta Baracka Obamu v jadrovej oblasti ako zmluva New START, snaha o zabránenie šíreniu jadrového materiálu a, rovnako ako v prechádzajúcej kapitole, prístup k Severnej Kórei a Iránu. Nasledujúca časť je venovaná porovnaniu dvoch prezidentov v spomínaných...
|
|
|
U.S. Homeland Security: Reality or Myth? Domestic counterterrorism post-9/11
Bernardyová, Alžběta ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Diplomová práce "Vnitřní bezpečnost USA: Realita či mýtus? Domácí boj s terorismem po 11. září 2001" zkoumá změnu v domácí protiteroristické politice USA po teroristických útocích z 11. září 2001. Konkrétněji se práce zaměřuje na reorganizaci americké vlády, která vedla k vytvoření Ministerstva pro vnitřní bezpečnost. Hlavním cílem agendy vnitřní bezpečnosti bylo sjednocení amerických snah soustředěných na předcházení a zabránění teroristickým útokům na Spojené státy, snížení americké zranitelnost vůči terorismu a minimalizace škod a zajištění obnovy, pokud tyto útoky nastanou. Tato diplomová práce se snaží zodpovědět dvě související otázky: (1.) zda navržená agenda vnitřní bezpečnosti vedla k vytvoření efektivní a sjednocené politiky domácího boje s terorismem založené na sdílení informací, a za (2.) proč, i přes to že teroristické útoky z 11. září vytvořily jedinečnou příležitost pro zásadní reorganizaci americké vlády a vytvoření jednotné agendy vnitřní bezpečnosti, tato sjedocující agenda pod hlavičkou Ministerstva pro vnitřní bezpečnost nebyla naplněna. Z představené analýzy vyplývá, že efektivní reorganizaci americké vlády bylo zabráněno ze tří hlavních důvodů. Prvním je vlastní organizační povaha jednotlivých vládních institucí. Druhým důvodem je "racionální jednání" hlavvních aktérů...
|
|
|
California Electricity Crisis 2001
Safai, Mina ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato práce pojednává o kalifornské krizi na trhu s elektřinou v roce 2001 z hlediska energetické bezpečnosti. Práce ukazuje, že deregulace trhu s elektřinou v Kalifornii vedla k narušení hlavního principu energetické bezpečnosti - nepřerušovaná dodávka energie za přijatelné ceny. Dodržování tohoto principu je nezbytnou podmínkou pro ekonomický rozvoj a národní prosperitu. Narušení či zastavení dodávek společně s vysokou cenou elektřiny během kalifornské krize nepoškodily jen ekonomiku. Tyto faktory také vedly ke zvýšení rozpočtového deficitu a přivedly k bankrotu soukromé dodavatele energií a to vedlo k narušení politiky managementu energetické bezpečnosti. Pro zkoumání příčin kalifornské krize na trhu s elektřinou v roce 2001 jsem zvolila postup případové studie. Zkoumám krizi z hlediska energetické bezpečnosti, objasňuji rizika pro energetickou bezpečnost spojená s rozhodnutím státního aparátu o restrukturalizaci energetického sektoru a analyzuji ponaučení pro budoucí rozhodování. Aby mohla být tato případová studie úspěšná, zdůrazňuji podmínky v oblasti sektoru dodávek elektřiny na západě Spojených států, které umožnily vznik takovéto krize. Dále popisuji regulační strukturu kalifornského sektoru s elektřinou a způsob jakým byla provedena jeho deregulace v komparaci s deregulací implementovanou...
|
host ::
RSS.