|
|
Hřebečtí Němci ve staré vlasti a v Německu
Procházková, Jana ; Soukupová, Blanka (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Magisterská práce je věnována současné identitě českých Němců z jazykového ostrova Hřebečsko, tématu závažnému jak z hlediska česko-německých vztahů, tak z hlediska nacionalismu. Identita je zde definována jako trojrozměrný fenomén: odpověď na otázku, kým (ne) jsem, jak se (ne) prezentuji a jak jsem (ne) vnímán. V práci je věnována pozornost problému vlastního sebezařazení menšiny do společenského kontextu (z pohledu dvanácti pamětníků vysídlení Němců z Československa po druhé světové válce, dnes aktivním v Hřebečském vlasteneckém spolku, a z pohledu regionální sudetoněmecké literatury a tisku).
|
|
|
Současné národnostní menšiny v České republice v kontextu evropských vývojových trendů
Uherek, Zdeněk
Text se zaměřuje na problémy menšinových organizací v Praze v situaci, kdy se Praha stává otevřeným globálním městem, gateway city, které se složením obyvatelstva a sociabilitou významně odlišuje od ostatních sídel České republiky. Na statistických datech je v textu demonstrována diverzita pražského obyvatelstva, která spolu s předimenzovaností turistického ruchu vytváří z Prahy prostředí extrémně náročné pro soužití obyvatel ve městě. Vysoce diverzifikovaná společnost je spolu s anonymitu a segmentarizací osobních životů jednotlivců pro velkoměsto typická. V tomto specifickém prostředí hledají spolky národnostních menšin svoji působnost a snaží se oslovit svoje krajany, kteří jsou rozptýleni po celém městě. Velkou změnou pro život menšin v České republice je decentralizace menšinových organizací. Jednotlivé menšinové spolky jsou nyní často samostatnými subjekty, které si vytvářejí vlastní program i samostatně hospodaří. Jejich svoboda je vykoupena organizační nezralostí. Musí soupeřit o granty, potýkají se s problémy se spolufinancováním, nemají prostředky na infrastrukturu a administrativní činnosti. Jak ověřily výzkumy Etnologického ústavu ČR, chybí jim poradenská a koordinační asistence, která by napomáhala k získání evropských prostředků, vzájemné komunikaci a mimo jiné i k tomu, aby jejich činnost mohla Pražany efektivně obohacovat jako celek. V této souvislosti oceňují zřízení Domu národnostních menšit, který alespoň částečně zjednodušuje komunikaci mezi menšinami.
|
|
|
Analýza migrace českých občanů po roce 1989
Brouček, Stanislav ; Beranská, Veronika ; Červinková, Hana ; Uherek, Zdeněk
Analýza migračního chování českých občanů po roce 1989 (důraz na trendy), a to jak osob odcházejících natrvalo, tak sezónních migrantů; postižení odlišností od krajanů a exulantů. Srovnání s politikou vůči této kategorii migrantů u států s podobným počtem obyvatelstva (Slovensko, Nizozemí, Dánsko, Švédsko). Analýza důvodů trvalého usazovaní v zahraničí. Formování vlastních komunit nové migrace: USA, proces vývoje od počátečních komunit nelegálních pracovních komunit přes postupné sbližování s komunitami starousedlíků; další komunity: Austrálie, Nový Zéland, Francie, Belgie, Severské státy Evropy. Návratové trendy. Cíle projektu: získání relevantních údajů o nových českých komunitách v zahraničí; doporučení pro MZV k vytváření funkčního vztahu státu k těmto komunitám.
|
|
|
Předmluva
Sulitka, Andrej ; Uherek, Zdeněk
Úvodní informace k 14. Setkání národnostních menšin v Praze, jehož součásti byla v roce 2014 mezinárodní konference pod názvem Praha a menšiny. Program jednání konference byl zaměřen na otázky: přítomnost národnostních menšin v Praze a jejich aktivity, menšiny a mateřský jazyk, národnostní menšiny a migranti. Odborné i širší veřejnosti je předkládán dílčí výstup, odpovídající svým uspořádáním průběhu konference.
|
|
|
Praha a menšiny : sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Praze dne 4. prosince 2014
Sulitka, Andrej ; Uherek, Zdeněk
Publikace Praha a menšiny je výstupem ze 14. Setkání národnostních menšin, jehož součásti byla mezinárodní konference pod názvem Praha a menšiny. Program konference byl rozčleněn do tří tematických bloků: 1. přítomnost národnostních menšin v Praze a jejich aktivity, 2. menšiny a mateřských jazyk, 3. národnostní menšiny a migranti. Tyto otázky jsou v centru pozornosti zástupců národnostních menšin a jsou diskutovány na každoročních setkáních národnostních menšin, které pořádá hlavní město Praha a Dům národnostních menšin ve spolupráci s akademickými institucemi, konkrétně v roce 2014 s Etnologickým ústavem AV ČR. Odborné i širší veřejnosti je tak předkládán dílčí výstup, odpovídající svým uspořádáním průběhu konference.
|
|
|
Metodika pro tvorbu informačního systému o rodinách imigrantů ze třetích zemí
Horáková, M. ; Bareš, P. ; Schebelle, D. ; Kubát, J. ; Uherek, Zdeněk ; Brouček, Stanislav ; Beranská, Veronika
K tvorbě fundované imigrační politiky, která bude podporovat integraci imigrantů a sociální kohezi, je třeba informací o skladbě a fungování imigrantských rodin. Tomuto účelu by měl sloužit informační systém o rodinách imigrantů ze třetích zemí, ze kterého by bylo možno odvozovat představy o budoucích společenských potřebách a investicích spojených s imigrací do České republiky. Informační systém by měl usnadnit získávání dat o struktuře rodin imigrantů, místu jejich pobytu a jejich potřebách. Tyto informace jsou velmi významné při tvorbě a implementaci státní integrační politiky reflektující kapacitu sociální infrastruktury (trhu práce, institucí pro přípravu na povolání, základního, středního i vysokého školství, zdravotnictví, sociálního zabezpečení, kultury apod.).
|
|
|
Metodika využívání poznatků o rodinách imigrantů při zjišťování potenciálních nároků sociálního systému, které jsou spojené se slučováním rodin
Horáková, M. ; Bareš, P. ; Schebelle, D. ; Kubát, J. ; Uherek, Zdeněk ; Brouček, Stanislav ; Beranská, Veronika
Metodika mapuje předpoklady a navrhuje postupy pro práci s poznatky o rodinách imigrantů při hodnocení sociálních a ekonomických dopadů migrace a integrace rodin na fungování státu a potenciálních nároků migrace rodin na sociální systémy. Vyhodnocování dopadů migrace a integrace na sociální systémy z rodinné perspektivy umožňuje věnovat pozornost skutečnostem, které nelze dostatečně reflektovat pouze při využití individuálních údajů (např. velikost rodin, počet zaopatřených a nezaopatřených dětí v rodinách žijících v ČR a v jiných zemích, ekonomická aktivita a příjmová situace rodinné jednotky, využívání dávkových systémů ze systému sociálního zabezpečení apod.). S využitím poznatků o rodinách cizinců může sociální infrastruktura společnosti (trh práce, vzdělávací instituce, zdravotnictví, sociální zabezpečení, kultura apod.) lépe reagovat na stávající trendy. Metodika sleduje některé podobné cíle a v některých ohledech navazuje na metodiku pro tvorbu informačního systému o rodinách imigrantů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.