|
Hormonální léčiva a jiné endokrinní disruptory v životním prostředí
Pfitzner, Robert ; Podlipná, Radka (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
S rozvojem lidského pokroku nastává problém s kontaminací životního prostředí kolem nás nejrůznějšími chemickými látkami, pocházejících ze všech odvětví antropogenní činnosti. Mezi látky, které tímto způsobem kontaminují naše okolí, jsou i sloučeniny schopné ovlivnit endokrinní systém organizmů narušením fyziologických funkcí endogenních hormonů. Spolu s přirozeně se vyskytujícími látkami vykazující estrogenní aktivitu jsou označovány jako endogenní disruptory. Tyto exogeny mají společné strukturální rysy jako hormon estrogen, proto jsou schopné interakce s estrogenními receptory. Nebezpečnost těchto látek spočívá v tom, že ovlivňují biologické funkce již při velmi nízkých koncentracích. V současné době probíhá souběžně s rozvojem instrumentálních metod intenzivní výzkum vlivu na životní prostředí, včetně člověka. Cílem této bakalářské práce je shrnout poznatky o vlivu endokrinních disruptorů na životní prostředí, rozdělení podle jejich zdrojů, souhrnně naznačit metody analýzy a možnost jejich odbourávání pomocí biodegradace.
|
|
Nové farmakologické intervence ovlivňující příjem potravy
Špolcová, Andrea ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
NOVÉ FARMAKOLOGICKÉ INTERVENCE OVLIVŇUJÍCÍ PŘÍJEM POTRAVY Vypracovala: Bc. Andrea Špolcová ABSTRAKT Peptid uvolňující prolaktin (PrRP) byl objeven jako endogenní ligand k sirotčímu GPR10 receptoru. Jeho první zjištěnou funkcí bylo zvyšování uvolňování prolaktinu (PRL) in vitro i in vivo. Tato funkce však byla zpochybněna a není pokládána za primární funkci PrRP. Skutečnost, že myši bez genu pro PrRP či GPR10 trpí hyperfagií a rozvíjí se u nich obezita, vedla k úvaze, že PrRP by mohl působit jako anorexigenní faktor. Noví agonisté PrRP by mohli mít selektivní dlouhotrvající anorexigenní účinek a antagonisté by mohli pomoci objasnit mechanizmus působení PrRP a napomoci tak účinné léčbě obezity a metabolického syndromu. V naší nedávné studii (Maixnerová et al., Peptides (2011)) byla pomocí imunodetekce prokázána přítomnost receptoru pro PrRP u tří tumorových hypofyzárních buněčných linií. Pomocí saturačních vazebných experimentů byla charakterizována vazba PrRP k tomuto receptoru. PrRP31 a PrRP20, které se přirozeně vyskytují v organizmu, vykazovaly srovnatelnou afinitu k receptoru, oba spouštěly buněčnou signalizaci a působily na zvýšení uvolňování PRL u buněčné linie RC-4B/C. Zároveň po injektování do třetí mozkové komory hladových myší působily na snižování příjmu potravy. V této práci byly prováděny...
|
|
Fytoremediace: biochemické charakteristiky rostlin hyperakumulujících těžké kovy
Lábusová, Jana ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Znečištění vod a půd těžkými kovy představuje velmi závažný problém dnešního světa. Od počátku průmyslové revoluce koncentrace těžkých kovů v životním prostředí prudce vzrostla. Jednou z možností, jak půdy dekontaminovat, je fytoremediace nebo-li odstranění škodlivých látek z kontaminovaných míst pomocí rostlin. Tato ekologicky přívětivá a relativně levná metoda využívá schopnosti rostlin přijímat, translokovat, transformovat a ukládat kovy. Při fytoremediaci se používají hlavně rostliny, které dokáží akumulovat kov ve vysokých koncentracích. Tyto rostliny byly pojmenovány "hyperakumulátory". Akumulace kovů rostlinou může být ovlivněna nejen schopnostmi dané rostliny, ale i formou a koncentrací kovu v daném prostředí, ve kterém se rostlina nachází. Cílem této bakalářské práce je shrnout poznatky o vlivu těžkých kovů na biochemické změny v rostlinách se zvláštním důrazem na změny sacharidového metabolismu.
|
| |
|
HODNOCENÍ ÚČINNOSTI FYTOREMEDIAČNÍCH METOD
Soudek, Petr ; Petrová, Šárka ; Podlipná, Radka ; Fialová, Zuzana ; Malá, J. ; Benešová, Dagmar ; Kočí, V. ; Kafka, Z. ; Vaněk, Tomáš
Fytoremediační metody jsou v současnosti velmi dynamicky se rozvíjejícím odvětvím sanačních technologií. Tyto metody využívají schopností rostlin a mikroorganismů extrahovat a v případě organických sloučenin degradovat xenobiotika. Schopnost rostlin účastnit se těchto detoxifikačních reakcí je závislá nejen na schopnosti přijímat xenobiotika a enzymatickém aparátu dotyčných rostlinných druhů, ale také na toxicitě akumulovaného kontaminantu a toxicitě potenciálních produktů.
|
| |
| |
| |
| |
| |