|
|
Potřeba spánku u všeobecných sester.
Janečková, Pavlína ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Vyskočilová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá potřebou spánku u všeobecných sester. Skládá se ze dvou částí teoretické a výzkumné. V teoretické části se nejprve zaměřuji na fyziologii, definici potřeb a zařazení spánku do hierarchie potřeb a samotným významem spánku. Dále se zabývám působením spánku na tělesné funkce, faktory ovlivňující spánek, délkou spánku u jednotlivých věkových skupin a samostatnou kapitolu tvoří přehled poruch spánku. Na kapitolu poruchy jsem se zaměřila o něco podrobněji z důvodu návaznosti na empirickou část, kde jsem vyhodnocovala nejčastější poruchy vyskytující se u sester v praxi, doporučené řešení lékařem či potřebnou délkou spánku k dostatečnému odpočinutí. Jedna z kapitol tvoří doporučení v podobě spánkové hygieny, které může vést k zlepšení spánkových návyků. Empirická část spočívá v kvantitativním výzkumném šetření prováděného pomocí předtištěných anonymních dotazníků. Moji výzkumnou skupinu tvořili všeobecné sestry jednosměnného i vícesměnného ortopedického, interního, chirurgického a pediatrického oddělení nemocnice v Jablonci nad Nisou. Z celkového počtu 120 rozdaných dotazníku, bylo nakonec k mé práci využito 104. Cílem tohoto kvantitativního šetření bylo zmapovat nejčastější udávané poruchy a následky spojené se deficitem spánku, dále jsem se snažila najít možnou příčinu...
|
|
|
Krátkodobé poruchy vědomí v přednemocniční neodkladné péči
Tyčová, Monika ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Pekara, Jaroslav (oponent)
Stav krátkodobého bezvědomí (kolaps, synkopa) je častým důvodem k výjezdu zdravotnické záchranné služby. Kvantitativní poruchy vědomí postihují pacienty všech věkových kategorií. Náhlé, přechodné bezvědomí spojené s pádem bývá pro laiky dramatické, ve většině případů se však jedná o nezávažné stavy nekardiogenní etiologie, zvané též mdloba. Tyto stavy většinou nevyžadují urgentní léčbu. Naproti tomu srdeční synkopy, které se vyskytují zejména u starších věkových kategorií jsou méně časté, avšak mají podstatně horší prognózu. Neléčené mohou skončit náhlou smrtí pacienta. Jedná se zde zejména o kolapsy podmíněné srdeční arytmií. Tvoří asi 10 - 20% všech kolapsových stavů a mají velmi vysokou mortalitu. Náhlé přechodné bezvědomí vyžaduje v prvním kontaktu pečlivé fyzikální vyšetření a důkladnou anamnézu. Na základě výsledku je možné asi v polovině případů příčinu kolapsu předpokládat. Jednoznačnou příčinu kolapsu však v rámci přednemocniční neodkladné péče není možné s jistotou určit, proto je pacient transportován k vyšetření do zdravotnického zařízení. Tam je následně vyšetřen interně, zejména kardiologicky a s využitím adekvátních vyšetřovacích metod je provedena diferenciální diagnostika příčiny kolapsu. Vzhledem k velmi široké škále možných příčin náhlé ztráty vědomí, včetně příčin...
|
|
|
Informovanost pacientů s gastroduodenální vředovou chorobou
Stanková, Tereza ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Bakalářská práce se zabývá informovaností pacientů s gastroduodenální vředovou chorobou. Je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část se nejprve věnuje anatomii a fyziologii gastrointestinálního traktu. Dále se zabývá samotným vředovým onemocněním, jeho klasifikací, rizikovými faktory, klinickým obrazem, diagnostikou a prevencí. V této části jsou také obsaženy komplikace vředového onemocnění, rizika, následná terapeutická či chirurgická léčba a ošetřovatelský proces u pacientů s vředovou chorobou zažívacího traktu. Je zde uvedena statistika o počtu hospitalizovaných pacientů s vředovou chorobou gastroduodena i statistika o počtu nemocných s vředovou chorobou žaludku, kteří museli podstoupit operační léčbu v letech 2004 - 2011. Empirická část spočívá v kvantitativním výzkumném šetření pomocí elektronické a tištěné formy dotazníků. Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat informovanost pacientů s gastroduodenální vředovou chorobou a zjistit, jaké jsou znalosti dotazovaných klientů v této problematice. V závěru práce jsou shrnuty poznatky vycházející z výzkumného šetření. Klíčová slova: Edukace, vředová choroba, gastroduodenální trakt
|
|
|
Identifikace vzdělávacích potřeb u všeobecných sester
Kuštová, Ivana ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Prošková, Eva (oponent)
Bakalářská práce má teoreticko - empirický charakter. Obsahem je zaměřená na problematiku identifikace vzdělávacích potřeb u všeobecných sester. Zabývá se historickým pohledem na vzdělávání sester ve světě i v České republice. Vytváří obecný pohled všeobecných sester na současný systém vzdělávání, zjišťuje potřeby vzdělávání. Empirická část zjišťuje motivaci a důvody dalšího vzdělávání, mapuje názory všeobecných sester spojených s touto problematikou. Klíčová slova: všeobecná sestra, učení, vzdělávání, motivace.
|
|
|
Využití práce instruktora soběstačnosti na spinální jednotce z pohledu ošetřovatelského personálu a z pohledu pacientů.
Olekšáková, Alena ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Tématem bakalářské práce je "Využití práce instruktora soběstačnosti na spinální jednotce Krajské nemocnice Liberec, a.s." Objektem výzkumného šetření je práce tělesně hendikepovaného instruktora soběstačnosti na spinální jednotce. Cílem práce je shrnutí informací o pracovních činnostech instruktora soběstačnosti a zjištění, jak vnímá jeho práci ošetřovatelský personál a pacienti. Pro řešení problematiky kvalitativním výzkumem jsou zvoleny metody, brainstorming, brainwriting, SWOT realizovaný pomocí polostandardizovaného rozhovoru. Dílčí cíle vyplývají ze zvolené metody SWOT a zabývají se zjištěním silných a slabých stránek, dále zhodnocením možných příležitostí a rizik, které ovlivňují práci instruktora soběstačnosti. Celkový počet zúčastněných respondentů je 26 osob. Výzkumu se zúčastnilo 11 osob ze skupiny ošetřovatelského úseku, 8 pacientů a 7 respondentů ze skupiny fyzioterapeutů a ergoterapeutů. Snahou bakalářské práce je upozornit na téma instruktora soběstačnosti v praxi, toho co přináší pacientům a jaké je jeho místo, jako člena ošetřovatelského týmu. Práce je v této oblasti v mnoha směrech pilotní a představuje určitý vhled do této problematiky. Klíčová slova: instruktor soběstačnosti, spinální jednotka, SWOT
|
|
|
Management kvality ošetřovatelské péče
Hrdá, Šárka ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Svobodová, Dita (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, jaký je podíl všeobecných sester na kontinuálním zvyšování kvality ošetřovatelské péče ve zdravotnickém zařízení IKEM. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část pojednává o kvalitě zdravotní péče a způsobech jejího řízení. Samostatná část je věnována systémovým modelům kvality a kvalitě ošetřovatelské péče. Empirická část mapuje názory sester na kontinuální zvyšování kvality. Metodou použitou k realizaci průzkumu byly dotazníky vlastní konstrukce. Zkoumaný vzorek tvořilo 84 všeobecných sester nemocnice IKEM. Z průzkumného šetření vyplynulo, že všeobecné sestry jsou účastníky v procesu kontinuálního zvyšování kvality, dobře si uvědomují význam a přínos standardizace ošetřovatelské péče. Mají zpětnou vazbu o kvalitě poskytované péče, což jim umožňuje další zlepšení. Všeobecné sestry v nemocnici IKEM se zajímají o problematiku kontinuálního zvyšování kvality. Pro budoucnost je důležité zapojení co možná největšího počtu všeobecných sester do procesu kontinuálního zvyšování kvality. Jen tak můžeme dosáhnout zkvalitnění ošetřovatelské péče. Klíčová slova: management, kvalita, ošetřovatelská péče, standard, indikátor kvality, audit, sestra.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ošetřovatelský proces u žen po laparoskopicky asistované vaginální hysterektomii v produktivním věku.
Košťálová, Karolína ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelským procesem u žen po laparoskopicky asistované vaginální hysterektomii. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části jsem se zaměřila na anatomii a fyziologii dělohy a reprodukčních orgánů ženy. Další kapitola je věnována samotné hysterektomii a jejich způsobů provedení. V jednotlivých podkapitolách jsou rozebrány jednotlivé operační způsoby a komplikace hysterektomie. V poslední kapitole teoretické části jsem popsala proces ošetřování, který je rozdělen na předoperační a pooperační období. Empirická část obsahuje podrobně rozpracovanou ošetřovatelskou anamnézu jedné pacientky po laparoskopicky asistované vaginální hysterektomii v podobě ošetřovatelské kazuistiky. V závěru práce jsou stanoveny ošetřovatelské diagnózy a jejich rozpracování. Práce je doplněna o edukační plán, kde je popsáno, jak by měla edukace pacientky probíhat.
|
|
|
Informovanost žen ve věku od 20 do 40 let v oblasti močové inkontinence vznikající v souvislosti s těhotenstvím a porodem
Gardoňová, Jana ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Mellanová, Alena (oponent)
Téma mé bakalářská práce zní Informovanost žen ve věku od 20 do 40 let v oblasti močové inkontinence vznikající v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Bakalářská práce je rozdělena do 2 částí - na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část je věnována anatomii a fyziologii ženského močového ústrojí a močové inkontinenci, jejím druhům, pomůckám, léčbě, prevenci, edukaci a ekonomické problematice. V empirické části jsem zjišťovala úroveň informovanosti žen v oblasti močové inkontinence vznikající v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Výsledků jsem dosáhla prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření. Výzkum jsem prováděla pomocí dotazníků.
|
host ::
RSS.