|
|
Jak ovlivňují faktory klimatické změny fenologii a fyziologii vybraných druhů dřevin středoevropského lužního lesa?
Vokálová, Karolína ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Lužní lesy jsou na biodiverzitu bohaté ekosystémy vyskytující se na mnoha místech střední Evropy v blízkosti vodních toků, které jsou v průběhu roku dočasně zaplavovány. V současnosti lužní lesy čelí změnám prostředí souvisejících se změnou klimatu, jako je např. vysoká teplota, sucho, zvýšené hodnoty CO2 či nadměrné záplavy. Na tyto změny dřeviny reagují posunem jarních fenologických fází, u různých druhů dřevin dochází k stále časnějšímu nástupu rašení pupenů. Dále dochází k různým fyziologickým, anatomickým i morfologickým adaptacím na tyto změny klimatu, čímž se rostliny snaží vyhnout poškození. Na reakci na měnící se vlivy prostředí má vliv mnoho endogenních faktorů, jako je míra tolerance k záplavám, typ stavby dřeva, postavení druhu dřeviny na škále izohydrie- anizohydrie, stáří rostlin, ale také faktory externí, jako je míra působení stresového faktoru i doba jeho trvání. Do budoucna se předpokládá další nárůst průměrné teploty, koncentrace CO2 v atmosféře i nadprůměrně silných záplav, proto je důležité z hlediska managementu těchto ekosystémů porozumět komplexním reakcím a adaptacím dřevin lužního lesa na tyto změny.
|
|
|
Role fytohormonů v odpovědi kořenového systému na podmínky prostředí
Vávrová, Barbora ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
V rostlinných kořenech se v průběhu života rostlin vytváří několik významných anatomických struktur, jejichž přítomnost je klíčová pro fungování kořenového systému a přežití rostlin v proměnlivých podmínkách prostředí. Mezi tyto struktury, díky kterým se rostliny mohou adaptovat na různé stresové faktory stanoviště, patří apoplastické bariéry tvořené buňkami endodermis a exodermis. V těchto buněčných vrstvách dochází k modifikaci buněčné stěny. Těmito modifikacemi jsou Casparyho proužky a suberinové lamely, které blokují apoplastický transport a jsou nezbytné pro selektivní příjem látek. Druhou strukturou, jejíž přítomnost v kořenech je spojována především s růstem v zaplavených půdách, je aerenchym neboli pletivo obsahující velké množství mezibuněčných prostor. Kromě nepříznivých faktorů prostředí je tvorba těchto strukturních adaptací v posledních letech spojována s kyselinou abscisovou (ABA) a ethylenem. Tyto fytohormony, které jsou známé především díky své účasti v odpovědi na stres, jsou důležité i v mnoha vývojových procesech. Dosud publikované výsledky ukazují, že v nepříznivých podmínkách ABA v kořenech stimuluje ukládání suberinových lamel v endodermis. Ethylen naopak ukládání suberinu potlačuje, dokonce zřejmě reguluje degradaci již uložených suberinových lamel. V mnoha případech se...
|
|
|
Reakce na opakované působení vybraných abiotických stresových faktorů u dvou poddruhů olivovníku evropského
Skřivánek, Jakub ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Prášil, Ilja (oponent)
Olivovník evropský (Olea europaea L.) patří mezi nejstarší kulturní plodiny světa, jde o dlouhověký strom schopný snášet vysoké teploty za omezeného přísunu vody, zhoršené půdní poměry, ale také teploty pod bodem mrazu během zimního období. Práce je zaměřena na charakterizaci stresové odpovědi olivovníku evropského vůči vybraným stresovým faktorům (nedostatek vody, zasolení, chlad) na úrovni vybraných antioxidačních systémů a snaží se zodpovědět otázku, zda se charakter těchto odpovědí mění v případě opakovaného působení stresového faktoru. Významnou složkou stresové odpovědi je u řady rostlin změna sacharidové bilance zahrnující jak změny celkového obsahu sacharidů, tak jejich spektra. Vzhledem k potenciálu rozpustných sacharidů zhášet volné radikály a bohatosti sacharidového spektra olivovníku je zvláštní pozornost věnována studiu akumulace jednotlivých skupin sacharidů s ochranným potenciálem. Optimalizovali experimentální kultivační podmínky kultivace in vitro pro dva poddruhy olivovníku - kulturní (kultivar Picual) a planý (ssp. laperrinei). Nepodařilo se nalézt podmínky zajišťující uspokojivý růst fotoautotrofní kultury. V experimentech simulujících nedostupnost vody přidáním PEG do kultivačního média jsme opakovaně ověřili, že použití PEG 4000 a 6000 má v našem experimentálním designu silně...
|
|
|
Flexibilita metabolismu cyklitolů jako součást efektivní obrany rostlin proti nedostupnosti vody
Skulníková, Barbora ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na mechanismy obrany rostlin proti stresu ze sucha a zasolení spojené s produkcí kompatibilních solutů, přičemž pozornost je věnována akumulaci cyklických cukerných alkoholů - myo-inositolu a jeho methylovaných derivátů. Je zde popsán výskyt těchto látek, jejich biosyntéza a funkce v rostlinách. Další část této práce se zaměřuje na kosmatec (Mesembranthemum crystallinum), který je významným producentem těchto látek a současně využívaným modelem pro studium stresové odpovědi u rostlin. Popisuje se zde jeho životní cyklus a především mechanismy, díky kterým je odolný vůči stresu ze sucha a zasolení. Poslední kapitola je věnována znalostem získaným pomocí studia transgenních rostlin, které byly vytvořeny pomocí vnesení genů z kosmatce a dalších rostlin tolerantních vůči stresu.
|
|
|
Vliv aplikace meta-topolinu na průběh somatické embryogeneze smrku ztepilého
Štěpánová, Nikola ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Eliášová, Kateřina (oponent)
Somatická embryogeneze představuje jednu z možných metod vegetativního množení jehličnanů, především pokud dojde k selhání množení obvyklým způsobem. Širšímu využití této technologie ve velkém měřítku brání několik přetrvávajících problémů (např. nízký počet vytvořených kvalitních somatických embryí (SE), omezená stabilita embryogenní kapacity kultur a mnoho dalších), a to i u relativně dobře experimentálně zmapovaných druhů. S cílem přispět k odstranění některých slabin spojených s touto metodou, jsem sledovala vliv změny aplikovaného aromatického cytokininu během proliferace. Nahradila jsem běžně používaný 6-benzylaminopurin (BAP) jeho hydroxylovaným derivátem - meta-topolinem (mT). Literární data naznačují, že tato záměna by mohla představovat slibnou změnu, která by mohla vyřešit některé z problémů, např. problém s nedostatečným množstvím vytvořených somatických embryí či rozsáhlý problém se stárnutím embryogenních kultur. Pracovala jsem se stabilní, dobře rostoucí embryogenní linií smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.), konkrétně se jednalo o linii C odvozenou naším týmem. Vývoj této linie jsem podrobně zmapovala se závěrem, že linie C vykazovala dobrou embryogenní kapacitu a řadu dalších charakteristik společných s liniemi, které byly v minulosti využívány jako modelové. Z tohoto důvodu...
|
|
|
Draslík v osmoregulaci rostlin
Kholová, Kateřina ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Draslík je v rostlině velmi mobilní a je čile transportován přes membrány, za pomoci transportérů a kanálů. Vyskytuje se v rostlině výhradně ve formě iontu K+. Rovněž ve formě tohoto iontu je přijímán z půdního roztoku a to pomocí transportéru HAK5 a kanálu AKT1. Kanál SKOR a transportér KUP7 zprostředkovává přenos K+ do xylému. Klíčová je role draslíku jako osmoticky aktivního prvku, který reguluje množství vody v buňkách a tím i udržování turgoru, nezbytného pro udržení tvaru rostlinné buňku a její růst. Jako modelový systém pro popis procesů souvisejících s osmotickou funkcí K+ se rozšířilo využití průduchů. V průduchách, totiž pohyb K+ umožňuje regulaci otevírání a zavírání apertury na principu změn turgoru. Do svěracích buněk zajišťují transport K+ kanály KAT1, KAT2, AKT1 a AKT2, odvod K+ naopak obstarává kanál GORK na plazmatické membráně a TPK1 na tonoplastu. Draslík také podporuje transport asimilátů ve floému, v čemž hraje roli kanál AKT2. Právě osmotické funkce K+ jsou hlavním tématem této bakalářské práce, která shrnuje aktuální poznatky o transportních mechanismech K+ nezbytných pro funkci K+ jako osmoticky aktivní látky.
|
|
| |
|
|
Vliv diferenciace exodermis na lokalizaci příjmu živin v kořeni
Janoušková, Jana ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Díky svému plastickému vývoji jsou rostliny schopné čelit měnícím se podmínkám prostředí či odolávat jeho nepříznivým vlivům. Jednou z možností, jak se přizpůsobit kolísavému množství živin a vody v prostředí či přítomnosti toxických látek, je regulace pohybu látek mezi rostlinou a okolím. Tato regulace je umožněna také na úrovni kořenového systému, a to mimo jiné tvorbou apoplastických bariér endodermis a exodermis. Některé druhy tvoří pouze endodermis, u jiných lze nalézt i exodermis v podpokožkových vrstvách kořene. Tyto bariéry procházejí diferenciací v několika stupních a brání volnému pohybu látek apoplastem. Přechod do symplastu je klíčovým místem regulace příjmu látek do rostliny a endodermis v tomto směru představuje zásadní strukturu. Přítomnost exodermis však ovlivňuje propustnost apoplastu povrchových vrstev kořene a může proto ovlivnit zapojení buněk primární kůry v příjmu látek z prostředí. V této práci byl zkoumán vliv deficience fosfátu na tvorbu apoplastických bariér, se zaměřením na exodermis a vliv její diferenciace na výskyt membránových transportérů a zapojení buněk primární kůry v příjmu živin. Hydroponicky pěstované rostliny ječmene (Hordeum vulgare) v kultivačním roztoku bez fosfátu vykazovaly přítomnost exodermis, zatímco u kontrolní rostliny deficience exodermis...
|
|
|
Mechanismy odolnosti rostlin rodu Coffea k abiotickým stresům
Skřivánek, Jakub ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Rod Coffea je svým rozšířením, nároky na prostředí a hospodářským významem pro lidstvo natolik specifický, že se stále častěji prosazuje jako modelový rostlinný materiál. Práce je řešena v kontextu nastupujících klimatických změn s cílem podat ucelený přehled o fyziologické odpovědi rostlin rodu Coffea v reakci na tři abiotické stresy - teplo, chlad a sucho. Dílčím cílem bylo porovnání odolnosti vůči těmto stresům u dvou hospodářsky významných druhů - Coffea arabica a Coffea canephora. Nelze obecně říci, který druh je odolnější, vždy zaleží na konkrétním stresu. Podstatnou částí reakce na zmíněné stresy se ukázala být akumulace a změna dynamiky obsahu sacharidů. Nastíněné téma bylo zpracováno formou literární rešerše všech mně dostupných vědeckých zdrojů. Klíčová slova: Coffea, extrémní teploty, nedostatek vody, sacharidy, stres, klimatická změna
|
|
|
Deficience draslíku - projevy a odpověď rostliny
Štočková, Hana ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Rostliny přijímají K+ především z půdy pomocí kořenového systému. Primárně se K+ vyskytuje v minerálech jako je slída a draselný živec. Dostupnost K+ v půdě je závislá na formě, v jaké se K+ vyskytuje. Existují formy přímo dostupné, pomalu dostupné, nedostupné a K+ mezi jednotlivými formami může přecházet. V rostlině je K+ velmi mobilní a v buňkách se vyskytuje ve vysokém množství, je nejhojněji zastoupeným kationtem cytoplazmy. Zasahuje do celé řady metabolických procesů, především je důležitý v procesu fotosyntézy, osmoregulace, aktivace enzymů atd. Nedostatečné množství K+ může vyvolat změny v morfologii, anatomii i fyziologii rostlin. Deficience K+ se může projevovat deformací listů, zmenšením listové plochy, nekrózami, nebo zkracováním internodií, sníženou rychlostí fotosyntézy apod. Rostlina je také více ohrožena napadením patogeny a je snížena její odolnost při zhoršení abiotických podmínek, jako je sucho, nízké teploty, salinita atd. Deficience K+ u zemědělských plodin snižuje celkový výnos biomasy, proto je potřeba aplikace hnojiv s obsahem K+ , jak půdní, tak listová. Práce se zaměřuje na projevy nedostatku K+ u rostlin a shrnuje recentní poznatky o mechanismech percepce nedostatku K+ a signálních drahách vedoucích k odpovědi na tento nedostatek. Klíčová slova: draslík, deficience, stres,...
|
host ::
RSS.