|
|
Pohyb a orientace opylovačů na malých prostorových škálách
Matoušková, Eva ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Opylování je zajímavá a komplexní interakce mezi hmyzem a rostlinou, která je nezbytná pro celou škálu roslin a živočichů. Pestřenkovití (Diptera: Syrphidae) a včely (Hymenoptera: Anthophila) jsou jedni z nejčastějších opylovačů ve středoevropské krajině a většinově se podílí na opylování místních rostlin. Pro zajištění opylení je nutný přesun opylovače z jednoho květu rostliny konkrétního druhu na další květ rostliny stejného druhu. Tento pohyb je ovlivňován celou řadou faktorů vycházejících jak z vlastností prostředí, tak z vlastností opylovače samotného. Tato práce si klade za cíl prozkoumat vlastnosti ovlivňující přelet opylovače mezi rostlinami na malých prostorových škálách, utřídit poznatky o vlivu vlastností prostředí i vlastnostech opylovače, srovnat rozdíly mezi skupinou pestřenkovitých a včel a naznačit možné směry dalšího výzkumu v této oblasti. Klíčová slova: opylování, pestřenky, včely, Syrphidae, Anthophila, pohyb
|
|
|
Květní biologie temperátních a tropických alpínských rostlin
Nekola, Matyáš ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Janovský, Zdeněk (oponent)
Mezi alpínskými ekosystémy světa jsou nejvíce odlišné tropické alpínské ekosystémy, převážně díky asezonalitě jejich klimatu. V temperátních alpíských ekosystémech dochází díky sezonalitě k výrazným změnám teplot během roku, a vytváření sněhové pokrývky. Naopak v tropických alpínských ekosystémech se průměrné teploty během roku výrazně nemění, ale díky vysoké radiační ztrátě tepla v noci dochází k výrazným změnám teplot v průběhu dne. Dále se tato prostředí liší ještě změnou délky dne během roku, rozdílnou nadmořskou výškou a s ní spojeným atmosférickým tlakem. Na tyto odlišné podmínky si rostliny vytvořili různé adaptace. V temperátních alpínských ekosystémech si většina rostliny předpřipravuje základy květů minimálně rok dopředu. Kvetení je iniciováno fotperiodou, teplotou a kombinací předchozích dvou, nebo se spouští hned po ukončení dormance. Časně kvetoucí druhy jsou limitovány přeneseným pylem a jsou cizosprašné, druhy kvetoucí na konci sezóny jsou samosprašné. Hlavními opylovači zde jsou zástupci dvoukřídlých. V tropických alpíských ekosystémech je iniciace kvetení spojována s poklesem minimálních nočních teplot a změnou dostupnosti vody. U asynchronně kvetoucích druhů je tendence k samosprášení. K cizosprášení dochází předně u druhů synchronně kvetoucích. Hlavními opylovači jsou z rodu čmeláků.
|
|
|
Opylování v lesních ekosystémech
Veljačiková, Hana ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
V prostředí temperátního lesa fungují interakce mezi rostlinami a jejich opylovači jinak než otevřené krajině. Rozmnožování rostlin je závislé na výskytu opylovačů, kterých je v lesích méně než bezlesí. Limitace reprodukčního úspěchu rostlin dostupností pylu je častým důsledkem nízkých denzit opylovačů v lese. Jejich rozšíření limituje převážně nedostatek potravy, protože kvetoucí rostliny, bojující o světlo se vzrostlými stromy, jsou nerovnoměrně rozloženy v čase i prostoru. Opylovači také musí přizpůsobit létání členitému prostředí a překonávat nepříznivé mikroklimatické podmínky. Tato práce shrnuje poznatky o ochraně a fenologii lesních opylovačů, ze kterých vyplývá, že rozmístění opylovačů je dáno hlavně dostupností potravy, vhodnými mikroklimatický podmínkami a dostatkem úkrytů a možností hnízdění. Zásahy člověka jsou důležitým faktorem ovlivňujícím výskyt opylovačů, udržování otevřenějšího les a odstraňování křovin v podrostu vytváří příznivé podmínky pro růst kvetoucích bylin i pro život opylovačů. Práce se dále zabývá tím, jaký vliv má denzita rostlinných populací na úspěšnost reprodukce rostlin a vzdálenostem, na které je pyl mezi rostlinami v lese přenášen.
|
|
|
The role of biotic interactions in population biology of meadow plants
Janovský, Zdeněk
Shrnutí V předkládané práci se zabývám dopady herbivorie a opylování na životní cyklus rostlin a jejich celoživotní biologickou zdatnost. Nejprve se pokouším rozdělit dopad herbivorie a opylování do jednotlivých složek: 1) četnosti výskytu interakce; 2) dopadu interakce pro rostlinu za jednotku výskytu interakce; a 3) sensitivity životního cyklu rostliny ke změnám životních funkcí rostliny způsobených interakcí s živočichy. Dále se zabývám faktory, jež mohou pozměnit dopady interakci rostlin a živočichů pro rostliny, a dělím je do dvou kategorií: 1) vlastností rostlinných jedinců; a 2) vlastností okolí rostliny. Rozbor dosavadních prací na dané téma poukázal na nedostatek studií věnujících se vlivu vlastností okolí rostliny na dopady jejích interakcí s živočichy ve srovnání s pracemi věnujícími se vlivu vlastností rostlinných jedinců. Tuto mezeru v našich znalostech se snažím alespoň zčásti vyplnit pěti podrobnými studiemi zahrnutými do této práce. Detailní studie se soustředí na modelový systém středoevropských vlhkých luk, a to zejména na tři pro ně typické druhy: čertkus luční, řebříček obecný a řebříček bertrám. První dvě podrobné studie zkoumají vlivy okolí rostliny na četnost výskytu interakcí rostlin a živočichů. Následující dvě studie se věnují vlivům okolí rostliny na více složek dopadů interakce...
|
|
|
Role hmyzí herbivorie v populačním cyklu rostlin na příkladu čeledi Lycaenidae
Barusová, Anna ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Herbivorie je pro rostliny jedna z klíčových interakcí, s nimiž se během života vyrovnávají a vytváří také značný selekční tlak na jejich vlastnosti. Předkládaná práce se zabývá vlivem hmyzu coby nejdůležitější skupiny bezobratlých herbivorů na rostliny na úrovni jedince a na úrovni populační dynamiky. Věnuje se také interakcím okolí rostliny s herbivorií. Další část ilustruje tyto jevy na čeledi modráskovitých (Lepidoptera: Lycaenidae), kteří vykazují vysokou míru potravní specializace a koevoluce s rostlinami. Mapuje rovněž přítomnost zajímavé asociace s mravenci u části modráskovitých, které pravděpodobně umožňují lepší využití potravních zdrojů. Souvislost potravní strategie a myrmekofilie je ilustrována na českých zástupcích této čeledi. Poslední část práce se zabývá krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis), jeho monofágním herbivorem, celoevropsky ohroženým modráskem bahenním (Phengaris nausithous) a jejich ekologií a ochranou. Tento systém bude dále rozpracován v navazující diplomové práci, jejíž cíle jsou také popsány.
|
|
|
Přenos pylu jako funkce prostorového uspořádání rostlin a vlastností opylovačů
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Přenos pylu mezi zoogamními rostlinami je zásadně ovlivněn prostorovým uspořádáním rostlinné populace a vlastnostmi svých vektorů - opylovačů. Prostorové uspořádání rostlin lze popsat pomocí vlastností, které mohou mít vliv na přenos pylu v rámci populace, jako je velikost populace, denzita, agregovanost a složení společenstva okolních rostlin. Jak hlavní skupiny opylovačů, tak jednotliví opylovači se liší v mnoha ohledech. Konkrétně ve vzdálenostech na které šíří pyl, množství pylu který mohou přenášet, své potravní specializaci, preferencích a smyslových schopnostech. Na základě rozdílů v těchto vlastnostech mají různý význam pro přenos pylu v různém prostorovém uspořádání rostlin. Pochopení vlivu jednotlivých vlastností těchto dvou složek zásadně ovlivňujících opylování nám může pomoci udělat si lepší představu o fungování pohlavního rozmnožování na úrovni populací rostlin. Klíčová slova opylování, interakce opylovačů a rostlin, prostorová struktura populace, přenos pylu, opylovači, pohlavní rozmnožování rostlin
|
|
|
The role of biotic interactions in population biology of meadow plants
Janovský, Zdeněk ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Ehrlen, Johan (oponent)
Shrnutí V předkládané práci se zabývám dopady herbivorie a opylování na životní cyklus rostlin a jejich celoživotní biologickou zdatnost. Nejprve se pokouším rozdělit dopad herbivorie a opylování do jednotlivých složek: 1) četnosti výskytu interakce; 2) dopadu interakce pro rostlinu za jednotku výskytu interakce; a 3) sensitivity životního cyklu rostliny ke změnám životních funkcí rostliny způsobených interakcí s živočichy. Dále se zabývám faktory, jež mohou pozměnit dopady interakci rostlin a živočichů pro rostliny, a dělím je do dvou kategorií: 1) vlastností rostlinných jedinců; a 2) vlastností okolí rostliny. Rozbor dosavadních prací na dané téma poukázal na nedostatek studií věnujících se vlivu vlastností okolí rostliny na dopady jejích interakcí s živočichy ve srovnání s pracemi věnujícími se vlivu vlastností rostlinných jedinců. Tuto mezeru v našich znalostech se snažím alespoň zčásti vyplnit pěti podrobnými studiemi zahrnutými do této práce. Detailní studie se soustředí na modelový systém středoevropských vlhkých luk, a to zejména na tři pro ně typické druhy: čertkus luční, řebříček obecný a řebříček bertrám. První dvě podrobné studie zkoumají vlivy okolí rostliny na četnost výskytu interakcí rostlin a živočichů. Následující dvě studie se věnují vlivům okolí rostliny na více složek dopadů interakce...
|
|
|
Vliv interakcí jednotlivých funkčních skupin herbivorů na čertkus luční.
Šulcová, Hana ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Herbivorie je jedním z nejvýznamnějších činitelů, které formují luční ekosystémy. Tato společenstva patří k druhově nejbohatším ve střední Evropě, a jejich výzkum je významný také z hlediska managementu chráněných druhů. Lokality s podobným významem u nás, jsou také louky s výskytem čertkusu lučního, jediné živné rostliny vzácného motýla hnědáska chrastavcového. Výzkum čertkusu a jeho ostatních herbivorů tak může vést k zlepšení ochrany tohoto druhu motýla. Působení herbivorů čertkusu byla zkoumána pomocí několika pokusů. Terénním klecovým pokusem bylo zjišťováno, jací herbivoři (hlodavci a bezobratlí) se podílejí na herbivorii listových růžic rostlin čertkusu a jaký mají vliv na fitness těchto rostlin. Pomocí měsíčních odečtů poškození vysazených rostlin byl zkoumán také časový průběh intenzity herbivorie čertkusu přes dvě vegetační sezóny. V rámci tohoto terénního pokusu byl také zkoumán vliv okolní vegetace na studované rostliny čertkusu. Zahradní pokus pak měl za cíl objasnit roli herbivorů listových růžic, lodyh a jejich interakce na fitness čertkusu. Vliv sání ploštic, predisperzních predátorů semen čertkusu, na klíčivost semen byl zkoumán u dvojic strboulů vystavených a nevystavených plošticím. Na herbivorii listových růžic čertkusu se podílejí prakticky pouze bezobratlí, zejména hmyz. Vliv...
|
|
| |
|
|
Čertkus luční a vliv herbivorů
Janovský, Zdeněk ; Pergl, Jan (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Zdeněk Janovský Čertkus luční a vliv herbivorů V předkládané diplomové práci jsem se pokusil vyšetřit míru vlivu tří skupin herbivorů - (i) spásačů listových růžic; (ii) býložravců spásajících lodyhy; a (iii) predispersních predátorů semen - na zdatnost jednotlivců čertkusu lučního (Succisa pratensis Moench). Efekty folivorie a spásání lodyh byly zkoumány pomocí opakovaného sledování individuálně značených rostlin na 6 lokalitách v letech 2006 až 2009. Vliv predátorů semen byl zkoumán v odděleném experimentu. Spásači lodyh a predátoři semen mají přímý negativní vliv, ale vliv spásačů lodyh v dlouhodobé perspektivě je kompensován vyšší četností kvetení postižených jedinců. Naopak folivoři přes krátkodobý positivní vliv (snížená mortalita, zvýšená tvorba bočních růžic) mají dlouhodobý mírně negativní vliv na reprodukční úsilí rostlin. Pravděpodobným vysvětlením tohoto jevu je ovlivnění velikosti rostlin již v roce, kdy folivor rostlinu napadl. Vliv predátorů semen je velmi variabilní, podíl zničených semen však obvykle roste s rostoucí velikostí rostliny. Byl navržen konceptuální model možného působení jednotlivých herbivorů, jakož i možnosti, jak jej otestovat a překlenout stávající nedostatky v metodice. Nejvýznamnější skupinou herbivorů se jeví predátoři semen, naopak nejmenší význam má zřejmě spásání...
|
host ::
RSS.