|
|
Democratic transition of Mozambique in 1990s
Michal, Petr ; Buben, Radek (advisor) ; Slačálek, Ondřej (referee)
This essey deals with transition to democracy in Mozambique, one of the poorest countries in the world. The main objective is to show, that well managed transition is not just a question of Southern Europe or South America and can be find also in Africa. The essay deals with postindependence Mozambique, non-democratic regime, transition to democracy and consolidation of democratic system.
|
|
| |
|
|
World state: consequences or inevitability
Najmanová, Anna ; Barša, Pavel (advisor) ; Slačálek, Ondřej (referee)
V souvislosti se zvažovaným koncem dosavadní podoby národního státu znovu vyvstává otázka po možnostech vzniku kvalitativně jiného světového uspořádání. Národní stát ustupuje z pozice nej významnějšího subjektu mezinárodních vztahů, čímž předznamenává vznik nové konfigurace mezinárodního prostoru. Hlavní jednotka klasického systému mezinárodních vztahů prochází radikální proměnou a souběžně s její erozí se nutně mění i celková struktura mezinárodních vztahů. Změna postavení národního státu je způsobena komplexními procesy ekonomické, kulturní, politické a sociální globalizace, které nutně narušují dosavadní význam státu. Tyto procesy zároveň způsobují nejen proměnu státu, ale zároveň změnu pozice jednotlivce a skupin a proměnu stavby mezinárodního uspořádání. Mezinárodní systém určovaný transnacionálními vztahy je měněn a doplňován dalšími vazbami a spojeními. Nově uvolněný prostor vyplňovaný mezi- a nadnárodními vztahy vytváří pole, které vyvolává řadu otázek a, jak bude osvětleno v tomto textu, i odpovědí. Modely nového mezinárodního řádu jsou reakcí právě na změnu dosavadního systému vyvolanou globalizačními procesy. Nej významnější se jeví modely neomedievální říše, liberální koncept globálního vládnutí a globální společnosti či kapitalistická Říše Hardta a Negriho. Tyto modely jsou výhonky tématu...
|
|
|
National myths and separationist tendencies of small nations in southern Caucasius
Lohr, Štěpán ; Barša, Pavel (advisor) ; Slačálek, Ondřej (referee)
This bachelor thesis is concerned with national myths of nations living in the region of Southern Caucasus, in the territory of Georgia, respectively. National myths play an important role in legitimacy of states and territorial claims of separatist minorities. The main objective of this work is to study Georgian national myths and consequently to compare them to the myths of national movements of smaller nations (Abkhazians, Ossetians, and Adjarians). The basic notions used are defined in the first part of the work (Chapters 2 and 3). The second part (Chapters 4 and 5) is focused on concrete myths of these nations. Conclusions of second part are illustrated by tables, summarizing attained findings. The work is based on premise that the conceptions of nationalism and the nation are modern phenomenons, developed as late as in the connection with industrialism - in the region in question it means within 19th century - whereupon I will seek to impugn supposed historicity of (Georgian) nation. It alleges that the Georgian nation has its roots already in
|
|
|
Soviet Policy in Latin America in the years 1917-1970: The Case of Chile
Zourek, Michal ; Buben, Radek (advisor) ; Slačálek, Ondřej (referee)
The author of this thesis analyzes the dynamics of relations between the Soviet Union and Latin America, with particular attention given to the case of Chile. The paper is focused on the time period between 1917 and 1970, years which are marked by the Russian Revolution and the commencement of Salvador Allende's term in office as the President of Chile. The main axis of the thesis is connected with the genesis of the political left, especially Communism, as an extremely strong bond between these two distant regions. In the first part of the thesis, which focuses on the time period until 1948, the author addresses the Soviet Union's penetration into Latin America and at the same time talks about the development of the Communist Party in Chile at that time. The second part of the thesis analyzes post-war development in the region of Latin American and its relations with the Soviet Union in the light of the transformation of the Soviet Doctrine. The case of Chile exemplifies the Doctrine's particular impacts. The paper also takes notice of specific international factors, which have aided (the Russian Revolution, the politics of the Popular Front) or conversely hampered (US influence, the atmosphere of the Cold War) the penetration of the Soviet Union into the political life of Latin America and Chile.
|
|
| |
|
|
Maoist insurgency. A comparison of two Maoist movements in the two third world countries: Maoists in Nepal, and the Shining Path in Peru
Schwanková, Zuzana ; Buben, Radek (advisor) ; Slačálek, Ondřej (referee)
The main objective of this work is to contribute to understanding of the origin and activities of two Maoist movements in the Third World countries - the Shining Path of Peru and the Communist Party of Nepal - Maoist. The principal question of this thesis that I try to answer is: What were the causes of political success and failure of these two movements? Or to put it in another way - How did the Nepal Maoist manage to get to the Government and be the strongest parliamentary party while the rest of the Shining Path disappeared somewhere in the Peruvian jungle to become drug smugglers? To answer these questions I used a method of comparative analysis to describe some of the main characteristics of both movements. To understand both guerrilla insurrections it is necessary to analyze a historical background from which both movements emerged. There were striking similarities between the two Maoist parties. Both were born in the periphery, where people were suffering from tremendous poverty and discrimination. Both movements followed the Chinese Maoism; both used a violent revolution as the only way how to transform their societies into communist states; both put an emphasis on peasantry; both had charismatic leaders; same military strategy etc. In single chapters I describe the historical context of guerrilla...
|
|
| |
|
|
War: persons and characters. Who wages war in western political-philosophical tradition
Slačálek, Ondřej ; Barša, Pavel (advisor) ; Znoj, Milan (referee)
Válka je konstantou dosud známých dějin Západu. Konstantní ale není její podoba ani podoba jejích aktérů. Abychom porozuměli místu války v západní tradici (a potažmo i v našich životech), je třeba mimo jiné snažit se porozumět proměnám těchto aktérů. Tedy vedle těch, kdo ve válkách bojují, a těch, proti kterým je vedena (a dále také těch, kteří jsou jejími pasivními objekty - civilistů), také proměnám těch, kteří války vedou, rozhodují o válkách, vyhlašují je a ukončují. Předkládaná práce si vybrala právě tyto poslední aktéry válek. Na úvod začněme dvěma ne snad definicemi, ale pracovními vymezeními. Válkou rozumíme stav násilného a více či méně organizovaného a většinou rovněž ozbrojeného potýkání mezi dvěma společenskými celky vyvolaný vzájemně se vylučující (ať už skutečně či domněle) mocenskou či symbolickou aspirací. Tím, kdo vede válku, rozumíme osobu nebo kolektivní entitu, která má moc (nikoli nutně pravomoc) rozhodnout či případně rozhodovat o válčení toho kterého společenského celku. Může či nemusí splývat s tím, kdo válčí (rytířstvo), nebo dokonce s celým společenským celkem (třída, hnutí), za nějž rozhoduje. Klíčovou otázkou práce je, jak se proměňoval tento rozhodnutí činící subjekt války, jaké měl v jednotlivých svých podobách charakteristiky, zda jsou v něčem shodné a v čem se naopak...
|
|
|
Memory, narrative and politics
Reichelová, Tereza ; Slačálek, Ondřej (advisor) ; Barša, Pavel (referee)
In this paper I will analyze contemporary politics of memory on the basis of their temporal orientation face to face to the end of history. I will follow on the one hand theories of perception of time in regards of social dimension of an agent's identity of Henri Bergson and Jean-Paul Sartre applied on Pierre Nora's work, and on the other hand I will try to join those philosophical concepts with Ricouer's and MacIntyre's narrative approach. This theoretical base will subsequently allow me to elaborate on political temporality oriented to the sacred eternity, to the future or to the past and confront it with the hypothesis of the end of history as conceptualized by Francis Fukuyama. Politics of memory gains in this classification a peculiar status - being oriented either towards the past denying the end of history, or oriented towards diffused individualized future. The second type of politics of memory aims to heal society from history, still present in painful memory, and support establishing of post-historic reality. Paradoxically, I will argue, both types of politics of memory allow history in Fukuyma's sense to pass the threshold.
|
guest ::
