|
|
Právní jednání jednotlivých forem obchodních společností
Mahdal, Miroslav ; Zahradníčková, Marie (vedoucí práce) ; Plíva, Stanislav (oponent)
ZÁVĚR Tato práce se snažila podat ucelený pohled na problematiku právního jednání obchodních společností. Rozebírá přitom nejen současnou pozitivněprávní úpravu právního jednání jednotlivých forem obchodních společností, zakotvenou především v obchodním zákoníku, ale dotýká se taktéž historických a filosofických základů tématu, které vykládá spolu se základními výchozími pojmy - právním jednáním a obchodními společnostmi. Práce taktéž hledí do budoucna, a ukazuje, jak se problematika právního jednání obchodních společností změní v nejbližším období pod vlivem připravované rekodifikace soukromého práva. V rámci výkladu úpravy právního jednání obchodních společností dle českého právního řádu pak pojednává nejprve o právním jednání obchodních společností obecně, platném pro všechny formy obchodních společností, přičemž vychází ze základního dělení na přímé jednání statutárním orgánem a zastoupení. Po této části následuje podrobný výklad právního jednání jednotlivých forem obchodních společností, spojený zejména s problematikou statutárních orgánů jednotlivých obchodních společností. V rámci hodnocení současné právní úpravy je nutno začít koncepcí právní úpravy právního jednání obchodních společností a právnických osob vůbec. Ta nenavazuje na tradiční koncepci budovanou v našem regionu, vycházející z pojmu...
|
|
|
Prodej podniku a jeho části
Dvořáčková, Michaela ; Plíva, Stanislav (oponent) ; Čech, Petr (vedoucí práce)
Závěr Závěrem lze říci, že na rozdíl od jiných národních úprav je v českém právu prodej podniku komplexně upraven díky smluvnímu typu smlouvy o prodeji podniku. Do budoucna by však bylo vhodné přesně vymezit, která práva a které závazky přecházejí z prodávajícího na kupujícího, zejména stanovit pravidla pro přechod veřejnoprávních povinností přímo v zákoně. Tuto problematiku zajímavě řeší návrh nového občanského zákoníku, jenž obsahuje Zvláštní ustanovení o koupi závodu § 2018 - 2026 (obsažená v pododdílu 6). Koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek.1 Do budoucna tak bude ručit prodávající jen za dluhy, k jejichž přechodu nebyl udělen souhlas věřitele. Lze také vítat, že o koupi závodu se jedná i v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu. Konkrétní ustanovení, která práva a které závazky přecházejí, zde však nenajdeme. Rovněž dle mého názoru v současné zákonné úpravě chybí vymezení části podniku, která je samostatnou organizační...
|
|
|
Zásady zadávání veřejných zakázek a jejich zabezpečení v zadávacím řízení
Střechová, Lenka ; Horáček, Vít (oponent) ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce)
Zásady zadávaní veřejných zakázek a jejich zabezpečení v zadávacím řízení 66 Závěr Je tomu pouze patnáct let, co je oblast veřejných zakázek upravena samostatnými právními předpisy. Za tuto dobu však byly přijaty celkem tři zákony, přičemž každý z nich prošel mnoha novelizacemi. Hlavním a asi i nejdůležitějším důvodem bylo začlenění České republiky do Evropské unie a s tím spojené přizpůsobování české legislativy legislativě komunitární. Lze konstatovat, že současný ZVZ požadavky kladené zadávacími směrnicemi splňuje v dostatečné míře a je tedy eurokonformní. V souladu s transpozicí směrnice 2004/18/ES byly do českého právního řádu začleněny tři základní zásady zadávání veřejných zakázek - zásada transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Tyto zásady se následně prolínají celým zákonem a jednotlivá jeho ustanovení musí reflektovat význam těchto zásad. Jak je již zmíněno v textu práce, je nutné považovat uvedený výčet pouze za základní, nikoli taxativní. Proces zadání veřejné zakázky ovlivňuje celá řada dalších zásad. Některé výslovně uvádí SES, ostatní můžeme odvodit de lege ferenda. Jako příklad těchto "nevyslovených" zásad lze uvést zajištění konkurenční soutěže, formálnost, hospodárnost a efektivní vynakládání veřejných prostředků. Všechny tyto zásady musí být zadavatelem respektovány v...
|
|
|
Representation of an enterpreneur in business relations
Deák, Marko ; Horáček, Vít (oponent) ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce)
ZÁVER Inštitút zastúpenia v práve vzniká ako reakcia na objednávku spoločnosti, ktorá požaduje, aby právo vytvorilo inštitút, prostredníctvom ktorého by mohol subjekt práva konať menom iného subjektu, pričom právne následky tohto konania bude právo pričítavať subjektu, ktorý nekonal. Právo tak reflektuje skutočnosť, že subjekt práva z rôznych príčin, faktických, právnych, nemôže samostatne konať. Zastúpenie tak ako každý inštitút práva prešiel svojím vývojom. Na rozdiel od iných inštitútov súkromného práva nám rímske právo v problematike zastúpenia neposkytne zdroj inšpirácie pri riešení problematických otázok. Faktická potreba vytvoriť mechanizmus, ktorý sprostredkuje oprávnenie konať menom subjektu práva inému subjektu, môže byť ešte výraznejšia vo svete obchodníkov, kupcov, živnostníkov, podnikateľov. Plynie z ich účasti na hospodárskom živote, na trhu, kde platí, že lepší, silnejší alebo rýchlejší vyhráva. Právo tak musí vytvoriť efektívne konštrukcie, prostredníctvom ktorých môžu obrovské kolosy ale i jednoduchý remeselník, ktorý sa musí zúčastniť verejnoprávneho preskúšania jeho spôsobilosti, pričom ale nemôže jeho dielňu zatvoriť, pretože mu dodávateľ ohlásil dodávku tovaru. Bude tak vhodné, aby právo uznalo úkon jeho syna, ktorý ho v danej veci zastúpi a podpíše dodací list. Úprava zastúpenia nie je...
|
|
|
Obchodní veřejná soutěž
Balihar, Pavel ; Horáček, Tomáš (oponent) ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce)
59 ZÁVĚR Ve své práci jsem se zabýval pojetím obchodní veřejné soutěže, především ve vztahu k její právní úpravě. Při svém hodnocení jsem vycházel jak z textů příslušných právních předpisů, tak z odborné literatury i z judikatury soudů. Na základě provedené analýzy mohu konstatovat, že právní úprava obchodní veřejné soutěže náleží výlučně do práva soukromého, neboť jejím prostřednictvím vzniká obchodní závazkový vztah. Představuje zvláštní způsob uzavírání obchodní smlouvy, přičemž jej lze označit též jako předkontraktačním procesem, jehož výsledkem je zpravidla uzavření smlouvy. Ačkoliv celý proces obchodní veřejné soutěže je relativně celistvě upraven obchodním zákoníkem v § 281 až 288, nevyhnou se ani této úpravě, stejně jako je tomu u jiných institutů, jisté spory ať už většího či menšího významu. Jedním z oněch méně významných sporů pro samotné vyhlášení a průběh soutěže je otázka kogentnosti všech ustanovení obchodního zákoníku věnovaných tomuto institutu, která je předepsána na základě § 263 odst. 1. Jedná se spíše o teoretický problém, jímž se zabývá část autorů s tím, že dle jejich mínění ne všechna ustanovení lze označit za plně kogentní. Tito autoři prohlašují některá z nich fakticky za dispozitivní (např. § 283, 284 odst. 3, 285 odst. 2 ObchZák). Jejich argumentace je založena na tvrzení, že...
|
|
|
Statutární orgány osobních obchodních společností
Račko, Petr ; Štenglová, Ivanka (oponent) ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce)
ZÁVĚR V předchozích kapitolách byl proveden rozbor aplikačních a interpretačních problémů ohledně několika sporných tématických okruhů. Předně bych rád zdůraznil, že stávající právní úpravu osobního jednání společnosti a jejích statutárních orgánů považuji za dostačující, avšak s určitými výhradami. Zákonodárce by mohl především revidovat některá ustanovení, která stále ještě po provedené novele zákonem č. 370/2000 Sb. vzbuzují pochybnosti ohledně počtu statutárních orgánu ve společnosti, a to ve prospěch mnou preferované koncepce jednoho statutárního orgánu ve společnosti. Jestliže totiž zákonodárce v důvodové zprávě k této novele uvádí, že společníci veřejné obchodní společnosti tvoří kolektivní statutární orgán, pak by měl současně vyjasnit postavení předsedajícího dle § 66 odst. 4 ObchZ, které zde působí interpretační problémy. Obchodní zákoník totiž v díle o veřejné obchodní společnosti postavení předsedy (předsedajícího) nijak neupravuje. Ke koncepci jednoho statutárního orgánu ve společnosti jsem se přiklonil především na základě gramatického výkladu novelizovaného znění § 85 odst. 1 ObchZ, a to s respektem k zákonodárcově vůli vyjasnit touto novelou panující teoretické spory. Jak už jsem v příslušné kapitole poznamenal, tato vůle sice není právně závazná, nicméně nelze ji dle mého názoru přehlížet....
|
|
|
Rozsah povinnosti k náhradě škody podle obchodního zákoníku
Pelánková, Iveta ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Horáček, Vít (oponent)
- 94 - 7. ZÁVĚR Problematika rozsahu povinnosti k náhradě škody podle obchodního zákoníku je dlouholetým tématem řady odborných diskuzí. Věnovala jsem své úsilí analýze této otázky, neboť se domnívám, že pokud nebude argumentačně silný výklad jednotlivých dílčích aspektů, jenž jsou s koncepcí úzce spjaty, nelze podat relevantní závěr. Doufám, že jsem ve své práci nastínila alespoň v obrysu několikero východisek, kterými se ubírat při řešení zmíněné otázky. Postupně jsem pronikala do složitých struktur a odhalovala jednotlivé komponenty, pevně spjaté s problematikou rozsahu náhradové povinnosti, a to konkrétně formou analýzy jednotlivých ustanovení. S ohledem na rozsáhlost obsahového tématu jsem uznala za vhodné nejprve seznámit s koncepcí náhrady škody podle obchodního zákoníku, objasnit její funkci a přiblížit principy, kterými je ovládána. Při tvorbě této studie jsem vycházela zejména z platných právních předpisů, publikací, článků a také soudních rozhodnutí. Kladla jsem důraz zejména na logickou stránku věci a praktické využití mých závěrů. Pokud jsem prezentovala určitý právní názor, pečlivě jsem dodržovala adresnost, popř. jej konfrontovala s protichůdným pohledem na tentýž institut. Ve své práci jsem taktéž využila metodu abstrakce, resp. konkretizace, jež našla své vyjádření v analytických rozborech...
|
|
|
Loan agreement
Záhumenská, Zuzana ; Liška, Petr (vedoucí práce) ; Plíva, Stanislav (oponent)
50 III. Záver Ako teda vidíme, naplnenie účelu právnej úpravy zmluvy o úvere si vyžaduje komplexný pohľad na záväzok vo všetkých jeho súvislostiach, pričom je vždy nutné prihliadať k účelu ako zákonných ustanovení, tak dohody strán. Zákonné ustanovenia totiž i tu poskytujú len právny rámec pre realizáciu určitých hospodárskych vzťahov, pričom nemôžu a ani si nekladú za cieľ postihnúť celú ich rozmanitosť. V oblasti poskytovania úverov je podľa môjho názoru dobrým zákonom ten, ktorý je dostatočne pružný, aby nebránil dynamike obchodných vzťahov a umožňoval stranám upraviť si práva a povinnosti podľa ich konkrétnych potrieb, a zároveň dostatočne určitý a presný na to, aby bol efektívne schopný zabraňovať zneužívaniu práva silnejšie postaveným partnerom. Aktuálna právna úprava v obchodnom zákonníku podľa môjho názoru pri hodnotení týmito kritériami v zásade obstojí. Samozrejme, ako v každej oblasti práva, sa prax ani tu nezaobíde bez interpretačnej korekcie zákonných ustanovení rozhodovaním súdov a tiež odbornou literatúrou. V tejto súvislosti veľmi kladne hodnotím, že niektoré významné závery s ďalekosiahlym praktickým významom reflektoval i zákonodarca a odstránil tak právnu neistotu či už v súvislosti s realizáciou zaistenia vo forme zálohy, alebo trvania určitých práv a povinností z úverovej zmluvy i po...
|
|
|
Banka jako obchodní společnost
Kouřilová, Zuzana ; Liška, Petr (vedoucí práce) ; Plíva, Stanislav (oponent)
12. ZÁVĚR Cílem této práce byla snaha o alespoň základní zmapování podmínek upravujících založení a vznik, organizaci, podnikání a zrušení a zánik bank. Při tomto byly brány v úvahu nejen předpisy vnitrostátního práva, ale rovněž předpisy práva ES, ze kterých právě vnitrostátní předpisy v mnohém vycházejí. Zákon o bankách prošel od svého přijetí dne 20.prosince 1991 již několika novelizacemi. Je to způsobeno hlavně tím, že při jeho tvorbě a přijímání byla tato oblast poměrně nová a prosta dřívějších zkušeností s jejím fungováním, což vedlo k novelizacím zákona zejména v 90. letech. Pozdější novely pak sledují za cíl především harmonizovat právní úpravu s požadavky kladenými na právní postavení a podnikání bank právem Evropských společenství. V této souvislosti je nutné poznamenat, že vlivem členství České republiky v Evropské unii, bude oblast právního postavení a podnikání bank i nadále výrazně ovlivňována právem ES. A ani tomu nemůže být jinak, mají-li se naplňovat zásady volného pohybu služeb. Je nutné, aby se ve všech členských státech EU podmínky postavení a podnikání bank výrazně neodlišovaly a aby v jednotlivých členských státech nebyly přijímány opatření diskriminující osoby z ostatních členských států usilující o poskytování služeb v této oblasti. Při seznamování se s problematikou bankovního...
|
|
|
Základní zásady zadávání veřejných zakázek
Frencl, Lukáš ; Horáček, Vít (oponent) ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce)
86 ZÁVĚR Cílem mé práce bylo zaměřit se na úpravu základních zásad zadávání veřejných zakázek a seznámení čtenáře s promítnutím těchto základních zásad zadávání veřejných zakázek do jednotlivých institutů (fází) zadávacího řízení. Základní zásady zadávání veřejných zakázek představují určité obecné principy, na kterých je zadávací řízení postaveno. Zásady zadávaní veřejných zakázek mají význam jak v rovině aplikační (při postupu veřejných zadavatelů, dodavatelů, orgánů dozorčích a přezkumných), tak v rovině interpretační. Význam zásad zadávání veřejných zakázek byl zdůrazněn i soudní praxí (srov. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. května 2002, publikovaný pod SJS 1031/2002). Základní zásady zadávání veřejných zakázek jsou upravené jak na úrovni komunitární, tak na úrovni národní. Ve své práci jsem se zaměřil na obě úrovně. Právní úprava veřejných zakázek na komunitární úrovni je provedena, vzhledem ke značné různorodosti právních úprav veřejných zakázek a právních systémů členských států, pomocí směrnic. V poměrně nedávné době byly přijaty zcela nové, komplexní zadávací směrnice (směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES). Moji práci jsem zaměřil především na posouzení směrnice 2004/18/ES. Oproti předcházející právní úpravě především zadávací směrnice 2004/18/ES zdůraznila a posílila význam základních...
|
host ::
RSS.