|
|
Povrchová exprese CD47 na nádorových kmenových buňkách jako cíl protinádorové léčby
Kuzmík, Ján ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
CD47 je transmembránový glykoproteín s vysokou mierou expresie na zdravých a nádorových (kmeňových) bunkách. Miera expresie CD47 je záporne korelovaná s prežitím pacientov s nádorovým ochorením. Väzba CD47 so SIRPα, lokalizovanom na fagocyte, spúšťa vnútrobunkovú signalizačnú kaskádu. Konečným účinkom tejto kaskády je defosforylácia nesvalového myozínu IIA, ktorá narúša jeho funkciu a akumuláciu do miesta fagocytickej synapsie. Blokovanie CD47-SIRPα signalizačnej osi za prítomnosti pro-fagocytického signálu indukuje fagocytózu nádorových buniek. Fagocyty následne môžu plniť úlohu antigén prezentujúcich buniek a spustiť protinádorovú T bunkovú odpoveď. Funkcia CD47-SIRPα signalizačnej osi v imunite robí z tejto osi cieľ testovania protinádorovej liečby. Preklinický výskum identifikoval terapeutickú účinnosť blokovania tejto signalizačnej osi. V súčasnosti prebieha prvá fáza klinického testovania. Najčastejším terapeutickým spôsobom blokovania signalizačnej osi CD47-SIRPα je použitie anti-CD47 blokujúcich monoklonálnych protilátok. Použitím týchto protilátok dochádza k miernej anémii. Avšak vyvíjané sú aj alternatívne spôsoby blokovania tejto signalizačnej osi. V tejto bakalárskej práci zhŕňam výskum spojený s blokovaním CD47-SIRPα signalizačnej osi ako protinádorovej liečby.
|
|
|
Role proteinů tepelného šoku v patogenezi placentární insuficience.
Slabá, Kristýna ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Proteiny tepelného šoku (Hsp) jsou vysoce konzervované proteiny, které jsou součástí univerzální stresové odpovědi buňky. Jejich hlavní funkcí je ochrana buňky před strukturním a funkčním poškozením. U organismů vystavených různým formám stresu, jako je např. nedostatek živin či vody, hypoxie, infekce nebo zánět, byla prokázána zvýšená genová exprese těchto proteinů. Těhotenské komplikace představují pro organismus matky i plodu stresové podmínky, v jejichž důsledku může dojít ke zvýšení genové exprese Hsp. Ve své diplomové práci jsem zjišťovala koncentraci extracelulárních mRNA pěti různých proteinů tepelného šoku (Hsp27, Hsp60, Hsp70, Hsp90, HspBP1) v plazmě těhotných žen a zda je tato koncentrace ovlivněna případnými těhotenskými komplikacemi (preeklampsie, fetální růstová retardace a gestační hypertenze). Dále jsem zjišťovala možné korelace mezi plazmatickou koncentrací mRNA pro Hsp a hodnot indexů pulsatility (PI) získaných Dopplerovským ultrazvukovým vyšetřením. Tento výzkum by měl napomoci vynalezení nové prediktivní metody vybraných těhotenských komplikací, založené na detekci specifických biomarkerů v prvním trimestru těhotenství. Výzkum jsem prováděla na plazmách získaných z periferní krve těhotných žen, jejíž odběr byl prováděn v době klinické manifestace těhotenských komplikací. Studovaná...
|
|
|
Chimeric antigen receptors in the treatment of hematological malignacies
Fellnerová, Adéla ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
(CZ) Chimérické antigenní receptory (CAR) jsou syntetické molekuly kombinující antigenní specifitu monoklonální protilátky se signalizací běžného T-buněčného receptoru. Těmito receptory jsou geneticky modifikovány lidské T-lymfocyty a ty jsou tak vyzbrojeny konkrétní antigenní specifitou. Tato technologie je průlomovou v oboru nádorové imunoterapie. Adoptivní transfer geneticky upravených T-lymfocytů byl doposud nejúspěšnější formou léčby hematologických malignit. To z toho důvodu, že nádory krve mají difúzní charakter, na rozdíl od pevných nádorů, které mají charakteristické imunosupresivní mikroprostředí. CAR technologie je v současné době nejintenzivněji studována ve Spojených státech, kde probíhají desítky klinických studií. Přesto, že se tato terapeutická metoda jeví jako velice perspektivní, v České republice se jí věnuje velmi omezený počet lidí a probíhající klinické studie neexistují. Ve spolupráci s MUDr. Pavlem Otáhalem, který se tímto tématem zabývá a má velký zájem dostat tuto terapeutickou metodu do české klinické praxe, jsme připravili několik receptorů, jejichž samostatnou funkčnost jsme ověřili dvěma nezávislými metodami. Stabilní CAR-exprimující T-buněčné linie rozpoznávající B-buněčné antigenům CD19 a CD20 byly připraveny za pomocí lentivirů. T-buněčné linie exprimující...
|
|
|
Analýza membránových proteinů patogenní bakterie Francisella tularensis
Schmidt, Monika ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Konopásek, Ivo (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra biochemických věd Kandidát Mgr. Monika Schmidt Školitel Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název disertační práce Analýza membránových proteinů patogenní bakterie Francisella tularensis Bakterie Francisella tularensis je vysoce nakažlivý fakultativně intracelulární patogen způsobující onemocnění tularemie. Dosud jediná vyvinutá vakcína proti tomuto patogenu nemá ve většině zemí licenci pro humánní použití z důvodu nedostatečné standardizace a účinku proti vysoce virulentním kmenům. Jedním z nedávno popsaných významných faktorů virulence bakterie F. tularensis je konzervovaný hypotetický lipoprotein s homologií k thiol/disulfidoxido-reduktázám (DsbA). Odstraněním genu pro tento protein dochází k oslabení bakterie a vývoji imunoprotekce. Sekvence proteinu DsbA obsahuje C-koncovou DsbA_Com_1-like doménu, zahrnující konzervované aktivní místo C-X-X-C a cis-prolinovou smyčku, a N- koncovou peptidyl-prolyl-izomerázovou doménu FKBP typu. V této práci jsme se zaměřili na funkční a substrátovou analýzu proteinu DsbA. Funkční analýza tohoto proteinu prokázala význam jak katalytického aktivního místa a cis-prolinu, tak celé FKBP_N domény pro disulfidoxidoreduktázovou aktivitu proteinu DsbA. Dále tato práce odhalila in vitro...
|
|
|
Aktivace iniciačních kaspáz a regulace jejich aktivity
Votavová, Barbora ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Kaspázy jsou jedny z klíčových proteinů podílejících se jak na aktivaci, tak i exekuci apoptózy. Vnější či vnitřní apoptotický signál vede k postupné aktivaci iniciačních a exekučních kaspáz. Aktivace iniciačních kaspáz je zprostředkována jejich procesováním v multiproteinových komplexech a aktivní iniciační kaspázy následně cíleně štěpí a tím i aktivují kaspázy efektorové. Tyto pak štěpí celé spektrum strukturních i funkčních buněčných proteinů, což vede k sebedestrukci buňky a k jejímu rozpadu do apoptotických tělísek. Vzhledem k zásadnímu významu iniciace apoptózy je jak aktivace, tak aktivita iniciačních (ale i efektorových) kaspáz důsledně regulována hned na několika úrovních. Primárně záleží na intenzitě a charakteru přijatého signálu, zda vůbec dojde ke zformování aktivačního kaspázového komplexu. Dále pak koncentrace iontů, nukleotidů a rozličných proteinů (proteiny z rodiny Bcl-2, inhibitory apoptózy (IAPs), heat shock proteiny, aj.) může taktéž výrazně ovlivnit jednotlivé kroky aktivace kaspáz. Samotné kaspázy mohou být posttranskripčně modifikovány (fosforylace, ubiquitinace,…) a tím buď inaktivovány, nebo naopak jejich aktivita může být zvýšena. Všechny tyto procesy tvoří složitou regulační síť, sloužící jak pro účinnou a správně načasovanou aktivaci kaspáz, tak i jako ochrana před nechtěným...
|
|
|
Emerging role of Toll-like receptors in central tolerance
Súkeníková, Lenka ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Medulárne epiteliálne bunky (mTEC) zabezpečujú špecifické prostredie v týmuse pre proces spojený s vývojom T buniek. Ich nezastupiteľnou funkciou je expresia špecifických antigénov, nazývaných tkanivové špecifické antigény (TRAs), ktoré sú bežne prítomné iba v periférnych tkanivách. Táto expresia je často označovaná ako promiskuitná a jej pôvod bol načrtnutý s objavením transkripčného regulátoru Aire. Aire, ktorý má potenciál viazať sa s viacerými transkripčnými faktormi, sa spája aj s DNA, čím môže meniť všeobecný model bunkovej génovej expresie. T bunky s vysokou afinitou ku prezentovaným antigénom na mTEC bunkách, sú negatívnou selekciou z týmusu odstránené, prípadne sa z nich vyvinú T regulačné bunky (Treg). Štúdie myší a ľudí potvrdili nenahraditeľnosť proteínu Aire pri nastolení centrálnej tolerancie. Inaktivačná mutácia v géne pre Aire spôsobila chybnú prezentáciu telu vlastných antigénov, čím spôsobila zlyhanie odstránenia autoreaktívnych T buniek a viedla k ich uvoľneniu z týmusu na perifériu, čo následne viedlo k autoimunite. Experimentálne dôkazy odhaľujú kľúčovú úlohu NF-κB signalizačnej dráhy vo vývoji mTEC buniek. Táto dráha je taktiež regulovaná Toll-like receptormi (TLRs), ktoré rozpoznávajú evolučne konzervované štruktúry odvodené od mikroorganizmov a patogénov, čím zabezpečujú...
|
|
|
Cell-mediated peripheral tolerance in lymph nodes
Brabec, Tomáš ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Tolerance imunitního systému vůči vlastnímu tělu je zásadní otázka, kterou musí imunologie vyřešit. Přestože mechanismy centrální tolerance jsou nyní už detailně popsány, mechanismy antigenně specifické tolerance na imunologické periferii teprve začínají být objevovány, popisovány a doceňovány. V nedávné době byly objeveny nové modely periferní tolerance. Zvláště model, který je založený na stromálních buňkách lymfatické uzliny, by mohl mít zásadní význam, jelikož přináší odpovědi na některé základní otázky v imunologii tolerance. Dodnes nebyl publikován žádný přehledový článek zaměřený na tyto nově objevené role stromálních buněk lymfatické uzliny. Proto v této práci shrnujeme doposud publikovaná data k tomuto tématu. Dále tento text poskytuje základní přehled funkční anatomie lymfatické uzliny. Pro lepší ilustraci tématu jsme zahrnuli taktéž jistá experimentální data demonstrující architekturu lymfatické uzliny a lokalizaci buněk exprimujících Aire mimo thymus, jedné z buněčných populací sídlících v lymfatických uzlinách, u nichž byla nedávno navržena účast na ustavení a udržování periferní tolerance. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jevení a spása. Subjektivita v materiální fenomenologii Michela Henryho
Černý, Jan ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent) ; Karul, Róbert (oponent)
Disertační práce zkoumá možnosti fenomenologické filosofie zabývat se otázkou spásy v křesťanském smyslu s ohledem na projekt materiální fenomenologie Michela Henryho. Poslední trojice knih Michela Henryho znamenala v jeho tvorbě obrat ke křesťanství a postavila napětí dvou základních modů jevení, které jeho fenomenologie postuluje, do těsného vztahu s otázkou života a smrti člověka. Zároveň v maximální míře exponovala subjektivní pól jevení a učinila subjektivitu vlastním polem, na němž se příběh spásy člověka odehrává. Práce zkoumá jak obecné pojetí subjektivity v materiální fenomenologii, tak konkrétní pojetí božského a lidského subjektu v posledních třech knihách Michela Henryho. Zjišťuje, jak francouzský filosof podává fenomenologii vnitrobožského života; sleduje životní pohyb lidského subjektu z nitra božského života do transcendence světa, a poté v "druhém narození" zpět ke zjevnosti božského života v něm samotném; vysvětluje, v jakém smyslu je božský i lidský subjekt subjektem vtěleným; ukazuje, jak se lidský subjekt stává subjektem rozumějícím slovu božského života, které promlouvá v něm samotném i v Písmu. Všímá si přitom vztahu fenomenologického a novozákonního diskursu a také důsledků faktu, že spása se v materiální fenomenologii stala transcendentální zkušeností Já, pro empirická data lidské...
|
|
|
Aire-expressing cells in immune peripheral tissues
Vobořil, Matouš ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
6 Abstract (CZ) Tolerance k vlastním tkáním je jednou ze základních vlastností imunitního systému a její narušení může vést ke vzniku autoimunitních onemocnění. Negativní selekce autoreaktivních klonů T-buněk během jejich vývoje v thymu (centrální tolerance) je závislá na expresi tkáňově specifických antigenů medulárními epiteliálními buňkami (mTECs), která je řízena pomocí proteinu Aire. V současné době se ukazuje, že Aire protein zastává podobnou funkci také ve vzácných buněčných populacích v lymfatických uzlinách a ve slezině (periferní tolerance). Nicméně detekce, charakteristika a funkce těchto buněk exprimujících Aire v periferních tkáních imunitního systému zůstává stále nejasná. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, zda se tyto buňky exprimující Aire vyskytují v dalších lymfatických či nelymfatických tkáních. S použitím dvou na sobě nezávislých transgenních myších modelů jsme identifikovali tyto buňky ve většině lymfatických tkání - např. v Peyerových placích, ve slezině a v kostní dřeni. Ukázalo se také, že se tyto buňky vyskytují i ve tkáních nelymfatického původu a to především ve tkáni plicní. Na základě exprese povrchových markerů B220, EpCAM a CD11c jsme ukázali, že Aire exprimující buňky tvoří pět fenotypově odlišných populací. Ukázali jsme také, že kromě buněk exprimujících Aire v plicní...
|
|
|
Transmembránové adaptorové proteiny a jejich role v signalizaci imunoreceptory
Borna, Šimon ; Hořejší, Václav (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Transmembránové adaptorové proteiny tvoří skupinu proteinů, které nemají vlastní enzymatickou aktivitu, ale mají velmi podobnou strukturu. Mají esenciální roli při signalizaci, neboť se na ně váží cytoplasmatické proteiny, které se tak dostávají do blízkosti membrány, stávají se aktivní a převádí signál dále do cytoplazmy. V této práci jsem se pokusil shrnout současné poznatky o roli těchto proteinů v signalizaci leukocytů. Zaměřil jsem se především na ty adaptory, které byly objeveny v nedávné době, a na ty, které se často nevyskytují v přehledných článcích. Klíčová slova: transmembránové adaptorové proteiny, receptorová signalizace, imunoreceptory
|
host ::
RSS.