|
|
Produkce CO2 na polích obdělávaných orbou a půdoochrannými technologiemi
Červinská, Taťána ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Hynšt, Jaroslav (oponent)
Byla sledována respirace půdy in situ pomocí přístroje Li 8000 a dále potenciální mikrobiální respirace, mikrobiální biomasa, enzymatická aktivita a obsah organických látek v různých hloubkách půdy na dvou typech ploch: na polích obdělávaných klasickou orbou a na polích, na kterých se hospodařilo pomocí půdoochranných technologií, zde byly použity minimalizační a bezzásahová technologie. Na těchto plochách byly pěstované řepka olejka v prvním roce a hrách setý v druhém roce sledování (2010 a 2011). Sledování probíhalo na experimentálních plochách VÚRV, založených v r 1995 v Praze Ruzyni s cílem odhadnout, jaký je vliv těchto zemědělských technologií na akumulaci, či ztrátu uhlíku z půdy. Bylo zjištěno, že plochy obdělávané orbou, byl signifikantně vyšší tok CO2 z půdy, než na plochách s půdoochrannými technologiemi. Tok CO2 byl také ovlivněn vnějšími podmínkami, především teplotou. Z hlediska celkového obsahu mikrobiální biomasy se plochy nelišily. Ovšem lišily se z hlediska organických látek. Plochá obdělávaná minimalizací měla signifikantně vyšší obsah organického uhlíku, než zbývající pole. Plochy se rovněž lišily i z hlediska huminových látek. Plochy obdělávané půdoochrannými technologiemi měly signifikantně vyšší obsah huminových kyselin. Pole obdělávané orbou, nebo půdoochrannými technologiemi se...
|
|
|
Biomasa vegetace různě starých rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek
Dvorščík, Petr ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Cudlín, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce je zpracována jako část komplexního výzkumu sukcese na Podkrušnohorské výsypce u Sokolova (severo-západních Čechy, GPS: 50ř13'34.695"N, 12ř42'6.627"E). Cílem této práce je popsat vývoj množství biomasy rekultivovaných a nerekultivovaných lokalit na dvou paralelních chronosekvencích. Nerekultivované plochy jsou zarostlé spontánní sukcesním porostem s převážným zastoupením Vrby jívou (Salix caprea) s příměsí Topolu osiky (Populus tremola) a Břízoy bělokoré (Betula pendula). Rekultivoné plochy jsou zastoupeny lesnickou výsadbou Olše lepkavé (Alnus glutinosa) s příměsí Olše šedé (Alnus incana). Na těchto plochách byla provedena inventarizace celkové biomasy (nadzemní i podzemní biomasa bylinného i stromového patra) daných lokalit. K stanovení biomasy dřevin bylo použito původních alometrických rovnic vytvořených na základě destruktivní analýzy hlavních druhů stromů z lokalit odpovídajících výzkumným plochám. Analýzy prokázaly, že na lokalitě Podkrušnohorské výsypky není statisticky významný rozdíl z hlediska způsobu obnovy lokality a to jak pro celkovou biomasu, tak pro jednotlivé sledované komponenty. Klíčová slova: chronosekvence, biomasa, sukcese, rekultivace, výsypka, alometrie
|
|
|
Význam půdní krusty pro erozi výsypkových ploch
Fiedlerová, Jana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Lukešová, Alena (oponent)
8 1 Abstrakt Předmětem studie byly půdní krusty nacházející se na výsypkách po těžbě uhlí u Sokolova. Byly porovnávány krusty nebiologické, fyzikálně-chemického původu a biologické krusty, které jsou tvořeny řasami, mechy a lišejníky. Jednotlivé vzorky krust se podrobily laboratorním analýzám Water Drop Penetration Time, Sekvenovací elektronová mikroskopie, infiltrace vody a také terénním studiím, kde bylo provedeno měření pomocí erozních kolíků, povrch krust byl fotografován a vyhodnocen stereoskopicky. Výsledky poukazují, že krusty fyzikálně-chemického typu vykazují výrazně větší erozi, naopak krusty biologické jsou erozi méně náchylné, tento jev patrně souvisí s mechanickým zpevňováním povrchu. Klíčová slova: Půdní krusta, Výsypky, Těžba, Infiltrace, Eroze
|
|
|
Historický rozvoj spontánní vegetace na výsypkách v okolí Sokolova
Vávrová, Alena ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Brůna, Josef (oponent)
Tato práce si klade za cíl posoudit rozvoj spontánní sukcese na nerekultivovaných plochách na příkladu Velké podkrušnohorské výsypky. Základem práce jsou letecké snímky výsypky z posledních 20ti let, které byly získány od Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce. Fotografie z jednotlivých let byly naskenovány, rektifikovány a poté zpracovány v programu GIS. Na snímcích byly vytyčeny nerekultivované plochy výsypky, na nichž bude studován vývoj spontánní vegetace. Výsledky ukazují značnou různorodost v rychlosti zarůstání u ploch různého stáří na různých místech výsypky. Lze odhadnout, že za 20 let by mohlo spontánně zarůst 30-70% plochy výsypky, pokud by byla celá ponechána spontánnímu vývoji. Klíčová slova: sukcese, rekultivace, GIS, těžba uhlí, výsypky
|
|
|
Perspektivy a úskalí fytoenergetiky
Eršil, Lukáš ; Přibil, Rudolf (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Fytoenergetika vzbuzuje zájem nejen zastánců trvale udržitelného rozvoje, ale i zemědělců, investorů, politiků a ekonomů. Z tohoto odvětví se tak stává byznys a ten zřídkakdy bere ohled na ochranu životního prostředí. Proto je třeba činnosti na poli fytoenergetiky korigovat a usměrňovat. Tak jak jsme toho byli svědky v případě fotovoltaických elektráren, i ohledně biomasy aplikace zákonů zaostává za novými poznatky. Fytoenergetika má své nezastupitelné místo ve skladbě energetických zdrojů. Otázkou zůstává jaké procento může reálně zaujmout aniž by tím nebylo ohrožováno životní prostředí. To je dáno především plochou zemědělského půdního fondu, klimatem v daném místě a možnostmi zpracovatelské infrastruktury. V mé bakalářské práci se zabývám druhy energetických plodin, bilancí životního cyklu biopaliv a motorovými biopalivy, o které je vysoký zájem vzhledem k orientaci západní civilizace na automobilový průmysl. Došel jsem ale k závěru, že za současných možností je zbytečné omezené výnosy biomasy se ztrátami energie přeměňovat na kapalná paliva. Mnohem přínosnější je zaměřit se na ty energetické plodiny, které představují menší zátěž pro životní prostředí a které jsme schopni lépe využít přímým spalováním. Omezení rozlohy řepkových polí, tak zmírní negativní dopady na zvěř i půdu. V bakalářské...
|
|
|
Heterogenita povrchu na výsypkách a její vliv na distribuci vegetace
Pochmanová, Pavla ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
Jednou z hlavních průmyslových činností v podkrušnohorské pánvi je těžba hnědého uhlí. Vznikající lomy a výsypky během těžby jsou hlavním prvkem nepříznivých změn v krajině. Jsou příčinou proměn všech podsystémů krajiny-reliéfu, půdního a horninového prostředí, vodohospodářské situace, atmosféry atd. Následné zahlazování důsledků těžby není jednoduchou činností z pohledu technologického ani časového. Touto činností se zabývá rekultivace. Jejím cílem je obnovit produkční funkce, vytvořit krajinu vyváženou, esteticky, přírodně a hygienicky hodnotnou. Tato bakalářská práce se zabývá vývojem těžby a popisem jednotlivých způsobů rekultivace s ohledem na heterogenitu rekultivovaných oblastí. V závěru práce představuji svůj vlastní experiment prováděný na sukcesní ploše Radovesice XVII.B. Klíčová slova: sukcese, rekultivace, výsypky, těžební činnost, heterogenita
|
|
|
Competition between spruce seedlings and herbs
Michalová, Zuzana ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Práca pojednáva o podmienkach klíčenia a rastu smreka (Picea abies) v širších ekologických súvislostiach. Je rešeršou k diplomovej práci. Zistila som, že rast a prežívanie smrekových semenáčov je ovplyvnené abiotickými, biotickými a stanovištnými podmienkami. Medzi hlavné abiotické faktory patrí dostatok svetla a pôdnej vlhkosti, zrnitosť pôdy, hrúbka surového humusu, vhodné minerálne zloženie, vyrovnané teplotné pomery, hrúbka snehovej pokrývky a prítomnosť neskorých mrazov. Pri analýze bitoických faktorov v náväznosti na rast semnáčov, čo bolo hlavným predmetom mojej práce, som sa zamerala na bylinný a celkový vegetačný podklad, pretože uchytenie náletu závisí primárne od neho. Trávinné druhy (napr. Deschampsia flexuosa, Calamagrostis sp.) zmladeniu bránili odberom vody a dusíka, ako ja nevhodnými teplotnými a svetelnými pomermi. Stelivo taktiež dusilo nálet a bránilo prístupu k svetlu. Niektoré druhy machov napomáhali zmladeniu stálosťou teplotných a vlhkostných pomerov, iné nedovoľovali korienkom smreka dosiahnuť minerálny podklad a spôsobovali jeho úhyn. Kroviny chránili zmladenie od konkurencie tráv, no nemali ochranný efekt pri klíčení. Bylinné druhy, ale nie všetky, poskytovali smrekom tieň a chránili ich od príliš intenzívnej slnečnej radiácie. Rast pod zápojom rozvoj zmladenia brzdil, i...
|
|
| |
|
|
Možnosti obnovy přírodě blízkých ekosystémů v městských aglomeracích
Doušová, Jana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
V této práci jsem se zabývala problematikou urbanizace a jejího vlivu na přirozené ekosystémy, porovnáním přirozených a urbanizovaných ekosystémů. Dále podrobněji rozvádím důvody pro začlenění přírodě blízkých ekosystémů v městských aglomeracích a nastiňuji možnosti jejich obnovy. Počet lidí na Zemi neustále narůstá a zároveň se zvyšuje počet obyvatel žijících ve městech. Urbanizace sice často přináší zvýšení biodiverzity oproti okolní krajině, ale městská prostředí jsou si podobná mezi jednotlivými městy, což podporuje proces, kterému říkáme homogenizace. Navíc urbanizované ekosystémy často vyžadují větší množství živin a dodatkové energie. Existují tedy jak ekologické, ekonomické, tak i estetické důvody k začlenění přírodě blízkých ekosystémů do městského prostředí.
|
|
|
Možnosti využití postindustriálních ploch k obnově lučních ekosystémů
Kolářová, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Postindustriální krajinu tzv. brownfields, představují plochy bezprostředně devastované a opuštěné průmyslovou výrobou, těžbou, nebo jinou průmyslovou činností (výrobní areály, skládky odpadů, vytěžené plochy, výsypky apod.), ale také zastavěné areály zanechané na místě po zániku zemědělské výroby. Přitom na těchto silně narušených stanovištích, kde probíhá primární sukcese, často dochází k obnově cenných ekosystémů. To ukazuje na potenciál těchto ploch pro obnovu přírodě blízkých ekosystémů. Jedním z možných využití těchto ploch by se mohlo stát zakládání druhově bohatých luk, které by navrátily danému lučnímu ekosystému jeho původní funkci a mohly přitom využít oligotrofního charakteru alespoň u části těchto ploch. Cílem této práce je shrnout literární údaje o faktorech ovlivňujících složení a diverzitu luk, popsat metody jejich obnovy a zhodnotit možnosti jejich využití pro obnovu luk na postindustriálních plochách. V závěru jsou následně prezentovány výsledky pokusu o obnovu druhově bohatých luk na výsypkách v okolí Sokolova.
|
host ::
RSS.