|
|
Model úsilí Daniela Gila v simultánním tlumočení
Tauchmanová, Jana ; Rejšková, Jana (vedoucí práce) ; Čeňková, Ivana (oponent)
5 Abstrakt Simultánní tlumočení je složitý kognitivní proces, který se skládá z mnoha dílčích procesů. Jedním ze schematických popisů tohoto procesu je model úsilí francouzského teoretika Daniela Gila. Model vychází z kognitivní psychologie, především pak z poznatků o pracovní paměti a omezené procesní kapacitě lidského mozku. Definuje proces simultánního tlumočení jako kombinaci tří souběžných úsilí (úsilí poslechu a analýzy, úsilí krátkodobé paměti, úsilí produkce řeči), které pro zajištění zdárného průběhu tlumočení vyžadují určitý objem procesní kapacity. Vlivem zátěžových faktorů může u tlumočníka dojít k zahlcení procesní kapacity, což se projeví selháním při plnění daného úkolu nebo zhoršením tlumočnického výkonu, a to bezprostředně nebo později. Diplomová práce zkoumá otázku zahlcení procesní kapacity vlivem číselných údajů během simultánního tlumočení, a to v teoretickém rámci modelu úsilí. V první teoretické části se zabýváme nejprve jednotlivými aspekty procesu simultánního tlumočení z pohledu modelu úsilí a především otázkou procesní kapacity a jejího zahlcení, dále pak nejdůležitějšími poznatky o dlouhodobé, krátkodobé a pracovní paměti, zátěžovými faktory při tlumočení, tlumočnickými strategiemi a taktikami a konečně otázkou jednotky smyslu a hodnocení tlumočnického výkonu z pohledu kvality a...
|
|
|
Vývoj tlumočení ve Skandinávii
Pišvejc, David ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
RESUMÉ Rigorózní práce přibližuje Skandinávii z hlediska tlumočení jako poměrně homogenní celek. Jde o oblast Evropy se stejnými historickými, kulturními a politickými kořeny, z čehož pramení i podobný novodobý vývoj promítající se do přístupu k tlumočení. Demograficky výrazně jednolité země se od druhé poloviny 20. století stávají cílovými destinacemi přistěhovalců z celého světa, což vyžaduje zvláštní důraz na komunitní tlumočení. Ve všech třech státech je povinnost používat v určitých situacích komunitní tlumočníky legislativně zakotvena. Kapitola 2 se zaměřuje na vývoj tlumočení ve Švédsku, největší skandinávské zemi. První tlumočnické kurzy, organizované v rámci lidového vzdělávání, se již od konce 60. let specializovaly na komunitní tlumočení. Dnes je tento typ tlumočení vyučován na mnoha lidových vysokých školách po celé zemi. Centrálním vysokoškolským tlumočnickým pracovištěm je Tlumočnický a překladatelský institut (TÖI) ve Stockholmu, který jako jediný vyučuje též konferenčnímu tlumočení. Tlumočníci mají možnost skládat autorizační zkoušku v 41 jazycích, včetně specializačních zkoušek. Naproti tomu v zemi chybí jednotný tlumočnický registr a celoplošná kontrola tlumočnických agentur. Kapitola 3 popisuje vývoj tlumočení v Norsku. Výuka tlumočení probíhá od poloviny 80. let prostřednictvím kurzů na...
|
|
|
Modely tlumočení v ČLR
Aguas Maisels, Sebastian ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Cílem dané diplomové práce je nastínit vývoj a současný stav tlumočnické profese v Číně. Zaměřili jsme se zejména na odbornou přípravu profesionálních tlumočníků na čínských vysokých školách, tlumočnické akreditace, profesní organizace a utváření teorie a didaktiky tlumočení jako samostatné vědní disciplíny. Počátky profese konferenčního tlumočníka v Číně se datují do roku 1979, kdy zde byl založen Program pro odbornou přípravu tlumočníků a překladatelů OSN. V roce 1994 byl tento program přetransformován na Graduate School of Translation and Interpretation v rámci Beijing Foreign Studies University, čímž vzniklo první specializované pracoviště pro odbornou přípravu tlumočníků. V roce 2006 spustily první 3 vysoké školy bakalářský tlumočnický a překladatelský program (BTI). V roce 2007 začalo 15 vysokých škol nabízet nový magisterský tlumočnický a překladatelský program (MTI). V současné době je počet vysokých škol s BTI programem více než dvojnásobný a počet vysokých škol s MTI programem dosáhl 150. Několik vysokých škol nabízí také doktorské tlumočnické programy. Tlumočnictví jako samostatná vědní disciplína se v Číně postupně etabluje a důkazem jsou tomu práce uznávaných čínských odborníků, jako jsou například Liu Heping, Bao Gang nebo Wang Binhua. Většina čínských prací zabývajících se teorií a...
|
|
|
Tlumočení po telefonu
Perníková, Michaela ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Tlumočení po telefonu je disciplína, která se v České republice zatím příliš neprosadila. Naproti tomu v zahraničí je trh s tlumočením po telefonu velmi rozvinutý. Agentury, které tlumočení po telefonu nabízejí, mají dokonale propracovaný systém zprostředkování této služby, a to od výběru tlumočníků, přes jejich průběžné vzdělávání a hodnocení, až po samotné propojení s klientem. Tento typ tlumočení se v zahraničí používá v nejrůznějších oblastech lidské činnosti - ve zdravotnictví, při komunikaci s poskytovateli služeb, jako jsou například banky, u soudů, u výslechů na policii, v soukromé sféře při komunikaci obchodních partnerů a podobně. V České republice si tlumočení po telefonu teprve hledá své místo na trhu. Překladatelské agentury je sice nabízejí, avšak klienti o ně nejeví zájem. Diplomová práce se tlumočením po telefonu zabývá nejprve z teoretického hlediska a to zasazením této disciplíny do kontextu tlumočení na dálku, tlumočení dialogu a komunitního tlumočení. Dále probírá situaci v zahraničí a oblasti, v nichž se tlumočení po telefonu nejvíce využívá, přičemž se zaměřuje na Spojené státy americké, kde je trh s tlumočením po telefonu nejrozvinutější. Empirická část práce následně na základě výstupů z průzkumu mezi překladatelskými agenturami, nemocnicemi, neziskovými organizacemi a...
|
|
|
Kritický přehled neurolingvistického výzkumu v oblasti tlumočení v Itálii v kontextu dalšího vývoje
Kadová, Alžběta ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Shrnutí Neurolingvistický přístup je významným odvětvím výzkumu tlumočení a zrodil se záhy poté, co v tlumočnickém výzkumu došlo k interdisciplinárnímu obratu. Vzájemně přínosná spolupráce neurolingvistů a tlumočníků se soustředila především na problematiku reprezentace jazyků v mozku tlumočníků jakožto bilingvních jedinců, konkrétně na zapojení jednotlivých mozkových hemisfér v závislosti na prováděném úkonu (automatická řečová produkce, shadowing, překlad izolovaných slov nebo vět, simultánní tlumočení), zvolené tlumočnické strategii (doslovné tlumočení vs. tlumočení smyslu) nebo směru převodu (z B do A vs. z A do B). Tato rigorózní práce se zaměřila na výzkum hemisférické lateralizace prováděný na SSLMIT při Univerzitě v Terstu v Itálii, kde byly zhruba v polovině 80. let 20. století provedeny první neurolingvistické experimenty a fakulta zůstala centrem neurolingvistického přístupu až do poloviny 90. let. V počátečních kapitolách této teoretické studie uvádíme základní informace z oblasti neuroanatomie, neurofyziologie a neurolingvistiky, které jsou pro pochopení mentálních procesů umožňujících výkon simultánního tlumočení nezbytné. Představujeme také relevantní zobrazovací metody, jež v tlumočnických experimentech byly nebo by mohly být použity. Dále pak popisujeme jednotlivé tlumočnické experimenty...
|
|
|
Vývoj tlumočení ve Švédsku
Pišvejc, David ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Švédsko je jedním z pionýrů komunitního tlumočení. Díky vysokému nárůstu imigrace se od 60. let započalo se systematickou přípravou tlumočníků, schopných zajistit plynulou komunikaci přistěhovalců s úřady a ve zdravotnických zařízeních. Postupem času se ustálil model výuky komunitního tlumočení na několika typech lidových škol, jejichž správou a dozorem pověřila vláda roku 1986 Tlumočnický a překladatelský institut (TÖI). Z důvodu přistoupení Švédska k EU v roce 1995 bylo nutné vyškolit dostatečný počet konferenčních tlumočníků a pravidelně doplňovat jejich stavy z řad absolventů TÖI. Uplatnění konferenčních tlumočníků je ale ve Švédsku i v evropských institucích omezené a ve srovnání s komunitními tlumočníky nepatrné. Povinnost úřadů zvát k řízení s cizinci a přistěhovalci tlumočníky je legislativně zakotvená. Ve Švédsku existuje systém udělování státních tlumočnických autorizací, které tlumočníci získávají složením přísných zkoušek, vypisovaných v pravidelných intervalech. Ovšem tlumočnická autorizace či formální tlumočnické vzdělání nejsou pro výkon tohoto povolání nutné, proto kvalita tlumočníků na trhu kolísá. Autorizovaní tlumočníci se řídí etickým kodexem a předpisy, na neautorizované tlumočníky se tato povinnost nevztahuje a možnost jejich postihu je omezená. V zemi chybí jednotný registr tlumočníků...
|
|
|
Srovnání výkonu studentů při simultánním tlumočení v počáteční fázi přípravy a v závěrečné fázi studia
Renner, Jakub ; Abdallaova, Naděžda (oponent) ; Rejšková, Jana (vedoucí práce)
Hlavním cílem práce je zjistit, zda může existovat vztah mezi kapacitou pracovní paměti a schopností tlumočit prvky modality. S ohledem na tento cíl jsou vymezeny základní pojmy, které určují přístup k řešenému problému (pracovní paměť, modalita). Je proveden experiment, který na vzorku devíti respondentů zjišťuje rozvoj kapacity pracovní paměti (test kapacity pracovní paměti) a schopnosti tlumočit modalitu během studia tlumočení (simultánní tlumočení anglického textu s významným výskytem modálních prostředků). Na základě analýzy, vyhodnocení a statistického zpracování experimentálních dat dochází práce k závěru, že vztah mezi kapacitou pracovní paměti a schopností tlumočit modalitu existovat může.
|
|
|
Role tlumočníka v azylovém řízení s čínsky hovořícími migranty
Gutvirthová, Jana ; Rejšková, Jana (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Tlumočení v azylovém řízení představuje v tlumočnickém výzkumu stále spíše okrajové téma, přestože se jedná o oblast kladoucí na tlumočníka mimořádně vysoké nároky, a to jak po stránce odborné připravenosti, tak i po stránce morální. Navzdory tvrzení některých profesních skupin zastoupených v azylovém řízení i přesvědčení některých tlumočníků totiž tlumočník svým působením v azylovém řízení může potenciálně ovlivňovat výsledek řízení a podílet se tak nepřímo na rozhodování o bezprostřední budoucnosti žadatele. Odbornou veřejností je míra tlumočníkova vlivu a odpovědnosti za výsledek komunikace obecně vnímána značně rozporuplně - na jedné straně tak stojí autoři zastoupení částí kvalifikovaných profesionálních tlumočníků, přisuzující tlumočníkovi úlohu mezikulturního vyjednavače s rozsáhlými pravomocemi, jež výrazně překračující tradiční definici tlumočení jako mezijazykového převodu, na straně druhé pak ostatní profesionální účastníci azylového řízení spolu s těmi tlumočníky, kteří jakékoli zásahy do jazykové i mimojazykové složky komunikace ze strany tlumočníka zásadně odmítají s poukazem na neporušitelnost principu tlumočníkovy neutrality a přesnosti tlumočení.
|
|
|
Hodnocení tlumočnického výkonu různými skupinami příjemců
Nekula, Libor ; Čeňková, Ivana (oponent) ; Rejšková, Jana (vedoucí práce)
Cílem této teoreticko-empirické práce je zjistit, jaké postoje zaujímají k tlumočnickým výkonům různé skupiny příjemců. V teoretické části shrnujeme závěry dosavadních výzkumů, jež provedli teoretikové jako Hildegund Bühlerová, Ingrid Kurzová, Andrzej Kopczynski, Peter Moser, Barbara Moser-Mercerová, Daniel Gile, Franz Pöchhakcer a další. Z výsledků jejich prací vyplývá, že představy a požadavky ohledně tlumočení se mohou lišit podle toho, kdo je příjemcem daného tlumočení a jaké má vzdělání nebo povolání. Toto zjištění nás motivovalo k tomu, abychom experimentálně, na hodnocení konkrétních tlumočnických výkonů různými skupinami příjemců ověřili pravdivost výše uvedeného tvrzení - testovali jsme tedy hypotézu, že hodnocení tlumočnického výkonu různými skupinami příjemců se liší. Za tímto účelem jsme dali třem probandům konsekutivně přetlumočit z angličtiny do češtiny asi osmiminutový projev, který následně hodnotili tři skupiny uživatelů (tlumočníci, právníci a pravidelní uživatelé tlumočnických služeb - zaměstnanci nadnárodních firem). Dotazníkovou metodou jsme se respondentů ptali, nakolik byli spokojeni s různými aspekty tlumočení. Při vyhodnocování sebraných dat jsme zjistili, že rozdíly v hodnocení byly statisticky relevantní pouze ve dvou případech - u otázky komunikativnosti a intonace. Větší...
|
|
|
Pracovní paměť v simultánním tlumočení a její kapacita
Gabzdilová, Marianna ; Rejšková, Jana (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Experimentální výzkum v oblasti simultánního tlumočení a kapacity pracovní paměti je v současné době stále ještě poměrně nerozvinutý. V minulosti bylo realizováno několik studií, které zkoumaly kognitivní procesy v průběhu simultánního tlumočení. V této diplomové práci je uveden stručný přehled dosavadních experimentálních studií a zároveň je podrobněji představena problematika pracovní paměti. První část diplomové práce shrnuje nejrozšířenější teoretické modely pracovní paměti, poznatky o možném rozvoji její kapacity a jejím vztahu k jazyku. Na základě dosavadních teoretických podkladů byla formulována hypotéza pro empirickou část diplomové práce. Hypotézou byl možný rozvoj kapacity pracovní paměti s rostoucí tlumočnickou praxí a menší vliv jazykového faktoru na její kapacitu. V empirické části je popsán uskutečněný experiment, který měl ověřit uvedenou pracovní hypotézu. Experimentem byl standardní poslechový test kapacity pracovní paměti, adaptovaný ve dvou naprosto srovnatelných jazykových verzích, konkrétně v češtině a ve francouzštině. Zúčastnilo se ho celkem třicet probandů - deset profesionálních tlumočníků, deset studentů tlumočnictví a deset netlumočníků, tedy probandů bez tlumočnického výcviku a jakékoli profesionální zkušenosti s tlumočením. Všichni měli srovnatelnou jazykovou kompetenci jak v...
|
host ::
RSS.