|
|
Nepůvodní druhy rostlin a biotická rezistence kolonizovaných společenstev
Kubátová, Michaela ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Michaela Kubátová Nepůvodní druhy rostlin a biotická rezistence kolonizovaných společenstev Tato diplomová práce se zabývá problematikou nepůvodních rostlin a jejich vztahu k původním společenstvům. Ekologové si stále více uvědomují, že půdní organismy mohou mít vliv na rostlinná společenstva, protože jsou součástí procesů, které je ovlivňují. U nepůvodních druhů půdní organismy mohou ovlivnit úspěšnost invaze. Každý druh rostlin se liší v interakce s půdními organismy, tyto interakce mohou způsobit specifické zpětné vazby, které pak ovlivňují budoucí růst dalších rostlin. Podle Darwinovy naturalizační hypotézy by příbuzné druhy měli mít podobné nepřátele. To předpokládá menší úspěšnost invaze u nepůvodních rostlin příbuzných s domácími. Praktická část se skládá ze dvou pokusů, kde jsem v kontrolovaných podmínkách zkoumala pomocí zpětné vazby význam příbuznosti původních rostlin a jejich půdních organismů na růst tří druhů nepůvodních rostlin Impatiens, parviflora, Stenactis annua a Epilobium ciliatum. Byly použity vzorky půdy z lokalit s příbuzným a nepříbuzným druhem, tato půda byla použita jako inokulum pro pěstování první generace rostlin, kde byly původní příbuzné, nepříbuzné i nepůvodní rostliny. V druhé fázi se pěstovaly již jen nepůvodní druhy. Část vzorků půdy byla v obou pokusech upravena...
|
|
|
Vliv sukcesního vývoje půd na výsypkách na klíčivost a růst raně a pozdně sukcesních rostlin
Pavlíčková, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Předchozí terénní výsledky ukázaly, že nástup pozdně sukcesních druhů koresponduje s rozvojem půdy, zejména s vývojem organominerálního A horizontu. Cílem práce bylo porovnat klíčení rostlin na půdách odebraných na výsypkách po těžbě uhlí, ze tří chronosekvencí různě starých ploch na výsypkách. Jedná se o nerekultivované plochy a plochy rekultivované výsadbou olší (Alnus) a smrků (Picea). Z rostlin bylo vybráno 7 druhů - Arrhenatherum elatius, Centaureae jacea, Festuca rubra, Lychnis flos-cuculi, Lotus corniculatus, Plantago major, Trifolium medium. Spontánní plochy podporují klíčení a růst více druhů než plochy obou rekultivovaných chronosequencí, s narůstajícím věkem ploch se tento rozdíl zvětšuje, bez výrazného rozdílu mezi raně a pozdně sukcesními druhy. Klíčová slova Sukcese, rekultivace, klíčení, olše (Alnus), smrk (Picea), Arrhenatherum, Centaureae, Festuca, Lychnis, Lotus, Plantago, Trifolium.
|
|
|
Porovnání různých způsobů frakcionace půdní organické hmoty
Fryčová, Kateřina ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent)
Porovnání dvou různých způsobu frakcionace půdní organické hmoty Půdní organická hmota (SOM) zásadním způsobem ovlivňuje fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy a zároveň hraje zásadní roli v globálním koloběhu uhlíku. S cílem popsat dynamiku SOM byla navrhnuta celá řada matematických modelů, které rozdělují SOM do několika teoretických poolů s obdobnou stabilitou. Dosud nebyl vyvinut experimentální postup, kterým by bylo možné pooly měřit přímo, ačkoliv za tímto účelem byla vypracována celá řada frakcionačních postupů, které se snaží izolované frakce s pooly ztotožnit. V rámci tohoto experimentu byly na sadě dvaceti sedmi laboratorně připravených vzorků provedeny dva frakcionační postupy: podle Sixe a Zimmermanna, a poté byly vzájemně porovnány jejich výsledky. Dále byl porovnáván vztah mezi respirací a množstvím uhlíku v jednotlivých poolech stanovených jednotlivými frakcionačními metodami. Nejvýraznější odlišnosti byly přitom shledány v poolech aktivních, kde při Sixově frakcionaci bylo zjištěno až dvakrát více uhlíku než u Zimmermanna. Nakonec bylo porovnáváno, jak zobrazují jednotlivé frakcionační metody vliv různých parametrů prostředí, simulovaných různým způsobem přípravy vzorku. Sledován byl vliv minerálního složení, typu opadu a způsob jeho aplikace. Podle výsledků Zimmermannovy...
|
|
|
Stanovení biomasy u hub bílé hniloby v průběhu kultivace pomocí analytických metod
Vlasenkova, Tatiana ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Je dobře znám význam hub v půdních ekosystémech, a přesná kvantifikace houbové biomasy je nezbytná pro posouzení jejich role v koloběhu živin, potravním řetězci a půdní agregace. Bakalářská práce se zabývá stanovením obsahu mastných kyselin, volného i vázaného ergosterolu u hub bílé hniloby (L. tigrinus, P. osteratus, I. lacteus, T. versicicolor) na sterilním substrátu slámových pelet během kultivačního období 5, 8, 12, 16 a 20 dnů a následné porovnání těchto metod mezi sebou. V teoretické časti jsou popsány možnosti stanovení mikrobiální biomasy, vlastnosti ergosterolu, lipidů a mastných kyselin. Dále jsou shrnuty instrumentace plynové a kapalinové chromatografie a jejích využití při stanovení fosfolipidů mastných kyselin a ergosterolu v reálných vzorcích. Experimentální část popisuje přípravu methylesterů z lyofilizovaných vzorků hub, použitých pro degradační pokus a stanovení fosfolipidů mastných kyselin metodou GC-MS. Dále je popsaná metoda extrakce volného a celkového ergosterolu a jejich stanoveni pomoci HPLC-UV. Na základě zastoupení mastných kyselin a ergosterolu ve vzorcích hub bylo provedeno porovnání vzorků a byla diskutována možnost využití stanovení biomasy pomocí popsaných metod. Bakalářská práce byla realizována v Mikrobiologickém ústavu Akademií věd ČR v Praze. Klíčová slova: PLFA,...
|
|
|
Jak se liší přírodní ekosystémy od parků a okrasných zahrad
Píšová, Martina ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Görner, Tomáš (oponent)
Tato práce upozorňuje na důležitost městských zelených ploch v urbanizovaném prostředí nejen pro člověka a jeho aktivity, ale zvláště pro živou složku prostředí. Těmto umělým ekosystémům, navzdory své neprodukční funkci, lidé poskytují nadstandartní služby, jako je zavlažování a hnojení. To se odráží i ve změně biogeochemických cyklů, zejména u cyklu dusíku a uhlíku. Práce se zaměřuje na problematiku rozšiřování nepůvodních rostlinných a živočišných druhů a vysouvání původních druhů z jejich přirozeného stanoviště. Tímto procesem jsou původní druhy v městském prostředí vysoce ohrožovány. V dotazníkovém šetření se zkoumala schopnost respondentů, jak dokážou rozpoznat přírodě blízké ekosystémy od umělých ekosystémů, které byly rozděleny do několika kategorií (z umělých ekosystémů bylo na výběr: ornamentální, romantické a přírodě blízké parky a zahrady a u přírodních ekosystémů šlo o ekosystémy lesní, lesostepní, luční a vodní ekosystémy). Zkoumaly se i emoce, které vzbuzovaly různé typy krajin u respondentů, a preference pro vlastní relaxaci u jednotlivých typů krajin. Klíčová slova: přírodní ekosystémy, urbanizované ekosystémy, biodiverzita
|
|
|
Skrývka skladování a navážení ornice jako rekultivačního opatření, význam přednosti úskalí
Čížková, Barbora ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
V této práci se zabývám navážením ornice na výsypky po těžbě hnědého uhlí jako rekultivačním opatřením. Popisuji zde jeho výhody i nevýhody při obnově půd a ekosystémů a bilanci organické hmoty v půdě. Dále zde představuji svoji pilotní práci zabývající se dlouhodobým skladováním ornice v deponiích a jeho vlivem na mikrobiální parametry půd, především mikrobiální respiraci a množství biomasy po rozrušení deponie. K výzkumu byla použita půda z různých hloubek odtěžené deponie a byla v nich měřena půdní respirace titrační metodou a mikrobiální biomasa fumigačně-respirační metodou. Nejvyšší hodnoty byly vždy naměřeny ve vzorcích největších hloubek, což je zapříčiněno větším využíváním nahromaděného uhlíku, který se po rozrušení deponie stane lépe dostupným pro mikroorganismy. Klíčová slova: hnědé uhlí, půdní organická hmota, rekultivace, ornice, výsypky, respirace
|
|
|
Mikrobiální aktivita hlubinných miocénních sedimentů Sokolovské hnědouhlené pánve
Galertová, Renata ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kryštůfek, Václav (oponent)
Ve své práci jsem sledovala mikrobiální aktivitu v miocenních sedimentech získaných ze dvou různých hloubek - 30 a 150 metrů - v Lomu družba, který se nachází v Sokolovské hnědouhelné pánvi. Byly odebrány tři typy sedimentu: lamelární, amorfní a přechodný. Vzorky byly získány za sterilních podmínek a část ze vzorků přechodného jílovce byla ovlivněna přidáním glukózy, vlhčením a mrazením. Mým cílem bylo sledovat aktivitu původní hlubinné mikroflóry v různých hloubkách a její ovlivnění environmentálními faktory, kterým mohou být odtěžené jílovce po umístění na výsypky vystaveny. Mikrobiální činnost byla hodnocena za pomoci měření uvolněného CO2 (titrace). Naměřené hodnoty mikrobiální aktivity neukázaly výrazný rozdíl mezi respirací sedimentů různého stáří (hloubek), ale rozdíly mezi různými druhy sedimentů signifikantní byly, přičemž nejvyšší hodnoty byly naměřeny u lamelárního sedimentu. Ovlivnění vzorků potom do aktivity bioty přineslo odezvu, která napovídá, že společenstva velkých hloubek jsou limitována živinami. Protože aplikace glukózy nepřinesla až tolik výrazný efekt, je možné se domnívat, že tato společenstva jsou specializována na přítomnou fosilní organickou hmotu, kterou jsou schopna rozkládat, což má velký význam hlavně v počátečních stádiích rozvoje výsypek.
|
|
|
Produkce CO2 na polích obdělávaných orbou a půdoochrannými technologiemi
Červinská, Taťána ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Hynšt, Jaroslav (oponent)
Byla sledována respirace půdy in situ pomocí přístroje Li 8000 a dále potenciální mikrobiální respirace, mikrobiální biomasa, enzymatická aktivita a obsah organických látek v různých hloubkách půdy na dvou typech ploch: na polích obdělávaných klasickou orbou a na polích, na kterých se hospodařilo pomocí půdoochranných technologií, zde byly použity minimalizační a bezzásahová technologie. Na těchto plochách byly pěstované řepka olejka v prvním roce a hrách setý v druhém roce sledování (2010 a 2011). Sledování probíhalo na experimentálních plochách VÚRV, založených v r 1995 v Praze Ruzyni s cílem odhadnout, jaký je vliv těchto zemědělských technologií na akumulaci, či ztrátu uhlíku z půdy. Bylo zjištěno, že plochy obdělávané orbou, byl signifikantně vyšší tok CO2 z půdy, než na plochách s půdoochrannými technologiemi. Tok CO2 byl také ovlivněn vnějšími podmínkami, především teplotou. Z hlediska celkového obsahu mikrobiální biomasy se plochy nelišily. Ovšem lišily se z hlediska organických látek. Plochá obdělávaná minimalizací měla signifikantně vyšší obsah organického uhlíku, než zbývající pole. Plochy se rovněž lišily i z hlediska huminových látek. Plochy obdělávané půdoochrannými technologiemi měly signifikantně vyšší obsah huminových kyselin. Pole obdělávané orbou, nebo půdoochrannými technologiemi se...
|
|
|
Biomasa vegetace různě starých rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek
Dvorščík, Petr ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Cudlín, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce je zpracována jako část komplexního výzkumu sukcese na Podkrušnohorské výsypce u Sokolova (severo-západních Čechy, GPS: 50ř13'34.695"N, 12ř42'6.627"E). Cílem této práce je popsat vývoj množství biomasy rekultivovaných a nerekultivovaných lokalit na dvou paralelních chronosekvencích. Nerekultivované plochy jsou zarostlé spontánní sukcesním porostem s převážným zastoupením Vrby jívou (Salix caprea) s příměsí Topolu osiky (Populus tremola) a Břízoy bělokoré (Betula pendula). Rekultivoné plochy jsou zastoupeny lesnickou výsadbou Olše lepkavé (Alnus glutinosa) s příměsí Olše šedé (Alnus incana). Na těchto plochách byla provedena inventarizace celkové biomasy (nadzemní i podzemní biomasa bylinného i stromového patra) daných lokalit. K stanovení biomasy dřevin bylo použito původních alometrických rovnic vytvořených na základě destruktivní analýzy hlavních druhů stromů z lokalit odpovídajících výzkumným plochám. Analýzy prokázaly, že na lokalitě Podkrušnohorské výsypky není statisticky významný rozdíl z hlediska způsobu obnovy lokality a to jak pro celkovou biomasu, tak pro jednotlivé sledované komponenty. Klíčová slova: chronosekvence, biomasa, sukcese, rekultivace, výsypka, alometrie
|
|
|
Význam půdní krusty pro erozi výsypkových ploch
Fiedlerová, Jana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Lukešová, Alena (oponent)
8 1 Abstrakt Předmětem studie byly půdní krusty nacházející se na výsypkách po těžbě uhlí u Sokolova. Byly porovnávány krusty nebiologické, fyzikálně-chemického původu a biologické krusty, které jsou tvořeny řasami, mechy a lišejníky. Jednotlivé vzorky krust se podrobily laboratorním analýzám Water Drop Penetration Time, Sekvenovací elektronová mikroskopie, infiltrace vody a také terénním studiím, kde bylo provedeno měření pomocí erozních kolíků, povrch krust byl fotografován a vyhodnocen stereoskopicky. Výsledky poukazují, že krusty fyzikálně-chemického typu vykazují výrazně větší erozi, naopak krusty biologické jsou erozi méně náchylné, tento jev patrně souvisí s mechanickým zpevňováním povrchu. Klíčová slova: Půdní krusta, Výsypky, Těžba, Infiltrace, Eroze
|
host ::
RSS.