|
| |
|
|
Analýza internetových diskuzí z hlediska teorie zaměřené interakce Ervinga Goffmana
Čížková, Anna ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Tremčinský, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá fenomén internetových diskuzí na Facebooku. Výchozím teoretickým rámcem je pro ni koncept zaměřené interakce Ervinga Goffmana a principy teorie fun in games v rámci zaměřené interakce. Cílem práce je odhalit, zda se prvky zábavy vyskytují ve zkoumaném prostředí a to, jakou zde nabývají formu. Výzkumné jednotky byly specifikovány na diskuze na stránkách na Facebooku vybraných zpravodajských webů. Tyto diskuze jsou součástí sekce komentářů pod sdíleným příspěvkem politického článku. 70 výzkumných jednotek bylo podrobeno konverzační analýze. Výsledky analýzy ukazují, že většina ze zkoumaných internetových diskuzí může být uznána za zaměřenou interakci a prvky hry jsou v diskuzích silně přítomny. Konkrétní situace ve virtuálním prostředí se však liší od toho, jak se prvky her projevují ve face-to-face interakci, pro kterou Goffman koncept zaměřené interakce definoval. Tato práce také zkoumá situaci odchodu účastníků diskuze z interakce. Na tomto případě se ukázalo, že ne všechny charakteristiky internetových diskuzí mohou být interpretovány z hlediska teorie fun in games. Některé aspekty interakce ve virtuálním prostředí zůstávají skryty přinejmenším z důvodu zvolené výzkumné metody této práce. To ovšem vytváří prostor pro další výzkumné náměty, které by mohly na tuto práci...
|
|
| |
|
|
Sociologie komunit hráčů počítačových her a jejich přesah do "offline" světa na příkladu BlitzChung Controversy
Sadovský, Samuel ; Tremčinský, Martin (vedoucí práce) ; Tesárek, Jan (oponent)
V říjnu roku 2019 "otřásl" herním světem incident tzv. Blitzchung controversy, ve kterém byl hongkongský profesionální hráč hry Hearthstone Ng Wai "Blitzchung" Chung penalizován za vyjádření podpory demonstrujícím v Hong Kongu, tohoto jednání se dopustil během živého vysílání v rámci oficiálního turnaje. Chungovi bylo vpodstatě odepřeno právo na svobodu slova. Z hlediska své významnosti se v herním prostředí jedná o unikátní případ jenž poukazuje na potenciální existenci kauzálního vztahu hra → reálný svět. V rámci práce je vztahům mezi herním světem a neherními oblastmi či subjekty (vzdělávání, státní sféra, politika a další) věnována pozornost prostřednictvím vybraných výzkumů a případů na které navazuje případová případová studie samotného incidentu Blitzchung controversy chronologicky popisujicí děj událostí a charakterizující zúčastněné aktéry. Doplňkem k případové studii slouží strukturované rozhovory s vybranými respondenty herního světa. Práce čerpá především z teorií zaměřených na hráče/ky a herní svět a snaží se naleznout odpovědi na otázky spojené s vlivem herního světa, jeho potenciálem jakožto prostředí pro politickou a jiné formy diskuze a relevancí herních komunit v lokálním a globálním diskurzu.
|
|
|
Střet hyperobjektů: plastové oceány vrací úder
Kvizda, Jakub ; Tremčinský, Martin (vedoucí práce) ; Sedláčková, Tereza (oponent)
Plasty v oceánech pronikají stále hlouběji do životů rostoucího počtu lidí i ne-lidí, a představují tak rozsáhlý environmentální problém. Jeho podoba však není samozřejmá, stejně jako skutečnost, že vůbec mluvíme o problému. V této práci proto sleduji procesy ustavování reality plastů v oceánech, které probíhaly a stále probíhají v mnoha praxích (např. vědeckých nebo aktivistických), a jejich rámování právě jako problému. S pomocí konceptu kolektivu Bruno Latoura zasazuji vznikání celého problému do historického kontextu. Plasty v oceánech nebyly po mnoho let jejich postupné akumulace viditelné, což způsobilo jejich nárůst do podoby masivního a nebezpečného hyperobjektu. Jeho zaznamenání bylo dílem mnoha jednotlivých praxí, díky nimž jsme se postupně učili plasty v oceánech vidět. To však nebylo jakýmsi neutrálním objevováním jejich reality - tato realita byla těmito praxemi různě ustavována, což mělo za následek její multiplikaci. Analyzuji proto reality vznikající v rámci třech projektů - The Ocean Cleanup, Wasteland, Adidas x Parley - včetně vzájemných vyjednávání o ontologii a estetice (smyslovém vnímání) problému, které umožňují mluvit pouze o jednom problému plastů v oceánech. Jeho důležitou součást představuje tzv. imaginary. Většina z nás má dnes o podobě problému jakési povědomí, aniž by se...
|
|
|
Analýza internetových diskuzí z hlediska teorie zaměřené interakce Ervinga Goffmanna
Čížková, Anna ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Tremčinský, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá fenomén internetových diskuzí na Facebooku. Výchozím teoretickým rámcem je pro ni koncept zaměřené interakce Ervinga Goffmana a principy teorie fun in games v rámci zaměřené interakce. Cílem práce je odhalit, zda se prvky zábavy vyskytují ve zkoumaném prostředí a to, jakou zde nabývají formu. Výzkumné jednotky byly specifikovány na diskuze na stránkách na Facebooku vybraných zpravodajských webů. Tyto diskuze jsou součástí sekce komentářů pod sdíleným příspěvkem politického článku. 70 výzkumných jednotek bylo podrobeno konverzační analýze. Výsledky analýzy ukazují, že většina ze zkoumaných internetových diskuzí může být uznána za zaměřenou interakci a prvky hry jsou v diskuzích silně přítomny. Konkrétní situace ve virtuálním prostředí se však liší od toho, jak se prvky her projevují ve face-to-face interakci, pro kterou Goffman koncept zaměřené interakce definoval. Tato práce také zkoumá situaci odchodu účastníků diskuze z interakce. Na tomto případě se ukázalo, že ne všechny charakteristiky internetových diskuzí mohou být interpretovány z hlediska teorie fun in games. Některé aspekty interakce ve virtuálním prostředí zůstávají skryty přinejmenším z důvodu zvolené výzkumné metody této práce. To ovšem vytváří prostor pro další výzkumné náměty, které by mohly na tuto práci...
|
|
|
Sociologické aspekty umělé inteligence
Zálešák, Tomáš ; Bureš, Jiří (vedoucí práce) ; Tremčinský, Martin (oponent)
Tato práce je přehledovou studií literatury, která má za cíl představit téma umělé inteligence (AI) jako sociologicky relevantní a plodné pro další výzkum. Proto má práce tři kapitoly, které společně tvoří základ pro pochopení různých aspektů tématu. První kapitola se zabývá technickou stránkou AI na základě technické literatury. Tato literatura je za prvé důležitá pro pochopení příčin nebývalého nárustu zájmu o AI v několika posledních letech. Za druhé je také důležitá pro pochopení fungování současné AI a jejích slabých a silných stránek v dalších kapitolách. Druhá kapitola představuje přehled sociologicky relevantních prací autorů, kteří se různým aspektům AI a jejím sociálním dopadům věnují. Z tohoto přehledu jsou vybrány práce čtyř autorů, jako příklady šíře možností nahlížení na AI a také jako zdroje pro další diskuzi. Poslední třetí kapitola představuje skrze oborovou literaturu příklady dvou ze široké řady oblastí, kde existují snahy AI v současné době aplikovat. Tato kapitola vyvažuje předchozí teoretické kapitoly pohledem na situaci v oblastech medicíny a transportu, a aplikuje poznatky z předchozích dvou kapitol. Výsledkem práce je jakýsi průvodce tématem sociologických aspektů AI pro sociology, které oblast AI zajímá nebo by ji chtěli dále zkoumat. Je to zároveň také argument pro to,...
|
|
|
Sběratelé starých her: kolegové, lovci, židé
Handl, Hugo ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Tremčinský, Martin (oponent)
Virtuální sociální síť Facebook je vzhledem ke své popularitě a rozšířenosti významným problémem a jako taková i vztahy utvářené na ní a komunity s tou sociální sítí spojené představují téma, kterému by měla být věnována pozornost. V této práci se soustředím na relativně nedávnou komunitu na Facebooku v kontextu České republiky, a to komunitu sběratelů starých her. Předmětem práce jsou dvě Facebookové skupiny, které byly vybrány vzhledem ke své popularitě, co se týče členské základny a její aktivity a zároveň na základě zaměření skupin nikoliv výhradně na směnu sbíraných předmětů ale i interakce mezi členy formou obdivu sbíraných předmětů a sdílení vlastního sběratelství s dalšími členy. Cílem této práce je prozkoumat tento aspekt skupin sběratelů starých her a zjistit jakým způsobem se podílí členové skupin na dění v nich, jakou pozici zaujímají vzhledem ke komunitě sběratelů a utváření vztahů v rámci ní a jimi sledovaná motivace jednat a uvažovat o komunitě sběratelů a vlastním sběratelství příslušnými způsoby. Tyto aspekty jsou konkrétněji zkoumány prostřednictvím konceptů sběratelství, komunity, humoru, materiálním aspektu a jejich vzájemné provázanosti. Zdroji dat jsou: pozorování v rámci každé ze skupin; pozorování v rámci moderátorského chatu ve skupině, ve které jsem členem moderátorského...
|
|
|
Identity plug-ins: Towards post-human theory of informational privacy
Tremčinský, Martin ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Numerato, Dino (oponent)
Tento text se zabývá informačním soukromím v infosféře. Infosféra podle Luciana Floridiho představuje nový druh techno-vědecké ekologie, ve které se západní společnosti organizují a fungují. Soukromí je formulováno jako dělící práce v infosféře, kde každý (quasi)subjekt mobilizuje různé aktéry, aby uchránil své vnější hranice a odporoval objektivizaci. Dělící práce v infosféře je potom porovnána s podobnými typy aktivit v odlišných ekologiích a společnostech (např. Amazonský prales a Mongolsko)v zájmu identifikace klíčových aktérů, vykonávajících tuto dělící práci, založenou na zjednávání kategorií jako lidský/mimo-lidský, vlastní/nevlastní. Text rozlišuje tři typy dělících aktérů vycházejících ze tří vzájemně propojených narušitelů soukromí: obchodníků, dohlížitelů a zločinců. Argument je poté takový, že mobilizací různých dělících aktérů, závislých na typu narušitele, vznikají různé (quasi)subjekty, takže subjektivita je politický projekt spoluutvářený mimo-lidskými dělícími aktéry. Poslední část práce pak nabízí obecná etická východiska, která by mohla být v budoucnu užitečná, při řešení problémů spojených s informačním soukromím.
|
|
|
Kultura strachu: diskurzní analýza mediální kauzy Šluknovska
Tremčinský, Martin ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Kotlík, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá diskurzní analýzou mediální kauzy Šluknovsko, která vypukla v roce 2011. Zaměřuje se na konstrukci rizika vyplývajícího ze šluknovské krize, přičemž se opírá především o Beckovu teorii rizikové společnosti. Práce prostřednictvím analýzy novinových článků z podzimu 2011 ukazuje, jak je na základě lokální krize konstruováno celostátní resp. globální riziko spojené s etnickými menšinami. Zároveň práce ukazuje, jak v mediálním diskurzu dochází při konstrukci rizik k procesu tzv. glokalizace, kdy jsou lokálně ohraničené a specifické incidenty dány do souvislosti s nadnárodními procesy, aby tak vzniknul obraz globálního rizika. Dále tato práce na základě lokálních narativů, které jsou v kauze konstruovány, identifikuje aktéry, jež jsou podle medií zodpovědní za řešení celé krize a z ní plynoucích rizik. V závěru se pak autor zamýšlí nad možnými dopady, které takovýto rizikový diskurz může mít na státní politiku.
|
host ::
RSS.