|
|
Explantátové kultury vyšších rostlin 31
Mrákotová, Hana ; Tůmová, Lenka (oponent) ; Dušková, Jiřina (vedoucí práce)
Mrákotová H.: Explantátové kultury vyšších rostlin 31. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, 2008 Tato práce byla zaměřena na studium biotransformace exogenního prekurzoru hydrochinonu na arbutin in vitro kulturou Datura meteloides D.C ex Dunal. Do živného média byl přidáván prekurzor arbutinu hydrochinon v koncentraci 100 mg/l a 200 mg/l a růstové regulátory 2,4-D nebo NAA v koncentracích 0,1 mg/l, 1 mg/l a 10 mg/l. Odběr kultur byl proveden v časových intervalech 24, 48 a 168 hodin. Pokusy prokázaly pozitivní výsledky (TLC a HPLC analýza) v produkci arbutinu ve všech suspenzních kulturách. Jeho koncentrace se zvyšovala s časem kultivace. Zároveň se produkce zvyšovala se vzrůstající koncentrací prekurzoru hydrochinonu a růstového regulátoru. Nejvyšší obsah arbutinu při kultivaci na médiu s růstovým regulátorem 2,4-D byl zjištěn při použití prekurzoru hydrochinonu v koncentraci 200 mg/l, koncentraci 2,4-D 10 mg/l a době kultivace s prekurzorem 168 hodin (1,42%) Nejvyšší obsah arbutinu při kultivaci na médiu s růstovým regulátorem NAA byl zjištěn při použití prekurzoru hydrochinonu v koncentraci 200 mg/l, koncentraci NAA 10 mg/l a době kultivace s prekurzorem 168 hodin (1,81%). Arbutin byl uvolňován do média.
|
|
|
Obsah flavonoidů v komerčně dostupných přípravcích s obsahem šišáku bajkalského
Dvořáková, Lenka ; Tůmová, Lenka (oponent) ; Martin, Jan (vedoucí práce)
Název práce: Obsah flavonoidů v komerčně dostupných přípravcích s obsahem šišáku bajkalského Autor: Lenka Dvořáková Práce byla zaměřena na stanovení obsahu hlavních flavonoidů šišáku bajkalského v komerčně dostupných přípravcích. Ze zkoumaných preparátů byly připraveny vždy různé dva extrakty. Z výsledků vyplývá, že vyšší obsah sledovaných látek byl vždy u extraktu připraveného pomocí ultrazvuku za nižší teploty, zatímco klasická extrakce za tepla přinesla méně kvalitní výsledky. Mezi firmami byly velké rozdíly v naměřených hodnotách i ve splnění legislativních kritérii. Hodnoceny byly též suché extrakty z Číny, neboť bývají používány jako výchozí materiál pro firmy v ČR. Z výsledků vyplývá, že zkoumané doplňky stravy vyskytující se na území ČR nejsou kvalitní a až na výjimky je obsah účinných látek nízký.
|
|
|
Alergeny přírodního původu
Kavková, Kateřina ; Jílek, Petr (oponent) ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce)
Kateřina Kavková Alergeny přírodního původu Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Farmacie Cílem této diplomové práce je zpracování přehledu o rostlinách a přírodních látkách způsobujících kontaktní, vzdušné a potravinové alergie. Četnost jejich výskytu dokumentují hlášené případy, nejvíce z oblasti Evropy, Asie a Ameriky, kde je této problematice věnována pozornost. Nejvíce alergií způsobuje díky obsahu seskviterpenických laktonů čeleď Asteraceae (10,8 %), druhá nejčastěji zastoupená je čeleď Lamiaceae (7,2 %) s obsahem alergenních silic a třetí místo obsadily shodně čeledi Anacardiaceae a Fabaceae (6 %). V porovnání s předchozími pracemi - za období 1995 - 1998 a 2001 - 2003 výskyt alergií vyvolaný alergeny rostlin čeledi Asteraceae klesl, naopak se zvýšil počet subjektů pozitivně reagujících na kosmetické přípravky a vonné látky. Případy hypersenzitivity na propolis a latex byly zaznamenány v menší míře než v předešlém období. Alergeny mají původ v říši rostlinné i živočišné. Jednotlivé hlášené případy popisují identifikaci hlavních alergenů, jejich diagnostiku, terapii vzniklých potíží a doporučují následné postupy, včetně prevence. Tabulková část a doplňkové informace shrnují nové poznatky z období 2004 - 2009, které byly čerpány z...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - IX
Kačírková, Hana ; Dušková, Jiřina (oponent) ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce)
Souhrn Kultury léčivých rostlin in vitro - IX Elicitace je metoda využívající obranných mechanismů rostlin ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů v rostlinách i kulturách in vitro. Byl sledován vliv tří koncentrací abiotického elicitoru - ceritých iontů na produkci flavonolignanů kalusovou a suspenzní kulturou Silybum marianum. Kultura byla kultivována na médiu Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l kyseliny α-naftyloctové. Doba aplikace elicitoru byla 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Pro stanovení obsahu flavonolignanů v kalusové i suspenzní kultuře byla zvolena metoda HPLC. Maximální obsah flavonolignanů v kalusové kultuře byl prokázán po 72 hod elicitaci Ce3+ o koncentraci c2 = 4,0572 · 10-4 mol/l (0,1%). Na rozdíl od kalusové kultury byla produkce flavonolignanů v suspenzní kultuře ovlivněná minimálně. U suspenzních i kalusových kultur Silybum marianum po působení různých koncentrací Ce3+ bylo zjištěno i zvýšení obsahu flavonoidu taxifolinu.
|
|
|
Rizika používání léčivých rostlin v období těhotenství a laktace
Holcová, Lenka ; Hronek, Miloslav (oponent) ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce)
Lenka Holcová 2010 Rizika používání léčivých rostlin v období těhotenství a laktace Abstrakt: V diplomové práci byl zpracován přehled bezpečnosti užívání látek přírodního původu v průběhu těhotenství a laktace. Informace byly čerpány ze zdrojů publikovaných a letech 1970 - 2010, především z databází PubMed, drugsafetysite.com a publikací The Essential Guide To Herbal Safety a Léčiva v těhotenství - vliv léků a vitamínů na zdravý vývoj plodu. Jako absolutně kontraindikované byly popsány drogy Arnicae flos, Absinthii herba a Boldo folium. V práci je krátce pojednáno také o nevhodnosti zneužívání návykových látek v průběhu těhotenství a laktace. Otázka bezpečnosti pro těhotné ženy nebyla dosud jednoznačně zodpovězena mimojiné u rostlin Rubi idei folium, Leonuri cardiacae herba, Ginkgo folium, Angelicae sinensis radix či Andrographis paniculatae herba. V práci je zahrnut také přehled příznivých a škodlivých účinků vitamínů a minerálů na průběh těhotenství. Klíčová slova: těhotenství, léčivá rostlina, droga, kontraindikace
|
|
|
Heterologní exprese ABC transportéru v Catharanthus Roseus (L.) G. Don
Pomahačová, Barbora ; Dušková, Jiřina (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent) ; Grančai, Daniel (oponent)
SOUHRN předložené práci je studovaná problematika transportu jako limitujícího faktoru v biosyntéze sekundárních metabolitů rostlin. Jako modelový rostlinný systém byl vybrán Catharanthus roseus (L.) G. Don. Zástupcem aktivního transportéru byl vybrán CjMDR1, člen ABC (ATP-Binding Cassette) protein superfamily, jež je výhradním transportérem berberinu v jeho produkující rostlině, Coptis japonica. Získaná data jsou uvedena v následujících bodech. 1. Transport berberinu v nativní suspenzní kultuře katarantu růžového nevykazuje závislost na ATP a vzhledem k inhibičním studiím není substrátem pro nativní ABC transportéry katarantu. Konkrétní mechanismus transportu berberinu na vakuolární či buněčné úrovni se nepodařilo odhalit. Díky vlivu pH na plasmatické membráně na transport berberinu by se mohlo podobně jako v jiných heterologních rostlinách jednat o H+-antiport berberinu anebo effluxní přenašeč patřící do skupiny MATE (multidrug and toxic compound extrusion) (Yazaki, 2005). 2. Biolistickou metodou, mikroprojektilovým bombardováním, byla připravena transgenní kultura katarantu růžového. Transgen pocházel z matečné rostliny Coptis japonica a jednalo se o plasmatický ABC transportér. 3. U obou transgenních systémů, s chemicky indukovatelnou expresí i s konstitutivní expresí transgenu, byla studovaná intenzita...
|
|
| |
|
|
Vliv polyfenolických látek na hladký cevní sval
Najmanová, Iveta ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent) ; Klimas, Ján (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Iveta Najmanová Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Marie Vopršalová, CSc. Název disertační práce: Vliv polyfenolických látek na hladký cévní sval Polyfenolické látky jsou jedny z nejrozšířenějších sekundárních metabolitů rostlin. Patří mezi ně široké spektrum látek od jednoduchých látek s jedním benzenovým jádrem až po polymerní sloučeniny. Pro tuto dizertační práci byly vybrány dvě skupiny, a to kumariny a flavonoidy. Cílem práce bylo zjistit jejich vliv na hladký cévní sval v in vitro a in vivo podmínkách. V případě kumarinů toho bylo dosaženo sepsáním reviálního článku. Vliv flavonoidů včetně jejich metabolitů byl experimentálně otestován a některé výsledky již byly publikovány. Prvním krokem mého výzkumu bylo provést screening metabolitů kvercetinu, nejvíce se vyskytujícího flavonolu v lidské potravě, a zjistit jejich vasorelaxační potenciál. Testování bylo prováděno na isolované hrudní aortě potkana. Při tomto testování byl jednoznačně nejúčinnější metabolit kyselina 3-(3-hydroxyfenyl)propionová (3-HPPA), která byla minimálně o řád účinnější než vlastní kvercetin a další metabolity (zejména kyselina 3,4- dihydroxyfenyloctová a 4-methylkatechol)....
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.