|
|
Globalizace a kosmopolitní teorie demokracie
Vařeková, Petra ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá možností kosmopolitního přístupu k demokracii ve světě pozměněném globalizačními procesy. Problematika globalizace je rozebrána z pohledu tří současných sociologů - Ulricha Becka, Anthonyho Giddense a Jana Kellera. Bude ukázáno, jakým způsobem ekonomická, kulturní a politická globalizace mění pravidla světové politiky. Moderní koncept demokracie tradičně předpokládal rámec národního státu, nicméně národní státy samy o sobě již nedokážou adekvátně reagovat na globální rozměr současných světových problémů. Tato skutečnost poté umožní otevřít téma kosmopolitismu jako konceptu, který si klade ambice rozšířit demokratické vládnutí i na globální úroveň. Nejdříve bude představen Kantův kosmopolitní návrh zákonného mezinárodního uspořádání - federace svobodných států. Věčného míru může být podle Kanta dosaženo skrze realizaci veřejného práva ve třech sférách: státoobčanské právo, mezinárodní právo a světoobčanské právo. Na Kanta navázalo několik autorů, kteří různou měrou rozšiřují jeho kosmopolitní představu. John Rawls v Právu národů navrhuje politickou koncepci práva a spravedlnosti, která zůstává pevně v rámci norem mezinárodního práva. Naopak kosmopolitní autoři jako David Held a Daniel Archibugi navrhují takovou reformu mezinárodních institucí, jejímž konečným důsledkem by mohlo být...
|
|
|
Civilní náboženství. Bilance a aktualizace
Jüptner, Jan ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent) ; Hrubec, Marek (oponent)
Dizertace bilancuje kariéru myšlenky civilního náboženství a navrhuje teoretické rozhraní, které zahrnuje všechny její dosavadní konceptualizace (Rousseau, Bellah, Cristi, Parsons, Luhmann, Lübbe). Civilní náboženství je pochopeno jako soustava referenčních bodů, kterou společnost v procesu svého sebepopisu projektuje do periferií své autopoietické reality (minulosti, budoucnosti, věčnosti), aby dodala své existenci stabilitu a vážnost. Vztahováním se k těmto referencím vzniká diskurz, který je charakteristický přítomností silných významů a dovoluje komunikovat společnosti o svých počátcích, koncích a svém účelu. Ve své civilní konfiguraci jde o diskurz pluralitní a aktéři do něj vstupují jen zdrženlivě. Model dovoluje analyzovat závažnou symbolovou komunikaci aktérů (silná slova, náboženské symboly, nacionalismus, konspirační teorie, politická korektnost) v jednom kontextu, jakož i předpoklady této komunikace. Analyzován je krizový diskurz vzniklý v USA po 11. září 2001 a dále české reálie. V Česku je identifikován minoritní diskurz civilního náboženství, který je soustředěn kolem polosekularizovaných referencí Pravdy a Spravedlnosti. Klíčová slova: civilní náboženství, interpretativní sociologie, autopoiesis, Rousseau, Bellah, ideograf
|
|
|
Geodynamické aspekty vmístění granitoidů typu Eisgarn (Moldanubický batolit)
Paclíková, Jana ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá především identifikací magmatických (resp. magnetických) staveb, geodynamickým aspektům vmístění a geochronologii granitoidů typu Eisgarn, konkrétně na příkladu klenovského a mrákotínského plutonu, které se nacházejí ve východní části modanubického batolitu. V rámci této práce byla provedena petrologická a mezoskopická analýza okolních metamorfovaných hornin včetně zjištění P-T podmínek hlavní minerální asociace. Dále to pak byla petrologická, geochemická a mezoskopická analýza staveb klenovského a mrákotínského plutonu včetně využití anizotropie magnetické susceptibility, analýza krystalizačního stáří klenovského plutonu a tíhová charakteristika studované oblasti společně se zjištěním orientace hustotních rozhraní v různých hloubkách. Granitoidy klenovského i mrákotínského plutonu na základě geochemických analýz patří čistě mezi granitoidy S-typu, které vznikly parciálním tavením původně metasedimentárního protolitu. Z analýz je také patrné, že klenovský pluton zaznamenává relativně nižší stupeň frakcionace granitového magmatu než mrákotínský pluton. Vmístění a krystalizace granitoidů obou těles byly úzce spojeny s vývojem regionálních metamorfních staveb, které vznikaly mezi 329 a 327 Ma. V tomto období došlo k rychlé exhumaci metamorfovaných hornin v...
|
|
|
Dvě cesty Machiavelliho z italské krize ( Vladař a Rozpravy )
Liška, Jan ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce Dvě cesty Machiavelliho z italské krize (Vladař a Rozpravy) se zabývá dvěma hlavními díly Niccola Machiavelliho Vladařem a Rozpravami o prvních deseti knihách Tita Livia jako reakcí na soudobou politickou krizi v Itálii přelomu 15. a 16. století. Itálie, kde právě vrcholila renesance, byla v té době ekonomicky a kulturně nejvyspělejší oblastí Evropy, přesto se velká část poloostrova ocitla pod nadvládou cizích panovníků, což velice trápilo florentského a italského patriota Niccola Machiavelliho. Spisy Vladař a Rozpravy nabízí každý zcela jiný způsob jak se s italskou krizí vypořádat. Zatímco ve Vladaři hledá Machiavelli cestu z krize pomocí vlády jediného vladaře jedinečných schopností, v Rozpravách dává přednost republikánskému zřízení, ve kterém osobnost výjimečného vladaře de facto nahrazují pevné republikánské instituce a zákony. Cílem této práce je za pomocí komparace obou spisů zasazené do historicko-politického kontextu představit obě Machiavelliho cesty z italské krize a posoudit, které on sám nakonec dával přednost.
|
|
|
Komparace společenské smlouvy u Thomase Hobbese a Johna Locka
Veselý, Tomáš ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá teorií společenské smlouvy, konkrétně pojetími společenské smlouvy dvou významných anglických filozofů 17. století, Thomase Hobbese a Johna Locka. Teorie společenské smlouvy je jedno z nejvýznamnějších paradigmat Západní civilizace, které vysvětluje vznik státu a fungování společnosti. Thomas Hobbes i John Locke jsou jedni z prvních myslitelů, kteří přišli s ucelenou teorií společenské smlouvy. Prvním cílem práce je představit pojetí společenské smlouvy obou autorů. Z jakých předpokladů vycházejí, jaký je stav společnosti před uzavřením smlouvy, jakým způsobem společenská smlouva vzniká a zaniká, které státní zřízení preferují a proč, jaké je Hobbesovo a Lockovo pojetí státní moci, jaká jsou práva a povinnosti panovníka a občanů státu a také jakým způsobem je ovlivnila politická situace, ve které žili. Druhým cílem je vzájemné srovnání jejich teorií. Ve spoustě bodů se jejich koncepce společenské smlouvy shodují, v mnoha se naopak diametrálně liší. Práce je rozdělena do tří hlavních oddílů doplněných stručným úvodem a závěrem. První dvě části se zabývají každá jedním ze zmíněných filozofů. Třetí část obsahuje samotné srovnání. Thomas Hobbes i John Locke patří bezesporu k nejvýznamnějším filozofům své doby. Jejich dílo ovlivnilo politické myšlení následujících generací.
|
|
|
Strukturní vývoj rozhraní suprastruktury a infrastruktury v orogenech
Peřestý, Vít ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá strukturním a reologickým vývojem kůry v průběhu orogeneze s důrazem kladeným na procesy probíhající na rozhraní suprastruktury a infrastruktury. V prvních fázích vývoje orogenu se v nejsvrchnější suprastruktuře vytvářejí subvertikální planární stavby, které setrvávají téměř nezměněny po celou dobu vývoje orogenu. Naproti tomu v hlouběji položené infrastruktuře dochází postupně k nárůstu teploty a aktivaci duktilního toku, který transponuje starší strmé stavby na ploše uložené planární struktury. Protože vývoj rozhraní úzce souvisí s přechodem z křehkého do duktilního pole deformace, vychází současný pohled na koncept suprastruktury a infrastruktury z reologických vlastností kůry. Reologická rozhraní jsou často oblasti vysokých gradientů přemístění. Konvenční teorie příkrovové stavby akomoduje napětí na rozhraní vytvořením plochy detachmetnu, což však znamená ztrátu mechanické komunikace mezi sousedními vrstvami, které poté vystupují nezávisle. Alternativou je, že vrstvy zůstávají alespoň částečně propojeny a mohou přenášet napětí z jedné vrstvy do druhé v širší deformační zóně. Z tohoto předpokladu vychází teorie spojek, která popisuje mechanismy propojení na rozhraních a podporuje argumenty, že orogenní oblasti jsou spíše systémy řízené zdola než ze stran. V další části jsou...
|
|
| |
|
| |
|
|
Subdukcí řízené zkrácení a diferenciální exhumace v kadomském akrečním klínu tepelsko-barrandienské jednotky (Český masív)
Hajná, Jaroslava ; Žák, Jiří (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
1. Abstrakt Předkládaná rigorózní práce je zaměřena na studium tektonických deformací v neoproterozoických a nadložních spodnopaleozoických horninách tepelsko-barrandienské jednotky (TBJ) podél sz. okraje pražské pánve v centrální části Českého masívu. Hlavním cílem výzkumu bylo odlišit a charakterizovat struktury vzniklé během kadomské a variské orogeneze pomocí moderních metod a srovnáním finitních deformačních struktur v různých geologických jednotkách (neoproterozoikum, spodní paleozoikum). Toto srovnání umožnilo studovat tektonické procesy a přímý záznam deformační historie avalonsko-kadomského orogenního pásma během neoproterozoika a pomohlo dešifrovat strukturní záznam kadomských tektonických procesů ve svrchní kůře peri-gondwanských teránů. Tato práce umožnila novou interpretaci kadomských tektonických deformací v Českém masívu, včetně sukcese jednotlivých deformačních fází, deformačních gradientů a mechanismů deformace. Výsledkem bylo vytvoření celkového tektonického modelu kadomského vývoje a variského přetisku ve východní části tepelsko-barrandienské jednotky a rovněž širší korelace geodynamických procesů v jednotlivých teránech avalonsko-kadomského pásma během Neoproterozoika. 4
|
|
|
Tektonický vývoj mariánskolázeňského komplexu a okolních geologických jednotek
Hafoudh, Shumran ; Konopásek, Jiří (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Variské tektonometamorfní procesy daly vznik rozsáhlému horstvu, jehož izolované zbytky dnes vystupují v jižní Anglii, na Pyrenejském poloostrově, ve Francii a ve střední Evropě. Horstvo vzniklo následkem devonské až karbonské kolize typu kontinent-kontinent, mající charakteristiky Andského typu kolize (Schulmann et al. 2009). Jednu z největších odkrytých částí variscid tvoří Český masiv (obr. 1). Dělí se na dílčí horninové celky, které mají rozličný tektonometamorfní vývoj, různou statigrafickou náplň a převážně tektonické omezení vůči svému okolí. Jsou to saxothuringikum, lugikum, tepelsko-barrandienská jednotka, moldanubikum a jednotka moravskoslezská (obr. 1b). Rozhraní mezi saxothuringikem a tepelsko-barrandienskou jednotkou je považováno za relikt sutury, podle které probíhala devonsko-karbonská subdukce tzv. saxothuringického oceánu směrem k jihovýchodu pod tepelsko-barrandienskou jednotku (např. Franke 1989, 2000). Tato subdukce byla během spodního karbonu následována kontinentální kolizí. Tyto dva procesy představovaly řídící síly pro utváření geologické stavby celého Českého masívu (Schulmann et al. 2009). Rozhraní mezi saxothuringickou a tepelsko-barrandienskou jednotkou je bohužel z větší části zakryté syn- až post-orogenními (variskými) plutonity, křídovými sedimenty a z největší části...
|
host ::
RSS.