|
|
Wittgensteinovy pojmy Sprachspiel a Lebensform a jejich relevance pro současnou teologii
Regner, Jan ; Sousedík, Prokop (oponent)
Práce se zabývá analýzou dvou pojmů pozdního Wittgensteinova myšlení, "jazyková hra" (Sprachspiel) a "životní forma" (Lebensform) a jejich relevancí pro metodu v teologii. Jsou představeny v širším kontextu Wittgensteinova díla a religiozity. Na příkladech konkrétních teologů je ukázáno, nakolik tyto termíny ovlivnily křesťanskou teologii. Nechybí ani kritický pohled, který varuje před úskalím jednostranné a prvoplánové recepce Wittgensteinových pojmů a před pokušením jejich nekritického "posvěcení" v rámci teologické reflexe. Adaptace jakýchkoli filozofických pojmů v dějinách církve a teologie vyžadovala vždy kreativní věrnost, neboť teolog je postaven před nelehký úkol odpovědné rekontextualizace v rámci měnícího se společensko-kulturního prostředí. Na jedné straně nesmí ignorovat, k jakým interpretačním soudům Božího sebe-vyslovení křesťanské společenství dospělo, na straně druhé se musí vyhnout pouhému otrockému opakování toho, co v minulosti posloužilo k reflexi zkušeností víry, ale co bylo koneckonců podmíněné jiným společensko- kulturním kontextem.
|
|
|
Aristotelovo pojetí logiky
Zavřel, Karel ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Bibliografická citace ZAVŘEL, Karel. Aristotelovo pojetí logiky. Bakalářská práce. Praha: Univerzita Karlova - Katolická teologická fakulta, 2014. Anotace Předkládaná bakalářská práce Aristotelovo pojetí logiky popisuje postupně Aristotelův život, předcházející dialektickou tradici i konkrétní východiska jeho logického systému. Podrobně jsou pak popsány jednotlivé části Aristotelova Organonu. Největší důraz je kladen - a velký prostor je věnován - zejména Aristotelově nauce o úsudcích, sylogistice. Aristotelův pohled na tuto problematiku a jím předkládaná řešení jsou pak doplněna dalšími pohledy, které přinesla bohatá historická tradice aristotelské logiky: jedná se zejména o sémantický pohled realizovaný pomocí různých diagramových metod. V poslední kapitole je stručně popsána aristotelská logika tak, jak ji reflektuje zejména tradice scholastická. Klíčová slova: Aristoteles, logika, Organon, sylogistika Počet znaků (včetně mezer): 76 250
|
|
|
Ateisms and his Outcome in the French Revolution
Haratíková, Alexandra ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Anotácia Ateizmus a jeho vyústenie vo Francúzskej revolúcii Bakalárska práca charakterizuje ateizmus a jeho postupné vyústenie vo Francúzskej revolúcii. Na svojom začiatku opisuje význam tohto pojmu a vývoj ateizmu v Európe pred Veľkou francúzskou revolúciou, konkrétne sa zameriava na obdobie antiky, stredoveku, renesancie a osvietenectva, uvádza aj konkrétne príklady jeho prejavov v týchto obdobiach. Dôraz kladie na hlavnú tému, postupnú dechristianizáciu a jej dôvody v osvieteneckom Francúzsku 18.storočia, zameriava sa hlavne konkrétne na revolučné obdobie na jeho konci rovnako ako na Kult rozumu, vrámci ktorého opisuje nariadenia vznikajúce už od začiatku revolúcie oslabujúce alebo zakazujúce vplyv katolíckej cirkvi, filozofiu Kultu rozumu, slávnosti na jeho počesť a jeho zánik po nástupe Robespierra a jeho Kultu Najvyššej bytosti. Kľúčové slová ateizmus, Kult Rozumu, Veľká francúzska revolúcia, osvietenstvo, dechristianizácia
|
|
|
Lidská práva a důstojnost člověka. Některé právní, filosofické a křesťanské zdroje Listiny základních práv a svobod.
Stašová, Jarmila ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Téma lidských práv a svobod vzešlo v evropských křesťanských státech hlavně z ideových zdrojů v novověku. V dějinách je frekventováno ve stále dalších oblastech a také v mnohých státních a mezinárodních právních pramenech. Nikoli bez mnohých nejasností, rozporů a rizik. V České republice je velmi významným právním předpisem Listina základních práv a svobod (LISTINA). Ovlivňuje mnoho dalších právních předpisů - musí být s LISTINOU v souladu. Rizikem pro výklad, aplikaci a existenci lidských práv v LISTINĚ, a to znamená také pro právní ochranu lidské důstojnosti (kteréhokoli člověka, na kterého se LISTINA vztahuje), mohou mimo jiné být nejasnosti týkající se historických východisek a základních ideových zdrojů LISTINY. Z těchto důvodů se stalo mými cíli: - Na základě vyhledaných právních předpisů a dalších odborných literárních pramenů, čerpaných hlavně z automatizovaného systému právních informací ASPI a knižních publikací, zjistit a na základě zejména parafrází a citací těchto pramenů stručně popsat základní informace o LISTINĚ a jejich důležitých kontextech včetně určení základních ideových zdrojů LISTINY; - Z tradičních ideových zdrojů LISTINY (právních, filozofických a křesťanských) stručně popsat bližší charakteristiku a způsob některé argumentace ve prospěch ochrany důstojnosti člověka a...
|
|
|
Aristotelovo pojetí etiky
Vitošková, Markéta ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Diplomová práce se věnuje Aristotelovým pojetím etiky. Její náplní je přiblížení a přehledné zpracování této disciplíny. Nejprve přibližuje všeobecnou charakteristiku doby, Aristotelův život a postavení etiky v systému Aristotelovy filosofie. Dále práce objasňuje obecnou povahu Aristotelovy etiky. Zabývá se jejím předmětem, cílem, dobrem a blažeností, ctnostmi a mravním jednáním. Poté jsou zmíněny rozumové ctnosti, které jsou reprezentovány věděním, uměním, moudrostí a rozumností. Následuje kapitola o mravních ctnostech, mezi které patří statečnost, uměřenost, štědrost, velkorysost, velkomyslnost, zdravá ctižádost, klidnost a pravdivost. Dalším tématem je pojetí spravedlnosti a její dělení na spravedlnost obecnou a částečnou. Poslední kapitola diplomové práce je pak věnována přátelství a jeho druhy. Klíčová slova: Aristoteles, etika, ctnost, spravedlnost, přátelství
|
|
|
Propedeutika logiky v rámci výuky základů společenských věd
Grulich, Tomáš ; Bendová, Kamila (vedoucí práce) ; Jirků, Petr (oponent) ; Sousedík, Prokop (oponent)
NÁZEV: Propedeutika logiky v rámci výuky základů společenských věd AUTOR: Tomáš Grulich KATEDRA (ÚSTAV) Katedra občanské výchovy a filosofie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze ŠKOLITELKA: RNDr. Kamila Bendová, CSc. ABSTRAKT: Práce na pomezí filosofie a logiky, zabývající se smyslem, účelem a možným pojetím výuky elementární logiky v rámci předmětu základů společenských věd. V počátečním dialogickém založení logiky, pozdější disputační technice a v současné podobě teorie argumentace a moderní formální logiky hledá momenty, které by byly sto založit takový způsob její propedeutiky, který by jednak splňoval očekávání, jež jsou na ni kladena ze strany běžné argumentace v občanských i odborných záležitostech, jednak zajistil její otevřenost k dalšímu případnému rozvoji a speciálnímu využití v jednotlivých vědních oborech. Záměrem je naplňování étosu logiky dialogu: poskytnout oporu pro vytváření dobře odůvodněných názorů a přání. Klade otázku jak zůstat v prostředí přirozeného jazyka a současně využít ideje a nástroje, které formální logika racionálnímu usuzování poskytuje. Odpověď nalézá v pojmu sémantického závazku, na němž buduje výklad tradičního i moderního logického aparátu. Doplňuje ji návrhem tzv. exempel, příkladů určených k ukotvení stěžejních tezí a sehrávajících úlohu uzlových bodů v síti...
|
|
|
Důkazy existence Boží v Descartových Principech filosofie
Křížek, Pavel ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
RNDr. Pavel KŘÍŽEK DŮKAZY EXISTENCE BOŽÍ V DESCARTOVÝCH PRINCIPECH FILOSOFIE Bakalářská práce, září 2006 Resumé V předložené bakalářské práci, která je svým zaměřením především historická, jsou systematicky probrány tři typy argumentů ve prospěch Boží existence, podaných René Descartem v jeho nejdůležitějších spisech obsahujících pasáže věnované přirozené teologii jako metafyzické disciplině. Zvláštní pozornost je věnována variantám důkazů uvedených v Descartových Principech filosofie. Descartes je zařazen do dobového kontextu a jsou ukázány souvislosti se středověkým myšlenkovým dědictvím, bez jejichž znalostí se jednak stává obtížnou interpretace jeho učení, jednak je chápán zkresleně jeho význam v dějinách evropské filosofie. Podrobně je provedena zejména analýza ontologického důkazu a vyloženo často nedostatečně známá scholastická teorie racionální distinkce ve vztahu esence a existence stvořených věcí, zobecněná Descartem i na případ nekonečné substance. Po osvojení tohoto jemného Descartova metafyzického nástroje je možné i lépe pochopit určitou povrchnost Kantovy a Russellovy kritiky ontologického důkazu v Descartově provedení. Kosmologické argumenty jsou probrány méně podrobně, je ale popsána jejich logická struktura. K ontologickému argumentu, který je ve verzi z Principů mimořádně jednoduchý, je...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.