|
|
Temná hmota
Vraštil, Michal ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Heyrovský, David (oponent)
Temná látka tvořící přibližně 85% hmoty je nedílnou součástí našeho vesmíru. Jak četná astronomická pozorování na různých škálách vesmíru, tak i teoretické modely dokazují, že se zde nachází více hmoty, než jsme schopni přímo vidět. V tomto přehledu popisuji významné historické události a observační data od dob Zwickyho po současnost vedoucí k dnešnímu pohledu na temnou hmotu. V práci jsou dále představeny kosmologické důsledky přítomnosti temné hmoty - její vliv na formování struktur vesmíru a odraz ve fluktuacích reliktního záření. Zmiňuji zde i možné kandidáty na temnou hmotu - malý příspěvek baryonové látky a hlavní kandidáty na nebaryonovou látkou. Kromě možných nových částic vysvětlující chybějící hmotu popisuji i alternativy k teorii gravitace, které žádnou hmotu navíc nepotřebují, zejména se pak věnuji velmi úspěšné teorii MOND. Nakonec pak uvádím i stručný přehled dnešních možností přímého či nepřímého pozorování temné hmoty.
|
|
|
Studium negaussovských světelných křivek pomocí Karhunenova-Loveho rozvoje
Greškovič, Peter ; Pecháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mészáros, Attila (oponent)
Predstavíme inovatívnu bayesovskú metódu na odhad štatistických parametrov časových rád. Táto metóda funguje na základe porovnávania koeficientov Karhunen-Lo\`{e}veho rozvoja pozorovaných a umelo generovaných dát so známymi parametrami. Ukážeme novú metódu na generovanie svetelných kriviek s predpísanými parametrami a na numerickom príklade ukážeme, ako sa táto metóda dá v spojení s navrhovanou analýzou využiť na určovanie fyzikálne zaujímavých parametrov výkonového spektra pozorovaných svetelných kriviek od niektorých typov r\"{o}ntgenových zdrojov. .
|
|
|
Statistical Analysis of the Observable Data of Gamma-Ray Bursts
Řípa, Jakub ; Mészáros, Attila (vedoucí práce)
Gama záblesky stále ještě nejsou zcela pochopené jevy. Nicméně jejich prozkoumání může poskyt- nout užitečný nástroj pro lepší porozumění ranného vesmíru, protože patří mezi nejvzdálenější a nejintenzivnější objekty, které astronomové znají. Tato práce se snaží přinést více informací o tzv. skupině prostředních záblesků objevené již dříve různými autory v různých databázích. Nejdříve jsou statisticky studovány délky trvání a spektrální tvrdosti gama záblesků pozorovaných přístrojem "Reuven Ramaty High-Energy Solar Spectroscopic Imager". Získané výsledky naznačují, že tyto prostřední záblesky tvoří samostatnou skupinu. Za druhé, tyto záblesky jsou dále podrobně zkoumány s ohledem na jejich "spektrální lagy", špičkové toky, rudé posuvy, výskyt supernovy, atd. Za třetí, dlouhé gama záblesky se známými rudými posuvy a s odvozenými pseudo-rudými posuvy detekovanými přístrojem "The Burst and Transient Source Experiment" a dále záblesky se změřenými rudými posuvy z přístrojů Swift a Fermi jsou použity pro studium kosmologických efektů na rozdělení jejich pozorovaných toků záření.
|
|
|
Statistical Analysis of the Observable Data of Gamma-Ray Bursts
Řípa, Jakub ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Münz, Filip (oponent) ; Ramirez-Ruiz, Enrico Jorge (oponent)
Gama záblesky stále ještě nejsou zcela pochopené jevy. Nicméně jejich prozkoumání může poskyt- nout užitečný nástroj pro lepší porozumění ranného vesmíru, protože patří mezi nejvzdálenější a nejintenzivnější objekty, které astronomové znají. Tato práce se snaží přinést více informací o tzv. skupině prostředních záblesků objevené již dříve různými autory v různých databázích. Nejdříve jsou statisticky studovány délky trvání a spektrální tvrdosti gama záblesků pozorovaných přístrojem "Reuven Ramaty High-Energy Solar Spectroscopic Imager". Získané výsledky naznačují, že tyto prostřední záblesky tvoří samostatnou skupinu. Za druhé, tyto záblesky jsou dále podrobně zkoumány s ohledem na jejich "spektrální lagy", špičkové toky, rudé posuvy, výskyt supernovy, atd. Za třetí, dlouhé gama záblesky se známými rudými posuvy a s odvozenými pseudo-rudými posuvy detekovanými přístrojem "The Burst and Transient Source Experiment" a dále záblesky se změřenými rudými posuvy z přístrojů Swift a Fermi jsou použity pro studium kosmologických efektů na rozdělení jejich pozorovaných toků záření.
|
|
|
Statistické zpracování družicových dat gama záblesků
Bystřický, Pavel ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Brož, Miroslav (oponent)
V této práci studujeme gama záblesky (anglicky GRBs - Gamma-Ray bursts) - nejjasnější exploze ve vesmíru, které jsou pozorovány již od roku 1967. Kolem gama záblesků jsou stále nevyřešené otázky. První část práce je věnována úvodu do problematiky gama záblesků, a stručné historii pozorování. Druhá část práce je věnována satelitu Fermi, nejnovějšímu satelitu určenému pro pozorování v gama oboru. Popsána je charakteristika jednotlivých pozorovacích přístrojů. Třetí část práce je věnována observačním datům. V této části je popsáno pozorované rozdělení gama záblesků podle doby trvání, vzdálenosti, tvrdosti spektra. Popsána je též charakteristika hostujících galaxií a diskutována je možnost výskytu gama záblesku v Mléčné dráze. Čtvrtá část diplomové práce je věnována problematice modelů gama záblesků. Popsány jsou dva dnes nejvíce akceptované modely, a to model fireball a cannonball. Pátá část je věnována vytvoření expoziční mapy pro Fermi-GBM. Expoziční mapa je nezbytná pro testování isotropního rozložení gama záblesků. Popsány jsou jednotlivé kroky, jak jsem expoziční mapu vytvořil a problémy, které jsou tvorbou s expoziční funkce spojeny. V závěru kapitole je expoziční funkce porovnána s přístrojem BATSE na družici CGRO a družicí Swift. Data potřebná k vytvoření expoziční mapy jsem získal z níže uvedených...
|
|
| |
|
|
Určení kosmologických omega faktorů pomocí supernov typu Ia
Rieb, Tomáš ; Jungwiert, Bruno (oponent) ; Mészáros, Attila (vedoucí práce)
Moje pr áce p ředstavuje pokus o ur čen í kosmologick ých omega faktor ů pomocí dat změřen ých z pozorov án í supernov typu Ia s kosmologick ým rud ým posuvem z 0,1. K ur čení omega faktor ů vyu žív ám metody fitov án í nam ěřen ých dat v Hubbleov ě diagramu. Jednotliv é fity vyhodnocuji pomocí 2-testu. Hodnoty omega faktor ů, kter é mi v anal ýz ách vych ází jako nejpravd ěpodobn ěj ší , se li ší od v ysledků uv áděn ých v sou časn é odborné literatuře. Otázka, kterou si pokl ádám, zní , je-li opr ávn ěné zavrhnout kosmologické modely s nulovou hodnotou kosmologick é konstanty. Statistick é výsledky 2-testu, kter é mi v pr áci vychází , na první pohled k zavrhnutí dostačují . Ovšem při podrobn ější m rozboru p říčin a d ůvod ů k tomuto zavrhnutí nulov é kosmologické konstanty se hypot éza ukazuje jako nejednoznačná. Sv é analýzy vypracovávám na z áklad ě sebran ých dat od n ěkolika v ědeckých t ým ů. V ět šinu z těchto dat se mi nedaří úsp ěšně na fitovat, proto že rozptyly jejich poloh v Hubbleov ých diagramech jsou pří li š velk é. Z tohoto plyne, ze k v ěrohodn ému ur čení kosmologick ých omega faktorů pouze pozorován í supernov Ia nesta čí .
|
|
| |
|
|
Studie gama záblesků detekovaných družicí RHESSI
Řípa, Jakub ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Karas, Vladimír (oponent)
Teoretická rešerše této práce se postupně zaměřuje nejdříve na vlastní objev zábleskových zdrojů záření gama, poté na stručný historický průřez různými přístroji zaměřenými na studium GRB. Protože hlavním cílem této diplomové práce je základní analýza a klasifikace zábleskových zdrojů záření gama pozorovaných sluneční družicí RHESSI (která detekovala zatím přes 220 GRB), tak je zde uveden její technický popis. Následuje část o fyzikálních procesech vzniku záření gama. V této práci jsou také zmíněny některé související zdroje záření gama, jako jsou např. SGR. Rešerše je zakončena popisem dosvitů GRB s krátkým popisem některých modelů jejich vzniku. Ve vlastní práci je udělána morfologická klasifikace časových profilů gama záblesků, dále je zde studováno rozdělení jejich dob trvání se zaměřením na určení počtu podskupin pomocí lognormálních fitů a 2 testu. Nepřímé určení rozdělení radiálních vzdáleností zdrojů může být provedeno pomocí závislosti log N vs. log P. Výsledky této závislosti pro data z RHESSI jsou patřičně diskutovány a porovnány s výsledky z přístroje BATSE (včetně V/Vmax testu). V poslední části je diskutována závislost veličiny hardness ratio na době trvání a jsou zde opět porovnány výsledky z RHESSI a BATSE.
|
|
|
On the Friedmann equation for the three-dimensional hypersphere
Křížek, Michal ; Mészáros, A.
The present standard cosmological model of the evolution of our universe, is based on the Friedmann equation, which was published by Alexander Friedmann in 1922. He applied Einstein’s equations to an expanding threedimensional sphere which enabled him to avoid boundary conditions. However, his description was very brief. Therefore, the main objective of this article is to detailed a derivation of the Friedmann equation for an unknown expansion function a = a(t) representing the radius of the universe. Furthermore, we present serious arguments showing why the validity of Einstein’s equations should not be extrapolated to the entire universe.
|
host ::
RSS.