|
|
Vizuální prezentace amerických prezidentských voleb v roce 2016 v českých online médiích
Janoušková, Martina ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Topinková, Martina (oponent)
Diplomová práce Vizuální prezentace amerických prezidentských voleb v roce 2016 v českých online médiích se zabývá vizuálním zobrazením amerických prezidentských kandidátů v odlišně zaměřených českých online médiích. Nejprve jsou v práci nastíněny základy politické komunikace, trendy objevující se v politickém marketingu a vývoj fotografie ve volebních kampaních. Následující část práce se věnuje charakteristice zpravodajství v online prostředí se zaměřením na zpracování fotografického doprovodu. V závěru teoretické části jsou stručně charakterizovaná analyzovaná online média, tedy iDNES.cz a Blesk.cz. Praktická část práce pak prostřednictvím kvantitativně-kvalitativní obsahové analýzy doplněné hloubkovými rozhovory se zástupci redakcí podrobně zkoumá obrazové materiály jednotlivých zpravodajských serverů týkajících se amerických prezidentských voleb v roce 2016, přičemž data jsou srovnávána nejen mezi jednotlivými servery, ale i v rámci období před a po zveřejnění výsledku volby. Závěrem analýzy je vyhodnocení celkového přístupu jednotlivých redakcí k obrazovému materiálu týkajícího se amerických prezidentských voleb v roce 2016.
|
|
|
Stíny a otazníky okolo asistované reprodukce
JANOUŠKOVÁ, Martina
Práce je zaměřena na stinné stránky asistované reprodukce a pobízí k zamyšlení nad nelehkými otázkami, které souvisí s hodnotou lidského života a důstojností člověka. Právě tyto dvě zmíněné hodnoty jsou metodami asistované reprodukce popírány. Vědecký pokrok v této oblasti medicíny vyvolává celou řadu etických, sociálních a právních otázek. Cílem práce je identifikovat a analyzovat etické problémy asistované reprodukce a představit jednotlivá východiska pro etická rozhodování. Součástí práce je vlastní argumentačně podložený způsob řešení vybraných etických problémů. Práce se také zabývá problematikou sociálního fungování neplodných párů a sociálním poradenstvím.
|
|
|
Vliv času, prostoru a genotypu na sílu plant-soil feedback interakcí
Vondráková, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Janoušková, Martina (oponent)
Plant-soil feedback (= zpětná vazba mezi rostlinou a půdou) je důležitý mechanismus fungující v rostlinném společenstvu, který ovlivňuje jeho druhové složení. Plant-soil feedback je studován pro získání informace o vzájemném působení rostlin ve společenstvu skrz změnu půdních charakteristik. Vliv plant-soil feedback může být jak pozitivní, negativní, tak neutrální a díky těmto změnám dochází ke kompetici či vzájemné koexistenci rostlinných druhů. Plant-soil feedback je často studován v rámci sukcese rostlinných druhů, u invazních rostlin nebo u dominantních druhů ve společenstvu, kde se zjišťuje, jak silně se vzájemně druhy ovlivňují. Navzdory velkému množství předchozích studií na toto téma víme velmi málo o změně síly plant-soil feedback v čase u jednoho druhu, tedy jak se mění síla ovlivnění půdy a tedy následná biomasa druhu rostoucího v této půdě v závislosti na různé délce působení rostlinného druhu. Podobně málo informací máme o vlivu vzdálenosti od rostliny na intenzitu plant-soil feedback a možné vnitrodruhové variabilitě v těchto interakcích. Cílem mé práce tedy bylo sledovat změnu síly plant-soil feedback v čase u druhu rostoucího v půdě ovlivněné stejným či jiným rostlinným druhem a identifikovat, které abiotické faktory mohou být zodpovědné za změnu rostlinné biomasy. Dále jsem...
|
|
|
Interakce ektomykorhizy a arbuskulární mykorhizy
Jirková, Kateřina ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Kohout, Petr (oponent)
Arbuskulární mykorhiza a ektomykorhiza jsou dva nejčastější typy mykorhizní symbiózy tvořené odlišnými skupinami hub. Tato bakalářská práce se zabývá jejich interakcemi, ke kterým může docházet jednak u duálních hostitelů, což jsou rostliny, které tvoří oba typy mykorhizy současně, a také v rámci lokalit, kde se společně vyskytují hostitelské rostliny obou typů mykorhizy. Arbuskulárně mykorhizní houby a ektomykorhizní houby mohou kompetovat o kolonizaci kořenů duálních hostitelů a také o zdroje živin v půdě. Fyziologické a ekologické rozdíly mezi oběma skupinami hub mohou ovlivnit výsledky jejich kompetice, spolu s celou řadou faktorů, jako je např. půdní vlhkost, obsah živin, znečištění půdního prostředí nebo identita hostitelské rostliny. Interakce arbuskulárně mykorhizních hub a ektomykorhizních hub mohou mít vliv na přežívání a růst duálních hostitelů a také na kompetici mezi různými druhy rostlin.
|
|
|
Jak funguje mykorhizní cesta příjmu fosforu?
Konečný, Jan ; Jansa, Jan (vedoucí práce) ; Janoušková, Martina (oponent)
Rostlina přijímá minerální živiny svými kořeny z půdy. Minerály jsou dostupné v půdním roztoku ve formě iontů a ty může rostlina přenášet přes cytoplazmatickou membránu do buňky. Pokud se příjmu účastní sama, hovoříme o tzv. přímé cestě. U některých minerálů, které nejsou tak snadno dostupné, si rostlina vypomohla oboustranně prospěšným vztahem - mykorhizní symbiózou. Tzv. mykorhizní cestou putují minerály z většího půdního objemu, než který by propátrala sama rostlina, a málo pohyblivé minerály, jako fosfor, jsou snadněji přijímané rostlinou. Jak rostlina přijímá fosfor touto mykorhizní cestou, jak je regulována a další poznatky jsou tématem této bakalářské práce.
|
|
|
Význam společenstev arbuskulárně mykorhizních hub pro růst vybraných rostlinných druhů na opuštěném poli
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem arbuskulárně mykorhizní (AM) symbiózy na růst vybraných rostlin na lokalitě v Českém středohoří zajímavé těsným sousedstvím polopřirozeného suchého trávníku a pole opuštěného v 90. letech 20. století. Toto uspořádání je charakteristické pro mozaiku biotopů v regionu. Práce vychází z předchozích poznatků, že některé druhy rostlin, které se běžně vyskytují na polopřirozených suchých trávnících, nekolonizují opuštěná pole. Vhledem k významu AM symbiózy pro diverzitu a produktivitu rostlinných společenstev byla vznesena hypotéza, že by za tento jev mohly být zodpovědné změny ve společenstvu AM hub opuštěného pole. Tato hypotéza byla testována ve skleníkovém nádobovém experimentu s třemi taxonomicky příbuznými páry rostlin, kde vždy jeden rostlinný druh nebyl schopen kolonizovat opuštěné pole a druhý tento biotop kolonizoval. Byl sledován růst a příjem fosforu rostlinami v půdě z obou biotopů při křížové inokulaci společenstvy AM hub z těchto biotopů. Experiment byl doplněn o popis společenstev AM hub v kořenech šesti párů rostlin z lokality pomocí analýzy polymorfismu délek terminálních restrikčních fragmentů (T-RFLP). Skleníkový experiment ukázal, že ač všechny testované rostliny vykazovaly pozitivní odpověď na mykorhizu, původ inokula neměl na růst rostlin podstatný...
|
|
|
Plant-soil feedback jako mechanismus ovlivňující druhovou diversitu rostlinných společenstev
Vondráková, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Janoušková, Martina (oponent)
Plant-soil feddback je vzájemná interakce mezi rostlinou a půdou. Dochází zde ke zpětné vazbě, kdy rostlina působí prostřednictvím svých kořenů na půdu a půda zas ovlivňuje růst a vývoj rostliny díky změně svých biotických a abiotických vlastností. Je to důležitý mechanismus, jak mohou rostliny ovlivňovat prostřednictvím půdy jak samy sebe, tak konkurenční jedince. V této práci bych ráda shrnula, jak plant-soil feedback funguje, jaké faktory ho ovlivňují a jaký má vliv na druhovou diverzitu rostlinných společenstev, jakou hraje roli při sekundární sukcesi, invazi či při koexistenci rozmanitých druhů. Dále bych zde poukázala, v kterých případech byla tato vazba experimentálně potvrzena a jaké experimentální metody se na studium plant-soil feedbacku používají
|
|
|
Specifické vztahy mezi partnery v arbuskulárně mykorhizní symbióze
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Arbuskulární mykorhiza (AM) je symbiotické soužití mezi cévnatými rostlinami a arbuskulárními mykorhizními houbami ze skupiny Glomeromycota. AM symbióza je považována za nespecifickou interakci, jelikož AM houby jsou schopny kolonizovat kořeny téměř všech druhů rostlin, které jsou pro tento typ symbiózy hostitelské, nicméně se jistá specifita mezi partnery projevuje. Specifita se může projevit na úrovni formace mykorhizy, což znamená, že různé druhy rostlin se mohou lišit ve složení společenstva hub ve svých kořenech či odlišnou schopností kolonizace a sporulace AM hub v závislosti na hostiteli. Specifita může být také patrná v rozdílné funkčnosti symbiózy v závislosti na konkrétních partnerech a tudíž v odpovědi rostlin na mykorhizu. Zároveň specifita v AM symbióze může mít dopad i na koexistenci rostlin ve společenstvu a diverzitu rostlinných společenstev.
|
|
|
Zavádění domácí hospicové péče z pohledu sociální práce
JANOUŠKOVÁ, Martina
Práce je zaměřena na zavádění domácí hospicové péče z pohledu sociální práce. Teoretická část se zabývá charakteristikou hospice, hospicové péče, detailněji pak domácí hospicovou péčí a platnou legislativou. Hlavní důraz je kladen na sociální práci v hospicové péči a pozici sociálního pracovníka v ní. Na teoretickou část navazuje výzkum, který má za cíl zjistit, do jaké míry se daří zavádět domácí hospicovou péči se sociálním pracovníkem. Výzkumným souborem jsou čtyři zařízení domácí hospicové péče na území Jihočeského kraje. Jedná se o Domácí hospic Jordán v Táboře, Domácí hospicovou péči sv. Kleofáše v Třeboni, Domácí hospic Athelas v Písku a Hospic sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích.
|
|
|
Letní tábory a jejich specifika pro děti se zrakovým postižením
JANOUŠKOVÁ, Martina
Tématem této bakalářské práce jsou letní tábory a jejich specifika pro děti se zrakovým postižením. Cílem práce bylo poskytnout porovnání mezi tábory speciálními a tábory umožňujícími integraci, ve vztahu k dětem se zrakovým postižením. Pro dosažení tohoto cíle byly zmapovány klady, zápory a z nich vyplývající specifika obou typů táborů. Na tuto problematiku je v práci pohlíženo jak z pozice pořadatelů a vedoucích táborů, tak i dětí se zrakovým postižením, které se táborů účastnily, popřípadě z pohledu jejich rodičů. Zmíněný je i pohled intaktních dětí účastnících se tábora umožňujícího integraci. Pro naplnění stanoveného cíle byl použit kvalitativní typ výzkumu. Informace byly zjišťovány metodou dotazování, technikou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro vyhodnocení rozhovorů byla užita metoda indukce, kdy jsem se prvotně vydala do terénu, kde jsem získávala informace. Ty jsem později porovnávala s informacemi získanými od dalších osob. Výsledky práce slouží jako přehled toho, co je pro daný typ tábora specifické, na co je třeba dát si pozor jak při výběru tábora dětmi či jejich rodiči, tak při jeho organizaci. V této práci je popsáno mnoho konkrétních nedostatků, které se v průběhu táborů mohou vyskytovat, ale také mnoho výhod které tábory poskytují dětem se zrakovým postižením, jejich rodičům, ale v rámci tábora umožňujícího integraci i dětem intaktním či vedoucím na takovémto táboře. Co se týká táborů umožňujících integraci, z výzkumu vyplývá, že je v první řadě třeba zaměřit se na výběr vhodného prostředí, kde bude tábor probíhat, na komunikaci mezi vedoucím a rodiči tak, aby vzájemně získali dostatek informací potřebných pro integraci. Podmínkou je vzájemná spolupráce rodičů a vedoucích tábora a zajištění kvalitního asistenta, který bude schopný smysluplně a kvalitně vyplnit čas dítěte se zrakovým postižením, nebude-li se moci účastnit některého z táborových programů. Stejně jako u táborů umožňujících integraci, i u táborů speciálních je třeba specifická příprava týkající se hlavně výběru prostředí a přípravě programu. Vzhledem k tomu, že pořadateli těchto typů táborů jsou z pravidla organizace zabývající se touto problematikou, odpadá zde nezbytnost osobního asistenta. Rodič cítí jistotu, že je jejich dítěti poskytována kvalitní odborná péče a děti mají možnost přijít do styku s vrstevníky se stejnými či podobnými problémy. Zároveň bývá součástí těchto táborů nácvik či zdokonalení schopností usnadňujících život člověku s postižením, což je považováno za velkou výhodu. V kapitole 5. Diskuse, jsou porovnávány jednotlivé oblasti zkoumání, mezi které patří příprava letního dětského tábora, informovanost členů týmu, začlenění dítěte do kolektivu, táborového programu a vlastního prostředí tábora, asistence, komunikace a obavy účastníků z nové zkušenosti. Konec kapitoly 6. Závěr, je pak věnován úvahám o zlepšení současné situace v oblasti letních dětských táborů pro děti se zrakovým postižením.
|
host ::
RSS.