|
|
Rakouští příslušníci 2. tankové divize SS Das Reich
Zumr, Jan ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Tato práce pojednává o působení Rakušanů ve 2. tankové divizi SS "Das Reich." Úvodní část analyzuje personální obsazení divize a snaží se najít odpověď na otázku, ve kterém období sloužilo v divizi největší množství Rakušanů a popř. kolik. V samotném centru pozornosti stojí otázka, zda byli Rakušané v divizi mezi držiteli nejvyšších vojenských vyznamenání třetí říše zastoupeni podprůměrným nebo nadprůměrným počtem vzhledem ke svému celkovému početnímu zastoupení. Nebude opomenut ani sociální profil těchto vyznamenaných mužů, který poskytne hlubší náhled na jejich osobnosti. V neposlední řadě se studie zabývá otázkou, zda se Rakušané podíleli na válečných zločinech, která divize spáchala. Klíčová slova: divize "Das Reich", Waffen-SS, Rakušané, sociální profil, válečné zločiny, vysoká vyznamenání
|
|
|
Helsinská konference a studená válka
Hannibal, Marek ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
V předkládané diplomové práci zpracovávám téma Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která se uskutečnila v letech 1973-1975. Snahy o svolání bezpečnostní konference se datují od padesátých let, kdy Sovětský svaz vyzval evropské země k účasti na konferenci, která by vyřešila bezpečnostní situaci v Evropě. V mém výzkumu si kladu otázku, jaké motivy vedly Sovětský svaz ke svolání konference a jaké byly příčiny nezdaru těchto iniciativ. Dokazuji, že snahou Sovětského svazu nebylo primárně uzavření kolektivní smlouvy, ale v různé míře oslabení Západu. V chronologickém pořadí sleduji vývoj vztahů mezi Varšavskou smlouvou a Severoatlantickou aliancí v průběhu šedesátých let, které vedly ke svolání konference v roce 1973. Dále se zabývám zájmy skupin států v průběhu konference a analyzuji jejich úlohu v procesu přijímání Závěrečného aktu.
|
|
|
Vztahy Československa a Spojených států v letech 1977-1981
Hrušková, Ivana ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Diplomová práce "Vztahy Československa a Spojených států v letech 1977 - 1981" sleduje povahu a vývoj bilaterálních vztahů těchto států především v období prezidentského mandátu Jimmyho Cartera. Charakterizuje zahraniční politiku Spojených států vůči komunistickým státům východní Evropy na přelomu 70. a 80. let 20. století a porovná ji se zahraniční politikou Nixonovy a Fordovy administrativy. Stručně práce pojednává o situaci panující ve Spojených státech koncem 70. let, o dopadech působení Carterovy administrativy na celkový vývoj vztahů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, a o vlivu změn na mezinárodním poli na relaci ČSSR - USA. Hlavní pozornost je věnována povaze československo-amerických vztahů, otázkám společného zájmu a třecím plochám mezi zeměmi. Sledovány jsou především vztahy politické a diplomatické, hospodářské a také kulturní. Analyzována je i Carterova iniciativa za dodržování lidských práv ve světě a naplňování helsinských závazků, která měla zásadní význam na další vývoj vztahů Spojených států se sovětským blokem. Klíčová slova: československo-americké vztahy, Spojené státy, Československo, Sovětský svaz, Jimmy Carter, Zbigniew Brzezinski, lidská práva, détente, politika diferenciace
|
|
|
Arnošt Schwarzenberg - život šlechtice ve 20. století
Juhaňáková, Veronika ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
5 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá životními osudy Arnošta prince ze Schwarzenbergu (1892-1979). Dvacáté století bylo stoletím zvratů a změn. Všechny události bouřlivého 20. století se výrazně promítly i do Arnoštova života. Tak, jak se měnila doba, měnily se i jeho osudy. Arnošt se narodil do rodiny orlických Schwarzenbergů, jejíž kořeny sahají až do počátku 12. století. Členové Arnoštovy rodiny zaujímali v rámci Rakousko-uherské monarchie významné postavení. Na základě toho se také dostalo Arnoštu princi Schwarzenbergovi náležité výchovy a vzdělání. Období první světové války strávil mladý Schwarzenberg jako rakouský voják na frontách v Haliči, Itálii, ale i u císařského dvora ve Vídni. Po roce 1918 si Schwarzenberg musel najít své místo v občanské společnosti nově vzniklého Československa. V roce 1936 se díky dědictví po strýci Bedřichovi II. stal velkostatkářem a snažil se pečovat o své panství v Tochovicích. Během druhé světové války musel bránit Tochovice před nacistickou mocí a po konci války zase sebe a svou českou národnost. Po únoru 1948 zůstal Arnošt jako jediný z rodiny Schwarzenbergů v komunistickém Československu. Přišel o veškerý majetek, dvakrát skončil v komunistickém vězení a přesto odmítl odejít. Cílem této práce je ukázat na životě a osudech Arnošta Schwarzenberga všechny zvraty,...
|
|
|
Válka v Indočíně v období Nixonovy a Fordovy administrativy
Šulka, Petr ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Po roce 1968, který byl v dějinách války v Indočíně klíčový, se začala odvíjet nová fáze konfliktu. Spojené státy, pod vedením prezidenta Lyndona B. Johnsona po ofenzivě Tet a masivních domácích protestech definitivně ustoupily od cíle vojenského vítězství a změnily svoji strategii ve snahu co nejrychleji z konfliktu vybřednout. Johnsonem navázaná jednání s Vietnamskou demokratickou republikou v Paříži byla však jihovietnamským prezidentem Nguyenem Van Thieu soustavně negována. Až později se ukázalo, že se tak dělo v součinnosti s republikánským kandidátem na prezidenta Richardem M. Nixonem, který chtěl tímto zkompromitovat politiku demokratického prezidenta a sám usednout na jeho místo. Nixon, po svém nástupu do prezidentského úřadu, předpokládal, že jím obnovená jednání v Paříži budou jednoduchá a povedou k rychlému ukončení války. Brzy se však ukázalo, že to byl omyl. Severovietnamcům a komunistickým povstalcům v Jižním Vietnamu se podařilo díky sporům vyvolaným Thieuem v prodlevě mezi rozhory obnovit své síly a nebyli již ochotni ustoupit. Jednání zabředla do neplodných debat a sporů. Nixon a jeho nejbližší spolupracovník Henry Kissinger byli nuceni hledat jiná východiska. Na mezinárodní diplomatické scéně se Spojené státy pokusily vyjednávat se spojenci Hanoje - Sovětským svazem a Čínskou...
|
|
|
Příčiny občanské války v Koreji
Brožek, Kamil ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tato diplomová práce je shrnutím mého studia příčin korejské války, která byla první válkou dvacátého století vedenou OSN proti nějakému agresorskému státu a současně jedním z nejvýznamnějších milníků studené války. Spíše než o přinesení nových poznatků je cílem této práce poskytnout skutečně ucelený přehled veškerých událostí a okolností, které k rozdělení Koreje a občanské válce vedly. První kapitola se věnuje situaci v Koreji na konci druhé světové války a přijatým závazkům Spojenců vůči Korejcům v kontextu očekávané porážky Japonska. Druhá kapitola si všímá rozdílného politického vývoje v severní a jižní části Korejského poloostrova, třetí část analyzuje mezinárodněpolitické souvislosti a předpoklady pro jeho trvalé rozdělení. Čtvrtá kapitola popisuje vznik dvou samostatných korejských států, pátá pak mezidobí 1948 až 1950, kdy se napětí mezi znepřátelenými korejskými režimy postupně stupňovalo. Šestá kapitola stručně poodhaluje začátek samotné občanské války. Na konci práce je shrnutí všech důležitých momentů, které vypuknutí konfliktu předurčily. Korejské názvy a jména osob jsou v práci uváděny podle české vědecké transkripce s výjimkou již zažitých korejských jmen Kim Ir-sen (správně Kim Il-sng) a Li Syn-man (I Sng-man).
|
|
|
Vietnamská válka za prezidentství Lyndona B. Johnsona (1963-1969)
Adámek, Václav ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Druhá indočínská válka mezi komunistickým Severním Vietnamem a nekomunistickým Jižním Vietnamem se stala nejdelší válečnou událostí 20. století. Do války v Jihovýchodní Asii vedl USA prezident Johnson, který tento problém převzal po tragickém dallaském atentátu z listopadu 1963. L. Johnson se jasně snažil zachovat kontinuitu zahraniční politiky USA s politikou prezidenta Kennedyho. USA striktně podporovaly režim v Jižním Vietnamu a byly pro jeho záchranu ochotny riskovat i otevřený válečný střet. Incident v Tonkinském zálivu v srpnu 1964 měl za následek přímou eskalaci války. Následné měsíce pak znamenaly postupný růst napětí, kdy se Severní Vietnam stále více uchyloval ke guerillové válce. Reakcí USA na guerrilovou válku bylo masivní letecké bombardování Severního Vietnamu a současné nasazení statisíců amerických vojáků do pozemních válečných operací. Politický kredit kabinetu prezidenta Johnsona rychle klesal. Zásadní zlom ve vývoji konfliktu nastal počátkem roku 1968. Na svátek Tet zahájil Vietkong (komunističtí partyzáni) a severovietnamská vojska nejrozsáhlejší vojenskou ofenzívu v dějinách vietnamského konfliktu. Vyhraná válka se za dohledu kamer a médií změnila na fiasko. Po této ofenzívě se již o vítězství USA nedalo hovořit. Média, lidé a veřejné mínění nebylo ochotno dále pokračovat ve válce v...
|
|
|
Franklin Delano Roosevelt (1882-1945). Portrét 32. prezidenta USA
Bělohlávek, Tomáš ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem Franklin Delano Roosevelt (1882-1945). Portrét 32. prezidenta USA, která byla sepsána v Semináři nejnovějších dějin Ústavu světových dějin na Filozofické fakultě UK, je nutné chápat jako příspěvek k bádání o třech životních etapách Franklina Delana Roosevelta. Nejedná se tedy o klasickou biografii; vzhledem k omezenému přístupu k primárním pramenům je to jen obtížně možné, navíc by to výrazně přesahovalo zadání mého diplomového úkolu, jež bylo omezeno na tři časová údobí. První zahrnuje léta 1882-1910, druhá 1910-1932 a třetí léta nástupu do prezidentského úřadu a "fenoménu Nového údělu". Při psaní diplomové práce jsem využil dokumenty z fondů dvou archivů. Po několikaměsíčním vyjednávání s americkou stranou jsem získal primární zdroje z "Mekky rooseveltovského bádání", tj. prezidentského archivu Franklin Delano Roosevelt Presidential Library (FDRL) v Hyde Parku ve státě New York, jenž byl otevřen pro veřejnost v roce 1940 jako vůbec první prezidentská knihovna a archiv ve Spojených státech. Z tohoto pracoviště byly použity prameny ze třech fondů: Roosevelt Family, Business, and Personal Papers: Harvard College: Notes and Papers: the Roosevelt Family, dále dokumenty z fondu Roosevelt, Franklin D. Papers as New York State Senator 1910- 1913 a také primární zdroje z fondu...
|
|
|
Varšavská smlouva. Počátky a krize
Bílý, Matěj ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Práce se zabývá historií Varšavské smlouvy od jejího založení v roce 1955 do roku 1969, kdy došlo k završení fáze jejího formování. Pozornost je zaměřena především na vnitřní vojenský a politický vývoj aliance analyzovaný v kontextu událostí a vývoje ve východním bloku a probíhající studené války. Text podává odpověď na otázky proč byla Varšavská smlouva založena, jakým způsobem probíhala spolupráce v paktu, jaký byl reálný význam aliance především ve vztahu k velkým krizím studené války a krizím východního bloku v padesátých a šedesátých letech, jak se vyvíjel přístup sovětského vedení k Varšavské smlouvě a jakým způsobem ovlivňoval tento přístup vztah sovětských satelitů k paktu.
|
|
|
Ofenziva v Ardenách 1944
Mistrík, Pavel ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou německé ofenzivy v Ardenách na sklonku roku 1944 za druhé světové války. Cílem výzkumu je na základě studia odborných monografií a vydaných pramenů postihnout příčiny této vojenské operace, její přípravy, na klíčových příkladech pak vylíčit průběh samotných bojů a na závěr předložit analýzu hlavních příčin neúspěchu německé ofenzivy.
|
host ::
RSS.