|
|
Eskalace vietnamské války 1963-1965
Adámek, Václav ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Některé války slavně začínají, jiné slavně končí. Válka ve Vietnamu začala nepozorovaně a když po třiceti letech končila, nejednalo se o slavný konec. Za tu dobu tří desítek let se v džungli poloostrova Zadní Indie vystřídali armády dvou západních mocností, Francie a USA. Vojáci a vlády ani jednoho z výše zmíněných států nedokázali najít účinný recept na vedení boje v džungli proti houževnatým partyzánům. Francii se nepovedlo navázat na své koloniální doby a během několika let se její veškerý kredit utopil ve vleklých bojích s hnutím Viet Minh, které demonstrovalo svoje vítězství ve vyčerpávající bitvě u Dien Bien Phu. Tím skončila francouzská část války. Bohužel pro Vietnam, nyní rozdělený na dvě části, vedený odlišnými idejemi a opět čekající na sjednocení, hrůzy války neskončily. Podporu Jižního Vietnamu převzaly pod svá křídla Spojené státy, které se zapřísáhly, že v nově ustanoveném světovém pořádku nenechají padnout žádný stát do komunistického područí. Tak tedy začala do Saigonu proudit stále větší vojenská pomoc. Zpočátku Vietnam nepředstavoval větší problém, vše se však začalo měnit, když snažení nepřinášelo žádné plody. Na počátku šedesátých let se Amerika angažovala v Indočíně již patnáct let. Onu finanční a materiálovou pomoc vystřídali vojenští specialisté, letadla a tajné jednotky. Nic z toho...
|
|
|
Vietnamská válka za prezidentství Lyndona B. Johnsona (1963-1969)
Adámek, Václav ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Druhá indočínská válka mezi komunistickým Severním Vietnamem a nekomunistickým Jižním Vietnamem se stala nejdelší válečnou událostí 20. století. Do války v Jihovýchodní Asii vedl USA prezident Johnson, který tento problém převzal po tragickém dallaském atentátu z listopadu 1963. L. Johnson se jasně snažil zachovat kontinuitu zahraniční politiky USA s politikou prezidenta Kennedyho. USA striktně podporovaly režim v Jižním Vietnamu a byly pro jeho záchranu ochotny riskovat i otevřený válečný střet. Incident v Tonkinském zálivu v srpnu 1964 měl za následek přímou eskalaci války. Následné měsíce pak znamenaly postupný růst napětí, kdy se Severní Vietnam stále více uchyloval ke guerillové válce. Reakcí USA na guerrilovou válku bylo masivní letecké bombardování Severního Vietnamu a současné nasazení statisíců amerických vojáků do pozemních válečných operací. Politický kredit kabinetu prezidenta Johnsona rychle klesal. Zásadní zlom ve vývoji konfliktu nastal počátkem roku 1968. Na svátek Tet zahájil Vietkong (komunističtí partyzáni) a severovietnamská vojska nejrozsáhlejší vojenskou ofenzívu v dějinách vietnamského konfliktu. Vyhraná válka se za dohledu kamer a médií změnila na fiasko. Po této ofenzívě se již o vítězství USA nedalo hovořit. Média, lidé a veřejné mínění nebylo ochotno dále pokračovat ve válce v...
|
|
|
Vietnamská válka za prezidentství Lyndona B. Johnsona (1963-1969)
Adámek, Václav ; Horčička, Václav (oponent) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Druhá indočínská válka mezi komunistickým Severním Vietnamem a nekomunistickým Jižním Vietnamem se stala nejdelší válečnou událostí 20. století. Během válečných let zastávalo prezidentský úřad ve Spojených státech amerických několik prezidentů. Klíčovou osobností se pro vedení konfliktu stal 36. prezident USA Lyndon Baines Johnson. On a jeho administrativa převzala nutnost řešit latentní válečný konflikt ve Vietnamu po tragickém dallaském atentátu z listopadu 1963. L. B. Johnson se jasně snažil zachovat kontinuitu zahraniční politiky USA s politikou prezidenta Johna F. Kennedyho. USA podporovaly režim v Jižním Vietnamu a byly pro jeho záchranu ochotny riskovat i otevřený válečný střet. Incident v Tonkinském zálivu v srpnu 1964 měl za následek přímou eskalaci války. Následné měsíce pak znamenaly postupný růst napětí, kdy se Severní Vietnam stále více uchyloval ke guerillové válce. Reakcí USA na asymetrické vedení válečných operací bylo masivní letecké bombardování Severního Vietnamu, spolu s nasazením statisíců amerických vojáků do pozemních válečných operací. Politický kredit kabinetu prezidenta Johnsona rychle klesal. Zásadní zlom ve vývoji konfliktu nastal počátkem roku 1968. Na svátek Tet zahájili komunističtí partyzáni a severovietnamská vojska nejrozsáhlejší vojenskou ofenzívu v dějinách...
|
|
|
Vietnamská válka za prezidentství Lyndona B. Johnsona (1963-1969)
Adámek, Václav ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Druhá indočínská válka mezi komunistickým Severním Vietnamem a nekomunistickým Jižním Vietnamem se stala nejdelší válečnou událostí 20. století. Do války v Jihovýchodní Asii vedl USA prezident Johnson, který tento problém převzal po tragickém dallaském atentátu z listopadu 1963. L. Johnson se jasně snažil zachovat kontinuitu zahraniční politiky USA s politikou prezidenta Kennedyho. USA striktně podporovaly režim v Jižním Vietnamu a byly pro jeho záchranu ochotny riskovat i otevřený válečný střet. Incident v Tonkinském zálivu v srpnu 1964 měl za následek přímou eskalaci války. Následné měsíce pak znamenaly postupný růst napětí, kdy se Severní Vietnam stále více uchyloval ke guerillové válce. Reakcí USA na guerrilovou válku bylo masivní letecké bombardování Severního Vietnamu a současné nasazení statisíců amerických vojáků do pozemních válečných operací. Politický kredit kabinetu prezidenta Johnsona rychle klesal. Zásadní zlom ve vývoji konfliktu nastal počátkem roku 1968. Na svátek Tet zahájil Vietkong (komunističtí partyzáni) a severovietnamská vojska nejrozsáhlejší vojenskou ofenzívu v dějinách vietnamského konfliktu. Vyhraná válka se za dohledu kamer a médií změnila na fiasko. Po této ofenzívě se již o vítězství USA nedalo hovořit. Média, lidé a veřejné mínění nebylo ochotno dále pokračovat ve válce v...
|
|
|
Vietnamská válka za prezidentství Lyndona B. Johnsona (1963-1969)
Adámek, Václav ; Horčička, Václav (oponent) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Druhá indočínská válka mezi komunistickým Severním Vietnamem a nekomunistickým Jižním Vietnamem se stala nejdelší válečnou událostí 20. století. Během válečných let zastávalo prezidentský úřad ve Spojených státech amerických několik prezidentů. Klíčovou osobností se pro vedení konfliktu stal 36. prezident USA Lyndon Baines Johnson. On a jeho administrativa převzala nutnost řešit latentní válečný konflikt ve Vietnamu po tragickém dallaském atentátu z listopadu 1963. L. B. Johnson se jasně snažil zachovat kontinuitu zahraniční politiky USA s politikou prezidenta Johna F. Kennedyho. USA podporovaly režim v Jižním Vietnamu a byly pro jeho záchranu ochotny riskovat i otevřený válečný střet. Incident v Tonkinském zálivu v srpnu 1964 měl za následek přímou eskalaci války. Následné měsíce pak znamenaly postupný růst napětí, kdy se Severní Vietnam stále více uchyloval ke guerillové válce. Reakcí USA na asymetrické vedení válečných operací bylo masivní letecké bombardování Severního Vietnamu, spolu s nasazením statisíců amerických vojáků do pozemních válečných operací. Politický kredit kabinetu prezidenta Johnsona rychle klesal. Zásadní zlom ve vývoji konfliktu nastal počátkem roku 1968. Na svátek Tet zahájili komunističtí partyzáni a severovietnamská vojska nejrozsáhlejší vojenskou ofenzívu v dějinách...
|
|
|
Eskalace vietnamské války 1963-1965
Adámek, Václav ; Tumis, Stanislav (oponent) ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce)
Některé války slavně začínají, jiné slavně končí. Válka ve Vietnamu začala nepozorovaně a když po třiceti letech končila, nejednalo se o slavný konec. Za tu dobu tří desítek let se v džungli poloostrova Zadní Indie vystřídali armády dvou západních mocností, Francie a USA. Vojáci a vlády ani jednoho z výše zmíněných států nedokázali najít účinný recept na vedení boje v džungli proti houževnatým partyzánům. Francii se nepovedlo navázat na své koloniální doby a během několika let se její veškerý kredit utopil ve vleklých bojích s hnutím Viet Minh, které demonstrovalo svoje vítězství ve vyčerpávající bitvě u Dien Bien Phu. Tím skončila francouzská část války. Bohužel pro Vietnam, nyní rozdělený na dvě části, vedený odlišnými idejemi a opět čekající na sjednocení, hrůzy války neskončily. Podporu Jižního Vietnamu převzaly pod svá křídla Spojené státy, které se zapřísáhly, že v nově ustanoveném světovém pořádku nenechají padnout žádný stát do komunistického područí. Tak tedy začala do Saigonu proudit stále větší vojenská pomoc. Zpočátku Vietnam nepředstavoval větší problém, vše se však začalo měnit, když snažení nepřinášelo žádné plody. Na počátku šedesátých let se Amerika angažovala v Indočíně již patnáct let. Onu finanční a materiálovou pomoc vystřídali vojenští specialisté, letadla a tajné jednotky. Nic z toho...
|
host ::
RSS.