|
|
Stresové proteiny cytoplazmatické membrány Bacillus subtilis
Šemberová, Lenka ; Svobodová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Krásný, Libor (oponent)
Stresové proteiny cytoplazmatické membrány Bacillus subtilis Grampozitivní bakterie Bacillus subtilis žije ve svrchních vrstvách půdy, kde se často setkává s výkyvy osmolarity a pH, změnami teploty či koncentrace živin. Během evoluce byly vyvinuty mechanizmy, které bakteriím pomáhají se s těmito nepříznivými vlivy vyrovnávat. Mezi ně patří i tzv. obecná stresová odpověď. Při ní dochází ke zvýšení exprese přibližně 150 genů, jejichž produkty zvané GSP (obecné stresové proteiny) minimalizují poškození buněk. Přestože je známa velikost, struktura a regulace mnoha stresových proteinů, informace o membránových stresových proteinech často chybí. V naší studii jsme se zaměřili na membránový proteom Bacillus subtilis 168 trp2-. Buňky byly během svého růstu vystaveny dlouhodobému (20 h) působení pH 5,0; resp. přítomnosti 3% v/v etanolu 30 minut. K rostoucím buňkám byl 30 minut před ukončením kultivace přidán L-[35 S]-methionin. Po dosažení střední exponenciální fáze růstu byly bakterie rychle zfiltrovány a izolovány cytoplazmatické membrány. Izolované membránové frakce byly analyzovány dvojrozměrnou elektroforézou. Z jednotlivých růstových situací byly provedeny 4 paralelní gely a porovnány s membránovým proteomem bakterií rostoucích za optimálních podmínek (tj. v komplexním médiu o pH 7,0 a teplotě 40řC). K...
|
|
|
Mechanizmus rezistence cytoplazmatické membrány Bacillus subtilis k surfaktinu
Seydlová, Gabriela ; Svobodová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Spížek, Jaroslav (oponent) ; Julák, Alois (oponent)
Surfaktin produkovaný bakterii Bacillus subtilis je povrchově aktivní látka a antibiotikum, jehož zásahovým místem je cytoplazmatická membrána. Jedním z faktorů omezujících využití jeho širokého biologického potenciálu v praxi je neznalost mechanizmu rezistence producenta. Cílem práce bylo proto objasnit způsob, jakým produkční kmen Bacillus subtilis čelí poškození cytoplazmatické membrány surfaktinem. Za tímto účelem byly připraveny dva izogenní páry kmenů B. subtilis lišící se pouze schopností, resp. neschopností syntetizovat surfaktin. Bylo zjištěno, že s nástupem biosyntézy surfaktinu nastupuje časná odpověď producenta spočívající ve zvyšování obsahu lipidů a tím snižování poměru surfaktin-lipid v membráně. Paralelně s rostoucí koncentrací surfaktinu narůstá podíl aniontových fosfolipidů reprezentovaný především kardiolipinem, který tvoří až 24 % membránových fosfolipidů. Současně s poklesem zastoupení fosfatidyletanolaminu je membrána producenta stabilizována, a tak chráněna před interakcí se surfaktinem. Účinnost adaptivní odpovědi potvrzuje vyšší rigidita nitra i povrchu membrány producenta měřená ustálenou anizotropií sond DPH a TMA-DPH. Ve 24. hodině kultivace byla zaznamenána indukce serinové protein kinázy PrkA, jejíž úloha pro producenta surfaktinu je diskutována a bude předmětem dalšího studia....
|
|
|
Adaptace cytoplazmatické membrány neprodukčního kmene Bacillus subtilis k surfaktinu.
Stružinská, Olga ; Svobodová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Fišer, Radovan (oponent)
Adaptace cytoplazmatické membrány neprodukčního kmene Bacillus subtilis 168 k surfaktinu Surfaktin, jedna z nejúčinnějších povrchově aktivních látek a antibiotikum, je sekundární metabolit bakterií rodu Bacillus. Díky amfipatické povaze interaguje surfaktin s membránovou dvojvrstvou, což vede k její destabilizaci a permeabilizaci. Nabízí se tedy otázka jak se producent surfaktinu toxickému působení této látky brání; mechanizmus rezistence producenta k surfaktinu není doposud znám. Hlavním cílem této diplomové práce byla proto charakterizace adaptivnívh procesů v cytoplazmatické membráně neprodukčního kmene B. subtilis 168, ke kterým dochází v přítomnosti surfaktinu. Kultivace B. subtlis probíhala na živném agaru s přídavkem surfaktinu, který byl získán z produkčního kmene B. subtilis ATCC 21332. Bylo zjištěno, že 400 g surfaktinu/ml inhibuje růst bakterií B. subtilis 168, zatímco 300 g surfaktinu/ml růst stimuluje. Nejprve procházejí obě bakteriální kultury tří hodinovou lag fázi, po které následuje exponenciální růst, a to pomalejší u inhibiční koncentrace a urychlený u stimulační koncentrace surfaktinu oproti kontrole. V přítomnosti obou koncentrací surfaktinu se v cytoplazmatické membráně bakterií zvýšilo zastoupení fosfatidylserinu. Změny zaznamenané na povrchu memrány byly provázeny radikální obměnou...
|
|
|
Chladová adaptace ve stacionární fázi u Bacillus subtilis
Beranová, Anna ; Konopásek, Ivo (vedoucí práce) ; Svobodová, Jaroslava (oponent)
Chladová adaptace ve stacionární fázi u Bacillus subtilis Teplota je jedním z nejdůležitějších abiotických faktorů, které ovlivňují život bakteriální buňky. Nízká teplotu snižuje fluiditu cytoplazmatické membrány. Zatímco chladová adaptace u Bacillus subtilis během exponenciální fáze je relativně dobře prozkoumána, adaptace během stacionární fáze doposud systematicky prozkoumána nebyla. Stacionární fáze růstu je přitom nejobvyklejším stavem, ve kterém se mikroorganismy v přírodě vyskytují. Bakterie Bacillus subtilis uplatňují dva nezávislé mechanismy, kterými potřebnou fluiditu membráně navrací - krátkodobou a dlouhodobou adaptaci. Krátkodobá adaptace je závislá na funkci desaturázy mastných kyselin (kódované genem des), dlouhodobá adaptace spočívá ve změně poměru iso- a anteiso- větvených mastných kyselin ve fosfolipidech membrány. V této práci byla sledována adaptace membrány na stálou nízkou teplotu a na náhlé snížení teploty během stacionární fáze. Při stálé nízké kultivační teplotě, byla zaznamenána nejvyšší aktivita promotoru des při 25 řC, po náhlém snížení teploty byla zjištěna největší aktivita po přenosu z kultivační teploty 37 řC do 25 řC. Měřením anizotropie a analýzou mastných kyselin bylo zjištěno, že membrána stacionárních buněk kultivovaných při 37 řC je méně fluidní než membrána...
|
|
| |
|
| |
|
|
Studie fosforylace anorganické pyrofosfatázy Streptococcus pneumoniae
Štechová, Michaela ; Svobodová, Jaroslava (oponent) ; Doubravová, Linda (vedoucí práce)
Lidský patogen Streptococcus pneumoniae kóduje jednu jedinou Ser/Thr proteinkinázu eukaryotického typu nazvanou StkP. StkP reguluje virulenci, kompetenci, rezistenci ke stresům, genovou expresi a hraje roli v regulaci cyklu buněčného dělení. Analýza fosfoproteomových map divokého kmene S. pneumoniae a mutantního kmene stkP ukázala, že StkP fosforyluje několik pravděpodobných substrátů in vivo, včetně Mn-dependentní anorganické pyrofosfatázy PpaC. Prostřednictvím analyzy hmotnostní spektrometrií byla v aktivním místě proteinu identifikována dvě fosforylovaná místa. Pyrofosfatázy jsou esenciální enzymy, které katalyzují hydrolýzu anorganického pyrofosfátu produkovaného během různých biosyntetických reakcí využívajících ATP. Bylo prokázáno, že změny v pyrofosfatázové aktivitě mají velký efekt na buněčný metabolizmus, růst a dělení bakterií. Cílem této práce bylo studium fosforylace anorganické pyrofosfatázy PpaC v S. pneumoniae. Gen ppaC byl klonován, exprimován v E. coli a protein PpaC byl izolován afinitní chromatografií. Fosforylace PpaC prostřednictvím StkP byla testována kinázovou reakcí, ale nepotvrdili jsme, že PpaC je přímým substrátem StkP in vitro. Dále jsme připravili řadu mutantů v genu ppaC. Dvě pravděpodobné fosfoaminokyseliny identifikované hmotnostní spektrometrií jsme vyměnili za neutrální...
|
|
| |
|
| |
|
|
Katalogizace elektronických publikací - neperiodických monografií - podle RDA ve formátu MARC 21 : certifikovaná metodika 26
Lichtenbergová, Edita, ; Balíková, Marie, ; Benešová, Ludmila, ; Přibylová, Jarmila, ; Svobodová, Jaroslava,
Metodika obsahuje výčet povinných údajů bibliografického záznamu a jejich popis (na úrovni minimálního a doporučeného záznamu pro Souborný katalog ČR), je předpokladem pro sdílení záznamů mezi knihovnami. Vzhledem k tomu, že jsou v metodice akceptovány mezinárodní standardy a zohledněny povinné údaje specifikované v jejich rámci, umožňuje certifikovaná metodika rovněž sdílení záznamů na mezinárodní úrovni.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.