Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  začátekpředchozí14 - 23  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výchova dítěte s autismem v rodině
HLAVÁČKOVÁ, Kateřina
Práce "Výchova dítěte s autismem v rodině" je tvořena teoretickou a praktickou částí. Teoretická část se zabývá problematikou jedinců autistického spektra. Popisuje specifika této poruchy, jak se projevuje a jaké oblasti jsou postiženy. Zaměřuje se na přijetí postižení dítěte rodiči, a jak mohou reagovat další členové rodiny a její okolí. Klíčovým tématem je výchova dítěte s autismem, její specifika, možnosti vzdělávání a sociální opora rodinám. Praktická část popisuje vývoj a výchovu dítěte s autismem. Jak se rodina vyrovnávala s tímto faktem, obtížnou cestu k diagnóze, přizpůsobení rodinného života a opora rodiny.
Problematika integrace rodiny do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí
HLAVÁČKOVÁ, Kateřina
Teoretická část sestává z šesti kapitol: Závěr života a umírání, Paliativní péče, Multidisciplinární tým domácího hospice, Specifika péče o pokročile nemocného pacienta v domácím prostředí, Rodina a pečující a Péče o umírající v České republice Druhá, praktická část, sestává z kvalitativně kvantitativního výzkumného šetření, které mělo tři cíle. Prvním cílem bylo definovat potřeby rodinných příslušníků pečujících v domácím prostředí o terminálně nemocného člověka. Druhým cílem bylo definovat dovednosti sester potřebné k saturaci potřeb rodinných příslušníků pečujících o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí a posledním cílem bylo na základě zjištěných výsledků vymezit to, co v současné péči chybí. V kvalitativní části výzkumného šetření byly stanoveny následující výzkumné otázky: 1. Které faktory vedou k rozhodnutí rodiny zapojit se do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí? 2. Které faktory brání integraci rodiny do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí? 3 Jaké dovednosti jsou pro sestru nezbytné v procesu integrace rodiny do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí? Výzkumný soubor kvalitativní části šetření tvořilo šest respondentů, kteří měli zkušenost s péčí o umírajícího nemocného v domácím prostředí. Výzkumnou metodou této části práce byl polostrukturovaný rozhovor, který sestával ze šesti otázek. Otázky byly zaměřeny na období péče o umírajícího člena rodiny v domácím prostředí. Z výsledku výzkumu lze vyvodit následující hypotézy: 1. Poskytnutí informací v rámci edukace laickým pečujícím před propuštěním terminálně nemocného klienta do domácího ošetřování přispívá k jejich aktivnímu zapojení se do péče o něj. 2. Participace mobilního hospicového týmu na péči o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí přispívá k saturaci potřeby jistoty a bezpečí pečujících. Na počátku kvantitativní části výzkumného šetření byly stanoveny následující hypotézy: 1. Překážkou rozhodnutí pečovat o nevyléčitelně nemocného člověka v domácím prostředí je respondentův pocit neschopnosti aktivně se do péče zapojit. 2. Překážkou rozhodnutí pečovat o nevyléčitelně nemocného člověka v domácím prostředí je ohrožení ekonomické situace respondenta. 3. Využití odborných služeb v péči o nevyléčitelně nemocného člověka v domácím prostředí je podmíněno znalostí o jejich existenci a o rozsahu služeb, které poskytují. Výzkumný soubor tvořilo 198 osob z řad široké veřejnosti. Data byla sebrána pomocí dotazníku. Otázky dotazníku zjišťovaly připravenost respondentů rozhodnout se pro péči o nevyléčitelně nemocného příbuzného v domácím prostředí a jejich informovanost o existenci institucí poskytujících paliativní péči v domácím prostředí. První dvě hypotézy byly na základě výsledků dotazníkového šetření potvrzeny, třetí hypotéza potvrzena nebyla. Na podkladě výsledků práce byl vytvořen manuál pro všeobecné sestry ?Péče o umírajícího klienta v domácím prostředí? a ?Informační leták pro laiky? rozhodující se pečovat o svého blízkého v domácím prostředí, které jsou součástí této práce.
Migrace v České republice se zaměřením na Sředočeský kraj
Hlaváčková, Kateřina ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na migraci obyvatel v České republice. Jsou zde zkoumány migrační toky v rámci jednotlivých územních celků státu a naznačeny hlavní trendy prostorového pohybu obyvatelstva v posledních letech. Dále je zde analyzována migrace z hlediska jednotlivých demografických ukazatelů jako je věk, pohlaví či rodinný stav. Podstatná část práce je věnována migraci v rámci Středočeského kraje, kde jsou rovněž chrakterizovány hlavní migrační proudy mezi územními celky kraje. Důraz je zde kladen na rozvíjející se suburbanizační proces mezi Prahou a sledovaným krajem. Závěr je doplněn zhodnocením migrace z hlediska dlouhodobého regionálního rozvoje.
Vliv Bazální stimulace na možnost přechodu do fáze smíření podle Elizabeth Kübler Rossové
HLAVÁČKOVÁ, Kateřina
Protože počet nevyléčitelně nemocných stále stoupá, narůstá na významu péče o tyto nemocné a o umírající pacienty. Umírající pacient je jeden z nejnáročnějších pacientů co se týče náročnosti ošetřovatelské péče a od sestry vyžaduje poskytování této péče mnoho empatie. Tato práce se nazývá {\clqq}Vliv bazální stimulace na přechod do fáze smíření podle Elizabeth Kübler Rossové``. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část sestává z pěti částí, které popisují bazální stimulaci jako umění být v kontaktu s pacientem, terminální stádium, potřeby umírajícího člověka, paliativní péči a konečně užití bazální stimulace v paliativní péči. Druhá, praktická část sestává z kvalitativního výzkumu, který měl 2 cíle. Prvním cílem bylo zjistit zda používání konceptu bazální stimulace ovlivňuje adaptaci a prožívání klienta v terminální fázi nemoci se zaměřením na přechod z fáze deprese do fáze smíření. Druhým cílem bylo zjistit vliv bazální stimulace na projevy klientů vyjadřující nespokojenost ve srovnání s účinkem ordinované medikace a běžné ošetřovatelské péče poskytované v hospici. Na počátku výzkumné práce byly stanoveny následující výzkumné otázky: 1. Má použití konceptu Bazální stimulace vliv na přechod do fáze smíření podle Elizabeth Kübler Rossové? 2. Zvýší se použitím konceptu Bazální stimulace celkový životní komfort terminálně nemocného klienta? 3.Napomůže ošetřování klienta konceptem bazální stimulace k hlubší interakci klientem a doprovázející osobou? Výzkumný soubor tvořilo osm klientů, z nichž polovina byla ošetřována s využitím konceptu bazální stimulace v hospici svatého Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích a druhá polovina byla ošetřována v hospici Štrasburk běžnou ošetřovatelskou péčí poskytovanou v hospicích. Mým původním záměrem bylo, aby byl počet sledovaných respondentů dvojnásobný. Metodou výzkumu bylo pozorování respondentů ve fázi deprese a smíření, které signalizují uspokojení či neuspokojení jejich potřeb. Pozorování bylo uskutečněno společně se sestrami pracujícími v uvedených hospicích. Výsledky pozorování byly zpracovány do osmi kasuistik, které byly zaměřeny na sledování projevů fáze deprese a smíření. Pro komplexnější představu o sledovaných respondentech z hlediska ošetřovatelské péče jsou všechny kasuistiky doplněny ošetřovatelskými diagnózami. Bylo vybráno 10 oblastí sledovaných projevů, které jsou na základě odborné literatury výrazem deprese a smíření. Tyto oblasti jsou: výraz tváře, poloha těla a posto, hlas, fyziologické funkce (dýchání, tepová frekvence), chuť k jídlu, spánek, komunikace, vztah s okolím a nálada. Jedenáctou sledovanou oblastí bylo chování rodiny respondentů a jejich rodinné zázemí, neboť bez aktivní pomoci rodiny a přátel nelze terminálně nemocnému klientovi zajistit psychický komfort. Kasuistiky byly zpracovány do tabulek a vyhodnoceny metodou rámcové analýzy. Z vyhodnocení a odpovědí na výzkumné otázky vyplývá následující hypotéza: Přítomnost příbuzných a jejich aktivní podíl na ošetřování nemocného přispívá k holistické péči o umírajícího člověka jako k lidské bytosti. Předpokládám, že by výsledky tohoto výzkumu mohly být použity ve zdravotnickém školství i na odděleních paliativní péče ke kontinuálnímu vzdělávání zdravotnických pracovníků pečujících o umírající pacienty. Na základě těchto výsledků mohu také doporučit začlenění prvků konceptu bazální stimulace do standardů ošetřovatelské péče provádění na jednotkách paliativní péče.
Subprime crisis a chování centrálních bank v reakci na ní
Hlaváčková, Kateřina ; Kovářík, Tomáš (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vznik, vývoj a následky úvěrové krize, která vyvrcholila v srpnu 2007 ve Spojených státech amerických. K analýze vzniku a průběhu krize jsou použity ekonomické teorie J.A. Schumpetera. Jedná se zejména o teorii hospodářského cyklu, jež může být aplikována na krizi, která nastala na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. V úvodu práce se zaměřuji na teorii endogenních peněz, které používám jako základ pro analýzu finanční krize. V návaznosti na to poukazuji na měnící se tendence bankéřů při poskytování úvěru v průběhu hospodářského cyklu. Dále se zaměřuji na chování úředníků Federálního rezervního systému během krize a následně na reakce centrálních bank na vzniklou krizi. Práce je doplněna o teorii Hymana Minského týkající se především poklesu úvěrování během krize.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   začátekpředchozí14 - 23  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
5 HLAVÁČKOVÁ, Karolína
18 HLAVÁČKOVÁ, Kateřina
5 Hlavačková, Karolína
10 Hlavačková, Kristýna
1 Hlaváčková, Karla
5 Hlaváčková, Klára
4 Hlaváčková, Kristina
10 Hlaváčková, Kristýna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.