|
|
Revitalizace smíšené zóny RYBNÍKY ve Zlíně
Hudečková, Petra ; Kotásek, Jiří (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Hlavní ideou návrhu je postupné prolínání města s přírodou a zároveň volné napojení nově navrhovaného území Rybníky se sousedící městskou částí Prštné. Od jihu na sever tak postupně řídne zástavba a přibývá vegetace. Současně se mění i její typ a funkční využití. Volným propojením nové zástavby Rybníků s původní zástavbou Prštného tvoří pás sportovišť v zeleni. Vstupy do území definují dvě výškové dominanty – administrativní budovy. Lokálním centrem je park s pavilonkem ve svém jádru a přilehlý veřejný vnitroblok s kavárnou, s mateřskou školou a domem pro seniory a “singles”. Navržená oblast je protkaná sítí cyklostezek, které propojují čtvrť s centrem města Zlín. Podél řeky Dřevnice je vytvořeno nábřeží s relaxační zónou.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Konverze ubytovny na Školící centrum manažerů kulturního dědictví, Tomioka Silk Mill, Japonsko
Dolkošová, Vendula ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Předmětné stávající objekty řešeného školícího centra se nacházejí na jižním okraji areálu Tomioka Silk Mill na nábřeží nad prudkým korytem řeky. Jedná se o objekt bývalých ubytoven pro pracovnice přádelny „Dormitory“ a dům Paula Brunata, prvního ředitele továrny „Brunat House“. Zápis továrny na list světového dědictví UNESCO a její následná funkční proměna vyvolá potřebu školených odborníků. Již dnes se tématem přádelny Tomioka Silk Mill zabývá mnoho organizací a také dobrovolnických skupin z širokého okolí. V novém školícím centru by mohly probíhat tematické přednášky o hedvábnictví, historii Tomioka Silk Mill a dalších lokalit hedvábnictví, kurzy, semináře a školení průvodců a dalších dobrovolníků, příprava a konzultace propagace přádelny, konference zahraničních odborníků průmyslového dědictví, expertů v oboru hedvábnictví působících v prefektuře, výstavy a naučné lekce. Dormitory V jižním bloku bývalé ubytovny jsou situovány prostory pro menší školení a semináře a kancelářské zázemí pro dočasné školitele. V severním bloku jsou ponechány pokoje pro dočasné ubytování v původním tradičním japonském stylu. Propojení nábřeží a školícího centra bylo dosáhnuto zvýšeným počtem vstupů do učeben a jídelny z jižní strany objektu. Tento úzký pruh nábřeží je zabydlen zvýšenými terasami a zelenými plochami s vysazeným bambusem.Na západní straně je školící centrum rozšířeno o hygienický blok, který konzolou mírně vystupuje za hranu nábřeží. Vytváří vyhlídkovou terasu a tím taky rozšiřuje úzký průchod mezi objektem a okrajem svahu. Mezi bloky školícího centra a ubytovny je podélné zelené atrium. Brunat House Objekt Paula Brunata plní společensko-administrativní funkci. První manažer objekt využíval pouze pár roků, poté bylo jeho využití změněno na školu pro pracovníky přádelny. Hlavní sál je doplněn vstupním foyer, šatnou, hygienickým zázemím a občerstvením. V přístavku na západní straně objektu je situováno administrativní zázemí areálu – kanceláře Tomioka Silk Mill Division, hlavního správního orgánu. Další jeho činností je údržba areálu, péče o návštěvníky, školení průvodců, výzkum a provádění průzkumů spojených se zápisem přádelny na UNESCO. Spolupracuje s vládním oddělením prefektury Gunma World Heritage Registration Promotion Division a dalšími experty. Nábřeží Nábřeží nad řekou osvětlené jižním sluncem je ideálním místem pro vytvoření odpočinkového prostoru pro přilehlé funkce muzea a školícího centra s vyhlídkou. Relaxační nábřeží s odpočinkovými zákoutími, posezením a vyhlídkou na protější svahy propojí japonskou přírodu s technicistním prostředím a duchem evropským, tak jak tomu bylo při vzniku přádelny. Školící centrum má sloužit jak potřebám místních organizací, tak k setkání odborníků z celého světa. Mělo by tak spojovat prvky japonské i západní kultury.
|
|
|
Návrhy proměn baťovské architektury čtvrti Letná ve Zlíně
Vaňková, Lenka ; Bergmann, Ivan (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Studium vývoje baťovského jednodomku ve čtvrti Letná. Výběr jednoho typu jednodomku - jednodomek se zádveřím a terasou. Tento typ domu se nejčastěji vyskytuje na Letné a také se nachází uprostřed stavebního vývoje jednodomku. Cílem práce je prověření možností zvýšení plošného standartu s různou intenzitou zásahu a návrh na zlepšení technického stavu objektu. Navržení tří základních variant přestavby A,B,C dle typu, tvaru a polohy schodiště. Pro detailní rozpracování zvolení jedné varinaty - C2. Navržení dvou přístupů na zlepšení technického stavu objektu a vnitřního mikroklima - vnitřní a vnější zateplení. Oba přístupy jsou porovnány a zhodnoceny jejich klady a zápory.
|
|
|
Návrhy proměn baťovské architektury čtvrti Letná ve Zlíně
Ovčiariková, Kvetoslava ; Bergmann, Ivan (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práca je zameraná na preverovanie možností zvyšovania plošného štandardu "baťovských štvordomkov" štvrti Letná v Zlíne. Cieľom projektu je zatraktívniť niekdajšiu robotnícku kolóniu Letná. Podporiť napredovanie štvrte ako celku a umožniť jej byť schopnou reagovať na aktuálne podmienky a požiadavky. Podporiť štvrť, ktorá bude schopná svojimi prevažujúcimi kvalitami schopná konkurovať (či predčiť) novovznikajúce obytné komplexy. Výsledkom diplomovej práce, ktorá nadväzuje na prácu zameranú na zvyšovanie plošného štandardu bytových jednotiek spájaním susedných bytov, je návrh troch základných variánt minimálnej prístavby. Pridaný objem umžňuje v dispozícii riešiť problémy, ktoré sú dnes vo štvrti najčastejšie a najpočetnejšie. Prístavby tvoria prechod medzi uzavretým súkromným priestorom štvordomku a medzi verejným priestorom zelene. K prístavbe vždy prilieha pohľadovo krytá súkromná terasa. Návrh umožňuje v minimálnych rozmeroch maximálne rozšírenie štandardu bytových jednotiek.
|
|
|
Urbanistická studie konverze Tomioka Silk Mill, Japonsko
Havlík, Jan ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Přádelna hedvábí ve městě Tomioka, výjimečné průmyslové dědictví v Prefektuře Gunma na ostrově Honšu, je čekatelem k zapsání na Seznam světového dědictví Unesco. Bývalá továrna, dokument transferu francouzské technologie a japonské architektury, byla realizována na principu klasického zónování továrny. Konverze továrny na celoměstské funkce se odráží v novém urbanistickém řešení areálu v městském kontextu. Projekt navrhuje a prověřuje řešení funkčních zón pro uživatele a prohlídkových tras pro turisty. Součástí je hodnocení potenciálu továrních objektů, přírodního rámce továrny i funkčních celoměstských vztahů.
|
|
|
Továrna Tomioka
Šnyrch, Marek ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Ke zpracování předložené diplomové práce byly vedoucím práce vybrány ke konkrétnímu řešení dva objekty, které sloužily přádelně jako hlavní sklady kokonů. Jedná se o dva prostorově největší objekty v areálu, vynikají zejména svou působivou konstrukcí a svými vnitřními plošnými rozměry (1493,1 a 1486,6 m2). Vzájemný odstup obou dvoupodlažních hal je cca 125 m. Konstrukční systém obou hal je stejný, jde o dřevěný skelet ve formě dvoutraktu. Stojky skeletu tvoří síť v modulech 3,6 m x 6,15 m, nesou průvlaky pro konstrukci stropu přízemí a vazníky pro konstrukci střechy. Konstrukční výška přízemí objektu A je 4,4 m, objektu B je 3,85 m, světlá výška přízemí objektu A je 3,8 m a objektu B je 3,27 m. Světlá výška 2. NP hal je 4,84 m. Stávající vnitřní schodiště je jednoramenné šířky 54 cm, vedle něj je nákladní výtah vnějších rozměrů 2,3 x 2,7 m. Další schodišťové prvky jsou situovány vně objektů na jejich ochoze, kryté záklopem pro spojení podlahové plochy. Obvodový plášť obou objektů tvoří spolu s prvky nosných dřevěných sloupů i cihelná vyzdívka, okenní prvky šíře 160 cm jsou řazeny rytmicky ve třech řadách nad sebou, zajišťují maximální prosvětlení interieru budov. K zastřešení objektů je použit systém dřevěných vazníků, který není v interieru uzavřen podhledem a tak spolupůsobí jako jeden z nejvýraznějších prvků interieru. Dochovaná čistota dispozic, využitelná délka délka hal v rozsahu 104 m k přiměřené šířce objektu, čistota konstrukcí jak zděných, tak i dřevěných, spolu s působivým osvětlením, jsou ve svém součtu obrovskou hodnotou a celek má jedinečný charakter.
|
|
|
Konverze objektu dormitory na hostel a jeho nové řešení v Tomioka Silk Mill, Japonsko
Brezovský, Jindřich ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem „KONVERZE OBJEKTU DORMITORY NA HOSTEL A JEHO NOVÉ ŘEŠENÍ V TOMIOKA SILK MILL, JAPONSKO“ je zpracována dle platných předpisů ve formě architektonické studie. Předmětem této práce jsou dvě varianty konverze objektu pro ubytování dělnic (dormitory). Dílčím úkolem je řešení úpravy zeleně v atriu dormitory a návrh revitalizace náhorní roviny. Objekt se nachází v areálu bývalé přádelny hedvábí ve městě Tomioka v prefektuře Gunma, na ostrově Honšú v Japonsku. Konverze objektu na nový účel vyžaduje doplnění potřebné vybavenosti a některé nutné stavební zásahy pro zajištění provozu hostelu. V obou variantách je zapotřebí částečně upravit také původní objekt při zachování jeho proporcí a objemu, aby nebyla narušena původní koncepce celého areálu a silueta města. Úpravy původního objektu dormitory zahrnují dostavbu vstupního portálu včetně foyer a recepce se zázemím provozu. Použité materiály jsou velké prosklené plochy v kombinaci se světlým pohledovým betonem. Materiály byly vybrány tak, aby byly vždy jasně odlišitelné nové konstrukce (monolitický železobeton) od konstrukcí původních (dřevo). Vnitřní atrium bylo navrženo ve stylu moderní japonské zahrady s různými typy povrchů (vegetační – mech; minerální – štěrk a kamení). Varianta 1 – novostavba dvou objektů vybavenosti. Objekt A jsou umývárny a objekt B je pro stravování a toalety. Hmotu nových objektů tvoří jednoduché hranoly pootočené o 30° a 60° oproti ose dormitory. Jejich hmoty respektují rozměry původního objektu. Objekt A je vysunutý nad hranu svahu a je obložený skleněnými deskami. Objekt B je z jižní strany prosklený, zatímco ze severní strany je kompaktní z pohledového betonu. Objekt A je stavebně i provozně rozdělen středovou stěnou na dvě symetrické části. V závěru objektu je umístěno ofuro (bazének) s výhledem na okolní pohoří. Typologické řešení objektu B zahrnuje oddělené toalety se smíšenou umývárnou v severní části. V jižní části je prostor pro stravování rozdělený výdejním pultem na provozní část a část pro návštěvníky. Objekt A je ze železobetonu a je založen na základové desce. Středová stěna je hlavní nosný konstrukční prvek, která brání příčnému zlomení. Středová stěna je ukotvena do země pomocí pilotů. Objekt B je ze železobetonu a je založen na základových pasech. Varianta 2 – přístavba je tvořena jako jednoduchý hranol, který respektuje pravoúhlou soustavu areálu a míry původního objektu dormitory. Materiály nových konstrukcí jsou beton a sklo stejně jako u ostatních nových přístavků. Pro zajištění intimity prostředí je prosklená část fasády obehnána bambusovým plotem. Tento prostor je využit jako pohledová zelená zahrada. Objekt přístavby je typologicky rozdělen na část pro muže a část pro ženy. Obě části jsou vybaveny bazénkem ofuro. Objekt je monolitický železobetonový skelet založený na patkách.
|
host ::
RSS.