|
|
Ekologie a vývoj populace jeřába popelavého (Grus grus) v České republice
Ticháčková, Markéta ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
TICHÁČKOVÁ M. 2013: Ekologie a vývoj populace jeřába popelavého (Grus grus) v České republice. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Jeřáb popelavý (Grus grus) byl na území České Republiky v minulosti vyhuben a začal se vracet v 70tých letech 20. století. Od roku 1965 do konce roku 2012 bylo zaznamenáno 1697 uveřejněných pozorování, kterých v průběhu let přibývá. Každoroční pozorování jsou od roku 1975. Zvětšuje se i oblast výskytů na našem území, celkem byl jeřáb zaznamenán v 289 mapovacích čtvercích. Tam, kde byli jeřábi pozorováni na zemi, převládá větší zastoupení polí a vod a menší podíl lesů a pastvin. Nejčastěji byli pozorováni v jarních měsících březnu a dubnu a potom ještě na podzim v říjnu a listopadu. V těchto měsících mohou být pozorována i větší hejna jeřábů. Od roku 1989 (první hnízdění) dochází k nárůstu počtu hnízdních párů jeřábů na území ČR a šíření do nových oblastí jihovýchodním směrem. Celkem bylo hnízdění evidováno na 37 lokalitách v 26 mapovacích čtvercích, ve kterých je vyšší podíl pastvin a luk. Nejvíce hnízd se nachází v porostu rákosin a vysokých ostřic v okolí rybníků, jiné typy prostředí více využívají až po roce 2005. Klíčová slova: jeřáb popelavý (Grus grus), početnost, vývoj populace, rozšíření, prostředí, hnízdní habitat
|
|
| |
|
|
Vztah druhové rozmanitosti různých taxonomických skupin v nelesních biotopech
Hřebíková, Veronika ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Martin (oponent)
Celkovou druhovou rozmanitost na jakémkoliv místě na Zemi se nám nikdy nepodaří uspokojivě podchytit. V praxi ji odhadujeme pouze na základě znalosti druhové bohatosti několika málo taxonů. Typicky se jedná o dobře pozorovatelné skupiny, jejichž diverzitu známe a jsme schopni ji na daném místě snadněji odhadnout (typicky vyšší rostliny, motýli, velcí brouci, ptáci). V první části práce představuji základní koncepty pojetí takovýchto druhů z hlediska ochrany biodiverzity - deštníkové druhy, indikační druhy, vlajkové druhy, zástupné druhy (surrogates). Druhá část práce je zaměřena na využití zástupných druhů v praxi. Snažím se hledat shodu v druhové diverzitě různých taxonů i ekologických skupin v nelesních biotopech. Zároveň diskutuji práce zabývající se evaluací výše zmíněných druhových konceptů v ochranářské praxi. V poslední části se pak zabývám vlivem cílených managementových zásahů v nelesních biotopech na různé taxonomické skupiny organismů. KLÍČOVÁ SLOVA: biodiverzita, klíčové druhy, deštníkové druhy, zástupné druhy, nelesní biotopy, management
|
|
|
Vliv městského prostředí na životní strategie u ptáků
Houšková, Karolína ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Poláková, Simona (oponent)
Urbanizace je v dnešní době nedílnou součástí vývoje kulturní krajiny. Biotopy zasažené urbanizací se podstatným způsobem a mnohdy trvale mění a probíhající změny zásadně ovlivňují organismy žijící v tomto prostředí. Městské prostředí modifikuje celou řadu abiotických podmínek (např. teplota, světelný režim, hluk) i biotických faktorů (např. potravní nabídka, prevalence parazitů, míra predačního tlaku) v porovnání s původními biotopy. Velká pozornost je v této souvislosti věnována ptačím populacím. Citlivější, specializované druhy ptáků často z urbanizované krajiny mizí, existuje ovšem množství druhů, které trvale osídlily městské prostředí a staly se druhy synantropními. Populace druhů, které se tomuto novému typu prostředí přizpůsobují, vykazují celou řadu znaků odlišných od populací žijících v původních biotopech. Cílem bakalářské práce je shrnout dosavadní doklady o změnách životních strategií u městských populací ptáků. Mezi ně patří například modifikace vlastností zpěvu, reprodukční a potravní ekologie, fyziologie či chování.
|
|
|
Vliv predátora na ostražitost sýkor navštěvujících krmítko
Tichá, Irena ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V této práci jsem vyhodnocovala parametry ostražitosti dvou druhů sýkor ovlivněné přítomností predátora v zimním období. Při preferenčních krmítkových experimentech měly sýkory na výběr dvě krmítka, v jejichž blízkosti byla instalována atrapa predátora. Použila jsem atrapu krahujce, nekompletní a zakrytá torza krahujce a neškodného holuba. Je známo, že sýkory jsou schopny vyhodnotit nebezpečnost předložené atrapy, a dle posouzeného rizika se odváží k případné návštěvě jednoho z krmítek. Nasnadě tedy byla otázka, zda přítomné atrapy ovlivňují chování na krmítku a v případě že ano, jak ho ovlivňují. Zjistila jsem, že sýkory v přítomnosti nebezpečných atrap zvyšují svoji ostražitost. Sledované druhy se na krmítkách chovají rozdílně. Chování na krmítku ovlivňoval i celkový počet ptáků navštívivších krmítko a také atrapa umístěná na alternativním krmítku.
|
|
|
Reakce ptačích predátorů na různé složky repelentní sekrece ploštic
Malečková, Dana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Aposematické druhy ploštic (Heteroptera) upozorňují potencionální predátory na svou obranu multimodální signalizací, která se skládá z optických (zbarvení), chemických (nechutné nebo páchnoucí látky) a akustických (stridulace) výstražných signálů. Cílem této práce bylo otestovat, zda mají vytipované složky sekrece ploštic antipredační funkci vůči ptačím predátorům. Antipredační funkce se předpokládá u těch látek, které jsou v sekreci jako majoritní (aldehydy, tridekan) a jsou společné pro řadu ploštičích taxonů. V pokusech s odchycenými sýkorami koňadrami (Parus major) a sýkorami modřinkami (Cyanistes caeruleus) jsme testovali, zda na latence první manipulace s kořistí mají vliv testované chemikálie a věk ptáků. Bylo zjištěno, že na směs aldehydů (2-decenal, 2-octenal, 2-hexenal) a celkovou sekreci metathorakálních žláz G. lineatum oba druhy sýkor reagují averzivně, zatímco směs aldehydů a tridekanu žádný takový účinek u sýkor koňader nevyvolala. Věk vliv neměl. U naivních sýkor koňader jsme testovali vliv bezprostřední zkušenosti s plošticí G. lineatum na jejich následné reakce na kořist s olfaktorickým signálem ploštice. Dále jsme zjišťovali, zda testované chemikálie vyvolávají u ptáčat vrozenou averzi a jak ovlivňují averzivní učení. Ptáčata po zkušenosti s plošticí reagovala averzivně na kořist...
|
|
|
Olfaktorické a vizuální komponenty výběru partnera u koroptve polní
Kotasová, Kateřina ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V práci je sledován význam pachových a vizuálních vjemů při výběru partnera u koroptve polní. Práce sestává z několika experimentů, při nichž je testována schopnost jedinců reagovat na pachové stimuly opačného pohlaví a sledována reakce na melaninový ornament při interakcích samec-samice a samec- samec. Ve výběrových experimentech je manipulováno s velikostí ornamentu. V dalším experimentu je testována role velikosti melaninového ornamentu a podobnosti samců a samic v páru (asortativní párování) na celkový reprodukční úspěch jedinců (líhnivost vajec, počet vajec). Práce přispívá k objasnění role melaninového ornamentu v signalizaci kvality jedince a diskutuje roli pohlavního výběru v evoluci tohoto péřového ornamentu u sociálně monogamních koroptví polních.
|
|
|
Vztahy mezi funkčními znaky, velikostí domovských okrsků a schopností šíření ptáků
Holubová, Kateřina ; Storch, David (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Pohyby ptáků v krajině zahrnující disperzi i rutinní pohyby v rámci domovských okrsků či teritorií jsou jedním ze základních, ale díky značné mobilitě ptáků i zároveň jedním z nejméně poznaných procesů ptačí ekologie, obzvlášť pak na mezidruhové úrovni. Disperze je nejen základním mechanismem pronikání druhů na nová území, ale navíc spolu s velikostí domovských okrsků ptáků vypovídá o měřítku jejich percepce krajiny a schopnosti vyrovnat se se změnami prostředí. Schopnost šíření reprezentovanou disperzní vzdáleností determinuje více znaků, jako například velikost těla, migrační status, morfologie křídla či zobáku, typ potravy či preferovaného habitatu a některé life-history znaky. Variabilita ve velikostech domovských okrsků je naopak určena téměř výhradně energetickými nároky druhu, danými velikostí těla a trofickou úrovní, a také produktivitou daného prostředí. Mezi velikostí domovského okrsku, resp. teritoria, a disperzními vzdálenostmi ptáků existuje pozitivní vztah, který může být přisouzen jejich evolučně dané vagilitě či požadavkům na prostor určeným primárně potravními preferencemi jednotlivých druhů. Nicméně pro hlubší pochopení této problematiky je zapotřebí dalšího výzkumu, a to především na mezidruhové úrovni.
|
|
|
Vliv fragmentace a ztráty habitatu na primáty
Sniegon, Arthur F. ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Pluháček, Jan (oponent)
Celosvětový růst lidské populace a její sílící tlak na původní ekosystémy přinášejí četná úskalí pro mnohé organismy citlivé na změny prostředí. Primáti jsou k takovým změnám náchylní zejména kvůli svým velkým tělesným rozměrům, společenskému způsobu života, pomalému rozmnožování, velkým domácím okrskům, přirozeně nízkým populačním hustotám i kvůli své specializaci na souvislý les. Jako tři hlavní procesy, které v tropech ohrožují primáty, jsou nejčastěji označovány: ztráta přirozeného prostředí a jeho přeměna na člověkem využívanou krajinu, fragmentace a izolování zbylých ploch původního prostředí a komerční lov. Práce pojednává o dvou prvně jmenovaných fenoménech. Pokud populace primátů přežijí počáteční disturbance, často reagují změnou demografických parametrů, či behaviorálních a potravních návyků. To ovšem nemusí zaručit dlouhodobé přežití, neboť následné změny v genetické struktuře skupiny nebo populace (případně celého druhu) mohou postupně vést k jejich neživotaschopnosti. Populace čelící zmenšení plochy biotopu rovněž častěji čelí zvýšenému výskytu chorob a prevalence parazitů. Ve své práci přináším přehled současných znalostí o vlivu ztráty a fragmentace biotopu na demografii, populační genetiku, potravní chování a parazitární infekce primátů. Většina studií řešící tato témata byla provedena v...
|
|
|
Kondiční závislost druhotných ornamentů a výběr partnera u koroptve polní Perdix perdix)
Gabrielová, Barbora ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Práce se snaží objasnit vztah kondice, míry exprese ornamentu a výběr partnera u populace druhu koroptve polní (Perdix perdix). Sestává z části korelativní a manipulativní. V korelativní části práce byl sledován vliv kondičních parametrů na ornamentaci u divoké populace tohoto druhu a samičí preference pro ornament. Zde byla zjištěna souvislost mezi velikostí a barvou ornamentů. Velikost i barva karotenoidního proužku a velikost melaninové podkovy souvisí s imunitními funkcemi a kondicí organismu (komplementová aktivita, poměr immaturních erytrocytů, HL, odpověď na PHA). Dále byl zjištěn vliv karotenoidního ornamentu na rychlost párování samce. Na uměle odchovaných jedincích se byla nejdříve ověřena přítomnost karotenoidů v červeném kožním znaku za okem a poté bylo v pokusu manipulováno s hladinami přijímaných karotenoidů a stimulací imunity. Byla testována tzv. "Carotenoid maintenance" hypotéza, která předpokládá spíše negativní vliv karotenoidů na zdraví jedince a expresi ornamentu, která se nicméně nepotvrdila. Podávání karotenoidů vedlo pouze ke zlepšení červenosti a stimulace imunitního systému měla prokazatelný negativní vliv pouze na hmotnost jedince. Práce přispívá k objasnění role ornamentů v signalizaci kondice jedince.
|
host ::
RSS.