|
|
Architektonický vývoj zámku ve Světlé nad Sázavou
Janů, Barbora ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce popisuje formou stavebně-historického průzkumu zámek ve Světlé nad Sázavou. Podrobně líčí bohatou historii dochované stavby, charakterizuje exteriér po vnějších i dvorních průčelích včetně zámeckého parku, interiér všech místností napříč všemi čtyřmi podlažími až do úrovně všech dílčích detailů a zejména hodnotné štukové výzdoby. Představuje stavební historii stavby a okolí, definuje umělecké hodnoty zámku v minulosti i současnosti. Poukazuje na hodnotné prvky stavby, stejně jako na necitlivé stavební úpravy ve 20. století. Nedílnou součástí je bohatá fotodokumentace místností a popisovaných detailů, mapové podklady historického i stávajícího stavu. Klíčová slova architektura, stavebně-historický průzkum (SHP), Světlá nad Sázavou, štuková výzdoba, zámek
|
|
|
Johann Anton Schmidt a kostel sv. Michaela Archanděla ve Smržovce v kontextu české architektury po polovině 18. století
Bachtík, Jakub ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Tato práce mapuje celé dílo pozdně barokního pražského architekta Antonína Schmidta. Soustředí se zejména na jeho sakrální tvorbu v čele s kostelem sv. Michaela Archanděla ve Smržovce, který se řadí k významným příkladům dynamické linie české architektury 2. poloviny 18. století. Důkladně diskutovány jsou zde ale i jeho palácové a zámecké stavby či dochované plány. Antonín Schmidt se jeví jako významná postava české pozdně barokní architektury. Na jednu stranu čerpal z domácí vrcholně barokní tradice a díla K. I. Dientzenhofera aj. J. J. Wircha. Na druhou stranu však patřil mezi tvůrce, kteří do našeho prostředí velmi brzy vnášeli evropsky aktuální motivy klasicismu. Pro jeho dílo je proto charakteristická poučená slohová syntéza spojená s velkou architektonickou kultivovaností. Kromě smržovského kostela lze mezi jeho nejdůležitější díla zařadit kostel sv. Bartoloměje v Černoučku, Kounický palác na Malé Straně v Praze a zámek v Zahrádce u České Lípy. Práce přináší rovněž objev dosud neznámé architektovy stavby, a sice kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce.
|
|
|
Obchodní domy v historickém centru Prahy od 1945 do roku 1989
Švamberová, Dominika ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o stavbě a vývoji obchodních domů v historickém jádru Prahy od roku 1945 do roku 1989. Současně nastiňuje politické a sociální podmínky, jako nedělitelnou součást vlivů na budování obchodních domů. Práce je koncipována chronologicky od dob ekonomické nouze poválečných let, k uměle nastavovaným limitům, které s sebou nesl politický útlak společnosti. Mezi postavené obchodní domy v tomto období patří: Dům potravin, Dům mody, obchodní dům Kotva, obchodně administrativní dům ČSVD Družba a obchodní dům Máj. Při zpracovávání informací o jednotlivých obchodních domech, jsou brány v potaz urbanisticé aspekty a historický kontext okolní zástavby. Práce se zaobírá jejich návrhem (převážně soutěžním) s možnými vlivy domácích i zahraničních trendů. Pokračuje přes celkovou realizaci obchodního domu, k ukončené koncepci a následnému využití. V závěru zmiňuji stav jmenovaných obchodních domů po roce 1989. klíčová slova: obchodní domy, Dům potravin, Dům mody, Obchodní dům Kotva, obchodně administrativní dům ČSVD Družba, obchodní dům Máj
|
|
| |
|
|
Architektura Josefa Pleskota a problematika novostavby v historickém prostředí
Koryntová, Eliška ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá architekturou Josefa Pleskota z hlediska problematiky novostavby v historickém prostředí. K prezentaci přístupu Josefa Pleskota k historické architektuře bylo vybráno pět příkladů: nerealizovaný projekt obchodního domu Senquar na náměstí v Litomyšli, dostavba radnice v Benešově, průchod valem Prašného mostu v Jelením příkopě, rekonstrukce zámeckého pivovaru v Litomyšli a zastřešení dvora Nostického paláce. Vybrané stavby pokrývají časové rozmezí od roku 1992 do roku 2009. Téma práce si vyžádalo studium publikací zaměřených na historickou architekturu a zároveň studium architektonických periodik zaměřených na současnou architekturu. Podstatná část textu o jednotlivých stavbách je věnována stavebnímu vývoji památky a popisu jejího kontextu. Popis historického vývoje stavby se proHná s popisem jejího aktuálního formálního působení. Formální působení stavby je porovnáváno s vlastním komentářem Josefa Pleskota, uvedeným většinou v architektonických studiích či doprovodných zprávách ke stavebním projektům. Každá stavba, která je v práci rozebírána, se vyznačuje odlišným přístupem k historickému prostředí. Všechny stavby spojuje architektovo specifické vnímání idey a materie v architektuře. V závěru práce jsou představeny různé směry v památkové péči. Jsou rozlišovány podle toho, jakou část...
|
|
|
Brněnská architektura po roce 1990 ve vztahu k architektuře meziválečného období
Ševčíková, Lucie ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Hlavním tématem práce je hledání vztahu mezi brněnskou architektonickou scénou po roce 1990 a meziválečnou architekturou. Cílem je zjistit, zda dvacátá a třicátá léta vybudovala pro Brno architektonickou tradici, na kterou je možné dnes navazovat, zda se navazuje a jak. Práce není strukturovaná časovou posloupností, ale začíná popisem doby kolem revoluce v roce 1989. Nejdříve bude vysvětleno, co se na poli české resp. brněnské architektury odehrává mezi léty 1945- 1989, dále dění kolem revolučního roku a to jak následně ovlivnilo dobu po roce 1990. V druhé kapitole se smyčkou vrátím do doby meziválečné a bude přiblíženo jak se v tuto dobu Brno a jeho architektura proměnila. Pojem Brněnský funkcionalismu bude vysvětlen na pár konkrétních příkladech dobových staveb a jejich architektů s tím, že další část plynule naváže a vysvětlí jak se vybudovaná tradice promítá do filozofie dnešní generace architektů. Na šesti vybraných stavbách se pokusím nastínit i to, jak se vzory dvacátých a třicátých let v jistých stylových prvcích uplatňují v Brně dnes.
|
|
|
Architekti Josef Skřivánek a Václav Svoboda, místní stavitelé v Čáslavi. Architektura první třetiny 20. století
Lesáková, Kristýna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Tato diplomova prace se zabyva architekturou mesta Caslavi prvni tretiny 20. stoleti. V tomto obdobi mesto protivalo velky stavebni rozvoj. Pozornost je venovana mistni zapomenute stavitelske rodine Skrivanku a dalsim architektum, jet se zde v teto dobe uplatnily. Duraz je kladen i na vyzdvihnuti kulturne - historickeho pozadi, ktere je nedilnou soucasti podoby a vyvoje mesta. Dana fakta vychazi z podrobneho studia dobovych pramenu a literatury. Prace je rozdelena na dve tematicke casti. Prvni zahrnuje konec 19. stoleti at pocatek prvni svetove valky. Druha se zabyva obdobim po prvni svetove valce. Velkym prinosem je katalog staveb s bohatou fotografickou dokumentaci. Predstavuje nejzajimavejsi architektonicke objekty tohoto obdobi ve meste. Diplomova prace je predevsim prvnim pokusem faktograficky zmapovat architekturu Caslavi pocatku 20. stoleti a zaradit ji i do sirsich souvislosti tehdejsi architektonicke produkce.
|
|
|
Mezi barokem a klasicismem. Tendence a vlivy v české architektuře 1751-1790
Biegel, Richard ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Preiss, Pavel (oponent)
Architektura druhé poloviny 18. století má v kontextu českého dějepisu umění poněkud zvláštní roli. Jako svědkyně doby přerodu byla střídavě vnímána buď jako vyznění silné domácí barokní tradice, nebo jako nesmělý nový začátek nového slohu, a to podle toho, ze kterého "břehu" ji ten který badatel nahlížel. Při pohledu z hlediska baroka, se tak většinou hovoří o rokokovém zjemnění či pozdně barokním vyznívání. Ze zpětného pohledu 19. století je to naopak projev neobratného hledání nového slohu, který jinde v Evropě již suverénně vítězil, a jehož přijetí prý u nás bránila zase ona zmíněná silná domácí tradice. Cílem této práce je pokusit se dobu "mezi barokem a klasicismem" nahlížet bez těchto předurčených scénářů, které si z umělecké produkce nutně vybíraly jen to, co se jejich "příběhu" týkalo. Jak ale zároveň uvidíme dále, zcela nezaujatý postoj vlastně není možný, neboť dosavadní bádání i pojmy jím používané determinují naše chápání minulosti více, než si často chceme nebo dokážeme připustit. Při popisu vývoje jednotlivých stavebních typů v Čechách druhé poloviny 18. století jsem se tak pokusil o určitý kompromis, který zohledňuje jak vývoj v chápání architektury tohoto nejednoznačného období, tak značnou proměnlivost křehkých uměleckohistorických pojmů. Nesnažil jsem se vytvořit jasné vývojové linie, ale...
|
|
|
Mezi barokem a klasicismem. Tendence a vlivy v české architektuře 1751-1790
Biegel, Richard ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Preiss, Pavel (oponent)
Architektura druhé poloviny 18. století má v kontextu českého dějepisu umění poněkud zvláštní roli. Jako svědkyně doby přerodu byla střídavě vnímána buď jako vyznění silné domácí barokní tradice, nebo jako nesmělý nový začátek nového slohu, a to podle toho, ze kterého "břehu" ji ten který badatel nahlížel. Při pohledu z hlediska baroka, se tak většinou hovoří o rokokovém zjemnění či pozdně barokním vyznívání. Ze zpětného pohledu 19. století je to naopak projev neobratného hledání nového slohu, který jinde v Evropě již suverénně vítězil, a jehož přijetí prý u nás bránila zase ona zmíněná silná domácí tradice. Cílem této práce je pokusit se dobu "mezi barokem a klasicismem" nahlížet bez těchto předurčených scénářů, které si z umělecké produkce nutně vybíraly jen to, co se jejich "příběhu" týkalo. Jak ale zároveň uvidíme dále, zcela nezaujatý postoj vlastně není možný, neboť dosavadní bádání i pojmy jím používané determinují naše chápání minulosti více, než si často chceme nebo dokážeme připustit. Při popisu vývoje jednotlivých stavebních typů v Čechách druhé poloviny 18. století jsem se tak pokusil o určitý kompromis, který zohledňuje jak vývoj v chápání architektury tohoto nejednoznačného období, tak značnou proměnlivost křehkých uměleckohistorických pojmů. Nesnažil jsem se vytvořit jasné vývojové linie, ale...
|
|
|
Kaple v pražských nemocnicích a sociálních ústavech v době od vlády Josefa II. do začátku 1. světové války
Spoustová, Ludmila ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Resumé Kaple v pražských nemocnicích a sociálních ústavech v době od vlády Josefa II. do začátku 1. světové války Práce popisuje, po úvodním přehledu vývoje zdravotní a sociální péče v Čechách, potažmo v Praze, kaple v nemocnicích a sociálních ústavech v Praze postavených v období od vlády Josefa II. až po začátek první světové války (kaple ve všeobecné nemocnici, v Klarově ústavu, kostel sv. Karla Boromejského při nemocnici Pod Petřínem, kaple v německé dětské nemocnici, Kupecké nemocnici, v sirotčinci ve Vítkově ulici, Zemské porodnici, chudobinci u sv. Bartoloměje, slepeckém ústavu Francisco Josephinu, ústavu Mariánské kongregace, ústavu pro hluchoněmé a sanatoriu Červeného kříže). Je popsána architektura kaplí i jejich vnitřní vybavení s přihlédnutím k soudobým uměleckým trendům i k stavu církve a společnosti dané doby. Jednotlivé budovy jsou zařazovány podle užitého architektonického stylu (klasicismus, neoklasicismus, historizující slohy: neogotický, neorománský, neobarokní; počátky secese), samostatně je zhodnocena jejich malířská a sochařská výzdoba v rámci náboženské výtvarné produkce 19. století (nazarénská tradice), krátce je nastíněna i otázka objednavatelů jednotlivých objektů.
|
host ::
RSS.