|
|
Kontakty s Lužickými Srby na Mladoboleslavsku v letech 1918-1938
Futtera, Ladislav ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Téma kontaktů s Lužickými Srby na Mladoboleslavsku v letech 1918-1938 je sledováno na základě studia tiskovin vydávaných v Mladé Boleslavi, lužickosrbského tisku a časopisu pražského Českolužického spolku "Adolf Černý" - Českolužický věstník, od r. 1931 Lužickosrbský věstník. Dále je využito nevydaných pramenů převážně z fondů Serbkého kulturného archiwu v Budyšíně a Státního okresního archivu v Mladé Boleslavi. Dvě úvodní kapitoly stručně představují lužickosrbské etnikum, jeho původ, dějiny a styky s českým prostředím. Následující kapitola analyzuje geografické a národnostní předpoklady, jež umožnily, aby se Mladá Boleslav po roce 1918 stala střediskem styků s Lužickými Srby. Následuje stručný přehled těchto kontaktů. Těžiště práce tvoří tři okruhy: sociální stratifikace sorabofilů v Mladé Boleslavi, stratifikace z hlediska činnosti a jejich motivace a cíle. První téma zkoumá, jaké sociální skupiny lužickosrbská problematika oslovovala ve 20. letech a jaká proměna nastala po založení odboru českolužického spolku v Mladé Boleslavi v roce 1931. Téma stratifikace sorabofilů z hlediska činnosti tvoří kapitoly, jež se podrobně zabývají vnitřní dynamikou spolku. Rozebrán je přínos a myšlenkový obzor jednotlivých nejaktivnějších členů českolužického spolku. Poslední tematický okruh se zabývá základními...
|
|
|
Ženy na stráž! Exukrze do nitra politicky aktivní ženy 1. republiky
Železná, Hana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Předkládaná práce "Ženy na stráž! Exkurz do nitra politicky aktivní ženy 1. republiky se snaží prostřednictvím Boženy Vikové-Kunětické zmapovat a zhodnotit míru aktivity žen v politice v prvorepublikovém období. Snaží se odpovědět na otázky, zda se ženy po vzniku Československa plně zapojily do budování nového státu, jak moc a jaký byl okruh jejich požadavků. Současně s tím souvisí otázka, zda se dokázaly vymanit z okruhu tzv. feministických problémů a zda se zapojily i do problematiky jiného charakteru, především v kritických obdobích republiky. Protože je ústředním tématem této práce postava Boženy Vikové-Kunětické, nemůžeme zcela pominout ani její literární činnost, skrze kterou se dostala do prostředí politiky a získala první ženský mandát. Zcela samostatné podkapitoly jsou pak věnovány dvěma jejím největším přátelům z řad literatury a politiky, tedy J. S. Macharovi a Karlovi Kramářovi. Práce je rozdělena do šesti zcela uzavřených kapitol, které se snažily o zmapování celého jejího života. První dvě kapitoly se věnují především jejímu soukromému životu. Ukazují nám, z jakého prostředí vyšla a čím a kým byla v dětství formována. Třetí kapitola se věnuje její literární činnosti. Mapuje její vývoj jako spisovatelky od nesmělých začátků povídkové činnosti, až po vrcholnou tvorbu, tedy romány. Čtvrtá...
|
|
|
Akce Robotka
Skořepová, Michaela ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
(česky): Tato diplomová práce se zabývá poválečnými osudy Josefa Robotky, účastníka druhého i třetího odboje, a lidí s ním spolupracujících. Nelze nezmínit jeho činnost za druhé světové války v Radě tří, ale klíčovým tématem bude jeho angažmá po roce 1945. Chtěla bych popsat jeho vystřízlivění z komunistických ideií během pobytu na Vorošilovově vojenské akademii v Moskvě, následný nucený návrat do Československa a poúnorovou spolupráci se zpravodajskou službou CIC. Budu se také snažit přiblížit roli státních orgánů při zatčení, vazbě a soudním procesu. V další části práce bych ráda zmapovala zatčení celé Robotkovy skupiny, její uvěznění a vlastní soud. Následující kapitoly se budou věnovat Robotkově popravě a roli manželek a blízkých příbuzných odsouzených. Práce je založena převážně na archivním výzkumu, doplněná vzpomínkami V. Nováčkové - Jakubové, Robotkovy neteře a blízké spolupracovnice. Jako základní otázku si pokládá, jak velký byl význam informací, které skupina poslala do zahraničí, a jaký význam by měly v případě eventuálního konfliktu.
|
|
|
NEDÁME SE! - Působení Mladého hlasatele v letech 1937-1938 a jeho role při obraně republiky
Nožička, Josef ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Tématem diplomové práce je časopis Mladý hlasatel, vydávaný v nakladatelství Melantrich v letech 1935-1941, v období od září 1937 do září 1938. Práce rozebírá zásadní aspekty jeho dějin a zaměřuje se na jeho působení na čtenáře ve smyslu rozhodné obrany vlasti. Rozbor se zaměřuje na aktuální publicistiku, beletrii, instruktážní a naučné články. Je provedena sonda do vztahů s ostatními novinami a časopisy, vydávanými Melantrichem, byl sestaven profesní i osobní životopisný přehled odpovědného redaktora Břetislava Mencáka a upozorněno na řadu omylů a nepřesností, o kterých se doposud nevědělo. Podstatnou měrou práce přibližuje jinak těžko dostupný časopis i po visuální stránce. Chce být příspěvkem k dějinám Mladého hlasatele, k dějinám českých časopisů pro mládež a chce poukázat na opomíjené téma úlohy a možností dětí v době československé krise.
|
|
|
Repatriace a návrat Čechů po druhé světové válce z totálního nasazení a internace na území Německa
Kasíková, Jana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Repatriace československých občanů po druhé světové válce patří k málo prozkoumaným oblastem českých dějin. Tato práce se zabývá organizací repatriace a zaměřuje se především na návrat Čechů z území Německa. Mezi zkoumaná témata patří mezinárodním přípravy repatriace během války, vymezení statutu Displaced Persons a poválečné mezinárodní činnosti v této oblasti ze strany mezinárodních institucí, zvláště UNRRA a SHAEF. Ústředním tématem je repatriace v Československu, pozornost je věnována zejména nově vzniklému repatriačnímu odboru pro území Čech a Moravy. V práci je popsáno přispění jednotlivých organizací k této tzv. repatriační akci, jakož i organizace péče o repatrianty. Zvláštní kapitola popisuje dobovou mediální komunikaci s veřejností a informování veřejnosti o repatriační problematice.
|
|
|
Josef Šusta a učebnice světových dějin
Dvořák, Rudolf ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Klíčová slova: Josef Šusta, učebnice, světové dějiny, historické myšlení Bakalářská práce zkoumá srovnávací metodou proměnu textu středoškolské učebnice světových dějin autorů Josefa Šusty a Jaroslava Bidla. Součástí tématu je také osobnost a historické myšlení Josefa Šusty. V první kapitole se zabývám působením učebnice a hodnocením kvality textu. Důležitou součástí je srovnání učebnice s jinými středoškolskými učebnicemi té doby. Důraz je kladen především na syntetickou schopnost výkladu. Cílem druhé kapitoly je analýza změn, kterými text učebnice prošel. Učebnice je zde zkoumána jako pramen, který charakterizuje výuku tří odlišných státních systémů. Tento fakt umožňuje poznat důležitost historických událostí, které učebnice obsahovala. Třetí kapitola zkoumá syntetické umění výkladu a historické myšlení Josefa Šusty. Historik je zde představen jako osobnost, která kultivovala historické vědomí národa. Šustův hlavní přínos je v jeho představě dějinného vývoje a vnímání historické tradice. Důležitou částí je také historikův názor na popularizaci vědy. Šustovo historické myšlení je dokladem intenzivního zájmu o kulturní historii a filozofii dějin.
|
|
|
Časopis Česká stráž (1890-1901) a jeho profilující osobnosti
Baloun, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je rozbor časopisu Česká stráž v letech 1890- 1901. Důraz je kladen na období, kdy v redakci České stráže působila trojice redaktorů (Cyril Horáček, Václav Choc a Eduard Koerner), která se snažila vytvořit novou politickou stranu. Stýkala se s politickými i kulturními elitami konce 19. století: Tomáš Garrigue Masaryk, Josef Svatopluk Machar atd. Skupina redaktorů z České stráže se svými texty zařadila mezi vznikající radikální proud české politiky, aby se na přelomu 19. a 20. století rozpadla a každý z redaktorů vstoupil do jiné politické strany.
|
|
|
Tak jsme žili, bojovali a umírali. Legionářův svět v zrcadle tisku Čechů a Slováků v Rusku v letech 1914-1920.
Boháčková, Ilona ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Vlastním tématem této bakalářské práce je náhled do života vojáků bojujících pod prapory československých legií na ruské frontě během první světové války. Práce se nezabývá situací na bojištích, ale snaží se ukázat, jak vojáci žili v době, kdy trávili čas v zázemí, kdy odložili zbraně a mohli se věnovat běžným denním činnostem. Stěžejním pramenem pro získání informací o každodennosti legionáře byly zahraniční odbojové časopisy, vznikající přímo mezi vojáky. Úvodní část práce představuje jednotlivé typy tiskovin vydávaných v Rusku a popisuje proč a za jakých okolnostní vznikaly. Další kapitoly přibližují, jak trávili vojáci své osobní volno, čím se zabývali, jak se bavili, jaké problémy řešili. Pozornost je věnována nejen pobytu jednotek v zázemí východní fronty, ale i jejich přesunu po sibiřské magistrále na východ a evakuaci celého vojska na lodích do Evropy.
|
|
|
Komunistky ve 20. letech.
Matysková, Hana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Rákosník, Jakub (oponent)
"Komunistky ve 20. letech" jsou prací o ženách, které spoluzakládaly Komunistickou stranu Československa a podílely se na jejím budování. Zahrnuje časové období 1921-1929. Soustředí se na činnost národnostně českých žen na území českých zemí. Sleduje především činnost ženského ústředí, které práci řídilo. Snaží se ji postihnout po stránce politické, sociálně-ekonomické a kulturní, zájem je věnován také rovině psychologické. Práce je rozdělena do tematických kapitol, v jejich rámci je postupováno chronologicky. Úvodní kapitola se zabývá důvody, proč se některé ženy přiklonily k levici a jiné k pravici v sociální demokracii, další kapitoly popisují organizaci žen v komunistické straně, jejich konkrétní činnost, životní styl proletářských žen a funkcionářek, vztah k sovětskému Rusku, vnitrostranický politický vývoj, srovnání s ženami jiných stran a medailony jednotlivých komunistických funkcionářek. Byly použity prameny archivní (většinou protokoly z jednání komunistických orgánů a osobní fondy uložené v Národním archivu v Praze), dobový ženský tisk a osobní vzpomínky žen.
|
|
|
Cesta k zániku Agrární strany (1933-1948)
Anev, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se snaží objasnit příčiny zániku Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, strany, která byla a je až do dneška známá především pod označením agrární strana. Agrárníci představovali v meziválečném Československu dlouhodobě hlavní vládní sílu, po smrti svého největšího vůdce a státníka Antonína Švehly se ale ocitli na šikmé ploše. Poměrně brzy se dočkali svého zániku. Tento text vysvětlí, co k němu vedlo. V souvislosti s tím představí orientaci agrárního hnutí v poslední fázi jeho existence a ukáže i mnohé z politického vývoje Československa obecně, agrárníci s ním totiž vždycky hodně hýbali. Problematiku zániku agrární strany je myslím vhodné líčit chronologicky a tak se tu také bude postupovat. Přehledně se popíše osud agrárníků v letech 1933-1948, od smrti Švehly až do komunistického převratu. Proberou se jednotlivé události, které lze spojovat s jejich zánikem. Agrární strana se v Československu rozpouští už roku 1938, ale práce je dovedena dále. O agrárnících se mluví i později, i když už neměli svoji organizovanou stranu. Dlouho tu existovala reálná možnost jejího obnovení, není proto dobré zakončit výklad rokem 1938. Za datum, kterým se možnost obnovení agrárníků vytrácí, je stanoven rok 1948, nástup komunistů k moci. Tehdy obnova staré agrární strany přestává reálně...
|
host ::
RSS.