|
|
Divadelní studio Reduta jako příklad modernistické utopie
Jiřík, Jan ; Hyvnar, Jan (vedoucí práce) ; Pilátová, Jana (oponent) ; Oslzlý, Petr (oponent)
1 ABSTRAKT Práce popisuje v širším kulturně-společenském pojetí fenomén divadelní reformy přelomu 19. a 20. stol. Zabývá se reakcí divadla na modernistickou krizi evropské kultury a společnosti. Modernismus je v této práci chápán v širší tematické a chronologické definici. Základem modernismu je koncepce civilizace stroje, jak ji definoval polský sociolog Jerzy Jedlicki. Jedlicki klade vznik modernistické kulturní formace do 2. pol. 18. stol. kdy došlo k vynálezu parního stroje, sociálním nepokojům a změně v lidské duchovnosti. Dalším teoretickým rámcem práce je fenomén utopie, jak ji definuje Jerzy Szacki. Závěr modernismu je kladen do 2. pol. 20. stol., kdy se utopické vize, které byly na divadlo kladeny, vyčerpaly. Hlavním tématem práce je divadelní studio Reduta Juliusze Osterwy a Mieczysława Limanowského, které bylo založeno v roce 1919 ve Varšavě a které se do značné míry inspirovalo moskevskými divadelními studii K. S. Stanislavského a také polskými divadelními zdroji (Stanisław Wyspiański). Práce na vybraných příkladech zkoumá Redutu jako realizaci modernistické utopie, kdy je na divadlo kladena speciální mise v obrodě společnosti a její kultury. Sleduje samotnou realizaci utopické vize divadelního studia jako divadla-kláštera, jakož i další představy J. Osterwy o divadle jako instituci kultury...
|
|
|
The Potential Use of the Eustigmatophyceae In the Production of Biofuels
Pilátová, Jana ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Eustigmatophyta jsou žlutozelené řasy dobře známé vysokým obsahem lipidů. Tyto lipidy mají vyšší obsah esenciálních vícenenasycených mastných kyselin (PUFA), z toho především kyseliny eikosapentaenové (EPA). Další výhodou těchto řas je vysoká rychlost růstu. Navíc jsou schopné se velmi dobře přizpůsobt podmínkám prostředí, ve kterém žijí. To vše přispívá k tomu, že je lze využít jako zdroj biopaliv nebo pro jiné biotechnologické účely. Vpředložené bakalářské práci je rozebírán potenciál eustigmatophyt v produkci biopaliv. Je diskutován vliv prostředí jak na množství obsažených lipidů, tak i na jejich složení. Tato práce poskytuje ucelený přehled mastných kyselin obsažených v eustigmatofytech a může napomoci při výběru vhodného kmene pro další experimenty. Obsahy mastných kyselin se kvalitativně i kvantitativně liší v různých chemicky nebo fyzikálně vyvolaných stresových podmínkách. Některé tyto vlivy, jako např. dostupnost dusíku a fosforu spolu s vlivem teploty a světelné intenzity, jsou diskutovány podrobněji. Dále je stručně nastíněn proces biosyntézy mastných kyselin včetně vícenenasycených mastných kyselin. Na závěr jsou zmíněny současné trendy a úspěchy genového inženýrství v souvislosti s eustigmatophytními řasami, jako je úspěšné provedení homologní rekombinace. Klíčová slova: biopaliva,...
|
|
| |
|
|
Výchova k hlasu cesta k vědomé osobnosti
Janda Roglová, Tereza ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; ČUNDERLE, Michal (oponent)
Autorka vede svůj introspektivní průzkum hlasu v oblasti psychosomatické disciplíny Dialogické jendání. Autorem a hlavním garantem dialogického jednání, které se vyučuje na Katedře autorské tvorby a pedagogiky Divadelní fakutly Akademie múzických umění, je prof. Ivan Vyyskočil, zakladatel a dlouholetý vedoucí této katedry. Dialogické jednání je, stejně jako práce s hlasem , disciplínou sebepoznávací a sebeprůzkumnou, a proto si autorka tuto oblast zvolila ke svému hledání.
|
|
|
Vědomé tělo
Riedlbauchová, Veronika ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; PILÁTOVÁ, Jana (oponent)
Riedlbauchová, Veronika: Vědomé tělo (Fyzický jazyk herce a jevištní kompozice), dizertační práce, Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Praha 2015, str. 321. Autorka ve své dizertační práci nahlíží na divadelní tvorbu prizmatem ?těla?. Své poznatky opírá o dlouhodobý divadelní výzkum, ke kterému přistupuje empirickým způsobem; vychází z vlastní zkušenosti herecké, režijní a pedagogické. Výsledky a tvrzení podkládá nejen odbornou literaturou, ale především aplikací teorie na praxi (dílčí fyzická cvičení a vlastní scénická tvorba). Práce je rozčleněna na dva oddíly. První oddíl Fyzický jazyk herce (Metody ? principy ? cvičení ? výklady) je zaměřen na výchovu celistvého ?otevřeného? herce skrze tělesný výraz a fyzické jednání. Autorka čerpá z celé řady metod divadelních reformátorů 20. století, které mají jednotícího jmenovatele: je jím důsledná práce s lidskou fyzičností, důraz na jednání vzniklé na základě vnitřních a vnějších impulzů a systematický trénink v rámci dlouhého časového horizontu. Osvojování si různých pohybových technik a principů utváří fyzický slovník herce, díky němuž pak může svobodně tvořit. Výklady tohoto oddílu jsou podloženy velkým množstvím konkrétních cvičení, která slouží k tomu, aby herec pochopil, jak tělo funguje, a naučil se ho ?vědomě? používat pro sebevyjádření a při divadelním jednání. Cvičení jsou doplněna rozborem, jenž odráží autorčinu zkušenost, i reflexemi studentů a herců, kteří jimi prošli. Tato cvičení (z nichž některá jsou zaznamenána také na DVD) rozvíjejí jednotlivé aspekty herectví: práce s energií; s prostorem, partnerem a skupinou; s časem, temporytmem a dynamikou; s gestem; s hlasem, textem a hudbou; s maskou V druhém oddíle Fyzický jazyk jevištní kompozice (Hlubinná interpretace scénického myšlení) se autorka, reflektující vlastní tvůrčí praxi, zaměřuje na ?vědomé tělo? herce v rámci formování jevištní kompozice. V detailních explikacích představuje proces zkoušení vybraných šesti inscenací, v nichž často vedle režiséra plnila také roli autora, choreografa, a výjimečně i herce. Vybranými inscenacemi jsou: site-specific projekt Vodu po lžičkách (2007), pohybový projekt Camille (2009), hra Sarah Kane Očištění/Depurados (2010), komorní opera Jiřího Hájka Slavík a růže (2011), work in progress sociálně-dokumentárního projektu Plus Minus Praha (2012) a cirkusová humoreska Plovárna (2013). Autorka rozebírá způsob svého scénického myšlení, charakteristického ?přetavováním? tématu do pohybových a vizuálních metafor, i způsob vedení herce při procesu zkoušení. Na proces zkoušení nahlíží jako na divadelní výzkum. Dělí ho do tří fází: rešerše (tedy dramaturgicko-scénografická příprava), hledání divadelní řeči (objevování výrazového materiálu skrze tělo) a celková organizace výsledného tvaru. Proces zkoušení přitom vnímá jako celosouborovou intenci, zdůrazňuje potřebu dostatku času na zkoušení a roli improvizace jako hybatele skrytých sil umožňujících tvorbu. prvním oddíle tedy autorka sleduje výchovu herce, která se musí opírat o celoživotní trénink, a dochází k poznání, že ?vědomé tělo? herce proměňuje hereckou akci v ?celostný? divadelní akt. V druhém oddíle pak zkoumá fyzický jazyk celé jevištní kompozice i odlišnosti mezi průběžným tréninkem a procesem zkoušení. Na vlastních inscenacích dokládá, že proces zkoušení podléhá ?vědomě? stavěné struktuře na základě tématu. Oba oddíly pak přinášejí závěr, že ?vědomé tělo? umožňuje napojit se na vyšší zdroje přesahující jevovou sféru a transformovat je do přítomného bytí na jevišti i do konkrétního tvůrčího počinu.
|
|
|
Naše/moje cesta k BodyVoiceBandu
Holubová, Iva ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; GROSSMANNOVÁ-MÁLKOVÁ, Marie (oponent)
Předmětem této práce je rozbor studia absolventského ročníku činoherního herectví DAMU 2013/2014 pod vedením pedagogů MgA. Jaroslavy Šiktancové Ph.D., MgA. Lukáše Hlavicy a doc. Marie Málkové. Popisuji zde způsob naší herecké přípravy, která vytvořila základ pro další společnou práci, jež vedla k založení souboru BodyVoiceBand. Budu postupovat chronologicky od začátku studia až po vznik inscenace Vojna, kterou jsme nastudovali již pod hlavičkou BodyVoiceBandu. Práci jsem rozdělila do tří částí. V první se budu zabývat dílnami s Farmou v jeskyni, které byly určující pro veškerou naši budoucí práci, a to jak pro celek, tak pro jednotlivce. Popisuji, jakou průpravou jsme během dílen prošli a jak nás to připravilo na další cestu studiem. Druhá část pojednává o studiu na divadelní fakultě. Rozdělila jsem ji do podkapitol podle fenoménů, jimž jsme se věnovali a které jsou východiskem pro určitý způsob práce, díky němuž se mohl začít utvářet soubor BodyVoiceBand. Třetí část věnuji inscenaci Vojna, jež je vyústěním naší společné cesty, a která je iniciačním bodem vzniku BodyVoiceBandu. Zaměřuji se na způsob a průběh práce na této inscenaci.
|
|
|
Prostor pro rituál ?
Straub, Mathias ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
V první části práce pomocí kulturní antropologie, religionistiky a teorie performance objasňuji základní rysy rituálu a spojitosti mezi rituálem a divadlem.
Ve druhé části analyzuji různé faktory, které při tvorbě rituálu hrají důležitou roli. S těmito faktory následně pracuji při analýze své vlastní rituálně-divadelní tvorby na příkladech projektů: Hudební modlitba Lety 1942 (divadlo Ponec ? Praha, CZ, 2014) a instalace a performance Memories (HISTeRIA festival ? Gračišče, SL, 2013).
|
|
|
LETNÍ PROJEKT DIVADLA CONTINUO Ve sklepě
Šišková, Daniela ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; KLÍMA, Miloslav (oponent)
Diplomová práce Letní projekt divadla Continuo Ve sklepě pojednává o mé zkušenosti na letní dílně pořádané divadlem Continuo a to konkrétně na site specific projektu Ve sklepě. Věnuji se, nejprve formou deníku a poté postupným rozepisováním, jednotlivým přístupům k práci, cvičením a tvorbě představení Ve sklepě. V závěrečné části práce se věnuji vlastní autorské práci Coco.on, která vznikla v rámci školního projektu Sám sobě napospas. Tato tvorba vycházela právě ze zkušeností získaných z letní dílny.
|
|
| |
|
|
Pohyb zevnitř a zvenku
Tůmová, Michaela ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; OSWALDOVÁ, Petra (oponent)
Popisuji a reflektuji svojí zkušenost práce s představou v pohybu, jak jsem jí zažila během řady workshopů a dílen pro herce a tanečníky a v rámci některých předmětů na Katedře autorské tvorby a pedagogiky. Reflexe zahrnuje konfrontaci se zkušenostmi několika dalších účastníků dílen a se záměry vybraných pedagogů. Kladu si otázky, co může přinést pohybu práce s představou, jak může obohatit pohybový a celkově výrazový rejstřík a co může přinést naší zkušenosti s tělem. Zároveň se ptám, jak takový druh zkušenosti působí na celou naši psychosomatickou jednotu. První část práce se zabývá teoretickými souvislostmi tématu. Druhou část tvoří podrobný popis jednotlivých cvičení s představou v pohybu doprovázený reflexemi a odkazy na další souvislosti. Třetí část popisuje využití práce s představou v pohybu při tvorbě jevištního tvaru.
|
host ::
RSS.