|
|
Design netradičního sedacího prvku městského mobiliáře
Haltof, Vladimír ; Zdařil, Zdeněk (oponent) ; Karásek, David (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Zvonek, Miroslav (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá designem sedacího prvku městského mobiliáře (lavičky) sloučením pohledů dvou příbuzných oborů – průmyslového designu a architektury. Tvůrčí výstupy práce, které reagují na problémy městského mobiliáře v urbanistickém prostoru, byly od samého počátku cíleny jako design s ambicí reálné produkce. Proto je součástí práce několik ověřovacích kroků potvrzujících realizovatelnost navržených řešení. Prvním výstupem je design sedacího prvku inovativní koncepce s netradičním konstrukčním řešením a integrací funkce stojanu na kola. Prvek řeší zejména problém nežádoucího používání mobiliáře v urbanistickém prostoru. Autor práce pojmenovává jako „antiergonomické principy“ soubor principů omezujících nežádoucí používání prvků městského mobiliáře, které je specifické právě pro veřejné prostory s anonymními uživateli. Druhým výstupem, doplňujícím komplexnost přístupu k řešení, je návrh univerzálně použitelného prvku pro kotvení městského mobiliáře. Navržené řešení eliminuje nevýhody běžně používaných způsobů kotvení do dlažby nebo monolitických betonových základů použitím montovaného základového prvku, který je osazován jako součást podkladních vrstev realizovaných pod rozebíratelné zpevněné plochy (dlažby).
|
|
|
Taktiky pre vidiek, možnosti regulácie: región Kysuce
Šuška, Milan ; Sopirová, Alžbeta (oponent) ; Löw, Jiří (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Práca definuje hodnoty a kvality vidieckej zástavby a popisuje premeny architektúry a prostredia v regióne Kysuce najmä po roku 1989. Vývoj porovnáva so zahraničnými vidieckymi regiónmi v Európe. Úlohou bolo predstaviť lokálne regulácie zo zahraničia, overiť ich vplyv na podobu vidieka a modernú architektúru. Prá¬ca vysvetľuje zmysel a dôvody architektonických a urbanistických regulácií, overuje legislatívne možnosti ich uplatnenia v predmetnom regióne a navrhuje taktiky vedúci k zvýšeniu stavebnej kultúry v regióne.
|
|
|
Architektura pasivních domů na venkově
Novák, Petr ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Tato disertační práce prověřuje možnost výstavby pasivních veřejných budov v prostředí venkova České republiky, možnost uplatnění přírodních materiálů při jejich výstavbě a v závěru stanovuje architektonické zásady pro jejich navrhování. Zkoumá stav rozšíření tohoto typu budov v okolních zemích i na našem území, rozdíly v jejich architektonických a technických vlastnostech a možnosti uplatnění přírodních materiálů při jejich výstavbě tak, aby nově navrhované veřejné budovy splňovaly nejen technické a architektonické zásady navrhování pasivních domů, ale aby současně zohlednily i použití tradičních místních přírodních materiálů.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Novotný, Vlastimil ; Koutný, Jan (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Inspirací pro mou práci bylo dílo Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce. Kde Labyrint představuje předpolí květné zahrady v Kroměříži a ráj srdce pak samotná Květnice a Štěpnice Libosadu. Předpolí jsem rozdělil na pět světů Svět Poznání, Svět Klamu a iluze, Svět Budoucnosti, Svět Zahradnictví a Svět Zrození). Každý svět je originální a jedinečný svým obsahem a pojetím. V předpolí kroměřížských zahrad jsem zrekonstruoval vstupní budovu a vytvořil zde dvoupatrovou budovu Edukačního centra s investorem požadovanými místnostmi, aulou, výstavní místností a toaletami. Dále pak jednopatrový Zahradnický domek, sklad, dva skleníky a výstavní dílnu s prodejnou.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Bílý, Petr ; Koutný, Jan (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Květná zahrada je památkou UNESCO. Každý, kdo sem přijede, jde navštívit její formální část, pro kterou tento status získala. Mým záměrem nebylo vytvořit kompozici, či objekty, které by na sebe strhávali přílišnou pozornost. Většinu požadovaných funkcí jsem umístil do stávajícího vstupního objektu. Funkci tropického i studeného skleníku jsem plně zachoval a můj návrh se těchto objektů dotýká jen minimálně. V přízemí vstupního objektu se nachází pokladna, která je spojena s obchodem se suvenýry, bookshopem a informacemi, dále informační místnost, která návštěvníky ve zkratce seznámí se zahradou, šatna, kotelna a oddělené toalety. V patře, které je přístupné po stávajících schodech, nebo nově navrženým výtahem, je kromě bytu správce (3+kk) také přednáškový sál, kanceláře, sklad a wc pro vozíčkáře. Návštěvník zahrady má při zakoupení vstupenky na výběr dvě trasy, kterými se může vydat do Květné zahrady. Buď využije tu stávající, která jej přes čestný dvůr přivede na rozhraní květnice a štěpnice, nebo se může vydat přes informační místnost směrem k holandské zahradě. Zde je veden kolonádou, která je také s čestným dvorem spojena volným průchodem mezi vstupním objektem a tropickým skleníkem. Kolonáda směřuje do objektu kavárny a cestou návštěvník projde dvěma pavilonky, ve kterých jsou umístěny informační panely s detailními informacemi o vývoji zahrady. Tato trasa je zakončena v objektu kavárny, ve kterém je rovněž prostor pro expozice. Objekt kavárny je umístěn při severozápadní zdi pozemku a obsahuje kromě potřebného zázemí ke kavárně také knihovnu se studovnou a oddělené wc (muži, ženy, vozíčkáři). Stoly kavárny mají všechny rovnocenný výhled do prostoru holandské zahrady se sochou, stromy a replikou Neptunovy fontány. Vnější stěny objektu kavárny se sestávají z opakujících se pilířů (1,2 metru dlouhých) a volného prostoru (2 metry na délku), ve kterém je vždy umístěn stůl. Tyto otvory, které probíhají od země až po podhled, jsou v letním období otevřené. Pilíře jsou dvouvrstvé a jsou v nich skryty posuvné prosklené panely, které v zimním období zaplní ony dvoumetrové otvory a kavárnu oddělí od venkovního prostředí. I v zimě je tedy zajištěn komforní provoz kavárny a díky rozměru panelů a jejich takřka plnému prosklení také maximální kontakt návštěvníků se zahradou. Vzhledem k intenzivnímu prosvětlení objektu, které je ještě podpořeno střešními světlíky vedoucí při vnitřní zdi, jsem volil tmavší podhled v podobě dřeva v přírodní barvě. Podlaha je z marmolea v barvě blízké venkovním cestám. Vnější forma vychází z rytmu podpor, horizontální členění navazuje na velkou kolonádu, kdy je sokl i oblkad atiky (oboje z pískovce) pokračováním horizontálních linií kolonády. V hospodářské části zahrady je replika králičího kopečka v podobě dětské prolézačky/skluzavek a dvojice skleníků. Jeden je částečně zděný a poskytuje technické zázemí zahrady, v tom druhém, na exponovaném místě blíže ke štěpnici, je umístěna zahradnická prodejna s dílnou. Pěší cesta se směrem od studeného skleníku rozšiřuje, čímž je dosaženo perpektivního zkreslení a kopeček s volierou se zdají býti blíže k terase studeného skleníku.
|
|
|
Urbanistické řešení areálu Výstaviště Brno
Gajdíková, Zuzana ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je urbanistické řešení areálu Výstaviště Brno a jeho idea využití v dlouhodobém časovém horizontu. Základním předpokladem pro řešení je změna v majetkových poměrech ve společnosti Výstaviště Brno. Řešením je nové vymezení funkčních ploch v území a propojení celého území do života města jeho volným zpřístupněním veřejnosti. Cílem řešení bylo navrhnout racionální strukturu, která stávající území vhodně doplní a propojí. Výsledkem by mělo být efektivní a fungující území.
|
|
|
Urbanistické řešení areálu Výstaviště Brno
Bazelová, Nikola ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce má za úkol vytvořit urbanistický koncept pro brněnské výstaviště, které se nachází v městské části Pisárky. Cílem práce bylo vytvořit nový funkční a urbanistický návrh pro celý tento areál. Při práci bylo důležité, zhodnotit využití a funkčnost stávajícího výstaviště. Bylo zde také třeba zohlednit velké množství historicky chráněných budov a ploch zeleně, najít pro tyto objekty nové uplatnění. Neméně důležitým faktorem byla i celková uzavřenost BVV.
|
|
|
Urbanistické řešení areálu Výstaviště Brno
Mainclová, Kateřina ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Urbanistická studie diplomová práce řeší efektivnější využití areálu brněnského výstaviště v dlouhodobějším časovém horizontu. Přirozené hranice areálu v údolní nivě tvoří na severovýchodě ulice Hlinky se Žlutým kopcem, z jihozápadu pak ulice Bauerova vedoucí podél řeky Svratky. Díky své poloze nedaleko centra města i přímému napojení na pražskou magistrálu je významným místem ideálním pro návrh funkcí nadměstského významu. Snahou je otebřít areál celoročně věřejnosti a nabídnout jí různorodé celoroční i celodenní funkční využit. Snahou je na místo přilákat co nejvíce lidí, kteří se budou rádi vracet. Původní ideou je dotvoření struktury celého území novou zástavbou v západní části s ohledem na původní urbanistický koncept os jdoucích od pavilonu A. Řešené území je rozšleněno do čtyř hlavních funkčních zón - výstavnictví, sport a rekreace, práce a vzdělání a kultura. Doplňující funkcí je bydlení a zázemí pro potřeby výstaviště i dalších firem.. Z dopravního hlediska je kladen důraz na chodce, cyklisty a zklidněný charakter motorové dopravy. Areál protíná několik pěších tras spojujících ulice Hlinky a Bauerovu. Je navržen také most pro pěší a cyklisty, který vede až za řeku skrz areál Riviéra.
|
|
|
Urbanistické řešení areálu Výstaviště Brno
Kopřivová, Nikola ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá transformací a novým návrhem funkčního využití území areálu výstaviště v Brně. Areál je vymezen od jihu velkým městským okruhem města Brna a od severu ulicí Hlinky. Cílem návrhu bylo oživit stávající hodnotné území tak, aby se z něho stal fungující městský organismus volně přístupný veřejnosti, který by tvořil symbiózu mezi historickou částí výstaviště a nově navrženou částí.
|
|
|
Obytný soubor Brno Holásky, lokalita V Aleji
Čermáková, Martina ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem nové městské zástavby navazující na původní strukturu obce Holásky. Řešené území se nachází v jižní části města Brna na území městské části Brno - Tuřany v katastrálním území Holásky. Cílem bylo vytvořit obytný soubor a tak efektivně využít nezastavěných ploch a revitalizovat okolí Holáseckých jezer. Základním cílem Diplomové práce bylo vytvoření nové plnohodnotné městské části, která citlivě naváže na stávající zástavbu rodinných domů. Pozornost je věnována veřejným prostorům a doplnění základní vybaveností. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit nový obytný soubor, který by zdůraznil lokalitu na okraji Brna jako ideální plochu pro bydlení i rekreaci.
|
host ::
RSS.