|
|
Sociální teorie a pozdně moderní přístupy ke studiu kultury
Lachmann, Filip ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Bibliografický záznam LACHMANN, Filip. Sociální teorie a pozdn moderní p ístupy ke studiu kultury. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních v d, Institut sociologických studií, 2011. 69 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Balon, Ph.D. Abstrakt Studium kultury je součástí zájmu sociologie, sociálních v d a v dy o člov ku již od dob jejich vzniku. Tento zájem se však s postupem let a vývojem jednotlivých disciplin značn prom oval, zejména ve 20. stol., kdy se fenomén kultury stal jedním z hlavních ukazatel společenského soužití. Pojem kultura sám o sob p edstavuje velmi široký okruh činností, p edm t a charakteristik svázaných s člov kem a jeho jednáním. P edkládaná práce se zam uje na proces, v jehož pr b hu sociální v dci začali kulturu vnímat už ne pouze jako soubor či zásobárnu hodnot, ale jako součást mocenského boje, hegemonie, ideologie a útlaku, v její každodennosti, vlivu na v decké poznání a tvorbu společenského diskursu. Všímá si vzestupu kritických teorií, které vznikly p edevším v souvislosti z tzv. "kulturním obratem" započatým v poválečném období. Je zde zachycen vývoj sociální teorie jako disciplíny kombinující více p ístup , ukotvené spíše ve voln jším referenčním rámci, p ičemž hlavním cílem je poukázat na rozdíl mezi sociální v dou typickou pro modernitu a více či mén postmoderními...
|
|
|
Sociologie a existencialismus. Otázka "smyslu" z perspektivy existencialistické sociologie
Hlaváček, Karel ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Sociologie a existencialismus. Otázka "smyslu" z perspektivy existencialistické sociologie pojednává o problému cíle a smyslu sociologické činnosti. Za prvé chce zpochybnit přílišnou jistotu o identitě sociologie, se kterou se setkáváme především v běžném sociologickém provozu. Tento záměr se snaží naplnit využitím existenciální filosofie a skrze přechod do náboženského kontextu v Tillichově, resp. Frommově smyslu. Za druhé chce na základě existenciální představy o "smyslu bytí" člověka odvodit pojem smysluplnosti sociologie a rozebrat, jak v historii sociologie docházelo k tomu, že sociologie trváním na vlastní vědeckosti smysluplnost ztrácela. Za třetí chce poukázat k cestě, kterou by se sociologie měla vydat, aby si smysluplnost zachovala, resp. ji získala.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.