|
|
Social policy of the Revolutionary trade union movement and preparation of the national insurance act in the period of 1945-1948
Popel, Petr ; Štaif, Jiří (advisor) ; Rákosník, Jakub (referee)
Po osvobození v květnu 1945 docházelo v poválečném Československu k rozsáhlým proměnám politického systému i celé společnosti. Již za války bylo jasné, že musí dojít k podstatným změnám. Vývoj se ubíral směrem do leva. Stát se měl stát více sociálním, než byl před válkou. Ale skutečná podoba těchto změn byla probojována až na sklonku války a po jejím skončení. Tehdy se rozhodovalo, které z těchto představo budoucí podobě Československa se uskuteční, a které ne. Do vývoje nově se vytvářející společnosti začala zasahovat i nově se formující odborová organIzace. Právě úlohou Revolučního odborového hnutí v Československu po skončení druhé světové války se bude zabývat i tato diplomová práce. Jejím cílem bude zamyslet se nad rolí, jež připadla odborům v československém politickém systému v letech 1945 až 1948. Je nepochybné se domnívat, že odbory ovlivňovaly politický, ekonomický, sociální a i kulturní vývoj státu a staly se nejvýznamnější masovou organizací po válce. Ale již samotný výběr tématu - Revoluční odborové hnutí - je příliš objemný. Popsat tak rozsáhlé a široké téma do všech podrobností není a ani nemůže být v možnostech této práce. Proto si musí klást cíl mnohem skromnější - zaměří se na sociální politiku Revolučního odborového hnutí. Přesto - jak jsem již výše alespoň naznačil a jak si dále...
|
|
|
Libeň municipal elite between 1880 and 1901
Vobořil, Jan ; Rákosník, Jakub (referee) ; Štaif, Jiří (advisor)
Libeňská komunální elita si díky slabému zastoupení vzdělanostních vrstev meZI libeňským obyvatelstvem uchovala až do spojení obce s Prahou v podstatě tradiční honorační charakter. Největší vliv na chod obce si až do konce století uchovali lidé rekrutující se především z okruhu řemeslníků, obchodníků, hostinských, případně majitelů menších továren, kteří se svým životním standardem od bohatších řemeslníků téměř nelišili. Tito lidé z jádra libeňské obecní samosprávy většinou neměli jiné politické ambice, než byla komunální politika na obecní, maximálně okresní, úrovni. Od 2. poloviny 80. let získala libeňská politická scéna nový charakter díky soupeření dvou politických spolků - Občanského klubu a Občanské besedy, které vedlo k většímu zájmu voličů o věci veřejné. Právě nutnost oslovit je s nějakým programem, který zajistí obci prosperitu, donutila honorační elity k větší aktivitě v komunální politice. A také k větší otevřenosti novým vlivům při modernizaci obce. Až na samém konci století se v obecní samosprávě začaly více prosazovat osoby z okruhu technické inteligence, jako byl například Josef Macháček nebo Alois Pinz, stejně jako ambiciózní živnostníci s pracovními zkušenostmi ze zahraničí, jako byl František Filip nebo Jan Štolc. Právě v nich je možno hledat jedny z prvních libeňských představitelů...
|
|
|
Catholicism and totalitarianism encounter in the Czech lands between 1948-1968 or how was that period viewed by the representatives of the Catholic church
Hriňová, Denisa ; Rákosník, Jakub (referee) ; Štaif, Jiří (advisor)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA Denisa Hriňová STŘET KATOLICISMU A TOTALITARISMU V ČESKÝCH ZEMÍCH V LETECH 1948-1968 aneb JAK BYLA VNÍMÁNA DOBA POHLEDEM'V o ~ , PREDSTAVITELU KATOLICKE CIRKVE CATHOLICISM AND TOTALITARIANISM ENCOUNTER IN THE CZECH LANDS BETWEEN 1948 AND 1968 OR HOW WAS THAT PERIOD VIEWED BY THE REPRESENTATlVES OF THE CATHOLIC CHURCH Bakalářská práce z oboru Historie Praha 2006 Vedoucí bakalářské práce: Prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. Ústav hospodářských a sociálních dějin Prohlašuji, že jsem předloženou bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. OBSAH , 1.) Uvod...................................................................................1-6 2.) Zhodnocení literatury a pramenů...............................................7-12 3.) Stručná charakteristika historie katolické církve v českých zemích v letech 1948 - 1968..................................... .......13-24 4.) Vlastní práce ........................................................................25-59 4.1. Pohled církve na komunismus před únorem 1948, očekávání vzájemných vztahů státu a církve v budoucnu.................25-26 4.2. Pocit vnitřní svobody v podmínkách okolního útisku.......................26-31 4.3. Fenomén mobilizace farnosti při zatýkání místního...
|
|
|
Drug-legislature in Czechoslovakia 1945-1989
Kolář, Jan ; Rákosník, Jakub (referee) ; Pullmann, Michal (advisor)
Abúzus drog prošel v Československu ve sledovaném období dynamickým vývojem. V období bezprostředně po skončení druhé světové války se u nás zneužívání drog téměř nevyskytovalo. Duvodu bylo jistě více: nadšení z toužebně očekávaného míru nedostatečná úroveň zásobování. Z drogového hlediska se ale jednalo o klid před bouří. Rozvoj chemického a farmaceutického prumyslu předběhl kontrolní mechanizmy a počty toxikomanu až do konce vytýčeného období rostly. Již od 50. let se u nás objevovaly stále nové léky, o jejichž nežádoucích účincích na psychiku neměla laická, ale i mnohdy ani lékařská, veřejnost dostatek informací. Právě tato léčiva se stala na dlouhou dobu největším drogovým problémem poválečného Československa. Míra konzumace psychoaktivních farmak se v období 60. - 80. let vytrvale držela na vysoké úrovni. Léky Ca později také syntetická rozpouštědla) se staly náhražkou za klasické drogy užívané v té době na Západě, které byly díky uzavření hranic a nezájmu cizích obchodníku o československou měnu nedostupné. Nelze rovněž přehlédnout trend snižování pruměrného věku toxikomanu. Ještě v 60. letech tvořila jádro toxikomanické populace střední generace užívající léčiva pro vzpruhu či uklidnění. Na přelomu 60. a 70. let předstihla emancipovaná mládež své rodiče a v 80. letech nebyli výjimkou čichači toluenu,...
|
|
|
The land commission of administration for the kingdom of Bohemia in the years of 1913 and 1914
Patočka, Jaromír ; Rákosník, Jakub (referee) ; Štaif, Jiří (advisor)
Zřízení Zemské správní komise pro Království české v roce 1913 znamenalo důležitý milník ve vývoji monarchie, který byl v první řadě charakteristický odstraněním zemských ústavních orgánů státními a jejich nahrazení svérázným orgánem, jehož ustavení bylo možné obhajovat třeba tím, že odstraňované ústavní instituce neplnily své ústavní funkce. Tematiku převratných událostí v Českém království v letech 1913/1914 jsem se rozhodl nastínit z několika úhlů pohledu. K nim patří především vztah zavedení komise a reakce veřejnosti a potom dva důležité momenty činnosti zemské správní komise, což je sanace zemských financí a problematika učitelských platů. Důležitá je rovněž problematika dalších mimořádných opatření státu z počátku července 1914. Z důvodu zasazení celé situace do kontextu je třeba zmínit i hlavní zásady politického systému monarchie a politickohospodářský vývoj v Čechách, který předcházel zavedení komise. Tomuto vyhranění jsou poplatné i jednotlivé části práce, které se zabývají následujícími předměty: politickým systémem mocnářství, vývojem v Českém království v letech 1908-1913, dvěma pokusy o zavedení zemské správní komise, reakcí veřejnosti, snahou zemské správní komise a sanací zemských financí na podzim 1913, jednáním říšské rady v příslušném období, problematikou mimořádných přídavků pro...
|
|
|
JUDr. Karel Hostaš, the life of the local elite representative at the turn of the 19th Century
Marcel, Josef ; Štaif, Jiří (advisor) ; Rákosník, Jakub (referee)
Cílem této práce je zmapovat život jednoho z největších klatovských rodáků JUDr. Karla Hostaše. Ještě dnes po sedmdesáti letech od jeho úmrtí se s jeho jménem v Klatovech často setkáme. Asi každý Klatovan zná muzeum, které nese jeho jméno. Po podrobnějším zkoumání klatovských dějin konce devatenáctého století a počátku století dvacátého se s jeho jménem setkáváme stále častěji. Jeho jméno vystupuje do popředí v souvislosti s městskou a okresní samosprávou, stavbou klatovských škol, nemocnice, opravou děkanského kostela, činnosti v klatovských spolcích a veřejných korporacích. K životopisu JUDr. Karla Hostaše se dochovalo množství materiálů. Jejich hlavním zdrojem je pozůstalost, která byla po jeho smrti předána muzeu synem Vladimírem. Pozůstalost je uložena v několika desítkách kartónů, které nejsou bohužel zpracovány. Zpracování Hostašovi pozůstalosti se teprve plánuje. Tyto prameny mi posloužily především k zmapování Hostašova rodinného a vůbec soukromého života. Pozůstalost částečně srovnal ke konci života sám JUDr. Hostaš, obohatil ji výstřižky z novin, svými dopisy, nejrůznějšími opisy veřejných listin spojených s jeho veřejnou činností, deníky z cest. Druhým zdrojem pramenů byly většinou neuspořádané fondy ve Státním okresním archívu v Klatovech. Zde jsem zpracoval materiály k Hostašově činnosti v...
|
guest ::
RSS feed.