Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 148 záznamů.  začátekpředchozí124 - 133dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Alchymie jako brána ke štěstí
Erös, Roman ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce není vykreslit a odhalit alchymistické postupy, ale spíše poznat myšlení alchymistů a seznámit se s jejich osudy, protože ne všichni byli podvodníci, kteří by chtěli profitovat podvodnými způsoby a tak se obohatit na úkor svého okolí. Nemnozí z nich nejenže nezbohatli, ale dokonce se zadlužili, až nakonec skončili ve vězení. Většina z nich opravdu věřila svým snům o transmutaci a o prodloužení života a další naopak přestali věřit na zázrak zbohatnutí pomocí transmutace a spíše začali přemýšlet o tom, zda něco takového je možné a teprve potom se vrátit na začátek. A to byl vlastně začátek bádání a tím o počátek nové vědecké disciplíny a to chemie. Samozřejmě, že společně se snahou alchymistů o transmutaci kovů a hledání kamene mudrců se pojí i osudy slavných protagonistů této nauky a to od samotného zakladatele Herma Trismegistose až po současnost, protože sen alchymistů není cizí ani dnešnímu člověkovi.
Konvent bosých augustiniánů ve Lnářích. Jeho dějepisci a jeho stavební a umělecký vývoj, 1684-1745.
Šmilauerová, Adéla ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Diplomová práce pojednává o historii konventu bosých augustiniánů ve Lnářích v letech 1684-1745. Zvláštní pozornost je věnována vztahům mezi konventem a rodinou fundátora či dochovaným památkám na lnářské řeholníky z doby baroka. Klíčová slova: Lnáře, konvent, bosí augustiniáni, Černínové z Chudenic, baroko
Pavel Michna z Vacínova
Bouček, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
v českém jazyce Existuje jen málo prací týkajících se českého raného novověku, kde by nefigurovalo jméno Pavla Michny z Vacínova. Muže, kterému se podařilo překonat omezení daná jeho měšťanským původem a učinit ze sebe nepostradatelného rádce nejvyšších politických představitelů Království českého i samotného císaře Ferdinanda II a na konci svého života dosáhnout povýšení do stavů říšských hrabat. Michna, syn řezníka z Budyně nad Ohří, se díky protekci nejvyššího kancléře království Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz stal na počátku 17. století sekretářem České dvorské kanceláře a posílil tak řady katolických radikálů, kteří nejvyšší správní úřad království začali postupně využívat k prosazení vlastního vlivu na úkor protestantské většiny. Přestože Michna podepsal Majestát císaře Rudolfa II., který zaručoval všem obyvatelům království svobodu náboženského vyznání, sám se protestanty po celou dobu svého působení v České dvorské kanceláři snažil v těchto jejich právech všemožně omezovat. Nenávist protestantů vůči Michnově osobě vyvrcholila 23. května 1618, kdy se měl stát jednou z obětí třetí pražské defenestrace. Včas se ale o plánech spiklenců dozvěděl a zachránil se útěkem do Vídně k císařskému dvoru. Odtud se jako oddaný stoupenec císaře Ferdinanda II. podílí na přípravách vojenské odvety proti...
Mariánská úcta v pobělohorských Čechách na příkladu díla J. I. Dlouhoveského
Smyčková, Kateřina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Práce se věnuje mariánské úctě v Čechách ve 2. polovině 17. století. První, obecná část je tvořena charakteristikou mariánského kultu na základě sekundární literatury, následuje kapitola o českých tiscích s mariánskou tematikou v letech 1650-1750. Základem práce je pak rozbor literárního díla J. I. Dlouhoveského (1638-1701), zaměřující se na některé podoby mariánského kultu: náboženské poutě, kult svatých (zvláště zemských patronů), mariánskou úctu habsburského rodu a lidovou zbožnost. Poslední kapitola se zabývá literární sebeprezentací Dlouhoveského (příklad mariánského ctitele). Příloha se skládá ze soupisu všech děl Dlouhoveského a z grafů shrnujících údaje o mariánských tiscích 1650-1750.
Edice vybraných dopisů Bohuslava Balbína a Aloise Hackenschmidta s komentářem a úvodní studií
Podavka, Ondřej ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Diplomová práce pojednává o části rozsáhlé korespondence z let 16641667 mezi jezuitou Bohuslavem Balbínem (16211688) a premonstrátem Janem Aloisem Hackenschmidtem (16261683), tepelským kanovníkem a ve sledovaném období sekretářem opata Rajmunda Wilferta (†1670). Dochovanou korespondenci tohoto období tvoří 41 Balbínových a 39 Hackenschmidtových dopisů. Ve svých dopisech zasílal Hackenschmidt Balbínovi informace o dějinách kanonií Teplá a Chotěšov a posílal mu opisy listin nalezených v archivech těchto řeholních domů a výtahy z nich, Balbín Hackenschmidtovi sděloval informace o minulosti rodu pánů z Gutštejna. Práce přináší informace o životě obou mužů, shrnuje obsah jejich dopisů a vyjadřuje se ke vzájemnému vztahu obou korespondentů. Závěrečnou část práce tvoří edice osmi Balbínových a šesti Hackenschmidtových dopisů, opatřených komentářem.
Marie Magdaléna Trčková z Lípy
Mikysková, Jitka ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Marie Magdaléna Trčková z Lípy Předkládaná práce se zabývá osobností české šlechtičny 1. poloviny 17. století Marie Magdalény Trčkové z Lípy (1569 - 1633). Na základě dostupných pramenů a literatury se tato práce snaží o rekonstrukci životních osudů této významné aristokratky. Dochovaných pramenů se zachovalo bohužel velmi málo, trčkovský archív jako takový neexistuje. Předkládaná práce tedy vychází z nejrůznějších edic pramenů a zejména z prací Josefa Pekaře a Josefa Janáčka. Marie Magdaléna, narozená v rodině Lobkoviců, se později provdala za Jana Rudolfa Trčku z Lípy. Oba manželé byli ekonomicky velmi aktivní a obratní hospodáři. V předbělohorském období se o politiku příliš nezajímali a po pražské defenestraci se snažili o neutrální a opatrnický postoj. Práce se zabývá v jednotlivých kapitolách rodinným životem, dětmi, přáteli, hospodářskou aktivitou a politickými postoji Marie Magdalény Trčkové a to v kontextu doby konce 16. století a prvních desetiletí 17. století. Jednotlivé etapy jejího života jsou řazeny chronologicky, od mládí, sňatku, rodinného života, jejích postojů jak před Bílou horou, tak zejména v pobělohorském období, kdy se nákupem konfiskátů Trčkové nesmírně obohatili. Na závěr se práce zabývá i povahou jejích styků s Albrechtem z Valdštejna, se kterým jsou Trčkové v tomto období tradičně...
Život dominikánek v konventu u sv. Anny a sv. Vavřince na Starém Městě pražském od poloviny 16 století do začátku 18. století
Walter, Pavel ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Zouhar, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozmanitými stránkami života konventu mnišek kazatelského řádu sv. Dominika u sv. Anny a sv. Vavřince na Starém městě pražském. Tuto komunitu začleňuje do kontextu vývoje dominikánského řádu. Shrnuje historii řádu v českých zemích od příchodu dominikánů do současnosti a vývoj staroměstského konventu od jeho založení do počátku 18. století. Vychází hlavně z nevydaných pramenů uložených v Národním archivu v Praze (fond Archivy zrušených klášterů za Josefa II., Řád dominikánek sv. Anna). Na rozdíl od dosavadní sekundární literatury, která se většinou věnuje konventu z hlediska hospodářských dějin či uměleckohistorického vývoje, práce sleduje vnější působení tohoto konventu (správa statků, patronátní kostely). Zejména se snaží o přiblížení vnitřního života této řádové komunity (volby převorek a podpřevorek, přijetí nových sester do řádu, získávání různých darů a mecenátu atd.).
Alchymie jako brána ke štěstí
Erös, Roman ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce není vykreslit a odhalit alchymistické postupy, ale spíše poznat myšlení alchymistů a seznámit se s jejich osudy, protože ne všichni byli podvodníci, kteří by chtěli profitovat podvodnými způsoby a tak se obohatit na úkor svého okolí. Nemnozí z nich nejenže nezbohatli, ale dokonce se zadlužili, až nakonec skončili ve vězení. Většina z nich opravdu věřila svým snům o transmutaci a o prodloužení života a další naopak přestali věřit na zázrak zbohatnutí pomocí transmutace a spíše začali přemýšlet o tom, zda něco takového je možné a teprve potom se vrátit na začátek. A to byl vlastně začátek bádání a tím o počátek nové vědecké disciplíny a to chemie. Samozřejmě, že společně se snahou alchymistů o transmutaci kovů hledání kamene mudrců se pojí i osudy slavných protagonistů této nauky a to od samotného zakladatele Herma Trismegistose až po současnost, protože sen alchymistů není cizí ani dnešnímu člověkovi.
Hospodářský a sociální život kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi v 50. a 60. letech 17. století
Kratochvíl, Miroslav ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
V bakalářské práci je analyzován hospodářský a sociální život kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi v padesátých a šedesátých letech 17. století. Po nástinu historie kapituly a jejího místa v kontextu středověkého a raně novověkého vývoje následuje těžiště práce, soustředěné k výzkumu hospodářské a sociální situace staroboleslavské kapituly v padesátých a šedesátých letech 17. století. Téma je zkoumáno především na základě nevydaných pramenů (soupis nejdůležitějších z nich je uveden níže) s přihlédnutím k sekundární literatuře a je zasazeno do širšího rámce situace v Čechách po třicetileté válce. 1
Hospodaření tří generací rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století
Síč, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Hospodaření tří generací rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století Ve své práci se zabývám způsobem hospodaření šlechtického rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století. Na příkladu tří generací se pokouším ukázat tradiční formy šlechtického podnikání i pokusy o nové způsoby finančního zisku. Opírám se při tom o údaje šestnácti urbářů pernštejnských panství, ve kterých se odráží pohled předního aristokratického rodu na vlastní aktivní přístup k hospodářskému dění na velkostatcích. Ve studii se postupně věnuji dějinám rodu pánů z Pernštejna od jeho počátků do závěru 16. století. Následně se zabývám tradičními formami feudálního zisku i modernějšími způsoby, které se začaly uplatňovat na přelomu pozdního středověku a raného novověku. Pozornost poté věnuji urbářům i vývoji jejich studia. Dále pak pomocí dochovaných urbářů popisuji hospodářskou situaci na osmi pernštejnských panstvích. V závěrečné příloze uvádím všechny lokality, které jsou v sledovaných urbářích uvedeny. Celkově hodnotím velkostatky jako zastaralé a málo výnosné. Vlastní zájem Pernštejnů v této oblasti pak vidím jako minimální. Obojí vedlo k finančnímu krachu rodu, který patřil po určitou dobu k politické i majetkové špičce české raně novověké aristokracie. Klíčová slova: raný novověk, šlechta, hospodaření, velkostatek, urbáře

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 148 záznamů.   začátekpředchozí124 - 133dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.