|
|
Konsociační demokracie jako možné řešení politického uspořádání na Kypru
Gillern, Jan ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Schlosáriková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možností řešení kyperského politického uspořádání na principech teorie konsociační demokracie jak ji definoval Arend Lijphart. Obě ostrovní komunity se začaly vzájemně odcizovat především po vzniku nezávislého Řecka, který vedl k růstu řeckého nacionalismu na Kypru. Úspěchy Mustafy Kemala v Turecku po první světové válce pak naopak posilovaly národní vědomí turecké komunity. V roce 1960 byl na Kypru nastolen systém splňující veškeré parametry teorie konsociační demokracie, který se ale již během prvních tří let fungování stal zcela nefunkčním a četné krize vyústily téměř v občanskou válku. V práci argumentuji, že to byly nepříznivé podmínky pro konsociační demokracii, jak je definoval sám Arend Lijphart, které pád republiky zapříčinily. Práce také zkoumá, zda tyto nepříznivé faktory přetrvaly dodnes. Na kyperském vývoji od rozpadu republiky v 60. letech po současnost v práci popisuji, jak se tyto faktory vyvíjely. Jak ukázal můj výzkum, ke změně k lepšímu sice došlo, nicméně řada faktorů stále zůstává nepříznivá. Především zde chybí vůle elit po nastolení a udržení konsociačního řešení, což činí možnost stabilního řešení založeného na Lijphartově teorii velmi nepravděpodobnou.
|
|
|
Analýza rozložení náboženských etnik v Severním Irsku v letech 1861-2001
Smetanová, Daniela ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Masopustová, Ilona (oponent)
Bakalářská práce "Analýza rozložení náboženských etnik v letech 1861-2001" zkoumá vývoj zastoupení náboženských komunit katolíků a protestantů na území Severního Irska. Protestanté přišli do Ulsteru především během tzv. Ulster plantation na počátku 17. století z Anglie a Skotska. Přinesli s sebou do katolického Irska jinou kulturu, způsob života i náboženství. Základem konfliktu v Severním Irsku je odlišné náboženství, které se prolíná do politického života. Stojí zde proti sobě skupiny katolíků a protestantů, přičemž prvně jmenovaná skupina se pokouší o sjednocení s republikou Irsko (Nacionalisté) a druhá skupina chrání současný stav, tedy unii s Velkou Británií (Unionisté). Tato práce zkoumá geografický aspekt náboženského složení obyvatel v hrabstvích Antrim, Down, Londonderry/Derry, Tyrone, Armagh a Fermanagh od roku 1861, kdy bylo Irsko součástí Velké Británie a pokračuje přes období rozdělení ostrova na jeho jižní a severní část a vyvrcholení konfliktu v Severním Irsku až do roku 2001, kdy se díky Velkopáteční dohodě z roku 1998 začala situace v Ulsteru stabilizovat. Základními cíli zkoumání jsou určit faktory ovlivňující územní náboženské rozložení a vliv jednotlivých fází severoirského konfliktu.
|
|
|
První Československá republika v kontextu teorie konsociační demokracie
Zavřel, Filip ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce "První Československá republika v kontextu konsociační demokracie" pojednává o analýze politického systému první Československé republiky s cílem určit, zda a případně do jaké míry tento systém obsahoval prvky charakteristické pro teorii konsociační demokracie, jak ji popsal nizozemský politolog Arend Lijphart v šedesátých letech 20. století. Zaměřuje se na analýzu systému v oblastech fragmentace společnosti, volebního a stranického systému, výsledků voleb do Národního shromáždění, jednání politických elit a utváření a fungování vládních koalic. Vychází z teze, že politický systém první Československé republiky obsahoval prvky později spojované s teorií konsociační demokracie, a to především v podobě vlády velké koalice (od roku 1926 i s účastí reprezentantů německé menšiny) a relativně dlouhodobé systémové stability, dosažené i přes rozsáhlou fragmentaci společnosti, která se štěpila zejména národnostně. Sledovaným obdobím je celá éra první republiky, tedy léta 1918 až 1938.
|
|
|
Vliv devoluce na politiku a fungování Skotské národní strany
Kasáková, Zuzana ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent) ; Fiala, Vlastimil (oponent)
(abstrakt) Tato disertační práce se zaměřuje na problematiku vztahu devoluce a Skotské národní strany jako politického aktéra, který usiluje o nezávislost Skotska. Snaží se nalézt odpověď na otázku, jakým způsobem devoluce ovlivnila politický program a politické chování SNP a jak se projevila na jejím vnitřním fungování. V tomto kontextu se práce věnuje též otázce, jak se proměňuje podoba SNP z hlediska relevantních teorií a typologií politických stran. S ohledem na fakt, že primárním cílem strany je ustavení nezávislého skotského státu, se práce zvláště zaměřuje na problematiku vzájemného vztahu devoluce jakožto slabší formy sebeurčení a nezávislosti. Téma práce je zkoumáno prostřednictvím historického institucionalismu. Lze definovat tzv. tři vlny dopadu devoluce na SNP, přičemž až ta poslední vede k přijetí institucionální změny v podobě vytvoření skotských autonomních institucí. Přestože Labouristická strana usilovala o minimalizaci vlivu strany, nové institucionální prostředí SNP využila ve svůj prospěch a dokázala se ujmout vlády. Klíčová slova New Labour, Labouristická strana, devoluce, Skotská národní stana, decentralizace, Skotsko
|
|
|
Sunningdaleská dohoda: Pokus o konsociační řešení problémů v Severním Irsku a příčiny jeho selhání
Musilová, Karolína ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Fínková, Eva (oponent)
Bakalářská práce "Sunningdaleská dohoda: Pokus o konsociační řešení problémů v Severním Irsku a příčiny jeho selhání" zkoumá možnosti použití konsociačního modelu v Severním Irsku v první polovině 70. let 20. století. Dlouholeté spory mezi katolickou a protestantskou částí obyvatelstva vyvrcholily v 60. letech násilným konfliktem, který se britská vláda pokoušela řešit zavedením principu sdílení moci mezi katolíky a protestanty. Práce zkoumá, jak Severní Irsko naplňovalo principy konsociačního modelu definované nizozemským politologem Arendem Lijphartem a snaží se odpovědět na otázku, zda mělo toto řešení vůbec šanci uspět. V další rovině práce analyzuje, nakolik byl neúspěch uspořádání dán samotnou volbou konsociačního modelu. Výsledkem práce je zjištění, že podmínky Severního Irska jsou pro konsociační model spíše nepříznivé, což ale automaticky neznamená neúspěch. Ten byl dán tím, že nebyl respektován klíčový požadavek konsociační demokracie, kterým je snaha elit o zachování stávajícího systému a snaha udržet ho skrze spolupráci a kompromisní řešení problémů
|
|
|
Postavení švédské minority ve Finsku
Roháček, Martin ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Fialková, Andrea (oponent)
Bakalářská práce nese název: Postavení švédské minority ve Finsku a klade si za cíl zmapovat vztahy švédsky mluvících občanů a finskojazyčné většiny na finském území. Práce je rozdělena do tří logických částí. V té první se práce zabývá vlivem Švédska, později švédské menšiny, na průběh historie Finska, na jeho kulturu a jazykový vývoj a hledá klíčový faktor, který ovlivňuje eskalaci jazykových konfliktů, popřípadě obě skupiny k sobě váže. Druhá se zaměřuje na právní pojetí tématu a sleduje změny v průběhu času. Poslední část práce se věnuje ekonomickému a politickému postavení se zaměřením především na subjekty, pro které hraje jazyková otázka primární roli. Základní otázka zní: Jakým způsobem se změnil status švédské menšiny? V práci ověřuji ještě následující teze: Eskalaci konfliktů můžeme ve finských dějinách pozorovat v souvislosti s narůstající snahou Švédů o centralizaci moci; politické a právní postavení švédské menšiny slábne z důvodu klesajícího procenta švédsky hovořících obyvatel Finska.
|
|
|
Možnosti politické participace romské menšiny v České republice
Hon, Matěj ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
V práci si autor klade otázku, jaký charakter mají pokusy romských elit v ČR o politickou participaci a jaký je jejich potenciál. Předpokládá přitom, že větší naději na úspěch mají ty proudy v rámci romského etnoemancipačního hnutí, které se nevymezují ostře proti okolní společnosti. Shrnuje základní fakta o historii Romů na území České republiky s přesahem do středoevropského kontextu. Sleduje přitom faktory relevantní pro zkoumání politických projevů Romů. Následně charakterizuje vlastní chápání etnicity mezi romskou populací a dokládá, že větší význam mají pro kolektivní identifikaci většiny Romů spíše příbuzenské a subetnické skupiny. Teoretická část se zabývá vybranými autory, kteří se zapojili do diskusí o multikulturalismu, a to jak na obecné, mezinárodní úrovni, tak na úrovni české, se zaměřením právě na romskou problematiku. V závěrečné kapitole se autor snaží aplikovat všechny popsané poznatky na tři nejvýraznější romské projekty, skrz které se romské elity zapojily do veřejného dění. Jedná se o Svaz Cikánů-Romů z přelomu 60. a 70. let, o Romskou občanskou iniciativu, stranu působící v 90. letech, a občanské sdružení Společenství Romů na Moravě působící od 90. let dodnes.
|
|
|
Samuel Huntington a multikulturalisté : východiska S. Huntingtona a Ch. Taylora ve vztahu k problematice přistěhovalectví
Kný, Daniel ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
Autor práce se pokouší o postihnutí a srovnání teoretických východisek Samuela Huntingtona a Charlese Taylora (jako zástupce multikulturalismu) ovlivňujících jejich zásadně odlišný pohled na problematiku přistěhovalectví v západních demokratických společnostech. Na bázi teoretického konceptu identity a dichotomií univerzalismu - partikularismu či liberalismu - komunitarismu jsou interpretována východiska obou autorů a vysvětlovány rozdíly v jejich přístupu k roli přistěhovalectví v západních demokraciích. Skeptický pohled Samuela Huntingtona na proces přistěhovalectví a z něj plynoucí kulturně pluralitní charakter společnosti se pokouší autor této bakalářské práce interpretovat jako důsledek Huntingtonova negativního pojetí identity a jeho příklonu k partikularismu. Relativně pozitivnější přístup Charlese Taylora k procesu přistěhovalectví a jeho důsledkům pak je vysvětlován prostřednictvím jeho inklinace k pozitivnímu pojetí identity a k univerzalistickému ideálu autenticity. Příslušná práce se pohybuje na čistě teoretické rovině a zasahuje jak do oblasti politické filosofie, tak mezinárodních vztahů. Výsledkem práce pak je formulace teoreticky relevantních hypotéz, jež mohou být v budoucnu operacionalizovány a empiricky testovány. Analytický přístup k jednotlivým koncepcím věnujícím se tématice...
|
|
|
Vývoj ve Skotské národní straně po roce 1999
Modlitbová, Jitka ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo popsat dosavadní vývoj a nastínit budoucnost Skotské národní strany. Práce je pojata jako případová studie, využívá metody process tracing. Vychází zejména z výsledků voleb do Skotského parlamentu, změn v čele strany, z předvolební kampaně Skotské národní strany a její mediální percepce. Autorka na základě shromážděných dat dochází k závěru, že na výsledek voleb pozitivně působí zejména osoba lídra strany a její volební program.
|
|
|
Velikonoční povstání v Irsku
Nováková, Markéta ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
ÚVOD Počátky napjatého vztahu mezi Anglií a Irskem se datují již od dvanáctého století, kdy Angličané začali na ostrově získávat první državy. Jejich vliv postupně sílil, až na počátku devatenáctého století vyvrcholil přetvořením personální unie v unii reálnou. Vznikem Spojeného království Velké Británie a Irska Irové přišli o svůj parlament a tím i o možnost samostatně rozhodovat o osudu svého národa. Od tohoto okamžiku vedly irské politické kruhy ustavičný boj za znovunabytí samostatnosti v rámci monarchie. Příchod světové války pro irské nacionalisty, stejně jako pro české, slovenské či polské, znamenal jedinečnou příležitost, jak svého cíle dosáhnout. Stejně jako Češi i Irové měli své oficiální nacionální hnutí, snažící se vyjednat kompromisní postavení svého národa prostřednictvím politických ústupků, a podobně jako v Čechách zde působily i osobnosti radikálnějšího smýšlení, pro které byly kompromisy a další existence jejich národa v rámci monarchie nepřijatelné. Tito radikální nacionalisté se v průběhu války rozhodli vzít osud Irska do svých rukou a vyvolat povstání, jímž by ostrov vytrhli z nadvlády Británie a vytvořili samostatnou Irskou republiku. Přestože povstání, které proběhlo během velikonočního týdne roku 1916, bylo potlačeno a jeho vůdci popraveni, z dlouhodobého hlediska znamenalo nebývalý...
|
host ::
RSS.