|
|
Dlouhodobý půdně-zoologický výzkum v CHKO Jeseníky
Rusek, Josef ; Starý, Josef ; Tajovský, Karel ; Pižl, Václav
CHKO Jeseníky a její přírodní rezervace představují z hlediska půdně-zoologického velmi cennou oblast, v níž se na malém území setkávají arkto-alpínské elementy s teplomilnými prvky na jedné straně a karpatské elementy se sudetskými na straně druhé a seskupují se do charakteristických a bohatých společenstev v závislosti na vysoké ekosystémové diversifikací území. Půdní fauna je vůdčím půdotvorným činitelem a podmiňuje i zdejší výskyt reliktních tundrových půd. Management chráněných území musí vycházet z komplexních vědeckých poznatků a ekosystémových přístupů a půda musí být jejich nedílnou součástí.
|
|
|
Mikroskopické houby v půdě, listovém opadu, exkrementech a střevním traktu .i.Dendrobaena mrazeki./i. (Lumbricidae)
Nováková, Alena ; Pižl, Václav
.i.Dendrobaena mrazeki./i. (Lumbricidae) je endemický druh vyskytující se v několika málo místech na území naší republiky. Mikroskopické houby z hlediska jejich druhového složení a kvantitativního zastoupení byly sledovány v dubnu 2004 ve střevním traktu a v exkrementech .i.Dendrobaena mrazeki./i., v půdě a v opadu dubového lesa (obora Bulhary u Mikulova) a listopadu 2004 pouze v půdě a opadu. Pro izolaci mikromycetů byly používány zřeďovací a promývací metoda, jako izolační médium byla používána tři různá izolační média. Pro stanovení kvantitativního zastoupení byly sledovány počty CFU a délka mycelia (epifluorescenční metoda). Získané výsledky ukazují rozdíly nejen v druhovém složení mikromycetů při srovnání dvou izolačních metod (tyto rozdíly jsou výrazem rozdílného výskytu mikromycetů ve formě spor a aktivního mycelia ve studovaných substrátech) ale také mezi jednotlivými substráty.
|
|
|
Žížaly v ekotonu pole - les
Pižl, Václav ; Zeithaml, J.
Vliv ekotonu pole - les na společenstva žížal byl sledován na pěti plochách (blocích) lišících se osevním postupem na poli. V každém bloku bylo vytyčeno sedm linií kolmých k transektu z lesa do centra pole a v každé na jaře 2001 odebráno 6 půdních vzorků. K získání žížal byla použita kombinovaná metoda ručního rozboru půdních vzorků a formalínové extrakce. Celkem bylo nalezeno 9 druhů žížal (5-7 na jednotlivých lokalitách), mezi nimiž dominovala .i.Aporrectodea caliginosa./i.. Pozice v transektu ovlivnila abundanci i biomasu žížal. Oba parametry byly nejnižší v lese, vzrostly na rozhraní pole - les, opět poklesly ve vzdálenosti 5 - 10 metrů od okraje lesa a pak kontinuálně rostly směrem k centru pole.
|
|
|
Vývoj půdní fauny na loukách obnovených na orné půdě: Iniciální fáze sukcesního vývoje
Tajovský, Karel ; Pižl, Václav ; Starý, Josef ; Balík, Vladimír ; Frouz, Jan ; Schlaghamerský, J. ; Háněl, Ladislav ; Rusek, Josef ; Kalčík, Jiří
Vývoj společenstev půdní fauny (krytenky, hlístice, roupice, žížaly, suchozemští stejnonožci, mnohonožky, stonožky, chvostoskoci, larvy dvoukřídlých) byl studován v terénních podmínkách od podzimu 1999 ve čtyřech variantách lišících se způsoben obnovy travních porostů. Nárůst kvalitativních i kvantitativních parametrů studovaných skupin živočichů odpovídal iniciálním fázím sukcesního vývoje obnovovaných luk. Převažovaly eurytopní, euryvalentní a povrchově aktivní druhy. Druhy charakteristické pro travnaté biotopy se objevovaly až po intenzivním rozvoji vegetačního krytu. Okolní biotopy, jako zdroje šíření druhů, významně ovlivnily vývoj ploch. Formování společenstev živočichů usměrňovaly mikrostanovištní podmínky a dostupné potravní zdroje.
|
|
|
Půdní makrofauna horských smrčin na Šumavě a její ovlivnění probírkovou těžbou
Tajovský, Karel ; Pižl, Václav
Společenstva půdní makrofauny (žížalovití, mnohonožky a stonožky) byla studována ve třech zvláště chráněných horských smrkových porostech Šumavy v letech 2000-2003 metodou půdních vzorků, s cílem stanovit jejich kvalitativní a kvantitativní parametry. Studované smrkové lesy vykazovaly chudá (abundance 7,7 - 61,3 ind.m-2), avšak velmi specifická společenstva žížal tvořená 2 až 4 acidotolerantními epigeickými druhy. Obdobně společenstva mnohonožek vykazovala velmi nízké hustoty (1,6 - 44,8 ind.m-2 ) a nízké počty druhů. Hustoty populací stonožek dosahovaly 41,1 - 206,4 ind.m-2, přičemž jejich společenstva byla tvořena převážně zástupci zemivek z řádu Geophilomorpha. Porovnání ploch bez zásahu s plochami se selektivní těžbou smrkových stromů ukázalo negativní vliv lesního hospodaření na populace mnohonožek a stonožek. Hustoty populací obou skupin a rovněž druhové spektrum mnohonožek byly podstatně nižší na těžené ploše na lokalitě Trojmezná. Naopak vyšší populace žížal byly zjištěny na těžených plochách, pravděpodobně následkem změn v bylinném patře a opadu, ke kterým dochází v souvislosti s vykácením stromů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Studies on Soil Fauna in Central Europe, Proceedings of the 6th Central European Workshop on Soil Zoology
Tajovský, Karel ; Balík, Vladimír ; Pižl, Václav
The 6th Central European Workshop on Soil Zoology was held in České Budějovice, Czech Republic, in April 23-25, 2001. At the workshop, attended by 58 participants from Austria, the Czech Republic, Germany, Poland, Russia and Slovakia, 49 presentations were made dealing with the results of soil zoological research carried out in Central Europe and also in Russia and Nigeria. Additionally, diverse topics of soil zoology, ecology and faunistic as well as possible cooperation between the zoologists have been discussed. Increasing numbers of students and young scientists were characteristic for the meeting. Thus the CEWSZ6 has continued in the tradition of previous five meetings held in České Budějovice since 1992 (1st - May 14-15, 1992; 2nd - September 30-October 1, 1993; 4th - April 23-24, 1997; 5th - April 27-30, 1999).
|
|
|
Earthworm communities in spruce forest soils - effects of some natural and anthropogenic factors
Pižl, Václav
Earthworm fauna was analysed and compared in 22 natural and man-made spruce forests located in seven regions of the Czech Republic. 14 species of earthworms were identified; among which acidotolerant epigeic species Dendrobaena octaedra, D. illyrica, Dendrodrilus rubidus, Dendrobaena vejdovskyi and Lumbricus rubellus were most frequently recorded. Poor earthworm communities (1-4 species, density 1,2 - 38,4 ind.m-2) inhabited majority of sites. Nevertheless, strong differences occured in their species composition reflecting both the geographical position of sites and the origin of individual forests. Higher density and/or per-site number, of species were always connected with the presence of specific habitats such as water sources, brooks, wood or bark heaps, etc. Earthworm faunas in damaged mountain spruce forests tended to be more abundant than in undamaged forests and to have higher number of species. Denser earthworm populations developed at sites where dead trees were left than at clear-cut ones.
|
|
|
Mycotic flora in vermicultures and intestines of Eisenia andrei
Nováková, Alena ; Pižl, Václav
In spring and autumn 2000, microscopic fungi associated with fresh and processed substrates and with the intestines of Eisenia andrei were studied in three vermiculture plants differing in their productivity. 119 species and 6 forms of microscopic fungi were isolated. Of those, 97 taxa were recorded from vermiculture substrates and 76 taxa from worm intestines. In vermiculture substrates, Aspergillus fumigatus, A. niger, Geotrichum candidum, Penicillium expansum and P. roquefortii were dominant among taxa isolated by soil dilution plate method, and Rhizopus stolonifer was most frequently isolated by soil washing technique. A. fumigatus, Mucor circinelloides f. circinelloides and P. expansum predominated in the intestines of earthworms. Processed vermiculture substrates regularly yielded higher numbers of cultivable micromycetes (CFU-counts) than fresh ones. The CFU-counts of earthworm intestines were close to those of processed substrates in two vermiculture plants studied. In the third plant, however, intestinal CFU-count was the same as that found in fresh vermiculture substrate.
|
host ::
RSS.