|
|
Od Džabhat al-Nusra k Haj'at tahrír aš-Šám: Popis vývoje organizace od roku 2012 do současnosti
Pojarová, Rachel ; Ťupek, Pavel (vedoucí práce) ; Koláček, Jakub (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat vývoj organizace Džabhat al-Nusra od jeho začátku roku 2012 do současnosti (vystupující pod jménem Hajat Tahrír al-Šám) v kontextu konfliktu války v Sýrii. Autorka bude řešit mimo jiné i vývoj jména organizace: od Džabhat al-Nusra přes Džabhat Fatah al-Šám k momentálně finální podobě Hajat Tahrír al-Šám. Tímto bude reflektovat, jakým způsobem se proměnilo složení organizace, její ideologie, cíle a agenda. Práce hlouběji také rozebírá vývoj vztahu různých fází Džabhat al-Nusra s al-Qáidou. Klíčová slova: Džabhat al-Nusra, Džabhat Fatah al-Šám, Hajat Tahrír al-Šám, občanská válka v Sýrii
|
|
|
První pilotky v kontextu modernizačních reforem 20.-40. let 20.st v Turecku a Íránu
Bijani, Karolína ; Koláček, Jakub (vedoucí práce) ; Kříhová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prvními ženami pilotkami v Turecku a Íránu na počátku 20.st. V daném období docházelo po nástupu Rezy Pahlaví a Atatürka k plošným politickým a společenským reformám, jedním z nich byla také snaha o emancipaci žen. Paralelně s proměnami společnosti probíhala ze strany státu snaha o modernizaci na poli technické vybavenosti, která se projevila rozvojem letectví. Tyto dva fenomény se postupem času spojily a ženám byla dána možnost absolvovat pilotní výcvik společně s muži. V práci autorka čerpá jak ze sekundární literatury, tak z pramenů v perštině a turečtině, jejichž autoři se s danými pilotkami setkali a staví tak na osobní výpovědi. V práci je vedle sebe pokládán případ Turecka a Íránu a vedle společných, resp., odlišných znaků, se autorka snaží identifikovat dobové vlivy, které ženám pomohly prosadit se v čistě mužském oboru.
|
|
|
Mikroreologické modelování nástrojem COMSOL Multiphysics
Koláček, Jakub ; Sedláček, Petr (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na modelování Brownova pohybu pomocí nástroje COMSOL Multiphysics a modulu Particle Tracing. Cílem práce bylo navrhnout a vytvořit základní modely, které budou schopny věrně simulovat pohyb mikročástic ve viskózním a viskoelastickém prostředí, využitelné pro modelování pasivní mikroreologie. V rámci této práce byly vytvořeny skripty v programu Matlab pro výpočet MSD z výsledků simulací, byla provedena validace viskózního modelu s experimentálními daty a dále byly navrženy základní modely pro simulaci viskoelastického prostředí. Pro návrh těchto modelů byly zvoleny dva odlišné postupy, a to využití rigidních překážek za předpokladu diskrétního prostředí a matematický model uvažující kontinuální prostředí. Data z viskózního modelu prokázala dobrou shodu s experimentálními výsledky. Výsledky z viskoelastických simulací jsou prezentovány a je diskutován další možný vývoj těchto modelů pro možné praktické využití. Nejblíže se viskoelastickému chování přiblížil kontinuální matematický model, kdy bylo u vyhodnocení MSD pozorováno charakteristické zakřivení.
|
|
|
Abdolkarím Sorúš v kontextu současného íránského myšlení
Koláček, Jakub ; Ťupek, Pavel (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Práce se zabývá dílem současného íránského šīʻitského filosofa ʻAbdolkarīma Sorūše. Práce sestává ze dvou kapitol, z nichž první analyzuje íránskou intelektuální tradici 2. pol. 20. stol s hlavním důrazem na propojení islámu a politiky v nově vzniklých náboženských ideologiích. Ilustraci tohoto vývoje podává stručný rozbor myšlení Džalāla Āl-e Aḥmada, ʻAlīho Šarīʻatīho a Rūḥollāha Chomejnīho. V druhé kapitole je pak podrobeno analýze Sorūšovo myšlení, které na tyto ideologie částečně reaguje. Rozbor se soustředí na Sorūšovu teorii expanze a kontrakce náboženského myšlení a jeho koncepci náboženské demokratické vlády.
|
|
|
Zahraniční vztahy Hamásu
Singer, Prokop ; Ťupek, Pavel (vedoucí práce) ; Koláček, Jakub (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce pojednává o palestinské organizaci Hamás a analyzuje její mezinárodní vztahy. Práce nejprve charakterizuje tuto organizaci včetně její historie, ideologie, strategie a politických cílů a poté se zaměří na její mezinárodní vztahy s Evropskou unii, Íránem a Katarem.
|
|
|
Bonjády v porevolučním Íránu: mezi charitativními nadacemi a politicko-ekonomickými konglomeráty
Fialka, Prokop ; Koláček, Jakub (vedoucí práce) ; Ťupek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce analyzuje fenomén nadací - bonjádů v porevolučním Íránu. Nejvýznamnější vznikaly během Islámské revoluce transformací nadací již existujících za režimu šáha Mohammada Rezy Pahlaví a dnes zaujímají specifickou pozici na hraně formálních a neformálních struktur íránského státu. Na základě studia odborné literatury a vybraných pramenů autor porovnává jejich dvě protichůdné role: charitativní činnost a zastávání některých funkcí státního sociálního systému versus neformální zasahování do politiky skrze rozsáhlou síť ekonomických aktivit nacházejících se mimo kontrolu vládních úřadů. Práce bude založena na vypracování případové studie o jedné z nejvýznamnějších íránských nadací Bonjád-e Mostaz'afán (Nadace utlačovaných) a pokládá si otázku, do jaké míry jsou bonjády charitativními nadacemi a na kolik hrají jiné, méně zjevné role v širším rámci íránského mocensko-politického systému.
|
|
|
Islám a životní prostředí: ekologická témata očima současných islámských právníků a filosofů
Koláček, Jakub ; Ťupek, Pavel (vedoucí práce) ; Novák, Ľubomír (oponent)
Práce se zabývá soudobými výklady islámské náboženské etiky ve vztahu k problematice životního prostředí. V první části je představena teoretická perspektiva, která na zkoumaný problém nahlíží jako na historicko-sociologický problém spočívající v procesu interakce moderního fenoménu environmentalismu s tradičním rámcem náboženské etiky. Druhá část se zaměřuje na analýzu těch částí posvátné textové tradice, které jsou v soudobých interpretacích environmentální problematiky z perspektivy islámu využívány, a podává jejich strukturovaný přehled. Ve třetí části jsou rozlišeny a analyzovány tři hlavní soudobé diskurzy islámské etiky životního prostředí a dva další přístupy reprezentované vybranými texty, které byly k této otázce publikovány v anglickém a arabském jazyce. Na těchto textech jsou ukázány prvky, které tvoří společný rámec islámského etického vztahu k přírodě a otázkám životního prostředí, i významné rozdíly, které od sebe odlišují jeho jednotlivé interpretace ze strany učenců a právníků, laických aktivistů, institucí a dalších aktérů. Sledovány jsou různé možné podoby vztahu mezi koncepty a představami moderního environmentálního myšlení a tradičními nábožensko-etickými principy islámu včetně jejich politických a sociálních důsledků.
|
|
|
Pokus o demokratickou tranzici v Íránu 1997-2000
Koláček, Jakub ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Diplomová práce "Pokus o demokratickou tranzici v Íránu v l. 1997 - 2000" analyzuje omezenou liberalizaci a demokratizaci, kterou v Íránu na jaře 1997 odstartovalo zvolení reformního kandidáta Muhammada Chátamího do prezidentského úřadu. Práce nahlíží na tyto události jako na výsledek dlouhodobějšího procesu kulturní změny, kterou Írán prošel od islámské revoluce v r. 1979, a důsledek rozštěpení íránské politické scény do více různých proudů. Teoretickým východiskem práce je pohled na Írán ve 20. stol. jako na modernizující se národní stát, pro který islámská revoluce znamenala pouze výměnu jednoho autoritářského režimu za jiný, s odlišnou ideologií. Na základě toho práce aplikuje na události po Chātamīho zvolení teorii demokratické tranzice, skrze kterou práce zkoumá specifickou dynamiku politického boje mezi skupinou reformistů usilujících o demokratizaci režimu a skupinou konzervativců, kteří usilují o zachování autoriářské praxe založené na teorii "vlády právníka" formulované zakladatelem Islámské republiky Rúholláhem Chomejním.
|
|
|
Abdolkarím Sorúš v kontextu současného íránského myšlení
Koláček, Jakub ; Ťupek, Pavel (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Práce se zabývá dílem současného íránského šīʻitského filosofa ʻAbdolkarīma Sorūše. Práce sestává ze dvou kapitol, z nichž první analyzuje íránskou intelektuální tradici 2. pol. 20. stol s hlavním důrazem na propojení islámu a politiky v nově vzniklých náboženských ideologiích. Ilustraci tohoto vývoje podává stručný rozbor myšlení Džalāla Āl-e Aḥmada, ʻAlīho Šarīʻatīho a Rūḥollāha Chomejnīho. V druhé kapitole je pak podrobeno analýze Sorūšovo myšlení, které na tyto ideologie částečně reaguje. Rozbor se soustředí na Sorūšovu teorii expanze a kontrakce náboženského myšlení a jeho koncepci náboženské demokratické vlády.
|
|
| |
host ::
RSS.