|
|
Německá inspirace v díle Gérarda de Nerval
Blinková Pelánová, Eva ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent) ; Stašková, Alice (oponent)
Předkládaná práce zkoumá německou inspiraci ve vrcholném díle francouzského prozaika, básníka a překladatele druhé romantické generace Gérarda de Nerval (1808-1855); konkrétně jsme analyzovali především Sylvii a Oktavii z Dcer ohně, dva příběhy z Cesty do Orientu - Přiběh o královně jitra a Přiběh o Hakimovi -, Aurelii a Pandoru. Dosavadní kritika se při výkladu těchto čtenářsky ne vždy snadno přístupných textů soustřeďovala na dva momenty: jednak na vzpomínky na Valois, kraj dětství, a stesk po nepoznané matce a potom na psychické onemocnění, které vyústilo v sebevraždu. Druhé vydání Nervalových spisů v knihovně Pléiade iniciovalo nové vydání autorových překladů z němčiny. Nejvýznamnější je jeho překlad Fausta, který po celý život přepracovával (1827, 1835, 1840, 1850). Práce interpretuje stěžejní motivy vrcholného díla - vztah snu a reality, osudovost, postavu ženy-prostředníka a motiv dvojníka - nikoli v obvyklém psychobiografickém klíči, ale právě v návaznosti na německou inspiraci.
|
|
|
The noise of death: Raul Brandão's Humus and the problems of its translation into Slovak
Štubner, Juraj ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Grauová, Šárka (oponent)
Humus Raula Branda je nepochybne jedným z najdôležitejších prozaických diel portugalskej literatúry začiatku dvadsiateho storočia a z ideového i formálneho hľadiska prináša niekoľko zásadných inovácií, ktoré z tejto knihy robia dielo kladúce pri preklade veľmi špecifické problémy. Práca tieto problémy na základe filologického rozboru diela identifikuje a hľadá ich konkrétne riešenia, pričom prináša preklad vybraných častí diela do slovenčiny. Je rozdelená na tri časti. Prvá v krátkosti charakterizuje autora a objasňuje jeho postavenie v kontexte portugalskej a európskej literatúry. V druhej časti analyzujem dielo so zvláštnym dôrazom na aspekty rozhodujúce pre dostatočné porozumenie dielu, ktoré je pre akýkoľvek pokus o predklad rozhodujúce. V tretej časti je stanovená všeobecná koncepcia prekladu a jej východiská vrátane odôvodnenia výberu konkrétnej časti textu, identifikujem tu predpokladané problémy a načrtávam návrhy ich riešení. Následne je prezentovaný preklad vybranej časti diela. Nakoniec vybrané špecifické problémy prekladu diela do slovenčiny analyzujem a zvolené riešenia týchto problémov zdôvodňujem. V závere na základe rozboru diela a analýzy špecifických problémov definujem hierarchiu aspektov dôležitých pre preklad diela do slovenčiny a zamýšľam sa nad možnosťou aplikácie svojich záverov na...
|
|
|
In search of an equivocal country
Axmannová, Eliška ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
Tato diplomová práce je věnována dílu Victora-Lévyho Beaulieua, současného kanadského frankofonního romanopisce, dramatika, esejisty, novináře i polemika. Beaulieu (narozen 1945 v Saint-Paul de la Croix, Québec, Kanada) je výjimečný svým pojetím literární tvorby, které na počátku jednadvacátého století již téměř nemá obdoby. Již od konce šedesátých let, kdy začal publikovat, totiž pojímá své celoživotní dílo jako celek a sleduje jím jediný cíl - položit základ novému mýtu, k němuž se bude moci quebecká provincie vztáhnout a díky němuž si uvědomí svou vlastní jedinečnost. Beaulieu od počátku své kariéry publikoval přes padesát knih, v nichž je možné vysledovat několik základních proudů. Kromě souboru románů i kratších textů, jež tvoří ságu rodiny Beaucheminových a mapuje tak život sociálně slabší vrstvy quebecké společnosti, mají v Beaulieuově tvorbě místo eseje a texty, jež stojí na pomezí několika žánrů. Autor se snaží vyrovnat s vlastním osudem quebeckého spisovatele a hledá tak inspiraci u velikánů kanadské i světové literatury - s jejich životem i dílem pak vede vnitřní dialog. Vzniklo tak již několik zajímavých titulů věnujících se postupně Victoru Hugovi (Pour saluer Victor Hugo, 1971), Jacku Kérouakovi (Jack Kérouac - essai poulet, 1972) nebo Beaulieuově quebeckému předchůdci Jacquesu Ferronovi...
|
|
|
Proměny vypravěče v literatuře a ve filmu: Stendhalův Červený a černý a jeho adaptace
Chytilová, Vladimíra ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tato práce se zabývá proměnami, jimiž prochází literární vypravěč při adaptaci literárního díla pro médium filmu. Předmětem zkoumání je Stendhalův román Červený a černý a jeho dvě adaptace, film Clauda Autant-Lary z roku 1954 a televizní minisérie režiséra Jean-Daniela Verhaegha natočená v roce 1997. V první části práce jsou shrnuta teoretická východiska čtyř autorů věnujících se vypravěči: dvou literárních teoretiků, Tzvetana Todorova a Gérarda Genetta, a dvou autorů z oblasti filmové naratologie, Seymoura Chatmana a Davida Bordwella. Poté je načrtnuta obecná charakteristika vypravěče v románu Červený a černý a narace v jeho dvou adaptacích. Další tři části práce se podrobněji zabývají třemi tématy spojenými s hlavní postavou románu Juliánem Sorelem: pokrytectvím, ambicemi a láskou. Je zkoumáno, jak se tato témata objevují v románu a jak je vzhledem ke zvolenému způsobu vyprávění zpracovávají obě adaptace. V závěru jsou pak shrnuty rozdíly mezi románem a oběma adaptacemi a vyvozeny závěry ohledně možností adekvátního převodu literárního vypravěče do filmové podoby.
|
|
| |
|
|
Origin, evolution and essence of the Puppet Guignol in French theatre and its contemporary adaptation
Lamperová, Zuzana ; Pohorský, Aleš (oponent) ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce)
Guignol, francúzska bábka narodená na začiatku devätnásteho storočia v rukách Laurenta Mourgueta, tkáča hodvábu nezamestnaného počas Revolúcie, oslavuje v roku 2008 svoje dvesté výročie existencie. Sprevádzaný svojou ženou, hašterivou Madelon, a svojím najlepším priateľom, opilcom Gnafronom, improvizujúc komentáre k novinkám dňa, Guignol sa stal veľmi populárnym v celom Francúzsku. Na rozdiel od svojich kolegov z Commedie dell'Arte, sa dokázal priblížiť každodennému životu robotníckeho publika. Tradície ostatných francúzskych regionálnych bábok sa vytrácajú, Guignol sa stále pravidelne objavuje na pódiách francúzskych divadiel. V mojej štúdii som najprv vysvetlila pôvod a vývoj divadla Guignol. Tiež som sa pokúsila poodhaliť identitu a správanie lyonskej najznámejšej bábky v jednej z hier tradičného repertoáru, Le Déménagement (Sťahovanie). Guignol tu vystupuje ako chudobný, nešťastný a nezamestnaný tkáč hodvábu, ktorý príde o bývanie, ak majiteľovi nezaplatí nájomné. Guignol sa nevzdáva, snaží sa udržať si právo zostať v byte slovami, a keď nepomáhajú, tak aj bitkou úradníkov.Guignolove predstavenia sú komédiami, ale majú tiež sociálny odkaz. Existuje niekoľko publikácií ohľadne Guignolovej histórie, ale ani jedna z nich nestavia Guignola do kontextu iných bábok francúzskeho moderného divadla. Preto som,...
|
|
|
André Gide: Návrat ze Sovětského svazu; Retuše k mému "Návratu ze Sovětského svazu". Střetnutí individualisty s kolektivistickou utopií
Petkevič, Daniel ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Francouzský spisovatel André Gide (1869-1951) byl představitelem individualistického proudu ve společnosti a literatuře na konci devatenáctého a v první polovině dvacátého století. Tato diplomová práce zkoumá okolnosti spisovatelovy angažovanosti v otázce komunismu ve třicátých letech dvacátého století, která vyústila v jeho návštěvu Sovětského svazu v létě roku 1936 a v napsání dvou odhalujících svědectví. Gidova sovětská epizoda je zde nahlížena z perspektivy jeho individualismu, jemuž je věnována první část této práce. Ta popisuje jednak základní vlivy a inspirace, které během celého života působily na Gidova individualistického ducha, jednak jeho projevy v autorově životě, tvorbě a umělecké a společenské kritice. Část druhá je zaměřena na samotné téma Gidovy komunistické angažovanosti. Jsou v ní popsány hlavní příčiny jeho sympatizování s komunistickými myšlenkami, které se v něm postupně vyvíjely, aby se spojily na počátku třicátých let, v období hluboké společenské a hospodářské krize, kdy v nejisté atmosféře nově vznikajících totalitních režimů Gide cítil potřebu se politicky angažovat. Slepě věřil, že uskutečnění jeho společenských ideálů je možné v Sovětském svazu, který na západní intelektuály úspěšně útočil dobře mířenou propagandou. Jsou zde dále ukázány hlavní projevy Gidovy angažovanosti z...
|
|
|
Kašpar z hor Henri Pourrata
Tučková, Lucie ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Diplomová práce podrobně představuje stěžejní dílo Henri Pourrata Kašpar z hor. Rané tvůrčí období Henri Pourrata je jednoznačně ve znamení spisovatelského zrání a sbírání podnětů pro další tvorbu, z nichž se později zrodila i tetralogie Kašpara z hor a Le Trésor des contes. Proto jsou v diplomová práci tyto vlivy na utváření Pourratovy spisovatelské osobnosti zdůrazněny. Po představení Henri Pourrata a vyzdvihnutí nejdůležitějších zdrojů inspirace jeho tvorby se práce věnuje dosud neprovedenému důkladnému rozboru Kašpara z hor z hlediska jeho utvoření podle pravidel výstavby příběhů ústní lidové tradice. Hlavní dějová linie Kašpara z hor je dána auvergnským tradovaným příběhem O bílých očích (nebo také O řeřavých očích či O čtrnácti sudech.) Na ústřední dramatický příběh je navázáno množství epizodních příhod, legend, pohádek i říkanek a auvergnských popěvků. Sám Pourrat o Kašparovi z hor říkal, že je příběhem o tisíci příhod a příběhů. Inspirace kompozicí lidových příběhů je dokázána na vlastním námětu díla a jeho epizodních příhodách, členění Kašpara z hor do jednotlivých částí, jež odpovídají jednotlivým večerům, jakoby stráveným s vypravěčkou příběhu, na vloženém humoru a v neposlední řadě i na způsobu užití jazykových prostředků typických pro ústní vyjadřování. Jednotlivým jazykovým rovinám díla je...
|
|
|
Faustovská postava ve francouzsky psaném dramatu 20. století
Tschornová, Kateřina ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Diplomová práce Faustovská postava ve francouzsky psaném dramatu předkládá stručnou historii a některé okolnosti faustovské legendy. Následně obhajuje příslušnost Fausta a jeho příběhu do kategorie archetypu a mýtu. Přibližuje Goethova Fausta, aby vzápětí skrze analýzu tří známých faustovských dramat autorů Valéryho, Ghelderoda a Tardieua mohla zkoumat posuny a význam faustovské postavy v průběhu času. V kontextu francouzsky psaného dramatu posledního desetiletí dvacátého století a rozboru dramat Catheriene Anne Trois Femmes (L'échappée) a Xaviera Durringera Bal-Trap je takovému zkoumání podrobena i hra současného kanadského dramatika Jacquese Languiranda. Následuje orientační přehled některých dalších evropských a českých pokusů o zpracování faustovské látky. Nejsou opomenuty ani poslední faustovské projetky u nás. V závěru práce dochází k syntéze provedených rozborů Faustovských děl a k pokusu o odpověď na základní otázku přetrvání Fausta coby literární postavy od vzniku legendy až na přelom tisíciletí.
|
|
|
Motiv pohostinnosti ve starofrancouzských románech dvanáctého století
Špatenková, Lucie ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
Hlavním cílem práce je popsat motiv pohostinnosti a nastínit hlubší smysl rituálů, jež ho nezbytně provázejí. Výchozím bodem práce je motiv cesty, v tomto kontextu chápané nejen jako přemístění v čase a prostoru reálném, ale především jako snaha člověka dosáhnout pochopení světa. Proto zmiňuji romány Chrétiena de Troyes, např. Erec a Enida nebo Yvain, kde hlavní motivací putování hlavních hrdinů je napravení vlastního pochybení. Práce se zaměřuje od zastavení a ubytování u reálných hostitelů k hostitelům tajemným, protože si myslím, že setkání s tajemnem je jedna z možností, jak pochopit smysl života, a především pro starofrancouzské lais je odchod hrdiny za bytostí z jiného světa cíl celého vyprávění. Romány mají složitější strukturu a setkání s vílou, tedy bytostí z jiného světa není jejich hlavním zaměřením. Zpravidla je takové setkání jednou z mnohých zkoušek, které rytíř na své cestě podstoupí. Hlavním cílem románového putování je ale hrdinův návrat. Jen když se vrátí mezi své druhy a se svým dobrodružstvím je seznámí, má rytířova cesta smysl. Pro Chrétienovy hrdiny je důležitá, aby jejich dobrodružství vešla ve známost, mohla se dál mezi lidmi šířit. Jednotlivé kapitoly si všímají vztahů mezi hosty a hostiteli. Skrz podřízené postavení měšťanů prosvítá sen rytířů ovládat města a těžit z práce jejich...
|
host ::
RSS.