|
|
Masquerade scenes in the eighteent century women's writing
Kazdová, Linda ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce bylo soustředit se na vybrané autorky v Anglii osmnáctého století. Ačkoliv byly značně oblíbené čtenáři i divadelními diváky, musely často čelit tvrdé kritice. Byly obviňovány z přílišné otevřenosti a z porušování dobrých mravů. V této době ženy měly být především poslušnými, pilnými a věrnými dcerami a manželkami. Proto literární hrdinky, které projevovaly vlastní názory, nezávislost a které hledaly naplnění i mimo sňatek a domov, byly nepřijatelné. Až nyní, přesněji v průběhu posledních desetiletí, se změnami v literární teorii, dochází k začleňování ženských autorek do kánonu. Vychází najevo, že jim vděčíme za založení literární tradice ženského psaní a za vliv na vývoj žánrů jako je komedie, romance či novela a hlavně román. Tato studie se především zaměřila na Hannah Cowley, talentovanou autorku divadelních her, na Elizu Haywood, plodnou spisovatelku a novinářku a na Elizabeth Inchbald, literární a divadelní kritičku a autorku románů. Hlavním cílem bylo analyzovat funkci a tematicko-strukturální vliv scén či pasáží jejich různorodých děl, které se zabývají maškarními plesy. Tyto plesy byly velice populární a pro svoji éru typické. Je možné, že v době osvícenství, době zasvěcené rozumu, nabízely alternativu, změnu řádu a katarzi podobně jako karneval v době středověku a...
|
|
| |
|
| |
|
|
"Reflections on Religion: Richard Wright and James Baldwin"
Jirásková, Anna ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Záměrem této práce je prozkoumat zobrazení náboženství v dílech dvou z nejvlivnějších afroamerických spisovatelů dvacátého století, Richarda Wrighta a Jamese Baldwina. Analýza si za svůj rámec bere Baldwinovy a Wrightovy vzájemné diskuze, jejichž podstatou byla otázka, jak v literatuře uspokojivě artikulovat zkušenost černošské menšiny ve Spojených státech. Práce se zaměřuje na jedno autobiografické dílo a jeden román od každého z autorů. V případě Wrighta analyzuje jeho dvoudílnou autobiografii, jejíž první část, nazvaná Black Boy, se zabývá Wrightovým dětstvím a mládím na americkém Jihu, druhá část, American Hunger, pak popisuje Wrightovu zkušenost s životem na Severu. Dále se práce věnuje jeho románu Native Son. V případě Baldwina se práce zaměřuje na dílo The Fire Next Time, které se skládá ze dvou esejí rozvíjejících Baldwinovy vzpomínky na různé epizody z jeho života, a na román Go Tell It on the Mountain. Dizkuse zaměřená na tyto díla je doplněna vhledy, které poskytkl Wright ve své eseji "How 'Bigger' was born" a Baldwin v esejích "Everybody's Protest Novel", "Many Thousands Gone" a "Alas, Poor Richard!". První kapitola práce se zabývá kritikou, kterou vznesl Baldwin proti Wrightovi v několika svých esejích, v nichž prezentoval svůj názor, že Wright svými zlostnými spisy pouze posiluje...
|
|
|
Decline of southern aristocracy in the selected novels of William Faulkner
Mackal, Jan ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Hlavním cílem této práce je analyzovat úpadek takzvané jižanské aristokracie ve dvou vybraných románech Williama Faulknera, jmenovitě v románu Absolone, Absolone! (1936) a v románu Hluk a vřava (1929).1 Jejich protagonisté jsou v prvním případě členy bohaté plantážnické rodiny, nebo, tak jako v druhém případě, potomky takovéto rodiny. Všichni společně obývají Faulknerův fiktivní Yoknapatawphský okres a jsou považovány svými spoluobčany za příslušníky jižanské aristokracie. Přesto přese všechno si neužívají pohodlný život v luxusu, který se jim často připisuje, nýbrž stojí tváří v tvář svému úpadku. V obou románech je povaha úpadku jak materiální, tak duchovní, přičemž ten druhý je považován za počátek prvního. Na úpadek jižanské aristokracie je především nazíráno jako na konflikt dvou protichůdných souborů hodnot, jinými slovy jako na zápas mezi "starým" a "novým" Jihem. Z toho důvodu je za hlavní příčinu tohoto úpadku považována enormní závislost postav na minulosti, která jde ruku v ruce s představou mýtu předválečného Jihu. První dvě kapitoly této práce představují teoretický úvod pro následnou analýzu románů, neboť se v nich rozebírají klíčové koncepty, které jsou spojovány s americkým Jihem, jmenovitě mýtus "starého" Jihu, který je srovnán se skutečným historickým vývojem, a pojem jižanské...
|
|
|
Women characters in Willa Cather's fiction as a reflection of U.S. women's rights history
Heck, Lucie ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Willa Catherová (1873-1947) je v současnosti oceňována jako jedna z nejdůležitějších amerických autorek, a počet kritických děl, článků a disertací, které jsou jí věnovány je značný. Z množství esejů, knih a biografií je možné usoudit na jeden důležitý a problematických vztah: Willa Catherová a americké feministky. Feministky by velice rády přiřadily Catherovou k feministickým spisovatelkám a jejich nově vytvořenému "ženského kánonu" tj.ke skupině prvotřídních žen - autorek. Tato snaha však přinesla nečekanou otázku: Je možné považovat Catherovou za feministku, pokud je známá svými ostrými výpady proti ostatním ženám- spisovatelkám a také svým negativním postojem k organizovanému hnutí za ženská práva? Cílem této práce je objasnit pozadí zvláštního vztahu mezi Catherovou a americkými feministkami a odpovědět na výše položenou otázku. Ke zjištění toho, zda silné ženské hrdinky, která Catherová ve svých dílech vytvořila, přispívaly k posílení žen anebo spíše jejich oslabení jsou namísto faktů a domněnek z jejího osobního života použity její romány a povídky. Relevantní části z jejích románů byly interpretovány vzhledem k tehdejším americkým zákonům, což pomohlo ukázat, že ačkoliv Catherová vytvořila výjimečné, spíše než obvyklé ženské hrdinky, nechala je bojovat se stejnými podmínkami a problémy,...
|
|
| |
|
|
The idealized portrayal of Indians in James Fenimore Cooper's The Last of Mohicans and René Francois de Chateaubriand's Les Natchez
Brožová, Tereza ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Hlavním tématem této práce je problematika zobrazení Indiánů ve vybraných dílech anglické a francouzské literatury. Jedněmi z nejvýznamnějších autorů zobrazujících indiánské kmeny v prostředí rodících se amerických států jsou James Fenimore Cooper a René François de Chateaubriand. Z jejich rozsáhlé tvorby jsou pak pro detailní analýzu vybrána díla Poslední Mohykán a Načezové. Mnoho autorů si pro své příběhy vybíralo exotické prostředí, které kontrastovalo se soudobou civilizací. Americký kontinent pak svou nedotčeností poskytoval podněty pro vytváření příběhů. Cooper i Chateaubriand vycházejí jak z četby raných cestopisů, tak i z vlastních zkušeností, imaginace a mýtů, a tak velké množství Indiánů nese pouze idealizované charakterové rysy. Cooper i Chateaubriand se zabývají problematikou míšenectví, rasových problémů a střetů mezi civilizací a divošstvím. Hlavní hrdinové Posledního Mohykána pak nejsou z důvodu "nečisté rasy" schopni v nově vznikající společnosti existovat a umírají. V případě Načezů Chateaubriand připisuje svým hrdinům křesťanské prvky a ti pak bloudí v přemýšlení nad svým vlastním osudem. V práci se také soustřeďuji na otázku politizace indiánských kmenů. Indiáni jsou vylíčeni jako stoupenci obou válčících stran v kontextu boje o nezávislost. Zároveň jsou představiteli národa, který je...
|
|
| |
|
|
Toni Morrison; Magical Realism Serving to Outline Cultural Experience
Hůlková, Kateřina ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Resumé Ve své práci jsem se zaměřila na roli magického realismu a jeho využití v románech Toni Morrisonové Píseň o Šalamounovi a Milovaná. Jelikož nadpřirozených prvků v těchto dvou příbězích je použito hlavně jako hybných sil, které napomáhají odhalovat utajené a potlačené skutečnosti ze života románových postav, byli mými hlavními cíli rozbor a určení autorčiných motivací k tomu, aby prvky magického realismu použila, za jakým účelem, a co tyto snahy patrně přinesly. Nejprve jsem analyzovala autorčinu vlastní akademickou práci, ve které se zaměřuje na to, v jaké pozici se jako afro-americká autorka nachází: musí čelit odlidštěnému obrazu černochů v americké společnosti tak, jak ho vytvořili američtí běloši, aby ochránili vlastní civilizovanost v divočině Nového Světa. Co se týče literárního jazyka, autorka polemizuje, že tato stanoviska a z toho pramenící literární tradice jí nabízejí jen dva možné přístupy k věci: útočnou oslavu černošské minority či defenzivní přizpůsobení se stanoviskům a přístupům hlavního proudu. Taková řešení se ovšem jeví jako slepé uličky, jelikož ani jeden z přístupů nemá potenciál k tomu, aby z něho vzešel autentický obraz života Afro- Američanů. Je třeba zmínit jednu důležitou překážku v takovém snažení, kterou je skutečnost, že během procesu odlidštění černochů bylo hodně z...
|
host ::
RSS.