|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o nemocného s infekční endokarditidou po kardiochirurgickém výkonu
MARKOVÁ, Eva
Infekční endokarditida je zánět endokardu postihující především srdeční chlopně. Jedná se o velmi závažné onemocnění, často s akutním průběhem, které i v dnešní době vede k úmrtí 20-30% případů. Léčba je dlouhodobá s dopadem na různé oblasti budoucího života. Podávají se vysoké dávky antibiotik a při neúspěšné konzervativní léčbě a při rozsáhlých mikrobiálních vegetacích s rizikem embolizace se přistupuje ke kardiochirurgické léčbě. Správná ošetřovatelská péče sester vedoucí ke kladnému psychickému postoji nemocného je velmi důležitá při dlouhodobé hospitalizaci. Vhodná je i správná edukace v rámci sekundární prevence této nemoci. Cílem bakalářské práce bylo: 1) Zjistit, jak nemocný s infekční endokarditidou snáší dlouhodobou hospitalizaci. 2) Definovat potřeby nemocného s infekční endokarditidou při dlouhodobé hospitalizaci. 3) Zjistit znalosti nemocného v problematice sekundární prevence infekční endokarditidy. 4) Zjistit možnosti sester v oblasti zkvalitnění ošetřovatelské péče o nemocného s infekční endokarditidou. K tomuto cíli byla stanovena jedna výzkumná otázka, jakým způsobem je naplňován ošetřovatelský proces o nemocného s infekční endokarditidou při dlouhodobé hospitalizaci? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření s využitím analýzy Zakotvené teorie dat podle Strausse a Glasera (Hendl, 2008). Sběr dat byl proveden formou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami kardiochirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. a s pacienty s infekční endokarditidou po kardiochirurgickém výkonu. Rozhovory se sestrami i s pacienty byly po jejich souhlasu nahrávány. Následovala doslovná transkripce rozhovorů. Přepsané rozhovory byly kódovány a zpracovány do schémat. Hospitalizace přináší pacientům jistá negativa, obavu o život a budoucnost, nedostatek informací, ale i strach ze samotné operace. Vzhledem k vážnému stavu se u pacientů posouvá žebříček hodnot, kdy si více začínají vážit života, stávají se opatrnějšími a zaměřují se na prevenci dalšího onemocnění. Sestry si však uvědomují nejdůležitější potřeby dlouhodobě hospitalizovaných nemocných. Tyto potřeby se snaží komplexně saturovat a pobyt v nemocnici pacientům co nejvíce zpříjemnit. Znalost příčin infekční endokarditidy umožňuje sestrám zvolit i vhodný způsob edukace pacientů. Velmi důležitá je podpora rodiny. Přes všechny snahy personálu může během dlouhodobé hospitalizace u pacientů dojít k negativním vztahům mezi sestrami a pacienty. Sestry se snaží předcházet možným problémům střídáním ošetřujícího personálu. Většina dotazovaných pacientů uvedla jako pozitivum hospitalizace vstřícnost personálu a spokojenost s péčí. Z výsledků šetření vyplývá skutečnost nedostatečné informovanosti dispenzarizovaných kardiologických pacientů o riziku vzniku infekční endokarditidy a profylaxi. Bylo by přínosné zaměřit se na intenzivnější edukaci dispenzarizovaných kardiologických pacientů, a tím tomuto onemocnění primárně předcházet.
|
|
|
Pracovní strategie sester na řídích pozicích
MARKOVÁ, Eva
Disertační práce "Pracovní strategie sester na řídících pozicích" se zabývá problematikou profesní dráhy a manažerské pozice vedoucí sestry. Vzhledem ke změnám v oblasti zdravotní politiky a poskytování zdravotní péče, ale i v souvislosti s otázkou pracovního uplatnění žen na trhu práce obecně, je důležité blíže poznat názory, ambice a motivace sester a jejich pracovní strategie na manažerských pozicích. Taktéž aspekty skloubení jejich rodinných a pracovních rolí, neboť v podstatě jde o momenty do značné míry určující postavení většiny žen v našich pracovních podmínkách. Řízení ošetřovatelského personálu a ošetřovatelské péče je v České republice totiž pozicí typickou pro ženy, které se přizpůsobují daným pravidlům organizace práce a hierarchické struktuře zdravotnických organizací. Cílem disertační práce tedy je pokusit se koncipovat takový úhel pohledu, který by umožnil lépe porozumět hodnotám a postojům vedoucích sester. Nezbytnou součástí tohoto náhledu je pochopit, jak se vyvíjely jejich kariérní dráhy, identifikovat jejich styly vedení a řízení ošetřovatelského týmu, jakož i zmapovat, jak se prolínají a vzájemně ovlivňují jejich životní a pracovní dráhy. V tomto procesu odkrývání dlouhodobé pracovní strategie vedoucích sester je významným zdrojem poznání současně i subjektivní reflexe těchto kontextů samotnými sestrami. Proto v rámci analýzy profesního života vedoucích sester byl nejprve popsán vývoj funkce sestry-manažerky, konkrétně pozice vrchní sestry a staniční sestry, a prezentovány závěry řady výzkumných studií, které se touto problematikou zabývaly. Dále byla analyzována specifika managementu v podmínkách ošetřovatelské péče, včetně jeho proměn po roce 1989, a taktéž možnosti vzdělávání sester-manažerek. Konečně byla realizována též empirická sonda do zkoumané problematiky. Data získaná technikou polostrukturovaných rozhovorů s vybranými vrchními sestrami ve fakultních nemocnicích byla integrována za pomoci jednoho z klasických kvalitativních přístupů, prostřednictvím tzv. metody zakotvené teorie. Na základě provedené analýzy dat byl vytvořen model profesního paradigmatu, který dosvědčuje, že vrchní sestra prochází několika fázemi profesní kariéry, jež byly obrazně nazvány: Hledání oboru, Kolečko (střídání ošetřovatelských oborů a pracovišť), Z nouze ctnost (situace, kdy sestra vychovávající dítě, zvolí pracoviště s takovým režimem, který tuto péči dovoluje) a Ukotvení v ošetřovatelském oboru. Od fáze Ukotvení v ošetřovatelském oboru se potom odvíjí manažerská kariéra sestry. Životní příběhy vrchních sester, vystavěné na základě informací z kvalitativních rozhovorů, obsahují faktory, které se ukazují být predisponující pro manažerskou pozici. V neposlední řadě jde i o některé imprintingové aspekty z období dětství a dospívání (např. počet sourozenců, důvod volby studia). Sestra se stává po určité době vedoucí směny nebo zástupkyní staniční sestry a posléze staniční a vrchní sestrou. V této pozici používá podle okolností kombinaci několika manažerských stylů jako autoritativní, demokratický a konzultativní. Teoretický model profesního paradigmatu vrchních sester, zkonstruovaný na základě analýz empirických dat, otevírá cestu k dalšímu zkoumání, ve kterém bude případně možné prověřit některé detailnější konsekvence, např. průběh profesní dráhy sester, jejich styly řízení ad.Získané a utříděné poznatky přispívají k obohacení současného stavu poznání určitých segmentů problematiky ošetřovatelství. Top management zdravotnických organizací jich např. může využít při plánování a realizaci některých opatření v oblasti řízení lidských zdrojů a vzdělávací instituce pro lepší a přesnější nastavení vzdělávacích konceptů budoucích vedoucích sester.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv změny financování rodičovského příspěvku na rozhodování matek
MARKOVÁ, Eva
Abstract Výše rodičovského příspěvku byla do konce roku 2007 taková, že řada příjemců, zejména bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací, ve svém zaměstnání obdobné výše výdělku nedosáhla, což vedlo k situaci, kdy návrat do zaměstnání byl pro tyto rodiče finančně nevýhodný. Nový systém rodičovské dovolené umožňuje čerpat rodičovský příspěvek v průběhu kratšího nebo naopak delšího období s rozdílnou výší finančního obnosu. Cílem práce bylo zmapovat volbu rodičovského příspěvku a důvody této volby. Z tohoto cíle jsem si stanovila následující hypotézy. 1. Ženy v pracovním poměru na dobu určitou volí kratší alternativu rodičovské dovolené než ženy v pracovním poměru na dobu neurčitou. 2. Ženy s vyšším příjmem v zaměstnání volí kratší rodičovskou dovolenou než ženy s nižším příjmem. Pro získání potřebných údajů k dosažení vytyčených cílů bylo užito techniky dotazníku. Dotazník byl anonymní, byl určen ženám po porodu a skládal se z 12 otázek. Celkem bylo rozdáno 159 dotazníků v období dvou měsíců v roce 2008. Stanovené hypotézy byly vlastním výzkumem potvrzeny. Z výsledků dále vyplývá, že nejžádanější variantou rodičovské dovolené je doba na tři roky za 7 600 Kč. Jako důvod pro tuto variantu respondentky uvádějí výhodu, že zaměstnavatel ,,drží`` místo tři roky a ony se mohou naplno věnovat dítěti. Také výši příspěvku shledávají jako přijatelnou. O možnosti využití výdělku na rodičovské dovolené většina dotazovaných teprve rozmýšlí, konkrétní pracovní uplatnění neví. Zastoupení matky v péči o dítě obstarává nejvíce rodina. Nedůvěra v chůvu (paní na hlídání) převažuje. Respondentky, které by výchovu chůvě svěřily, jsou především ženy ve věku 18-25 let. Změny, které proběhly v oblasti úpravy rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku, by měly být doprovázeny také odpovídajícími změnami v dalších oblastech kombinování práce a rodiny, jako jsou například zařízení předškolní péče a výchovy pro děti mladší tří let, dále pak rozšíření nabídky flexibilních forem pracovní doby. Rodinná i zaměstnanecká politika by se měla více zaměřit na podporu návratu na trh práce po rodičovské dovolené.
|
|
| |
|
|
Lásku za peníze nekoupíš, sex ano -- průzkum trhu prostituce zaměřený na subjekty nabízející komerční sexuální služby
Marková, Eva ; Písař, Pavel (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá působením hospodářských, právních, sociálních a morálních aspektů na subjekty představující nabídku komerčních sexuálních služeb. Ve svém úvodu se věnuje stručnému popisu a příčinám stínové ekonomiky, definuje prostituci i jednotlivé formy provozování. Pozornost je dále zaměřena především na trh prostituce z hlediska nabídky i poptávky a na subjekty, které se na tomto trhu nachází. Následně se práce zaobírá legalizací a zdaněním této činnosti. V závěru své teoretické části se pak snaží zmapovat prostituci v ČR a zhodnotit veškeré právní úpravy, vyhlášky a v neposlední řadě také návrh zákona o regulaci prostituce z roku 2005 a z roku 2008. Jádro bakalářské práce ovšem leží především ve své praktické části, tedy v analýze, která se soustředí na subjekty nabízející sexuální služby za daný výnos. Nejprve jsou definovány metody výzkumu, cílové skupiny a samotný význam této studie. Následující průzkum založený na osobních rozhovorech s prostitutkami a manažerem pražského nightclubu se stal zdrojem informací pro závěrečné objasnění a zhodnocení vyvozených výsledků. Cílem bakalářské práce je zjištění, jaké faktory ovlivňují chování poskytovatelek sexu i jejich manažera a zda tyto skutečnosti vedou ke změnám v nabízeném množství služeb.
|
host ::
RSS.