|
|
Legal Spanish
Pérezová, Dana ; Zavadil, Bohumil (referee) ; Čermák, Petr (advisor)
The objective of this thesis is to describe the basic aspects of a legal language, which presents an important variety of a technical style in every literary language. The description of the legal Spanish is organized according to the individual language areas, it means the lexical area, stylistic area, morphology and syntax. The characterization of each specific feature of the legal Spanish is exemplified by quotations taken from the valid legal texts that are contained in the Official Bulletin of the State (Boletín Oficial del Estado).
|
|
|
Reflexive constructions in Spanish. Their function and use
Lindušková, Lenka ; Zavadil, Bohumil (referee) ; Čermák, Petr (advisor)
Presented thesis deals with reflexive constructions as can be seen ain its title. Starting from explaining the principle of reflexivity, the thesis describes sentences and enunciations which are constructed with the morpheme se. The reflexive constructions which are one of the most important points are devided into three main groups according to the Prague Syntactic School. It is always analysed if there is any real reflexive contain in every type of construction. Ethic dative is another important point of this work. It is devided into two types because in some cases it forces the expressivity of the sentence as a complex and in another cases it affects rather the concrete verbal expression. Examples of use were clasified into different thematic sections. There were defined some possible rules in the use of pronominal form of mentioned verbs. As this thesis should primarilly consider how the use of the pronoun se changes different structures, the sections which were mentioned yet are naturally composed regarding this point. The theme of ethic dative belongs here to the group of cases which are not so significantly affected by the application of the reflexive morpheme. Verbs ‚ir'/‚irse', ‚marchar'/‚marcharse', ‚salir'/‚salirse', ‚morir'/‚morirse', ‚venir',/‚venirse', are also included in this group. The...
|
|
|
Language policy of Spain
Nekola, Ondřej ; Zavadil, Bohumil (referee) ; Čermák, Petr (advisor)
Spain is a multilingual state. There are four official languages: Spanish (espanol = castellano), Galician, Basque and Catalan. Spanish is the official and compulsory language of al1 regions of the Spanish state. Catalan is, besides Spanish, the officiallanguage in Catalonia, Valencia and the Balearic Islands. Basque is, together with Spanish, the official language of the autonomous community cal1ed the Basque Country and Galician is the officiallanguage in Galicia. The citizens of Catalonia are the only ones of al1 the autonomous communities of Spain who are obliged to know both of their official languages. In other mentioned autonomous communities the knowledge and use of the second language - besides Spanish - is regarded as a right. Since each of the enumerated autonomous communities has two official languages, it signifies that these regions are bilingual. In other regions which have not been mentioned the official language is only Spanish, therefore they can be described as monolingual.
|
|
|
The penetration of the non Indo-European lexical units into the Spanish
Formanová, Zuzana ; Čermák, Petr (referee) ; Zavadil, Bohumil (advisor)
Jako každý jazyk i španělština se v průběhu staletí svého formování nevyvíjela izolovaně, ale dostala se do kontaktu s jinými jazyky. Přirozeným jevem takového kontaktu je vzájemný vliv mezi jazyky a obohacování slovní zásoby. Ani španělština se neubránila těmto vlivům, které se promítly jak do slovní zásoby, v níž se bezpochyby projevily nejvíce, tak do fonetiky či morfologie. Španělština se dostala do kontaktu s jinými jazyky již od samého počátku svého vývoje, kdy na vznikající románštinu působil vliv předrománských autochtonních jazyků Pyrenejského poloostrova. Hlavním důvodem toho, že se španělština otevřela těmto vlivům, byla nutnost nových pojmenování. Nejednou se stávalo, že se španělský jazyk setkal s kulturou velmi odlišnou od hispánského světa a byl tak nucen přijmout nová slova označující skutečnosti, pro něž sám postrádal pojmenování. Někdy, jako je tomu v případě prvních kontaktů s indiánskými kulturami v Latinské Americe, se stávalo, že pro neznámé skutečnosti se nejprve používala evropská terminologie a nová skutečnost byla přirovnávána k něčemu známému z Evropy. Tento způsob se však jevil jako obtížný a nedostačující a proto později španělští dobyvatelé přistoupili k přejímaní slov z indiánských jazyků. Ať už španělština přejímala slova z indiánských či jiných jazyků, vždy se jednalo...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Spanglish
Plutnarová, Petra ; Zavadil, Bohumil (referee) ; Mištinová, Anna (advisor)
Cílem této práce je načrtnout současný stav spanglish - jevu, který chápeme jako proces probíhající ve Spojených státech amerických na jedné straně a jako úkaz objevující se ve španělsky mluvícím světě ovlivněném angličtinou na straně druhé - z hlediska lingvistického a sociolingvistického. Zároveň zdůrazňujeme rozdíly mezi spanglish a jednotlivými variantami španělštiny v USA, přestože musíme konstatovat, že dělící čáru mezi nimi není možné umístit s absolutní přesností. Z důvodu špatné dostupnosti materiálu využíváme zejména příkladů sebraných A. Ramírezem a Beatriz Varelou, ačkoli používáme i naše příklady zaznamenané v Miami v září 2005. Tato práce je rozdělena na pět hlavních částí, kromě úvodu ji tvoří teoretický rámec, sociolingvistická situace, lingvistická část, závěr a resumé, to vše je doplněno o dodatek a použitou literaturu. Termín "spanglish" se používá od šedesátých let 20. století, tedy od doby, kdy se v USA zviditelnilo hnutí za práva mexických imigrantů, tzv. chicanos. Většina lingvistů považuje spanglish za dialekt, hlavně z důvodu absence kodifikace spanglish, přestože někteří, zejména Ilán Stavans, věří, že se jedná o nový jazyk. My v této práci vyvracíme, že by šlo o jazyk, hlavně z důvodu toho, že spanglish neprošla procesem kodifikace. Domníváme se, že spanglish je dialekt, ve smyslu...
|
|
|
Towards the category of case in Spanish
Kotrčková, Eva ; Zavadil, Bohumil (advisor) ; Čermák, Petr (referee)
Když jsem se kdysi dávno rozhodovala o tématu své diplomové práce, byla jsem Sl bezpečně jistá jen jedním - bude to téma lingvistické. Výhodou pro mě bylo dvouoborové studium hispanistiky a bohemistiky. Se zalíbením jsem pročítala lingvistické teorie, porovnávala přístupy jazykovědců, kladla si problematické otázky a hledala dostatečně atraktivní a obsáhlý námět, který by však měl i své praktické využití při studiu jazyka. Nakonec jsem se rozhodla, nutno říci, že velkou inspirací pro mě byly i přednášky vedoucího této diplomové práce, pana prof. PhDr. Bohumila Zavadila, CSc., a zvolila nelehké téma s široce pojatým názvem "Ke kategorii pádu ve španělštině". Nelehké nejen proto, že někteří jazykovědci s pádem ve španělštině v podstatě vůbec nepočítají, ale zejména proto, že skýtá velký rozsah záběru. Výhodou může být naše české jazykové povědomí se silně zakotveným pojetím pádu i znalost prací českých lingvistů o tomto tématu. Pokusím se proto dodržet základní osnovu práce a přistoupit k tématu v stanoveném sledu otázek a snad i následných odpovědí. Nejprve se budu zabývat obecnou teorií pádu. Co je pád? Jaké jsou jeho funkce v jazyce? Ajak lze tyto funkce vyjádřit v různých jazycích podle jejich typu? Poté se zaměřím na samotný španělský jazyk. Jak dospěla současná španělština k omezenému flektivnímu...
|
|
|
Latin lexical inheritance in the Romanian language and its semantic characteristics
Rys, Michal ; Felix, Jiří (advisor) ; Zavadil, Bohumil (referee)
Během studia rumunštiny mě nejvíce zaujal její vývoj. Při prohlubování znalostí získaných v rámci příslušné přednášky jsem zjistil, že odborná literatura obvykle věnuje velkou pozornost změnám v oblasti hláskosloví, tvarosloví a skladby, nejméně prostoru je však věnováno významosloví. Vysvětlení se nabízejí alespoň dvě. V první řadě je tento obor lingvistiky stále ještě poplatný svému tradičnímu názvu "historická mluvnice"l. Do popředí se tak podvědomě dostává morfosyntax a nepřímo hláskový vývoj, neboť obě tyto oblasti spolu úzce souvisejí. Druhým důvodem je nepochybně značná nevděčnost takového snažení, poněvadž některé významové změny lze vysvětlovat různým způsobem. Přesto bych se chtěl ve své práci zabývat právě touto stránkou jazykového vývoje. Věřím, že se mi tak podaří alespoň nastínit určitý metodologický přístup. Zvolený výchozí materiál zároveň potvrzuje, že základní část jádra rumunské slovní zásoby má svůj původ v jazyce římských dobyvatelů, kteří území starověké Dácie spravovali a spolu s domorodými národy obývali v letech 106-271 po Kr.
|
guest ::
RSS feed.