|
|
Neuskutečněná výměna elit jako faktor neúspěchu demokracie v Rusku
Klepš, Václav ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Holzer, Jan (oponent)
Diplomová práce "Neuskutečněná výměna elit jako faktor neúspěchu demokracie v Rusku" pojednává o ruské elitě za vlády prezidentů Borise Jelcina a Vladimíra Putina. Snaží se popsat její skladbu a zachytit její proměnu v čase. Tento obecný obraz elity je pak doplněn portréty jednotlivých klíčových představitelů ruské elity daného období. Práce vychází ze širokého teoretického materiálu, který se snaží postihnout samotný fenomén elity a také její roli v průběhu tranzice. Právě tento teoretický základ má sloužit k pochopení jejich role ve společnosti, a to zvláště během přelomových období. Dále jsou zde popsány hlavní charakteristiky ruského politického systému, v rámci kterého se elity pohybují a který zároveň utvářejí. Tato diplomová práce chápe strukturu vládnoucí elity jako klíčový faktor pro podobu a kvalitu politického režimu. Jsou zde představeny hlavní skupiny z kterých se ruská elita skládá a zároveň ze kterých se rekrutuje. Velký důraz je přitom kladen právě na proces rekrutace, tedy na to, jakým způsobem začleňování do vládnoucí skupiny probíhá a které společenské vrstvy fungují jako její kádrová rezerva. Vysoký podíl osob přicházejících z tajných služeb a ozbrojených složek je pak vnímán jako velká překážka fungování liberální demokracie v Rusku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Role náboženských stran v izraelském politickém systému
Košťálová, Markéta ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Fingerland, Jan (oponent)
Diplomová práce "Role náboženských stran v izraelském stranickém systému" pojednává o postavení těchto stran v období minulého století. V první části se věnuje vymezení hlavních charakteristik politického systému, který umožňuje působení náboženských stran na izraelské politické scéně, a následně poukazuje na historické milníky v jejich genezi. Jádrem práce je analýza postavení hlavních náboženských stran ve stranickém systému z pohledu tří konfliktních linií mající největší vliv na jeho současnou podobu. Předposlední kapitola se zaměřuje na samotné nejvýznamnější náboženské strany působící v Knesetu a hledání jejich atributů. Závěrem je poukazováno na specifický elektorát, ze kterého čerpají náboženské strany svoji stále narůstající politickou a volební sílu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
State, nobility and elite change. The comparison of noble ceremonies in Silesia and Bohemia 1806-1871
Kučera, Rudolf ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Kocka, Jürgen (oponent) ; Ther, Philipp (oponent)
Práce zkoumá nobilitační praxi ve střední Evropě 19. století. Vychází z teoretických konceptů současné neo-tocquevilliánské státovědy a politologie, které definují stát jako autonomně jednajícího společenského aktéra, který svými praktikami a konfigurací vědomě, ale i nevědomě ovlivňuje strukturu vztahů s jinými společenskými aktéry i vztahy mezi těmito aktéry samotnými. Nobilitace jsou proto pojímány právě jako jeden z prostředků státního vlivu na vztahy mezi různými společenskými aktéry. Pomocí nobilitací, jako nejvyšší formy státního vyznamenání, které příjemcům zajišťovalo dědičné symbolické i materiální výhody, distribuoval stát ve společnosti veřejné uznání a symbolický kapitál a vědomě i nevědomě tak podporoval určité skupiny a vzorce chování, zatímco jiné nechával stranou. Základní otázky práce proto znějí: Jaké sociální a politické hranice rýsoval stát ve společnosti pomocí nobilitační praxe? Kterým skupinám a kulturním praktikám poskytoval stát pomocí nobilitací veřejné uznání, a které naopak při distribuci šlechtických titulů nezohledňoval? Jaké byly hlavní dynamizující endogenní a exogenní faktory, které určovaly vývoj nobilitační praxe? Jak a proč se měnily státem uznávané "katalogy šlechtických ctností"? Při zodpovídání těchto otázek se práce opírá o komparativní metodu, která umožňuje...
|
|
|
Volby a islamistické strany
Červenka, David ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Lebeda, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Volby a islamistické strany" pojednává o problematice volebního procesu a procesu demokratizace v islámských zemích. Popisuje historii, vznik, vývoj, funkčnost, volební a stranický systém Turecké a Egyptské arabské republiky, které lze považovat za regionální mocnosti, ve spojitosti s problematikou volebního procesu, kde jsou zjevné fundamentalistické tendence islamistických stran. V rámci těchto zemí však nalézáme stabilitu, kterou zaručuje právě diktatura nebo silná pozice armády. Zvláště ve spojitosti s historickým ponaučením je evidentní, že procedura voleb podle západních měřítek není vhodná. Tato práce analyzuje možnosti volebních systémů aplikovatelných v těchto zemích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Podstata a funkce státu v sociální nauce církve
Šabatka, Michal ; Kolář, Petr (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Více jak stoletá historie sociálního učení Katolické církve je předmětem mnoha ekonomických nebo sociologických studií. Přesto ucelenější politologický pohled na podstatu a obsah sociálního učení církve ve vědecké literatuře doposud schází. Právě popis a vývoj politické dimenze církevního učení v sociálních encyklikách je obsahem této práce. Sociální učení církve totiž představuje ucelený, i když v některých detailech rozdílný, soubor dokumentů, kterými Katolická církve již více než 100 let vyjadřuje svůj pohled na ekonomickou a politickou existenci člověka. Primárním východiskem pro učení církve v této oblasti je reflexe člověka z pohledu aristotelsko-tomistické filozofie, která považuje některé antropologické vlastnosti člověka za nutná určení jeho sociální realizace. Svým obsahem tak sociální učení církve ve své dějinné perspektivě představuje jednotný systém, přizpůsobený své historické platnosti.
|
|
|
Civilní náboženství USA a jeho perspektivy v EU
Šulc, Michal ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
Ve své práci se přímo zaměřuji na problematiku takovéto sekularizované víry realizované ve formě "civilního náboženství." Civilní náboženství neboli "občanské náboženství" (používám oba pojmy v tomtéž významu) jako víra v dokonalost či zvláštní postavení a výjimečnost určité společnosti založené na principu občanství - tedy příslušnosti ke státu a formované do podoby "lidu," vyjadřuje přesvědčení o možnosti eliminace konfliktů nebo rozdílů, které k nim mohou vést, čímž se pokouší zbavit člověka jako takového negativních jevů, které na něj působí. Absence toho, co člověk vnímá jako negativní (jako to, co mu ubližuje), konstituuje v tradičních náboženských představách podstatu spásy člověka. Proto v této sekularizované víře o vytvoření dokonalé společnosti bez konfliktů a podstatných rozdílů lze spatřovat jistou formu náboženského přesvědčení. Je to vyjádřeno pojmem "imanentizace eschatologie" - tedy přenesení konce dějin a spásy člověka do lidské společnosti.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.