|
|
Genetická variabilita ohrožených želv Orlitia borneensis chovaných v evropských zoologických zahradách
Somerová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Hulva, Pavel (oponent)
Orlitia borneensis, jinak také nazývána Malajská obří želva, je velmi málo prozkoumaný druh želvy, jehož populace se v přírodě rapidně zmenšují. Většina zvířat chovaných v evropských zoologických zahradách a také v záchranných chovech pochází z konfiskátů, proto je místo původu a taxonomický status u těchto zvířat neznámý. Tato studie je zaměřena na posouzení genetické variability zakladatelských jedinců z této populace. Byl sekvenován mitochondriální úsek pro gen cytochrom b a bylo nalezeno 23 haplotypů. Maximální sekvenční divergence byla menší než 1,5% a fylogenetická struktura získaných haplotypů byla jen špatně podpořena. Blízká genetická příbuznost vzorkovaných želv byla potvrzena analýzou sekvencí jaderného genu R35. Není tedy důvod k rozdělení zkoumané populace O. borneensis na více konzervačních jednotek.
|
|
|
Behavioural patterns of heifers under intensive and extensive continuous grazing on species-rich pasture in the Czech Republic
Hejcmanová, Pavla ; Frynta, Daniel (oponent)
Rigorózní práce: Chování jalovic na intenzivní a extenzivní kontinuální druhově bohaté pastvě v České republice Autor: doc. Mgr. Pavla Hejcmanová, Ph.D. Abstrakt Příjem potravy je jednou z nejzákladnějších aktivit všech zvířat a tvoří rozhodující část při maximalizaci celkové zdatnosti jedince. Mechanismy potravního chování vycházejí z charakteristik zvířete, jeho kognitivních schopností a vnějšího prostředí, zejména množství a kvality dostupné potravy. K pochopení potravního rozhodování zvířete není možné bez znalosti jiných typů chování a faktorů, které je ovlivňují. Proto cílem tohoto výzkumu bylo vyhodnocení chování jalovic na druhově bohaté pastvině při režimu intenzivní (IG) a extenzivní (EG) pastvy, která je v současnosti nejběžnějším pastevním systémem ve střední Evropě. Deset nebo osm (IG) a šest nebo čtyři (EG) jalovice byly na kontinuální pastvě ve dvou úplně znárodnělých blocích od června do konce září v letech 1998, 1999, 2000, 2006 a 2007. Porosty pastviny byly udržovány na cílové výšce 5 cm pro IG a 10 cm pro EG. Po dobu 24 hod jsme zaznamenávali pastevní chování, přežvykování, odpočinek a ostatní aktivity. Dále jsme zaznamenávali rychlost spásání, žvýkání soust a přežvykování (za minutu). Denní vzorce chování a denní časové rozvrhy jednotlivých typů chování se mezi jalovicemi na IG a EG...
|
|
|
Reakce naivních primátů na hady: experimenty s vybranými druhy chovanými v Zoo Praha
Kutinová, Lucie ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
V přírodě vyvolávají hadi v primátech silné antipredační reakce. Primáti hady často mobbují a také při tom hlasitě vokalizují. V evoluci sahá smrtelná hrozba ze strany hadů až ke vzniku placentálních savců. V této práci byly testovány reakce naivních jedinců na hady. U naivních makaků vepřích (Macaca nemestrina) a maki trpasličích (Microcebus murinus) byly zjištěny odmítavé reakce na stimul v podobě hada. Makakům trvalo delší dobu dotknout se gumového hada v porovnání s gumovou ještěrkou. Makiové trpasličí se při žraní vyhýbali té straně pokusného boxu, ve které byl umístěn pach hada. Reakce makaků ani makiů nebyly doprovázeny vokalizacemi a byly celkově na první pohled slabé. Nicméně i tak představuje had pro tyto naivní primáty dostatečně silný stimul. U lemurů kata (Lemur catta) byla testována odpověď na odhalení skrytého gumového hada. Odmítavé reakce však u lemurů zjištěny nebyly. Otázkou pro další výzkum bude, jestli výsledky experimentů u lemurů nebyly způsobeny rozdílnou metodikou pokusu. Reakce byla na první pohled slabá, stejně jako u makaků a makiů. Nebyla však provedena hlubší analýza chování a tak mohla být přehlédnuta reakce, která nebyla viditelná pro oko pozorovatele.
|
|
|
Personalita u bodlinatých myší rodu Acomys
Müllerová, Lenka ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Rozdíly v chování zvířat nenacházíme pouze na úrovni druhů nebo populací, ale také mezi jedinci uvnitř populace. Pokud se jedinci mezi sebou ve svém chování liší konstantně v čase a v různých situacích, pak u nich nacházíme různou personalitu (osobnost). Náplní mého magisterského studia bylo hledání personality u bodlinatých myší Acomys cahirinus. Pro ověření stálosti chování v různých situacích jsme testovali zvířata (stejného stáří) v sérii různých behaviorálních testů zaměřených na aktivitu, exploraci a anxietu. Pro ověření stálosti jejich chování v čase jsme celou sérii testů opakovali u každého jedince dvakrát. Ukázalo se, že chování pokusných zvířat Acomys cahirinus je opakovatelné v různých situacích i v čase (výsledky testů korelovaly mezi sebou i mezi sériemi), tudíž jsme u zvířat nalezli personalitu, která se však na výsledcích jednotlivých testů nepodílí mnoho, její výskyt je lépe prokazatelný až ze série více testů. Zvířata se mezi sebou liší především ve zvládání nové situace. Klíčová slova: personalita, série behaviorálních testů, PCA
|
|
|
Experimentální studie vlivu páření s více samci na reprodukční úspěch samice u gekončíků Eublepharis macularius
Ševčíková, Pavlína ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Projekt byl věnován hledání výhod promiskuitního respektive polyandrického chování samic. Ačkoli byl v posledních letech prokázán vyšší reprodukční úspěch samic po kopulaci s více samci u řady modelových druhů živočichů, včetně druhu Eublepharis macularius, výsledky této diplomové práce vliv počtu sexuálních partnerů na reprodukční úspěch samic neprokázaly. Počet vajíček, jejich hmotnost a hmotnost vylíhlých mláďat ovlivňuje pouze kondice samice. Líhnivost vajíček taktéž není ovlivněna počtem partnerů. Růst mláďat je v prvních měsících ovlivněn matkou, ale později už jej ovlivňují pouze podmínky prostředí.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv sociálních faktorů na reprodukci a stres u myši bodlinaté (Acomys cahirinus)
Fraňková, Marcela ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Pavelková Ricanková, Věra (oponent) ; Valeš, Karel (oponent)
9 Souhrn Předložená dizertační práce se zabývá vzájemnými vztahy mezi sociálními faktory, fyziologií a reprodukcí u myši bodlinaté (Acomys cahirinus). Myš bodlinatá patří mezi sociálně žijící hlodavce, samci jsou vzájemně agresivní a samice jsou schopny kooperace. V laboratorních podmínkách bývá chována v rodinných skupinách, které tvoří dominantní samec, více samic a jejich mláďata. Samice rodí po dlouhé době gravidity malý vrh prekociálních mláďat, což je v rámci myšovitých hlodavců neobvyklé. V první části práce jsem se zaměřila na vzájemné vztahy mezi jedinci ve skupině, které byly zkoumány pomocí hladin stresových hormonů. Pro stanovení hormonálního statutu zvířat ve skupině byla použita neinvazivní metoda měření hladin metabolitů glukokortikoidů (GCM) z trusu imunochemickými metodami. Pro tyto účely byly pomocí ACTH challenge testu nejprve validovány dvě specifické protilátky. Dále bylo zkonstruováno speciální testovací zařízení na odběr vzorků trusu od sociálně žijících hlodavců. Toto testovací akvárium umožňuje opakovaný odběr vzorků trusu od jedince žijícího v sociální skupině, během odběru vzorků dochází k minimální disturbanci ostatních členů a pokusný jedinec se stále vyskytuje ve svém domácím prostředí. Následně byly změřeny hladiny GCM u samců a samic různého stáří/sociálního postavení v...
|
host ::
RSS.