|
|
Vyhodnocení lesních hospodářských plánů zpracovaných na podkladě provozní inventarizace
Bílý, Martin ; Marušák, Róbert (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení zpracování lesních hospodářských plánůpro bohatě strukturované lesy, speciálně pak pro lesy na území národních parků. Modelovým území byl Národní park Podyjí, na jehož území již byla statistická provozní inventarizace opakovaně provedena. V teoretické části diplomové práce byla rozebrána problematika legislativního zakotvení dané metody a problematika lesního hospodaření na území národních parkůse specificky stanovenými cíli péče. Hlavním obsahem studie pak bylo vyhodnocení údajůlesních hospodářských plánůz let 2003 a 2014. V závěrečné části byly posouzeny možnosti využití metodiky statistické provozní inventarizace z pohledu lesního hospodaření i z pohledu naplňování cílůochrany přírody v národních parcích a byly navrženy některé možné úpravy
uvedené metodiky.
|
|
|
fauna vyvěrajících vod vybraných oblastí Lužických hor
Šindelářová, Kateřina ; Bílý, Michal (vedoucí práce) ; Ladislav, Ladislav (oponent)
V letech 2015 2016 bylo v oblasti Lužických hor zkoumáno 10 pramenných
vývěrů. V každém z vývěru byla odebírána fauna jak bentická, tak i podzemní, a to
hned ve třech sériích. Dále pak bylo sledováno prostředí každého pramene, na které
je vázán výskyt fauny. Byly zjišťovány chemicko fyzikální ukazatelé.
V 9 ze sledovaných byla kontinuálně měřena teplota a měřeny jednotlivé
chemicko fyzikální ukazatelé. Bylo zjištěno, že prostředí pramenů od roku 2013 se
výrazně nezměnilo, je tedy stabilní. Voda, která zde vyvěrá napovrch, je čistá a téměř
splňuje z hlediska chemických ukazatelůnormy pitné vody.Zdroj pro všechny
zkoumaná prameniště je stejný. Podzemní zdroj těchto pramenů pochází z období
coniaku a je velmi mělký.
Složení bentické fauny se od roku 2013 výrazně nezměnilo, změnila se pouze
početnost jedinců. Opět se podařilo potvrdit výskyt ploštěnky horské (Crenobia
alpina). Pomocí lapacích sítěk se podařilo odebrat faunu vyskytující se
v podzemních vodách. Ta byla determinována a následně bylo určeno, zda se
v podzemní vodě vyskytuje náhodně, či je to prostředí, na které je vázána. Bylo
zjištěno, že rody Niphargus, Niphargelus(Amphipoda), Diacyclops(Cyclopoida)a
Cernosvitoviella(Oligochaeta)jsoustriktně vázány na podzemní vody. Některá fauna
se ale determinovat nepodařila.
Klíčová slova: stygnofauna, krenofauna, Lužické hory, prameny
|
|
|
Analýza vhodnosti vybraných stanovišť v povodí horní Vltavy pro juvenilní stadia perlorodky říční
Myslivečková, Lenka ; Bílý, Michal (vedoucí práce) ; Alena, Alena (oponent)
V povodí Teplé Vltavy a Blanice na Šumavě byl odebírán plavený a deponovaný detrit za účelem jeho fyzikálních a chemických analýz a s cílem identifikovat vhodná stanoviště pro růst a vývoj juvenilních jedinců perlorodky říční. Bylo zkoumáno celkem 6 lokalit (5 v povodí Teplé Vltavy, 1 v povodí Blanice), na kterých zároveň probíhaly bioindikační testy. Na všech lokalitách byly vzorky odebírány 3x v měsíci červenci a na 1 lokalitě od června do listopadu (1x měsíčně). Ve vzorcích bylo stanoveno množství Ca, P, K, Mg, Na, podíl organické složky a poměr C/N. Zjistilo se, že krátkodobé oscilace ve složení detritu jsou svým rozsahem srovnatelné se změnami sezónními. Závislost sezónních změn detritu na velikosti průtoků nebyla prokázána. Byl zjištěn rozdíl mezi plaveným a deponovaným detritem v množství organické složky, K, Mg a poměru C/N. Z hlediska kvalitativního složení se oba typy detritu lišily v množství rostlinných a anorganických částic. Ve srovnání s dostupnými výsledky z pramenišť v oblasti Blanice se detrit z řeky výrazně liší od detritu pocházejícího z pramenišť v zastoupení fekálních pelet, amorfní hmoty a rostlinných částic. Růst perlorodek byl závislý na teplotě vody v řece, závislost na testovaných parametrech detritu nebyla prokázána, byly však odhaleny různé trendy (např. vyšší obsah P, lepší růst). V závislosti na podélném profilu se potvrdila teplota vody, která směrem po proudu roste a podíl organické složky v detritu, který směrem po proudu klesá. Byly odhaleny i další trendy v podélném profilu, které se však nepodařilo statisticky prokázat. Jako nejvhodnější stanoviště na základě bioindikací byla vyhodnocena lokalita Ovesná (nejníže po proudu na Teplé Vltavě).
|
|
|
Početnost a přežívání mláďat potápivých kachen v jihočeských rybničních soustavách
Čehovská, Markéta ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Bílý, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním početnosti rodinek a mláďat potápivých kachen a individuální reprodukční úspěšností značených samic vyjádřenou jako přežívání mláďat. Studovaným územím byly jihočeské rybniční soustavy na Třeboňsku, Soběslavsku, Jindřichohradecku a Českobudějovicku. V letech 2014 a 2015 bylo zaznamenáno 139 rodinek a 963 mláďat poláka velkého (Aythya ferina), 140 rodinek a 948 mláďat poláka chocholačky (Aythya fuligula) a 47 rodinek a 312 mláďat zrzohlávky rudozobé (Netta rufina). Nejvýznamnějším faktorem prostředí podmiňujícím jejich výskyt na rybníku byla průhlednost vody. Bylo zjištěno působení i některých dalších environmentálních charakteristik na počty rodinek a mláďat jako je rozloha vodní plochy, průměrná hloubka, počet ostrovů, zastoupení mokřadů a otevřené krajiny v okolí.
Sledování individuálně značených samic poláka velkého a poláka chocholačky s jejich mláďaty proběhlo v letech 2004 až 2015. Bylo zjištěno, že přežití je nejnižší od vylíhnutí do 1 až 10 dne, celková pravděpodobnost přežití byla 0.395 pro poláka velkého a 0.383 pro poláka chocholačku. Přežití bylo negativně korelováno se vzdáleností přesunů kachňat, kdy nejčastější pohyb byl do 2 km od hnízdního rybníka a maximální vzdálenost, kterou mláďata překonala, bylo 5 km. Vlivy vnějších faktorů a vnitrodruhových rozdílů na přežívání kachňat neměly statisticky průkazný vliv.
|
|
|
Měření průtoku kapaliny
Bilý, Michal ; Zuth, Daniel (oponent) ; Vdoleček, František (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá měřením průtoku kapalin. V krátkosti jsou zde popsány základní pojmy týkající se měření průtoku a principy vybraných průtokoměrů. Dále se práce věnuje návrhu a sestavení měřicí aparatury, přibližující praktické měření průtoku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Fytoplankton aluviálních tůní
Pithart, David ; Kylbergerová, Magdalena ; Pechar, Libor ; Hrbáček, Jaroslav ; Fiala, Dan ; Bílý, Michal ; Rulík, M.
Fytoplankton aluviálních tůní byl zkoumán v nivě Lužnice následujícími přístupy: sezonní průběh fytoplanktonu ve dvou tůních, extensivní čtvrtletní odběry ve 30 tůnich a diurnální vertikalní migrace v několika tůních. Jakožto základní charakteristický rys fytoplanktonu byla nalezena dominance bičikovců Cryptophyceae a Euglenophyceae, naopak kokální formy Chlorococcales a Sinici temer chyběly. Důvodem bude zřejmě slabé míchání vodního sloupce, kde kokální formy sedimentují z dosahu světla, zatímco bičíkovci zaujímají optimální polohu vzhledem k jejich fotosyntéze.
|
|
|
Jak lze měřit relativní zastínění tůní
Bílý, Michal ; Pithart, David
Ve třech zatopených lomech byla zkoumána stratifikace a vertikální distribuce fytoplanktonu, v jedné lokalitě rovněž diurnální vertikální migrace fytoplanktonu. Ve všech lokalitách dominovali bičíkovci, na hranici anoxie byla nalezena společenstva Cryptomonas spp. soustředěna do úzkych vrstev vodního sloupce.
|
|
| |
host ::
RSS.