|
|
Medieval Hindi Literature and Sikhism
Čvančarová, Lenka ; Kostič, Svetislav (advisor) ; Marková, Dagmar (referee)
This paper deals with the Sikh society. History, the creation of this company. Its traditions, rituals and teachings. The main part is devoted to the sacred book of the Sikhs Guru Granth and the ten gurus, each contributed their thoughts and actions to the formation of the Sikh community, as we know it today. Part of the Guru Granth The contributions are Muslimand Hindu holy men, who are heavily involved in shaping this book. And their benefits will not be neglected in this work.
|
|
|
Gerund in Hindi
Jakubovie, Katarína ; Kostič, Svetislav (advisor) ; Vacek, Jaroslav (referee)
Cieľom mojej práce je podrobne popísať slovesné podstatné meno - gerundium a jeho funkcie v súčasnej hindčine. Tento jav spadá v hindčine pod problematiku infinitívu a jeho konštrukcií. Gerundiálne konštrukcie autori v gramatikách spomínajú len okrajovo a doteraz neexistuje práca, ktorá by sa podrobne a systematicky zaoberala týmto javom a jeho využitím v súčasnej spisovnej hindčine. Gerundium sa v literatúre a bežnej konverzácii využíva veľmi často. Hindčina nemá tendenciu robiť dlhé opisné vedľajšie vety, a práve namiesto týchto viet využíva participiálne alebo infinitívne, hlavne gerundiálne, konštrukcie. Pri popise som vychádzala z rôznych dostupných gramatík hindského jazyka a príklady som vyberala z poviedok súčasných hindských autorov (Prémčand, Jašpál, Agjéj, Suníta Džainová, Móhan Rákeš atď.).1 Na excerpovanom materiáli som sa snažila popísať všetky špecifické funkcie tohoto javu. Pri popise som kvôli prehľadnosti postupovala systematicky, podľa vytriedených excerpovaných príkladov. V prvej kapitole sa venujem slovesu, hlavne použitiu jeho neurčitých tvarov a významu druhého slovesného tvaru vo vete v súčasných jazykoch a hindčine. Zameriam sa predovšetkým na použitie neurčitku a priblížim tiež gramatické termíny ako gerundium a supínum, ktoré sa vyskytovali v klasických jazykoch a mali svoj...
|
|
|
The influence of Arabic and Persian language on the development of Hindi
Gamza, Dagna ; Kostič, Svetislav (advisor) ; Marková, Dagmar (referee)
Cílem této bakálařké práce je stručně seznámit s příchodem perštiny a arabštiny do Indie, s jejím působením v Indii a s novými jazyky, které z této dlouhodobé přitomnosti perštiny a arabštiny na indickém subkontinentu vznikly. Také se pokusím podat stručný přehled perských a arabských prvků patrných v hindském jazyce, jako je především rozsáhlá slovní zásoba, užívání perských afixů, perského genitivu, vokativu a plurálu, arabského atributivnícho genitivu a adverbiálního akuzativu. Ve své práci bych chtěla uvést sémantické kategorie persko-arabských přejatých slov a hybridních kompozit v hindštině a urdštině a fonologické a morfologické změny, kterými přejatá slova musela projít. Speciální kapitola je věnovaná urdskému písmu a písmu Nastalík.
|
|
|
The portrait of mystic poet Mahadevi Varma
Zmeková, Barbora ; Kostič, Svetislav (advisor) ; Marková, Dagmar (referee)
This thesis presents the mystic poetess Mahadevi Varma, whose poetic work is of the Chhayavad period of Hindi poetry. The thesis introduces the reader to the dynamics of modern Hindi poetry. The main focus is on Varma's life and includes an analysis of her poetic work. The paper addresses Varma's use of traditional Indian literary elements in a modern context, which represents characteristic features of Chhayavad in general. A distinguishing factor of this thesis are translations of Mahadevi Varma's poems from Hindi into Czech. The translations are not direct translations but take poetic license to retain the spirit of the poetry in Czech.
|
|
|
Development of the Hindi short story. Psychological short story on its way from pre-nayi kahani to nayi kahani
Svobodová, Renata ; Marková, Dagmar (advisor) ; Knotková, Blanka (referee) ; Kostič, Svetislav (referee)
The subject matter of the dissertation is the development of the Hindi psychological short story from the 1920s till the 1960s. For the purpose of this work I have divided the short story texts into three groups. I call the first one, represented by Premcand, Sudarśan, and Prabhkar the "older" period, the 1930s and 1940s - the story writing of Jainendrakumr, Ajey, Yaśpl, and Amt Ry - is seen as a transitory period, and the work of the younger authors: Rkeś, Ydav, Kamleśvar, Varm and Shn is called in accordance with the usual terms as the New Short Story - nay kahn. There is no strict border line between the nay kahn and pre-nay kahn writing. Some of the 1930s and 1940s short stories show in some respects features present in both the periods. That is why I decided to put these stories into a special group, which I call "the stories on their way from the older to the new one." The aim of the theses is a comparison of characteristic features of nay kahn and pre-nay kahn writing. I have compared the stories on the basis of the analysis and interpretation of the collection of representative Hindi texts of the period. I have researched into the subject matter and narrative structure and searched for the differences between the way of writing of the older authors and those, who started to write after the...
|
|
|
Ergativity in Hindi
Jelínková, Renáta ; Kostič, Svetislav (advisor) ; Vacek, Jaroslav (referee)
Tato práce se zaměřuje na základní popis jazykovědného jevu zvaného ergativ. Pojmem "ergativ" nebo spíše "ergativní konstrukce" rozumíme takovou konstrukci, v níž je syntaktickým východiskem objekt ve tvaru přímého nezávislého pádu- tzv. absolutivu- zatímco konatel děje je řízen tranzitivním slovesem a má tvar nepřímého závislého pádu zvaného ergativ nebo také agentiv/agenciál. Tato konstrukce připomíná naši pasivní konstrukci, ale ta je v češtině a v dalších jazycích pouze jednou z obou možností - a to ještě méně častou či okrajovou, kdežto ergativní konstrukce je v uvedených ergativních jazycích nejen konstrukcí základní, ale také jedinou1. Především ve starších jazykovědných pracích se velmi často objevoval názor, že ergativní konstrukce je totožná s pasivní. Dnes se můžeme domnívat, že ergativní konstrukce má pasivní původ a například v hindštině nemůže být ergativní konstrukce zaměňována za pasivní už z toho prostého důvodu, že v tomto jazyce existují obě konstrukce, tedy jak ergativní tak i pasivní konstrukce. Podle Dixona2 můžeme najít ergativ přibližně v jedné čtvrtině všech světových jazyků. V geografickém rozšíření tohoto jevu můžeme ovšem pozorovat jistou pravidelnost. Například mezi evropskými jazyky najdeme velice málo jazyků ergativních- jako příklad můžeme uvést baskičtinu. Mezi ergativní...
|
|
|
Hindi and the language policy of the Republic of India
Nagy, Peter ; Kostič, Svetislav (advisor) ; Marková, Dagmar (referee)
This work deals with Hindi as the officiallanguage of India. It starts from its status as an officiallanguage as early as the colonial period. AIso deals with various ideas for promoting Hindi as a national and later an officiallanguage oflndia. It analyses it in the Constitution and the State Languages Act, concisely the most important government agencies for the promotion and dissemination of Hindi. It also focuses on its application in everyday life, especially in education. Further outlines the issues that are related to its use as official language in non-hindi States and why their possible causes persist. The work is based on the laws governing the status and application of Hindi as well as various books and magazines resources and here and there on online resources.
|
|
|
Some aspects in the culture of the Banat Rroma from the perspective of the Kalderash Rromani language in Romania
Andrš, Zbyněk ; Šatava, Leoš (advisor) ; Kostič, Svetislav (referee) ; Weinerová, Renata (referee)
The presented thesis is concerned with the language of the Banat Rroma, the Kalderash Rromani language. The paper focuses on three topics: anthroponyms, language variance and speech etiquette. The paper endeavours to describe and analyze these topics looking at the perspective from which the three mentioned domains are seen and evaluated by the Banat Rroma themselves. The paper's first section outlines a brief history of the Rroma in Banat and their sociocultural and demographic characteristics. Based on the analysis of personal and group proper names, the chapter "Anthroponyms" provides a classification arising from their mutual hierarchical relationships, semantic motivation, as well as the functions such names perform. The next chapter, "Language varieties and speech styles", is concerned with the matter of bilingualism and diglossia, presenting the classification of speech styles and providing the description of the three most distinct styles. The third and final section, "Speech etiquette", analyses the three pairs of courtesy forms in the context of the communication situations in which they are used.
|
|
|
Expression of necessity of action in Hindi
Lichtenbergová, Lenka ; Kostič, Svetislav (advisor) ; Vacek, Jaroslav (referee)
Cílem bakalářské práce je popis formálních vlastností výrazů, které umožňují vyjádřit modus nutnosti, povinnosti, očekávání, ale i jistoty, vysoké pravděpodobnosti a vhodnosti děje v hindštině a jejich srovnání s češtinou. Gramatické i lexikální prostředky tohoto typu modality se v češtině a hindštině v mnohém liší. V češtině se nutnost děje vyjadřuje nejčastěji pomocí prostředků lexikálních (modální slovesa ve spojení s infinitivem, predikativy a částice). V hindštině se využívá zejména modálních sloves (hon, ch'n, par 'n) ve spojení s gerundivem (adjektivním infinitivem), dativních či genitivních vazeb s infinitivem (gerundiem), slovesně jmenných konstrukcí (verbo-nominálních výrazů) s adjektivy či substantivy a samozřejmě též modálních částic (určitě, jistě, nutně, bezpochyby, …) a predikativů (je nutno, je třeba, je nezbytné, …). Hindština však má navíc k dispozici i některé další specifické modální prostředky, jako je například rozlišování stupeně intenzity nutnosti. Teoretická část práce zahrnuje formální popis těchto prostředků v češtině a hindštině s využitím Mluvnice češtiny1 a starších i novějších prací o hindské gramatice. Vzhledem k tomu, že modus nutnosti není v hindských gramatikách jednotně a přehledně prezentován, pokusím se jej poněkud systematizovat a přiblížit na konkrétních větách....
|
|
|
Hindi, Urdu and Hidustani - language development and socio-linguistic aspects
Večeřová, Lucie ; Kostič, Svetislav (advisor) ; Hons, Pavel (referee)
(in English) The aim of this thesis is to describe the language development of Hindī and Urdū from the same grammatical and lexical basis (the Kharī bolī dialect). The development divergence will be described in terms of both the historical development at different stages, which were conditioned by cultural and political influences, and the internal development (phonological, morphological and syntactical). The current linguistic situation is closely linked to the political development and language policy of India and Pakistan, where the two languages, Hindī and Urdū, are establishing themselves as official languages. The relationship between these two languages will be explored more deeply in sociolinguistic terms. The author will describe the conditions and circumstances of the use of languages on colloquial and literary levels.
|
guest ::
