|
|
Gender (in)equality in the sphere of labour
Krčková, Kamila ; Čermáková, Marie (advisor) ; Duffková, Jana (referee)
Mezi základní prmc1py fungování demokratické a pluralitní společnosti patří občanská rovnost. Jejím předpokladem je tedy i rovnost mužů a žen. Zatímco je podpora rovného přístupu k mužům a ženám jednou ze základních podmínek provádění všech politik Evropské unie a je zakotvena v primárním i sekundárním právu EU, začala být u nás problematika rovných příležitostí mužů a žen reflektována až v rámci předvstupních jednání o připojení ČR k EU. Odiišna reflexe a polřt.!ba řt::šeni genderových nerovnoslí na pracovnim trhu v ČR a EU vyplývá z odlišného hisloricko-ekonomického vývoje. Ve vyspělých evropských společnostech se stala problematika postavení žen na trhu práce aktuální od 70. let, kdy došlo ke změně definice práce, do níž byla zahrnuta práce v domácnosti. Dochází k institucionálním změnám, které ustavují rovnost ženských práv v rodině, vzdělání a ve světě práce. V 80. letech bylo ohniskem zájmu rozdílné postavení mužů a žen na pracovním trhu a dělba práce v rodině. Na počátku let 90tých dochází ke změně optiky. Od otázky genderové dělby práce se přechází k otázce genderově rozděleného pracovního trhu a "dualizace" postavení žen ve společnosti. Každé z těchto období je výrazem určitého principu. Po prvotním principu formální rovnosti, který spočíval v rovnosti práv žen a mužů na pracovním trhu, následoval...
|
|
|
Sociological aspects of divorce and its predictors
Zamastilová, Hana ; Čermáková, Marie (advisor) ; Duffková, Jana (referee)
Rozvod představuje legitimní způsob ukončení manželství za života obou manželů. Které faktory se však podílejí na rozhodování o ukončení manželství? Odpověď na tuto otázku lze hledat v individuálních osobnostních vlastnostech manželů, jejich sociodemografických charakteristikách nebo ve společensko - strukturních faktorech. Tato práce se nezabývá prediktory rozvodu na celospolečenské úrovni ani individuálními charakteristikami rozvádějících se manželů. Zaměřuje se na zkoumání objektivně poznatelných a tedy měřitelných prediktorů rozvodu, které jsou spojeny s individuální životní dráhou jedince, se sociodemografickými charakteristikami a s postoji k rodině a rolím muže a ženy v ní. V této práci je nejprve pojednáno o teoretických i empirických výsledcích zahraničních studií provedených na téma prediktorů rozvodu. O čtyřech z prediktorů je pojednáno podrobně. Jsou jimi: věk při vstupu do manželství, předmanželské soužití, pracovní participace žen a ekonomické faktory. Platnost výsledků zahraničních studií je dále testována na datech pro Českou republiku. Kapitola 6 je originálním příspěvkem k tematice prediktorů rozvodu.
|
|
|
Gender (in)equality in the sphere of labour
Krčková, Kamila ; Duffková, Jana (referee) ; Čermáková, Marie (advisor)
Mezi základní prmc1py fungování demokratické a pluralitní společnosti patří občanská rovnost. Jejím předpokladem je tedy i rovnost mužů a žen. Zatímco je podpora rovného přístupu k mužům a ženám jednou ze základních podmínek provádění všech politik Evropské unie a je zakotvena v primárním i sekundárním právu EU, začala být u nás problematika rovných příležitostí mužů a žen reflektována až v rámci předvstupních jednání o připojení ČR k EU. Odiišna reflexe a polřt.!ba řt::šeni genderových nerovnoslí na pracovnim trhu v ČR a EU vyplývá z odlišného hisloricko-ekonomického vývoje. Ve vyspělých evropských společnostech se stala problematika postavení žen na trhu práce aktuální od 70. let, kdy došlo ke změně definice práce, do níž byla zahrnuta práce v domácnosti. Dochází k institucionálním změnám, které ustavují rovnost ženských práv v rodině, vzdělání a ve světě práce. V 80. letech bylo ohniskem zájmu rozdílné postavení mužů a žen na pracovním trhu a dělba práce v rodině. Na počátku let 90tých dochází ke změně optiky. Od otázky genderové dělby práce se přechází k otázce genderově rozděleného pracovního trhu a "dualizace" postavení žen ve společnosti. Každé z těchto období je výrazem určitého principu. Po prvotním principu formální rovnosti, který spočíval v rovnosti práv žen a mužů na pracovním trhu, následoval...
|
|
|
Sociological aspects of divorce and its predictors
Poláchová, Hana ; Duffková, Jana (referee) ; Čermáková, Marie (advisor)
Slovenský sociolog P. Guráň výstižně klasifikuje čtyři procesy změn instituce rodiny, které JSOU charakteristické zvláště pro několik posledních desetiletí [Guráň 1997]. Podle něj se rodinné vztahy stávají demokratičtějšími a individualizovanějšími, rodina je otevřenější vůči vnějšímu světu a vedle sebe existuje několik různorodých forem rodinného uspořádání. Procesem demokratizace rozumí úsilí o rovnoprávnost mezi muži a ženami a postupnou změnu genderových rolí. Individualizace rodinných vztahů zase odkazuje k možnosti svobodného výběru partnera podle vlastního uvážení. Rodina dále už netvoří izolovaný svět, jakousi komunitu nezávislou na vnějším dění a určující si vlastní pravidla. Je úzce spjata s ostatními společenskými institucemi a všechny vnější změny se dotýkají i jí samotné. Kromě klasického modelu nukleární rodiny, který je založen na přítomnosti dvou rodičů a jejich dětí, se dnes běžně setkáváme i s jinými formami rodinného soužití, například neúplnými rodinami, nesezdaným soužitím s dětmi, rodinou tvořenou manželi, jejich společnými dětmi a dětmi z minulých manželství či soužití a to zdaleka ještě není podán vyčerpávající výčet.
|
|
| |
|
|
The Harassment of Women and Men and Sexual Harassment in the Czech System of Employment Relations. Extent, Forms, Actors and Solutions
Křížková, Alena ; Čermáková, Marie ; Dudová, Radka ; Maříková, Hana ; Uhde, Zuzana
This study of the final report on the research project “An Analysis of the Occurrence of the Harassment of Women and Men and Sexual Harassment at the Workplace”, conducted in 2004-2005 and commissioned by the Ministry of Labour and Social Affairs of the Czech Republic. This project was the first in the Czech Republic whose aim was following the introduction of the definition of sexual harassment into the Czech legal code to conduct a complex analysis of the extent of the problem The study presents the results of surveys carried out as part of the project: a public opinion survey on harassment and sexual harassment at the workplace, semi-structured interviews with selected representatives of employers – human resources managers, case studies of victims of sexual harassment, focus groups containing representatives of trades unions.
|
|
| |
|
| |
guest ::
RSS feed.