|
|
Československé akční umění a performance mezi lety 1963 a 1989: byla svobodná tvorba omezována Státní bezpečností?
Coverini, Valeria ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Práce zkoumá přístup v omezování svobody umělecké tvorby Státní bezpečnosti v případě československých akčních umělců. Zabývá se obdobím mezi lety 1963 až do tzv. sametové revoluce v roce 1989. Na konkrétních reprezentativních příkladech zkoumá intenzitu a vývoj omezování svobody tvorby ze strany Státní bezpečnosti. Ze sta zkoumaných umělců jsem vybrala ty nejsledovanější Státní policií a po vyhodnocení zúžené skupiny umělců jsem vybrala čtyři umělce, kteří tvoří reprezentativní vzorek zahrnující území Česka i Slovenska, období tvorby a závažnost omezení. Vybranými akčními umělci jsou Eugen Brikcius, Milan Knížák, Alex Mlynárčik a Tomáš Ruller. Ve zvláštní kapitole rozebírám rok 1989, který se svým charakterem liší od předchozích let. Fakt, že byla svoboda tvorby akčních umělců v Českoslovenku omezována je nediskutabilní. Hlavní otázkou výzkumu zůstává, zda se omezování tvůrčí svobody akčních umělců ze strany Státní bezpečnosti lišilo v průběhu 60., 70. a 80. let, případně jestli se lišilo a jak v Česku a na Slovensku. Intenzitu omezování definuji vězněním, omezením cestování, pokutou, žádostí o spolupráci se Státní bezpečností nebo například nemožností získat vzdělání či práci v závislosti na umělecké tvorbě.
|
|
| |
|
| |
|
|
Literary Reflection of the Jewish uprising during Holocaust on the examples of works written by Ernst Sommer and Max Zweig
Jurkovičová, Taťána ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Röskau-Rydel, Isabel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou děl Ghetto Warschau od Maxe Zweiga a Revolte der Heiligen od Ernsta Sommera. Tematické těžiště práce tvoří povstání ve varšavském ghettu. Práce si klade za cíl předložit systematickou analýzu a následnou komparaci obou děl, přičemž důraz bude kladen zejména na problematiku náboženství. Také se snaží zjistit, jak židovské náboženství spolu s nejednotným přístupem Židů k židovské víře ovlivnilo přístup Židů k revoltě ve zkoumaných dílech. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole je představena historie a principy židovského náboženství a taktéž historie židovského obyvatelstva. Druhá kapitola se soustředí na historii židovského obyvatelstva na polském území, také na období 2. světové války a vznik ghett, mj. ghetta varšavského. V další kapitole jsou představeny také životopisy a díla obou autorů, důraz je kladen zejména na společné aspekty jejich tvorby i života. Čtvrtá kapitola se zabývá samotnou analýzou. Závěr diplomové práce obsahuje shrnutí analýzy a odpovědi na výzkumné otázky.
|
|
|
Česká filharmonie jako objekt zájmu totalitní moci: Komparace nacistické a stalinské kulturní politiky
Poulová, Anna ; Emler, David (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Diplomová práce Česká filharmonie jako objekt zájmu totalitní moci: Komparace nacistické a stalinské kulturní politiky se věnuje kulturní politice nacistického a komunistického režimu a jejich vztahu k české hudební scéně. Zkoumá situaci v Protektorátu Čechy a Morava a poválečném komunistickém Československu a porovnává jejich kulturní politiku. Největší prostor je v práci věnován konkrétním dopadům dvojí totalitní kulturní politiky na českou hudební scénu, které jsou ilustrovány na působení České filharmonie. V práci jsou nejprve hledány společné znaky a cíle nacistické a stalinské kulturní politiky a následně je pomocí analýzy činnosti České filharmonie hledána odpověď na výzkumnou otázku, v jakých oblastech své činnosti a do jaké míry mohl orchestr vzdorovat tlaku totalitní moci na své podřízení a využití ve prospěch ideologie.
|
|
| |
|
|
Humor a satira jako prostředek vyrovnání se se zkušeností holokaustu na příkladu děl Tadeusze Borowského a Edgara Hilsenratha
Šulcová, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
Přestože představuje humor a holocaust na první pohled zarážející kombinaci, při bližší analýze vlastností humoru vychází najevo jeho významné funkce, jež dle přeživších humor v holocaustu opravdu plnil. Ať už se jedná o schopnost humoru hledět na objekt své pozornosti z vícera perspektiv, s emocionálním odstupem či pomocí něj uvolňovat nahromaděné frustrace, existuje množství důkazů o jeho nezanedbatelné roli během holocaustu i po něm. V rámci vyrovnávání se s traumatem vzešlým ze zkušenosti holocaustu tak vznikala i literatura pojímající tematiku holocaustu z humorné perspektivy, na základě čehož vyvstalo značné množství debat o vhodnosti humoru v reprezentaci holocaustu. Mezi kontroverzní díla spadající do této oblasti jsou rovněž povídky Tadeusze Borowského a román Nácek & holič Edgara Hilsenratha. Tato diplomová práce se zabývá humorem, satirou a cynismem jako pomocníky při vyrovnávání se s traumatickou zkušeností holocaustu na příkladu jmenovaných děl Tadeusze Borowského a Edgara Hilsenratha, jež se dle mnohých kritiků svým neobyčejným humorným zpracováním pohybovaly na samé hranici limitů reprezentace holocaustu. Cílem práce je tato díla analyzovat se soustředěním na jejich humorné zpracování a zhodnotit přijatelnost humoru jako prostředku rekonciliace se zkušeností holocaustu v jeho...
|
|
|
An author just for Germanists? To the reception of Thomas Bernhard in Czechia after 1989
Hrdá, Anežka ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Röskau-Rydel, Isabel (oponent)
Diplomová práce se zabývá přijetím rakouského spisovatele a dramatika Thomase Bernharda v Čechách po roce 1989 a především tím, jaký obraz tohoto dramatika byl české veřejnosti představen. Práce tak reaguje na výrok českého germanisty Milana Tvrdíka z roku 1995, že Thomas Bernhard stále čeká v Čechách na své objevení a zatím je autorem pouze pro germanisty. Teoretický rámec práce se opírá o recepční teorii Kostnické školy. Hlavním předmětem výzkumu jsou potom především české překlady Bernhardova díla s doslovy a edičními poznámkami, stejně tak jako analýza recenzí Bernhardových her uvedených na českých jevištích mezi lety 1989 a 2019. Vzhledem k tomu, že některé adaptace Bernhardových her nabídly propojení české a slovenské herecké scény, je součástí práce i vhled do situace přijetí Bernharda na Slovensku. Při analýze jsou dále zohledněny i vnější faktory ovlivňující přijetí Bernhardova díla v České republice, jakými jsou překladatelé, editoři nebo jednotlivá nakladatelství jako Prostor, Mladá Fronta, Divadelní ústav nebo Odeon. Z kvalitativní analýzy zkoumaných textů je vyvozen obraz rakouského dramatika, jak byl, resp. je předkládán českému publiku.
|
|
|
Analýza dvou filmových verzí o hnutí The Third Wave - německý střet s minulostí versus skutečná událost v USA
Šimlová, Angelika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Tato práce se zabývá rozdíly filmových zpracování k hnutí Třetí Vlna, které je spojené s traumatickou minulostí Německa a USA. Jedná se o filmy Die Welle (2008) a The Wave (1981), natočeny podle skutečné události na střední škole v Kalifornii roku 1967, kdy se učitel Ron Jones pokusil přiblížit látku druhé světové války a nacismu praktickým experimentem, který se mu ale vymkl z ruky. Zmanipulovaní studenti ohromeni pocitem jednoty a disciplíny, která dala základ silnému hnutí, se bez vlastního uvědomění promění ve fašistickou skupinu. Hnutí poté ovlivňuje i život mimo školní půdu, zasahuje do svobody studentů a ničí jejich sociální vztahy. Cílem práce je poukázat na odlišnosti dvou filmových verzí, které souvisí nejen s národní pamětí a kulturou vzpomínání, ale i s časovým odstupem mezi těmito snímky. Zároveň text upozorňuje na vnímání tématu ve společnosti a také na důležitost diskuse o něm. Interpretace filmů se liší v různých kulturních prostředích. Od začlenění filmů do výuky na mnoha německých školách se objevují i případy jako v Rakousku, kdy se po pokusu studentů napodobit hnutí promítání filmu ve školách v celé spolkové zemi Burgenland zakázalo. Interpretace tématiky filmů a vnímání filmů samotných není nicméně podníceno pouze kulturním prostředím, velký vliv na reakce diváka má také práce...
|
|
| |
host ::
RSS.